Od konce května došlo k rozvolňování krizových opatření, nicméně nyní, v létě, je aktuální téma dovolené. Její důvod a původ, stručný vývoj i zamyšlení, jaká bude v nových podmínkách, přinášejí další řádky.
Dovolená, její délka a způsob trávení v době koronavirové
Richard
Blatný,
Mgr. et Mgr., Ing. et Ing. MBA, LL.M., FINS.,
3. ročník doktorandského studia (Katedra pracovního práva a soc. zabezpečení PF v Praze)
Úvodem
Na podzim roku 2019 se objevily ve světě první příznaky choroby, která počátkem jara roku 2020 přerostla v pandemii způsobenou koronavirem s označením SARS Cov-19. Většina států světa jí čelila vyhlášením nouzových opatření, která se často zintenzivnila do krizových scénářů. Počet obětí dosáhl 8 mil. Na tři měsíce se omezil hospodářský a společenský život, hranice se uzavřely a ulice se vylidnily. Miliardy obyvatel byly podrobeny přísnému domácímu režimu, většina zaměstnanců pracovala z domova (home-office). Ekonomiky všech regionů světa doznaly citelný pokles, národní hospodářství většiny zemí spadlo do debetu. Nejistoty kolem dalšího vývoje pandemie přetrvávají, neurčitě se hovoří o další podzimní vlně. Ruku v ruce s tímto vývojem došlo k prudkému zvýšení cen zboží, především potravin, energií, bydlení a pohonných hmot. Stále zřetelněji se hovoří o omezování výroby a zavírání provozů, rodinné rozpočty klesají. Vládní výdaje nelze z čeho čerpat, spotřeba domácností bude stagnovat, nezaměstnanost poroste. Zdá se, že hospodářský ekonomický cyklus byl přepólován – z náběhu do maxima jde do recese, přičemž záporná amplituda se nebývale zvýšila spolu s délkou (dobou trvání krize). Makroekonomické fund