Vydáno: 30. 10. 2020
Prošlo odborným dohledem
Může i svěřenský fond daňově odepisovat hmotný majetek? Ing. Martin Bureš, J&Consulting Svěřenský fond můžeme zřídit na dobu neurčitou. A přestože občanský zákoník tuto dobu částečně omezuje, svěřenský fond může existovat po velice dlouhou dobu. V průběhu této doby samozřejmě mohou vzniknout transakce s případným vznikem daňové povinnosti. Abychom mohli tyto transakce správně daňově ošetřit, potřebujeme mít zejména jasnou daňovou legislativu neumožňující různé výklady. V oblasti svěřenských fondů nejdříve panovala obrovská panika, která se v průběhu času trochu zklidnila, nicméně stále nemáme jasnou daňovou legislativu, která by neumožňovala více různých výkladů. Jednou z velmi palčivých otázek bylo, jakým způsobem může svěřenský fond daňově odepisovat hmotný majetek. Stejně jako lidstvo dříve bylo přesvědčeno, že planeta Země je placatá a až postupem času se zjistilo, že tento výklad byl nesprávný, oblast daňového odepisování hmotného majetku u svěřenských fondů se také vyvíjela. Na začátek si dovoluji upozornit, že v rámci tohoto článku není řešena problematika: daně z přidané hodnoty a daně z nabytí nemovitých věcí, zahraničních zakladatelů/vyčleňovatelů, zahraničních právních forem srovnatelných se svěřenskými fondy, svěřenských fondů, které splňují podmínky pro veřejně prospěšní poplatníci, svěřenských fondů, které splňují podmínky pro základní investiční fondy (dále jen „ZIF“), svěřenských fondů pořízením pro případ smrti, jiného majetku než hmotného, svěřenských fondů, jejichž účetní závěrka je povinně ověřována nezávislým auditorem (tj. není řešena problematika případné odložené daně). Svěřenské fondy (dále jen „SF“) podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), považujeme za poplatníky daně z příjmů právnických osob – dále jen „DPPO“ [§ 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)]. Přestože SF není „klasickou“ právnickou osobou, ZDP mu přiznává postavení poplatníka DPPO. Na takové pojetí nejsme ze ZDP úplně zvyklí. Svěřenský fond registrujeme k DPPO a podává daňové přiznání k DPPO [§ 38m ZDP v kombinaci s § 136 odst. 1 zákona č. 289/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)]. Připomeňme si, že SF je také samostatnou účetní jednotkou, která musí vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku [§ 1 odst. 2 písm. i) a § 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ)]. Svěřenské fondy tedy mají stejná práva a povinnosti jako ostatní poplatníci DPPO. Připomeňme si, že základem daně z příjmů je upravený výsledek hospodaření před zdaněním podle účetních předpisů [§ 23 odst. 1 ZDP a § 23 odst. 2 písm. a) ZDP], na který použijeme příslušnou sazbu daně z příjmů. Svěřenský fond obecně uplatňuje 19 % sazbu daně z příjmů (§ 21 odst. 1 ZDP)1). Náklady SF jsou obecně daňově účinné, pokud slouží k dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů (§ 24 odst. 1 ZDP) (tj. zjednodušeně řešeno slouží pro jeho podnikání). Svěřenský fond také může využít typické položky odčitatelné od základu daně (např. daňovou ztrátu vzniklou – resp. stanovenou – v předchozích zdaňovacích obdobích a výdaje na projekty výzkumu a vývoje) (§ 34 ZDP). Příjmy jsou vlastně výnosy, nicméně vklad vlastně není příjmem V rámci tohoto článku porušíme jedno terminologické pravidlo. Podle právních předpisů zakladatel (vyčleňovatel) do SF vyčleňuje majetek. Nicméně my pro zjednodušení budeme pojmu vyčlenění říkat dále vklad. Abychom pochopili celou problematiku, musíme začít tzv. od píky (tj. od roku 2014, kdy se SF objevily v českých právních předpisech). Jak se zvyšovaly zkušenosti se SF, vyvíjela se také ustanovení ZDP. Nejprve zákonodárci promítli do ZDP v první podobě účinné po rekodifikaci občanského práva, že vklad majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) není u SF předmětem daně z příjmů [§ 18 odst. 2 písm. e) ZDP účinného do 31. 12. 2014]. Zákonodárci tedy jednoznačně deklarovali svůj pohled na tuto situaci. Nicméně v praxi se často stávalo, že výše uvedené ustanovení bez dalšího přinášelo významné výkladové obtíže, které byly v rozporu se základním principem zdaňování SF, který zákonodárci zmiňovali v důvodové zprávě (k zákonnému opatření senátu č. 344/2013 Sb.) – tj. daňovou neutralitou. Hlavní nevýhodou bylo provázání výše uvedeného ustanovení s typickým ustanovením limitujícím daňově účinné náklady [§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP], pokud souvisejí s příjmy (resp. výnosy), které mj.: nejsou předmětem daně z příjmů, jsou osvobozené od daně z příjmů. Vedlejším efektem souběhu těchto ustanovení byla nemožnost uplatnit daňově účinné náklady spojené s veškerým majetkem vkládaným do SF (nebo zvyšujícím majetkem SF). Komora daňových poradců (dále jen „KDP“) se snažila tento neblahý stav překlenout v rámci jednání tzv. koordinačního výboru (dále jen „KOOV“). Předkladatelé KOOV upozorňovali na skutečnost, že při striktním použití jazykového výkladu by SF v rámci své činnosti hradil DPPO ze svých hrubých výnosů bez možnosti uplatnit související daňově účinné náklady, pokud by byly hrazeny ze zdroje vyčleněného do SF (nebo zvyšující majetek SF) zakladatelem či jinou osobou. Tento výklad by SF samozřejmě stavěl do nesrovnatelně horší pozice ve srovnání s jinými poplatníky. Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) nevidělo jinou cestu, jak tyto výkladové problémy překlenout, než odstraněním tohoto bezprecedentního daňového znevýhodnění pouze novou legislativní úpravou ZDP. Zákonodárci hbitě vyslyšely zejména připomínky KDP a tento stav tedy nevydržel dlouho – pouze do konce roku 2014 (pokud neuvažujeme přechodná ustanovení novely ZDP účinné od 1. 1. 2015). Od 1. 1. 2015 zákonodárci zavedli do ZDP fikci, že na vklad majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) hledíme stejně jako na vklad do obchodní korporace [§ 21f odst. 1 písm. a) ZDP], tedy jakousi analogii ke vkladu do obchodní korporace. Nicméně stejnou novelou s účinností od 1. 1. 2015 (zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění ZDP) vypustili jednoznačnou deklaraci, že vyčlenění majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) není u SF předmětem daně z příjmů, neboť zvítězil režim vkladů do obchodních korporací. Zákonodárci alespoň v důvodové zprávě k § 18 odst. 2 písm. e) ZDP trochu zmatečně vysvětlují, jak bychom se měli dívat na vypuštění tohoto ustanovení. Na vklad do obchodní korporace hledíme jako na jakési úplatné plnění, kde vkladatel získává jako protihodnotu podíl v obchodní korporaci. Přestože při vkladu majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) protiplnění ve většině případů chybí, nemůžeme na takovou transakci hledět jako na dar (tj. nemůžeme takovou transakci považovat za bezúplatné plnění). Zejména z důvodu, že SF neúčtuje o žádném výnosu (obdobně jako v případě vkladu do obchodní korporace). Podle mého názoru tedy můžeme shrnout, že v současné době: vklad majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) není u SF předmětem daně z příjmů a nepředstavuje pro SF ani příjem (resp. výnos), SF může uplatnit daňově účinné náklady (za splnění ostatních podmínek daňové účinnosti) spojené s veškerým majetkem vkládaným do SF (nebo zvyšujícím majetek SF). Vývoj daňového odepisování hmotného majetku u SF Zakladatel/vyčleňovatel může do SF vkládat různá aktiva, která mohou, ale nemusí generovat zisk. Můžeme předpokládat, že SF bude obvykle majetek v průběhu jeho existence rozšiřovat nejen zásluhou jednání svěřenského správce v rámci snahy o zachování a rozšíření majetku ve SF. Majetek SF se může zvýšit také kdykoli během trvání SF vkladem zakladatele/vyčleňovatele, přičemž na toto zvýšení majetku používáme stejná pravidla zdanění jako na vklad majetku při vzniku SF (tj. fikci vkladu do obchodní korporace). Zákonodárci se potřebovali při novelách ZDP vypořádat s tím, že podle nové právní úpravy SF nemá právní osobnost (čtěme prosím právní subjektivitu). NOZ (na rozdíl od obchodního zákoníku) neobsahuje definici obchodního majetku. Z tohoto důvodu se zákonodárci rozhodli pro jeho definici přímo do ZDP. Majetkem podle obchodního práva rozumíme souhrn všeho, co příslušné osobě patří (§ 495 NOZ). Obdobným způsobem zákonodárci zavedli definici pro obchodní majetek poplatníka DPPO do ZDP – tedy veškerý majetek, který mu patří [§ 20c písm. a) ZDP]. Zákonodárci nezapomněli, že podle obchodního práva SF nevlastní žádný majetek [§ 1448 odst. 3 NOZ] a pro SF2) zavedli speciální kategorii obchodního majetku – majetek, který k SF patří [§ 20c písm. b) ZDP]. Zákonodárci se obdobně popasovali s problematikou daňového odepisování hmotného majetku tím, že zavedli do ZDP nový princip, že hmotný majetek daňově odepisuje tzv. odpisovatel (§ 28 odst. 1 ZDP). Odpisovatelem primárně rozumíme poplatníka, který má k příslušnému hmotnému majetku vlastnické právo [§ 28 odst. 1 písm. a) ZDP], nicméně zákonodárci nezapomněli do této definice přidat také zvláštní kategorie odpisovatelů, kteří sice hmotný majetek nevlastní, nicméně mají k majetku práva obdobná právu vlastnickému (např. SF, jehož součástí je hmotný majetek) [§ 28 odst. 1 písm. g) ZDP]. Svěřenský fond tedy obec­­ně ­daňově odepisují hmotný majetek jako jiní poplatníci DPPO. Problematické ustanovení § 18 odst. 2 písm. e) ZDP účinného do 31. 12. 2014 ovlivňovalo také daňové odpisy hmotného majetku, neboť zabraňovalo SF v daňovém odepisování hmotného majetku vyčleněného do SF (nebo majetku zvyšujícím SF). Jak je to možné? Zákon o daních z příjmů vymezuje určité hmotné majetky, které nemůžeme daňově odepisovat. Takové hmotné majetky nazýváme hmotné majetky vyloučené z odepisování a mezi ně v roce 2014 patřil také hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí nebylo předmětem daně z příjmů nebo bylo osvobozené od daně z příjmů [§ 27 odst. j) ZDP účinného do 31. 12. 2014]. Jelikož v roce 2014 platilo, že vklad majetku do SF nebyl předmětem daně z příjmů bez fikce vkladu do obchodní korporace, SF nemohl takový hmotný majetek daňově odepisovat. V tomto případě jsme si nemohli pomoci ani ustanovením, podle kterého jsou daňově účinné účetní odpisy majetku. Jelikož v roce 2014 platilo, že jsme nemohli mít daňově účinné účetní odpisy majetku, jehož bezúplatné nabytí nebylo předmětem daně z příjmů nebo bylo osvobozené od daně z příjmů [§ 25 odst. 1 písm. zp) ZDP]. Nicméně zákonodárci současně výslovně umožnili SF pokračovat v daňovém odepisování hmotného majetku započatém původním odpisovatelem, pokud byl u fyzické osoby zahrnut v jejím obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku [§ 30 odst. 10 písm. b) bod 4 ZDP účinného do 31. 12. 2014], a SF obecně pro ostatní případy [§ 30 odst. 10 písm. m) ZDP účinného do 31. 12. 2014]. Existovala tedy vedle sebe dvě vnitřně rozporná „schizofrenní“ ustanovení. Svěřenský fond mohl pokračovat v daňovém odepisování hmotného majetku po původním vlastníkovi (§ 30 odst. 10 ZDP), nicméně zároveň nemohl daňově odepisovat hmotný majetek [§ 27 písm. j) ZDP]. Jak dopadl tento rozpor? Vyřešila ho výše uvedená fikce s účinností od 1. 1. 2015. V současné době SF daňově odepisuje hmotný majetek, který v něm je (tj. vyčleněný při vzniku SF i zvýšený v průběhu existence SF), podle standardních pravidel pro daňové odepisování. Jak jsme si uváděli výše, odpisovatelem je SF, jehož součástí je odpisovatelný hmotný majetek. Už tedy víme, že SF může daňově odepisovat hmotný majetek. Nicméně, jak SF stanoví vstupní cenu hmotného majetku pro jeho případné daňové odepisování? Jelikož neexistují explicitní pravidla pro SF, potřebujeme napasovat stávající znění ZDP na případy vkládání hmotného majetku SF (nebo zvyšování majetku SF). ZDP používá při vkladu majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) fikci vkladu do obchodní korporace. Podle mého názoru tedy můžeme v tomto případě využít režim určení vstupní ceny u vkladu hmotného majetku do obchodní korporace. Rád bych v této souvislosti upozornil, že shrnutí níže vychází z autorova pohledu na věc a jeho praktických zkušeností zkonzultovaných s ostatními odborníky v oboru. Podle mého názoru bychom pravidla pro daňové ocenění vkládaných hmotných majetků mohli shrnout následovně: SF musí pokračovat v daňovém odepisování hmotného majetku započatého původním odpisovatelem (zakladatelem/vyčleňovatelem) [§ 30 odst. 10 písm. b) bod 1 ZDP]. -Z praktického pohledu tedy SF přebírá vstupní cenu (resp. daňovou zůstatkovou cenu) příslušného hmotného majetku i zvolenou metodu daňového odepisování po původním odpisovateli (zakladateli/vyčleňovateli). Toto pravidlo platí pro vložení hmotného majetku do SF (resp. zvýšení majetku SF) od veškerých právnických osob a od fyzických osob, u nichž byl příslušný hmotný majetek zařazen v jejich obchodním majetku.-Pokud SF musí pokračovat v daňovém odepisování, zakladatel/vyčleňovatel a SF mohou uplatnit každý pouze polovinu daňového odpisu příslušného hmotného majetku za příslušné zdaňovacím období, ve kterém vložili příslušný hmotný majetek do SF (nebo zvýšili majetek SF) (samozřejmě, pokud nedošlo ke vkladu k 1. dni příslušného zdaňovacího období) [§ 26 odst. 7 písm. b) ZDP]. Z praktického pohledu se tedy zakladatel/vyčleňovatel a SF o „plnou výši“ daňového odpisu příslušného hmotného majetku podělí rovným dílem (tj. každý půlku) bez ohledu na okamžik vkladu do SF (nebo zvýšení majetku SF). Pokud SF nebude pokračovat v daňovém odepisování hmotného majetku po zakladateli/vyčleňovateli (v případě fyzické osobě, která neměla vkládaný hmotný majetek ve svém obchodním majetku), bude vstupní cena závislá na době držby vkládaného hmotného majetku: -držba 5 a více let („starý hmotný majetek“) – by měla být vstupní cenu u SF reprodukční pořizovací cena (tj. nejčastěji cena podle znaleckého posudku) ke dni vložení příslušného hmotného majetku do SF [§ 29 odst. 1 písm. d) ZDP],-držba méně než 5 let („mladý hmotný majetek“) - by měla být vstupní cena u SF závislá na způsobu pořízení příslušného hmotného majetku u zakladatele/vyčleňovatele (§ 29 odst. 8 ZDP),-ve výši pořizovací ceny, pokud byl mladý hmotný majetek pořízen úplatně (tj. koupí / směnou),-ve výši vlastních nákladů, pokud byl mladý hmotný majetek vyroben ve vlastní režii,-ve výši ceny podle znaleckého posudku (resp. cena podle zákona o oceňování majetku) ke dni nabytí mladého hmotného majetku, pokud byl pořízen bezúplatně (nejčastěji dar/dědictví).-SF může zvýšit vstupní cenu případných vkládaných nemovitých věcí (nebo nemovitých věcí, které zvýšily majetek SF) o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vkladem do SF (nebo zvýšením majetku SF).
Poznámka autora: Nad rámec výše uvedeného upozorňuji na vnitřně rozpornou „schizofrenní“ oblast KOOV týkající se stanovení vstupní ceny hmotného majetku, pokud jej do SF vkládala (nebo zvyšovala majetek SF) fyzická osoba, která ho neměla zařazený ve svém obchodím majetku. Podle názoru GFŘ se obecně použije § 29 odst. 1 ZDP, nicméně se nepoužije reprodukční pořizovací cena [§ 29 odst. 1 písm. d) ZDP] ani cena podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů [§ 29 odst. 1 písm. e) ZDP]. Podle mého názoru si předkladatelé z Komory daňových poradců a zástupci GFŘ pouze formulačně neporozuměli a vstupní cena takového hmotného majetku by měla být stanovena u SF podle jediného možného způsobu, který přichází v úvahu podle § 29 odst. 1 ZDP – tj. ve výši reprodukční pořizovací ceny ke dni vložení hmotného majetku do SF (nebo zvýšení majetku SF) [§ 29 odst. 1 písm. d) ZDP].
Příklad 1 Vstupní cena hmotného majetku u vkladu do SF od zakladatelů, právnických osob Společnost Béďa Trávníček Nejekologičtější Zahradníček, s. r. o. (dále jen „BTN“) zabývající se výrobou F1 hybridního osiva (tj. semínek zeleniny), neplátce DPH, pořídila v roce 2018 hybridní osobní automobil Tesla model S (dále jen „Auto“) za 2 mil. Kč, který prokazatelně používala pouze za účelem své podnikatelské činnosti. Společnost BTN zařadila Auto v roce 2018 do užívání a rozhodla se uplatňovat pro daňové odepisování rovnoměrné odpisy. Samozřejmě podle věrného a poctivého obrazu svého účetnictví neměla účetní odpisy shodné s těmi daňovými. Jediný společník společnosti BTN, pan Béďa Trávníček, se rozhodl, že nejlepším způsobem, jak naložit s Autem, bude zvýšit o něj majetek Svěřenského fondu ve prospěch Zdravého pěstování zeleniny (dále jen „Fond ZPZ“), u nějž byl pan Béďa Trávníček jediným zakladatelem a jeden ze svěřenských správců. Pan Béďa Trávníček si byl vědom péče řádného hospodáře a nechal na zvýšení majetku Fondu ZPZ vypracovat znalecký posudek. Znalec ocenil Auto ke dni zvýšení majetku Fondu ZPZ na 1,5 mil. Kč, přičemž účetní zůstatková cena Auta byla k 31. 12. 2019 jen 1 mil. Kč a daňová zůstatkovou cena Auta ještě 1 335 000 Kč. Jaké daňové odpisy může uplatnit Fond ZPZ za zdaňovací období roku 2020? SF bude mít nejspíše účetně oceněné Auto v reprodukční pořizovací ceně ke dni zvýšení majetku Fondu ZPZ (tj. 1,5 mil. Kč), z níž bude uplatňovat účetní odpisy podle vytvořeného účetního odpisového plánu. Nicméně z pohledu daně z příjmů musí Fond ZPZ pokračovat v započatém daňovém odepisování po původním odpisovateli (tj. po společnosti BTN). Fond ZPZ tedy: převezme vstupní cenu (resp. daňovou zůstatkovou cenu) Auta od společnosti BTN ve výši 2 mil. Kč, nadále uplatňuje rovnoměrné odpisy (Fond ZPZ používá Auto prokazatelně výhradně ke své podnikatelské činnosti) a za zdaňovací období roku 2020 uplatní poloviční výši ročního daňového odpisu Auta ve výši 110 000 Kč (tj. druhou půlku daňového odpisu Auta za zdaňovací období roku 2020 ve výši 110 000 Kč uplatní společnost BTN), daňová zůstatková cena Auta k 31. 12. 2020 u Fondu ZPZ bude tedy 1 115 000 Kč. Příklad 2 Vstupní cena hmotného majetku u vkladu do SF od zakladatelů, fyzických osob Tři dámy z různých majetkových poměrů se zhlédly v založení svěřenského fondu. Od zkušeného týmu právníků si nechaly zpracovat jeho statut a v květnu roku 2020 měly všechny dámy založený Svěřenský fond ve prospěch Pestrosti (dále jen „Fond Pestrost“), s tím, že: paní Ludmila Vyoralová vložila do Fondu Pestrost osobní automobil Suzuki Ignis (dále jen „Suzuki“), slečna Agáta Zaoralová vložila do Fondu Pestrost osobní automobil Volvo XC60 T8 T8 (dále jen „Volvo“), slečna Isabelle Neoralová vložila do Fondu Pestrost osobní automobil Lamborghini Huracan (dále jen „Lambo“) a bytovou jednotku. Paní Vyoralová, neplátce DPH, v roce 2014 zakoupila podle ankety o nejlepší vůz pro seniory Suzuki za 450 000 Kč, který využívala pouze pro své podnikání jako kadeřnice na cesty za svými dlouholetými klienty. Paní Vyoralová vždy chtěla mít s podnikáním co nejnižší administrativní výdaje, z tohoto důvodu po celou dobu uplatňovala pouze tzv. paušální výdaje procentem z jejích příjmů (tj. paní Vyoralová měla daňové odpisy Suzuki zahrnuté v jejích paušálních výdajích). Paní Vyoralová tedy nemá (a nikdy neměla) obchodní majetek pro účely daně z příjmů. Znalec Suzuki ocenil ke dni vložení do Fondu Pestrost na 250 000 Kč. Slečna Zaoralová, neplátce DPH, v roce 2018 zakoupila podle ankety o nejvíc fancy vůz Volvo za 2 mil. Kč, které využívala pouze pro své podnikání jako úspěšná finanční zprostředkovatelka zejména na cesty za svými novými potenciálními klienty. Slečna Zaoralová vedla daňovou evidenci a celou dobu uplatňovala skutečné výdaje. Slečna Zaoralová tedy zařadila Volvo v roce 2018 do 2. odpisové skupiny a uplatňovala rovnoměrné daňové odpisy (tj. daňová zůstatková cena Volva byla na konci roku 2019 1 335 000 Kč). Znalec ocenil Volvo ke dni vložení do Fondu Pestrost na 1 600 000 Kč. Slečna Neoralová se podnikat bála, ještě nikdy nepodnikala a veškeré její potřeby ji zajišťoval její tatínek, pan Bohumil Oráč. Pan Oráč daroval slečně Neoralové: v roce 2014 bytovou jednotku 5+1 v Praze na Vinohradech (dále jen „Byt“), která měla tržní hodnotu 25 000 tis. Kč a v roce 2018 osobní automobil Lambo, které mělo tržní hodnotu 7 500 000 Kč. Znalec ocenil Byt ke dni vložení do Fondu Pestrost na 30 mil. Kč a Lambo ke dni vložení do Fondu Pestrost na 5 500 000 Kč. Jaké bude mít Fond Pestrost vstupní ceny jednotlivých vkládaných hmotných majetků? Fond Pestrost by tedy: Měl mít vstupní cenu Suzuki ve výši 250 000 Kč, neboť paní Vyoralová vložila Suzuki do Fondu Pestrost v době delší než 5 let od jejího pořízení (tj. vstupní cena by měla být v její reprodukční pořizovací ceně určené znalcem ke dni jeho vložení do Fondu Pestrost) a neměla ho ve svém obchodním majetku.Fond Pestrost si může zvolit metodu daňového odepisování Suzuki ze vstupní ceny ve výši 250 000 Kč a neměl by pokračovat v daňovém odepisování Suzuki, neboť ho paní Vyoralová neměla ve svém obchodním majetku). Měl mít vstupní cenu Volva ve výši 2 mil. Kč (resp. Fond Pestrost by měl pokračovat v daňovém odepisování Volva z jeho daňové zůstatkové ceny u paní Zaoralové), neboť paní Zaoralová vložila Volvo do Fondu Pestrost ze svého obchodního majetku.Fond Pestrost by měl nadále uplatňovat rovnoměrné odpisy a za zdaňovací období roku 2020 může uplatnit poloviční výši ročního daňového odpisu Volva ve výši 110 000 Kč – druhou půlku daňového odpisu Volva za zdaňovací období roku 2020 ve výši 110 000 Kč může uplatnit slečna Zaoralová.Fond Pestrost by tedy měl mít k 31. 12. 2020 daňovou zůstatkovou cenu Volva ve výši 1 115 000 Kč). Měl mít vstupní cenu Bytu ve výši 30 mil. Kč, neboť slečna Neoralová vložila Byt do Fondu Pestrost v době delší než 5 let od jejího pořízení (tj. vstupní cena by měla být v jeho reprodukční pořizovací ceně určené znalcem ke dni jeho vložení do Fondu Pestrost) a neměla ho ve svém obchodním majetku:Fond Pestrost si může zvolit metodu daňového odepisování Bytu ze vstupní ceny ve výši 30 mil. Kč.Fond Pestrost by měl být schopný vstupní cenu Bytu hodnověrně prokázat. Měl mít vstupní cenu Lamba ve výši 7 500 000 Kč, neboť slečna Neoralová vložila Lambo do Fondu Pestrost v době kratší než 5 let od jejího pořízení (tj. vstupní cena by měla být v jeho reprodukční pořizovací ceně určené znalcem ke dni jeho nabytí) a neměla ho ve svém obchodním majetku.Fond Pestrost si může zvolit metodu daňového odepisování Lamba ze vstupní ceny ve výši 7 500 000 Kč.Fond Pestrost by měl být schopný vstupní cenu Lamba hodnověrně prokázat.
1) Svěřenský fond, který by naplňoval podmínky pro ZIF, by mohl uplatnit speciální 5% sazbu daně z příjmů (§ 21 odst. 2 ZDP). 2) Resp. pro všechny poplatníky DPPO, kteří nejsou právnickou osobou.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 10/2020.