V minulé části jsme se seznámili s věcným vymezením účetní kategorie stálých aktiv – dlouhodobého nehmotného majetku („DNM“), které je mimochodem relevantní rovněž pro účely daní z příjmů. V běžné firemní praxi jde zejména o programové vybavení, přičemž na rozdíl od daní z příjmů si účetně významný hodnotový limit stanoví individuálně každá účetní jednotka. Dále jsme probrali otázku, v jakém okamžiku vzniká příslušné účetní aktivum, což přirozeně hraje roli hlavně při jeho dlouhodobějším pořizování. Na tento účetní základ nyní navážeme podrobnostmi týkajícími se technického zhodnocení DNM a v praxi asi nejnáročnějšího zástupce této účetní položky – nehmotných výsledků vývoje.
Dlouhodobý nehmotný majetek v účetnictví – II. Díl
Ing.
Martin
Děrgel
Technické zhodnocení DNM
Podle § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „“) se
technickým zhodnocením
(dále jen „TZ
“) dlouhodobého nehmotného majetku rozumí:
–
zásahy do majetku uvedeného do užívání
, –
které mají za následek:
–
změnu jeho účelu nebo
–
změnu jeho technických parametrů, nebo
–
rozšíření vybavenosti nebo
–
rozšíření použitelnosti majetku,
–
pokud souhrn vynaložených nákladů na dokončené zásahy
–
do jednotlivého dlouhodobého majetku
za účetní období
–
dosáhne ocenění určeného účetní jednotkou
–
pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku
v položce „B.I. DNM“;–
poznámka: podle § 6 odst. 1 VÚ si limitní hodnotu majetku pro zařazení mezi DNM určuje individuálně každá účetní jednotka při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Příklad 1
Účetně pro TZ není stěžejní daňový limit 40 000 Kč
Účetní jednotka má v souladu s účetními principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku stanoven svůj individuální účetní limit pro začlenění samostatného programového vybavení mezi DNM ve výši 60 000 Kč. Ten