Čtvrté obchodovací období s emisními povolenkami je za dveřmi. Je naplánované na roky 2021–2030. Cílem Pařížské dohody, která navázala na Kjótský protokol je snížit emise proti roku 1990 zhruba o 43 %. Jako nástroj si politici a ekologičtí odborníci vybrali emisní povolenky, jejichž množství by se mělo postupně snižovat. Tím by mělo dojít k tlaku na státy, které ratifikovaly Pařížskou dohodu. Jak funguje tento nástroj? Je vhodný? Jak ovlivňuje finanční pozici účetních jednotek?
Boj s emisemi – emisní povolenky
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
Úvod
Emisní
povolenka
je definována v § 2 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jako jiná majetková hodnota, která odpovídá právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tun oxidu uhličitého, což je jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má podle nařízení Komise EU č. 601/2012 stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země.Provozovatel zařízení tak získává možnost vypouštět do ovzduší škodliviny a platit za ně emisními povolenkami, které obdrží v určitém rozsahu bezplatně od státu (Ministerstva životního prostředí), pokud mu chybí, musí si je dokoupit, pokud mu nadbývají, může je prodat.
Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi
Emisní povolenky jsou distribuovány prostřednictvím systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU emissions trading – EU ETS). EU ETS pracuje na principu „cap and trade“, což znamená, že se postupně snižuje množství emisních povolenek, a to by mělo vést ke snižování vypouštění emisí do ovzduší.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) zřizuje směrnice 2003/87/ES, ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2008 jsou evropské rejstříky začleněny do systému rejstříků v rámci Kjótského protokolu. Podle nařízení Komise (EU) č. 389/2013, ve znění pozdějších předpisů, má každý členský stát povinnost používat jednotný Rejstřík Unie, který funguje také jako rejstřík Kjótského protokolu.
V rámci stanoveného limitu provozovatelé zřízení dostávají nebo kupují emisní povolenky. S těmi mohou podle potřeby obchodovat mezi sebou. Hodnota povolenek vyplývá z celkového počtu povolenek a jejich využitelnosti.
V ČR je EU ETS upraven zákonem. Ten stanoví, na jaká zařízení se systém vztahuje a jaká jsou práva a povinnosti jejich provozovatelů. Provozovatelé monitorují své
emise
, vykazují je každoročně Ministerstvu životního prostředí a vyřazují za ně povolenky (zaplatí za vypouštění emisí do ovzduší emisními povolenkami). Část povolenek dostanou provozovatelé bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo v aukci. Povolenky existují a pohybují se na účtech v rejstříku povolenek, jehož národním správcem je OTE, a.s.Rejstřík o