Prodej pohledávky ze smluvní sankce - prověřen soudem

Vydáno: 24 minut čtení

V zásadě existují dva způsoby výchovy dětí – cukr versus bič. Ten první motivuje k žádoucímu chování systémem pochval a odměn, jeho mottem je: „Ano, tak to dělej.“ Druhý přístup preferuje negativní motivaci káráním a tresty, které se snaží potomka umravnit metodou: „Ne, tak to nedělej!“ Obdobné formy výchovy uplatňuje i stát vůči firmám. Aktivity chtěné – např. ekologické zemědělství a moderní technologie – podporuje dotacemi, zatímco od těch nežádoucích – třeba neplacení daní – odrazuje sankcemi. Zcela přirozeně se vzájemně „vychovávají“ i podnikatelé navzájem. Odběratel stálý a platící dostane slevu, naproti tomu neplatící a podvodný bude potrestán zápisem na „černou listinu“ a smluvní sankcí. Přičemž smluvní sankce mají svá daňová specifika, která nedávno prověřil Nejvyšší správní soud… a zjistil, že firmám nepříjemný výklad správců daně je chybný.

Prodej pohledávky ze smluvní sankce – prověřen soudem
Ing.
Martin
Děrgel
 
Smluvními sankcemi jsou…
V české podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně jsou předurčeny mj. i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, resp. potenciální hrozba motivuje k řádnému a včasnému splnění sjednaného závazku, protože případná úhrada smluvní sankce pro hříšníka vždy znamená zhoršení jeho ekonomické bilance. Nejčastěji se lze setkat se dvěma smluvními sankcemi – s úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Jejich právní úpravu najdeme ve spleti přes tří tisíců paragrafů zákona č. 89/2012 Sb.
občanský zákoník
, ve znění pozdějších předpisů (dále také „OZ“).
Jak asi tušíme,
úrok z prodlení
§ 1968 až 1974 OZ - je časově podmíněnou sankci za pozdní úhradu dluhu, stručně řečeno – „
čím platíš později, tím více zaplatíš
“. Má tedy morální apel, aby dlužníci platili včas.
Z právní úpravy pro potřeby běžné firemní praxe postačí vést v patrnosti zejména dvě základní pravidla:
Po dlužníkovi, který je v
prodlení se splácením peněžitého dluhu
,
může věřitel
, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení
, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
PŘÍKLAD 1: – Nárok na úroky z prodlení má jen řádný dodavatel
Pan Vykuk není zrovna moc zručný řemeslník, a tak si snaží přilepšit v rámci své živnosti, jak se dá. I když zase zpackal a nedokončil opravu koupelny paní Chytré, požadoval plnou úhradu původně sjednané částky spolu s výlohami za tzv. vícepráce. Oprávněně nespokojená zákaznice si to ale nenechala líbit, a dokud pan Vykuk svou nekvalitní práci neopraví, nehodlá mu nic platit. Nato jí živnostník pohrozil, že bude chtít navíc také úroky z prodlení za opožděnou platbu, a to rovnou ve trojnásobné výši oproti příslušnému vládnímu nařízení.
Tyto „pokusy“ řemeslného nešiky ale nechaly paní Chytrou v klidu, dobře ví, že dokud dodavatel řádně nesplní svou část dohody, nemá nárok na cenu za dílo ani na úroky z prodlení, bez ohledu na splatnost ceny. A také se nemusí obávat ztrojnásobení výše úroku z prodlení, protože nic takového nebylo sjednáno a jednostranně je dodavatel navýšit nemůže. Na druhé straně ovšem, pokud řemeslník nakonec přeci jen řádně dokončí opravu koupelny, neměla by paní Chytrá s úhradou otálet. I když totiž nebyly sjednány úroky z prodlení, může je věřitel – který konečně řádně splní svou část povinností – požadovat ve výši stanovení prováděcím právním předpisem.
Do konce roku 2013
byl úrok z prodlení z obchodních závazkových vztahů nastaven v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) obdobně jako dnes. Také platilo, že nebylo-li sjednáno jinak, uplatnil se jeho výpočet podle
nařízení vlády č. 1