Rekapitulace k dani silniční v roce 2020

Obecně lze konstatovat, že legislativní vývoj na dani silniční bývá v čase velmi nerovnoměrný. Před úpravami provedenými v letošním roce byl příslušný zákon novelizován naposledy v roce 2017. Rok 2020 však patří k těm rokům, kdy lze konstatovat několik důležitých změn, které pokládáme za vhodné komentovat v našem článku. Bezpochyby tyto změny zásadně ovlivnila situace v důsledku tzv. koronavirové krize, avšak při detailnějším pohledu, který zde nabízíme, lze vystopovat i vlivy další. V dalším textu si chronologicky projdeme jednotlivá opatření od začátku roku až do současnosti.

1. Nouzový stav

První vlna

S účinností od 12. 3. 2020 byl usnesením vlády č. 69/2020 Sb. ze dne 12. 3. č. 194 vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodů ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označeném jako SARS CoV-2) na území České republiky na dobu 30 dnů. Tento stav byl usnesením vlády České republiky následně dvakrát prodloužen, nejprve do 30. 4. 2020 (usnesením č. 156/2020) a podruhé až do 17. 5. 2020 (usnesením č. 485 ze dne 30. 4. 2020). V souvislosti s nouzovým stavem a jasnými dopady na ekonomiku zejména podnikajících subjektů byla přijata řada opatření, která měla za cíl tyto dopady zmírnit. Ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 ze dne 31. 3. 2020 bylo zveřejněno Rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodů mimořádné události.

Druhá vlna

V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky nouzový stav, a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace rozhodla vláda o přijetí krizových opatření.

2. Opatření k platbě záloh – možnost odložit úhrady zálohy na dani silniční do 15. 10. 2020

Zálohy jsou upraveny v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“), v ustanovení § 10. Pokud je poplatník daně provozovatelem vozidla se sníženou sazbou podle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční, platí pouze jednu zálohu na daň nejméně ve výši 70 % roční daňové povinnosti nejpozději do 15. prosince zdaňovacího období. Této v praxi ne tak časté situaci se dále v textu nebudeme věnovat. Pokud vozidlo podléhá zdanění daní silniční za celé zdaňovací období, tj. kalendářní rok, zákon stanoví standardně celkem čtyři zálohy. Splatnost záloh je stanovena vždy nejpozději k 15. dni následujícího měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém vozidlu vznikla daňová povinnost. Jedinou výjimkou je termín splatnosti čtvrté zálohy, jenž je vzhledem ke konci zdaňovacího období stanoven do 15. 12. a záloha se platí pouze za dva měsíce, tj. říjen a listopad. Termíny splatnosti záloh na dani silniční tedy jsou: 15. duben, 15. červenec, 15. říjen a 15. prosinec. Za poslední měsíc zdaňovacího období se záloha na daň neplatí. Daňová povinnost za měsíc prosinec se tak vyrovná v rámci placení daně v termínu pro podání daňového přiznání, tj. ve standardním případě do 31. 1. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o dani silniční platí poplatník zálohy na daň ve výše uvedených termínech vždy ve výši jedné dvanáctiny příslušné roční sazby daně, a to za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období, kterým je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy. Zálohy lze platit za podmínek daných zákonem o dani silniční také v režimu denní sazby daně. Základní pravidla pro platbu záloh daně silniční jsou:

–

Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlu trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období (případně se vypočtou v režimu denní sazby daně).

–

Pokud je sazba daně snížena (např. z titulu první registrace vozidla), platí se sazba daně z takto snížené sazby daně.

–

Zálohy na daň se neplatí za vozidlo, pokud je od daně osvobozeno.

–

Pokud je uplatněna sleva na dani podle § 12 zákona o dani silniční, platí se zálohy na daň silniční bez ohledu na případnou slevu na dani.

–

Poplatník je povinen vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň podle jednotlivých vozidel, u kterých vzniká daňová povinnost podle § 8 odst. 1 zákona o dani silniční.

Z výše uvedeného plyne, že výše zálohy se neodvíjí z poslední známé daňové povinnosti (jak je tomu například u daně z příjmů), ale vychází se z reálné výše daně vztažené ke konkrétnímu kalendářnímu roku. Zálohy se tedy platí pouze za ty měsíce, ve kterých poplatníkovi daně daňová povinnost vznikla, trvala nebo zanikla. Pokud v konkrétním kalendářním měsíci ani jedna ze zmíněných situací nenastala, není povinnost za tyto měsíce zálohu na daň platit. Lze tedy konstatovat, že v platbě zálohy na daň se zásadním způsobem promítá i rozdílný vliv na vznik daňové povinnosti u dvou skupin vozidel:

u nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny,

u ostatních vozidel.

Ad skupina a): Tato vozidla, jsou-li registrovaná v České republice, jsou předmětem daně silniční vždy podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o dani silniční. Proto tedy skutečnost, zda jsou například tato vozidla v rozhodném období využívána pro podnikatelské či jiné účely, je zde irelevantní, což se promítá i do platby záloh za tato vozidla. Zálohy je u těchto vozidel nutno platit vždy za každý měsíc, pokud vozidlo není od daně silniční osvobozeno. Podmínka registrace vozidla v ČR však není splňována v obdobích, kdy je vozidlo vyřazeno z provozu podle zákona, a vozidlo se tedy nachází ve stavu, pro který se hovorově ujalo označení „uložení do depozita“. Jedná se o vyřazení vozidla z provozu podle § 12 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Doprovodným atributem procesu vyřazení silničního vozidla z registru na základě žádosti vlastníka silničního vozidla je odevzdání osvědčení o registraci silničního vozidla a všech vydaných tabulek s registrační značkou, a dále předložení technického průkazu silničního vozidla k vyznačení záznamu jeho vyřazení. Je třeba objektivně konstatovat, že v období nouzového stavu byla tato možnost s ohledem na omezený provoz obcí s rozšířenou působností zejména v počátečním stádiu nouzového stavu poněkud ztížena. V této souvislosti však s výše uvedeným úkonem, který je běžně uskutečňován správním úřadem neprodleně, se po dobu trvání nouzového stavu prováděl úkon do registru silničních vozidel k datu podání žádosti, a to za předpokladu, že žádost byla kompletní a obsahovala všechny zákonem vyžadované náležitosti. Z hlediska daně silniční by tedy z výše uvedených důvodů neměl být daňový subjekt krácen na svých právech. Ad skupina b): Všechna ostatní vozidla než výše uvedená, tj. nákladní automobily a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, jsou předmětem daně silniční za jiných podmínek, což se promítá následně jak do daňové povinnosti, tak do platby záloh na daň. Konkrétně je jejich předmět daně vymezen v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o dani silniční. Podle výše uvedeného ustanovení jsou předmětem daně silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla:

registrovaná v České republice,

provozovaná v České republice a

používaná:

–

poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo

–

poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.

Úvodní obecný text tohoto odstavce k zálohám na daň silniční a k jejích úhradám zde uvádíme proto, že výše citované rozhodnutí (ministryně financí) zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 se, pokud jde o daň silniční (rozhodnutí řešilo i jiné daně než daň silniční), týkalo právě úhrady záloh na daň silniční splatných do 15. 4. 2020 a 15. 7. 2020. Pokud tyto zálohy (ať již jednu či obě uvedené) poplatník daně silniční neuhradil v řádné lhůtě a pokud k jejich úhradě došlo nejpozději do 15. 10. 2020, promíjí se poplatníku daně silniční úrok z prodlení [podle § 252 zákona č. 290/2001 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)] a úrok z posečkané částky (podle § 157 daňového řádu). Uvedeným rozhodnutím se tedy neprominula daň silniční, ani zálohy na daň silniční, ale případné příslušenství daně. Povinnost platit zálohy na daň silniční tedy obecně poplatníku zůstala i přes uvedené opatření, avšak možnost bez obvyklých sankcí odložit úhradu prvních dvou záloh až do termínu 15. 10. 2020 mnoho podnikatelských subjektů uvítalo. Z časového hlediska šlo ve směru k dani silniční o pomocný krok první, po kterém následoval i krok další, jak plyne z dalšího textu našeho příspěvku.

3. Daňový balíček – červen 2020

Negativní dopad samotné epidemie koronaviru se dotkl celé řady odvětví a segmentů ekonomiky. V rámci podnikatelského prostředí byly výše zmíněnými událostmi zasaženy nejen ty segmenty, na které opatření vlády směřovala přímo, ale též segmenty, jež utrpěly v důsledku změny chování zákazníků, jejich priorit, jakož i změnami, které se dotkly jejich obchodních partnerů a dodavatelů. Z těchto důvodů byl proto předložen návrh zákona, jehož cílem bylo zmírnění dopadu pandemie nemoci COVID-19 na ekonomiku České republiky s řadou konkrétních změn mířících do daňové oblasti. Snahou zákonodárce bylo, aby většina navrhovaných změn v konkrétních daních byla zařazena do jednoho právního předpisu, a to s cílem zvýšit pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) přehlednost. Pro adresáty zákonných úprav je obvykle snazší orientovat se v provedených změnách sloučených do daňového balíčku, což neplatí v případě řady dílčích novel jednotlivých právních předpisů, i když i tento model může mít svá úskalí. Úprava zákona o dani silniční, jehož změna byla do balíčku daňových změn navržena vedle dalších změn daňových zákonů [změna v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], byla zaměřena do oblasti změn ročních sazeb u těch poplatníků, kteří využívají automobily (kromě osobních automobilů) s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny. Tento návrh zákona jako součást zmíněného daňového balíčku byl projednán na základě vyhlášení stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (číslo sněmovního tisku 874/0) a po jeho schválení byl předložen Senátu České republiky (senátní tisk č. 267), který jej svým usnesením č. 436 ze dne 11. 6. 2020 projednal a vrátil s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k projednání, kde byl schválen dne 16. června 2020 ve znění schváleném Senátem. Úprava týkající se daně silniční je účinná již pro zdaňovací období 2020. Při úpravách ročních sazeb bylo potřeba zohlednit tedy nejen skutečnost přímého dopadu koronavirové krize na odvětví, ale i stav, ve kterém se ekonomika podnikatelů využívajících uvedený segment motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, což jsou zejména přepravci zboží a služeb, nachází. Je třeba konstatovat, že z hlediska evropského srovnání čeští přepravci čelí konkurentům, jejichž ekonomické podmínky nejsou ovlivněny pouze výší sazeb daně silniční, nicméně vliv, v jaké výši jsou tyto sazby nastaveny, nelze zcela pominout. Proto – s ohledem na výrazně nižší sazby silniční daně této kategorie vozidel v některých jiných evropských státech – došlo k výraznému snížení sazeb daně u všech vozidel s výjimkou osobních automobilů. Při konstrukci sazeb daně bylo zohledněno, že silniční motorová vozidla, jejichž nejvyšší povolená hmotnost není vyšší než 3,5 tuny, nepodléhají elektronickému systému mýtného, a dále ani povinné minimální výši daně podle komunitárních evropských předpisů. V této souvislosti se alespoň velmi stručně zmíníme o tom, co je tímto předpisem evropské komise míněno.

4. Vliv evropských předpisů na výši sazeb

V roce 1999 byla vydána směrnice 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (tzv. Eurovignette, dále „Euroviněta“). Finanční poplatky se původně uplatňovaly na vozidla s maximální celkovou hmotností nad 12 tun. Od roku 2012 se tato povinnost s vydáním směrnice 2011/76/EU rozšířila na vozidla nad 3,5 tuny. Poplatky mohou být vybírány za dálnice, mosty, tunely a horské průsmyky a určité další kategorie silnic. Poplatky nesmí být diskriminující na základě státní příslušnosti dopravce nebo výchozího či cílového místa přepravy. Dle dané směrnice mohou být poplatky rozlišeny v závislosti na produkovaných emisích nebo na době používání pozemních komunikací (ve směrnici definováno jako „poplatky za užívání“, což je částka, která se platí za oprávnění využívat vozidlem po určitou dobu pozemní komunikaci, u těchto poplatků jsou pak stanoveny jejich maximální sazby). Mýtné je naopak vymezeno jako částka, která se platí za jízdu vozidla mezi dvěma body pozemní komunikace. Částka se stanoví podle ujeté vzdálenosti a typu vozidla. Vážené mýtné (definováno v revizi směrnice z roku 2006 jako celkový příjem z mýtného za určitou dobu vydělený počtem kilometrů na vozidlo ujetých na určité síti podléhající během uvedené doby mýtnému, přičemž příjem a kilometry na vozidlo se vypočtou pro vozidla, na něž se vztahuje mýtné) má dle směrnice 1999/62/ES odpovídat nákladům na stavbu, provoz a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. U daně z vozidel (vozidlo je dle směrnice určeno k přepravě zboží a má hmotnost nad 3,5 tuny) jsou stanoveny minimální sazby a možná osvobození, a to u konkrétně vyjmenovaných daní členských států (tedy včetně české daně silniční). Podle zmíněné směrnice Euroviněta platí, že česká daňová povinnost nemůže být nižší než evropská úprava, přičemž toto pravidlo platí i v případě, kdy dle českého zákona se příkladně snižuje sazba daně o 48 %. Současně je zachováno pravidlo, že nákladní automobil s vyšším počtem náprav má nižší sazbu daně než nákladní automobil s nižším počtem náprav při stejné hmotností. Při respektování těchto principů bylo navrženo snížení sazby daně u nákladních automobilů nad 3,5 tuny o 25 % bez ohledu na počet náprav (v některých případech bylo nutné se odchýlit od uvedeného procentního snížení sazeb tak, aby byly naplněny výše uvedené principy včetně možných kursových rozdílů).

5. Nové sazby

Rozsah změn ročních sazeb daně silniční oproti dosud platným sazbám daně podle § 6 odst. 2 zákona o dani silniční ukazuje následující tabulka. Z té je patné, že přijaté úpravy spočívající ve změně sazeb stanovených § 6 odst. 2 zákona o dani silniční, tedy vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, nezměnily výši roční sazby daně u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel s největší povolenou hmotností do 3,5 tun včetně. Výpočet záloh na dani silniční stanovených podle § 10 zákona o dani silniční a splatných v roce 2020 tedy nebude u těchto vozidel povolené hmotnosti do 3,5 tuny změnami zákona o dani silniční z přijatého daňového balíčku ovlivněn. I nadále bylo při konstrukci sazeb zachováno pravidlo, že např. nákladní automobil s vyšším počtem náprav má nižší sazbu daně než nákladní automobil s nižším počtem náprav při stejné hmotnosti. Roční sazba daně ze základu daně podle § 5 písm. b) a c) zákona o dani silniční činí při počtu náprav a hmotnosti:

1 náprava	2 nápravy	3 nápravy	4 nápravy a více náprav
do 1 tuny 1 800 Kč	do 1 tuny 1 800 Kč	do 1 t 1 800 Kč	do 18 t 6 300 Kč
nad 1 t do 2 t 2 700 Kč	nad 1 t do 2 t 2 400 Kč	nad 1 t do 3,5 t 2 400 Kč	nad 18 t do 21 t 7 900 Kč
nad 2 t do 3,5 t 3 900 Kč	nad 2 t do 3,5 t 3 600 Kč	nad 3,5 t do 6 t 2 700 Kč	nad 21 t do 23 t 10 600 Kč
nad 3,5 t do 5 t 4 500 Kč	nad 3,5 t do 5 t 4 100 Kč	nad 6 t do 8,5 t 4 500 Kč	nad 23 t do 25 t 13 300 Kč
nad 5 t do 6,5 t 5 200 Kč	nad 5 t do 6,5 t 4 500 Kč	nad 8,5 t do 11 t 5 400 Kč	nad 25 t do 27 t 16 700 Kč
nad 6,5 t do 8 t 6 300 Kč	nad 6,5 t do 8 t 5 400 Kč	nad 11 t do 13 t 6 300 Kč	nad 27 t do 29 t 21 200 Kč
nad 8 t 7 200 Kč	nad 8 t do 9,5 t 6 300 Kč	nad 13 t do 15 t 7 900 Kč	nad 29 t do 32 t 28 000 Kč
	nad 9,5 t do 11 t 7 200 Kč	nad 15 t do 17 t 9 900 Kč	nad 32 t do 36 t 29 500 Kč
	nad 11 t do 12 t 8 100 Kč	nad 17 t do 19 t 11 900 Kč	nad 36 t 33 100 Kč.
	nad 12 t do 13 t 9 500 Kč	nad 19 t do 21 t 13 100 Kč
	nad 13 t do 14 t 11 000 Kč	nad 21 t do 23 t 16 000 Kč
	nad 14 t do 15 t 12 400 K	nad 23 t do 26 t 20 500 Kč
	nad 15 t do 18 t 17 800 K	nad 26 t do 31 t 27 500 Kč
	nad 18 t do 21 t 21 800 Kč	nad 31 t do 36 t 32 600 Kč
	nad 21 t do 24 t 26 300 Kč	nad 36 t 37 800 Kč
	nad 24 t do 27 t 30 400 Kč
	nad 27 t 34 700 Kč

6. Účinnost nových ročních sazeb a vliv na výpočet záloh

Účinnost daňového balíčku byla stanovena dnem následujícím po jeho vyhlášení a příslušná částka Sbírky zákonů č. 115 obsahující předmětný zákon č. 299/2020 Sb. byla rozeslána 30. června 2020. Součástí změny zákona o dani silniční v daňovém balíčku jsou přechodná ustanovení, z nichž prvé z nich je standardní daňové ustanovení potvrzující, že pro zdaňovací období 2019 a dřívější se použije dosavadní právní úprava platná před změnou. Druhé přechodné ustanovení stanoví, že se nová výše záloh vycházející z nové výše sazeb daně silniční použije také zpětně pro zálohy na daň silniční na zdaňovací období roku 2020 splatné před dnem nabytí účinnosti daňového balíčku, tedy na zálohy splatné k 15. dubnu 2020. Jak jsme již uvedli výše, k zálohám splatným k 15. dubnu a 15. červenci 2020 se váže rozhodnutí ministryně financí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události (vyhlášené ve Finančním zpravodaji v č. 6/2020), na základě kterého mohli poplatníci daně silniční zaplatit zálohu na daň silniční do 15. 10. 2020, a to bez sankce. Přesto část poplatníků zálohy v původní výši uhradila. Pokud poplatník zaplatil na této záloze více, než činí její nová výše podle zákona č. 299/2020 Sb., použije se automaticky tento rozdíl na úhradu dalších záloh na dani, popř. na zaplacení samotné daně silniční za rok 2020. Zálohy budou takto placeny postupně až do spotřebování tohoto rozdílu. Pokud i po vyměření daně silniční za rok 2020 zůstane část tohoto rozdílu nepoužita, stane se za podmínek daných daňovým řádem vratitelným přeplatkem a poplatník buď může požádat o jeho vrácení, nebo jej může použít na úhradu záloh v roce 2021. V praxi tedy mohly nastat zejména dvě situace:

Poplatník nevyužil zmíněné možnosti odložit platbu záloh a zaplatil některou ze záloh nebo obě (tj. zálohu splatnou k 15. 4. či k 15. 7. 2020) a oproti zálohám vypočteným s použitím nových sazeb mu vznikl kladný rozdíl. O tento rozdíl si tedy sníží platbu zálohy k 15. 10. 2020 či další, pokud by nebyl rozdíl při platbě zálohy k 15. 10. 2020 plně zkonsumován.

Poplatník plně využil zmíněné možnosti odložení platby záloh a žádnou zálohu ze záloh splatných do 15. 4. a 15. 7. 2020 neuhradil. Při dodatečné platbě záloh nejpozději k 15. 10. 2020 tedy při výpočtu všech záloh splatných v roce 2020 již postupuje podle sazeb snížených ve smyslu zákona č. 299/2020 Sb.

Příklad:

Poplatník provozuje tahač a návěs, jejichž roční daňová sazba byla do změny ročních sazeb, tj. do doby nabytí účinnosti daňového balíčku (viz zákon č. 299/2020 Sb.), u tahače 23 700 Kč (2 nápravy, hmotnost nad 15 do 18 tun) a u návěsu 27 300 Kč (3 nápravy, hmotnost nad 23 tun do 26 tun), tj. celkem 51 000 Kč. Na zálohách splatných do 15. 4. 2020 poplatník zaplatil (ač mohl platby odložit) 3/12 roční částky, tj. 12 750 Kč, a tuto platbu ve stejné výši zopakoval na záloze splatné do 15. 7. 2020. Teprve poté zjistil výši nových sazeb, dle kterých by mu povinnost na zálohách vycházela na příslušné čtvrtletí jen 9 575 Kč, tedy přeplatil na obou zálohách celkem 6 350 Kč. V záloze splatné do 15. 10. 2020 tuto částku celkem 6 350 Kč zohlední a pokud použije pro výpočet zálohy do 15. 10. 2020 již nové sazby a záloha by činila 9 575 Kč, může tuto částku snížit o zmíněný rozdíl 6 350 Kč a zaplatit na záloze splatné do 15. 10. 2020 jen částku 3 225 Kč. Poznámka k příkladu: Příklad je zpracován pro poplatníka, kterého se netýkala rozhodnutí uvedená v bodě 8, popřípadě zvýhodnění nevyužil.

7. Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události z 10. 6. 2020

Daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, se promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, který je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Dále je prominut správní poplatek podle Položky 1 odst. 1 písm. c) Sazebníku, který je Přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále „Sazebník“), za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b daňového řádu za podmínky, že žádost bude podána v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020. Dále je prominut správní poplatek podle Položky 1 odst. 1 písm. d) Sazebníku za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo žádosti o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020.

8. Další opatření k dani silniční – prominutí záloh u vybraných subjektů – říjen 2020

Dne 14. 10. 2020 bylo vydáno rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodů mimořádné události, které bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 22/2020. Daňovým subjektům, u nichž převažující část příjmů, přičemž u fyzických osob se uvažují pouze příjmy dle § 6, § 7, § 8 a § 9 zákona o daních z příjmů, bezprostředně pocházela v období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020 z jedné nebo více následujících činností, které byly od 14. 10. 2020 zakázány nebo omezeny usnesením vlády ČR o přijetí krizového opatření č. 1021 ze dne 12. 10. 2020:

–

provozování restauračních zařízení a barů,

–

provozování hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték,

–

pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových představení,

–

pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin,

–

provozování cirkusů a varieté,

–

pořádání poutí a podobných tradičních akcí,

–

pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí,

–

pořádání veletrhů,

–

provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení,

–

provozování zoologických zahrad,

–

provozování muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií,

se promíjí zálohy na daň silniční podle § 10 zákona o dani silniční na zdaňovací období roku 2020 splatné 15. 4. 2020, 15. 7. 2020, 15. 10. 2020 a 15. 12. 2020. Podmínkou však je, že tuto skutečnost oznámí daňový subjekt příslušnému správci daně. Tímto rozhodnutím však nedochází k prominutí samotné daně. Dne 26. 10. 2020 bylo vydáno další rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodů mimořádné události, které bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 25/2020. Toto rozhodnutí bylo vydáno v souvislosti se zhoršující se pandemickou situací, kdy byla přijímána vládou ČR další opatření restriktivního charakteru, konkrétně zákaz omezení některých činností od 22. 10. 2020 na základě usnesení vlády ČR ze dne 21. 10. 2020 č. 1079. Tato omezení měla zvýšený dopad na podnikatele, proto ministryně financí rozhodla přistoupit ve stanoveném rozsahu z hlediska daně silniční k prominutí zálohy na daň. Tímto rozhodnutím došlo rovněž k prominutí záloh na daň silniční na zdaňovací období roku 2020 podle § 10 zákona o dani silniční splatných do 15. 4. 2020, 15. 7. 2020, 15. 10. 2020 a 15. 12. 2020, a to vybraným daňovým subjektům. Těmito subjekty jsou ti, u nichž převažující část příjmů, přičemž u fyzických osob se uvažují pouze příjmy dle § 6, § 7, § 8 a § 9 zákona o daních z příjmů, bezprostředně pocházela v období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020 z maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou činností, které podle usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření ze dne 21. 10. 2020 č. 1079 zůstávají povoleny i v období od 22. 10. 2020, za podmínky, že tuto skutečnost oznámí příslušnému správci daně. Vzor oznámení je k dispozici na webových stránkách Finanční správy a lze jej podat i e-mailem, tj. vytištěné oznámení je potřeba podepsat, naskenovat a poslat na emailovou adresu místně příslušného územního pracoviště. V pokynech ke vzoru oznámení je podrobnější popis činností, kterých se rozhodnutí týká. V současné době lze podat oznámení i prostřednictvím webové aplikace.

9. Program Covid – Bus

Na Ministerstvu dopravy jsou v současné době připravena pravidla pro poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu kapitoly 327 Ministerstva dopravy v rámci podpory nepravidelné autobusové dopravy „COVID – BUS“ v roce 2020. Jednou z podmínek pro poskytnutí dotace je skutečnost, že příjemce nemá v místě příslušného finančního úřadu, okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven žádné nesplacené závazky po lhůtě splatnosti, s výjimkou závazků, u nichž bylo v souvislosti s řešením ekonomických dopadů COVID-19 deklarováno odpuštění sankcí za pozdní splatnost, a to v časovém rozsahu této deklarace. Součástí žádosti o dotaci musí být rovněž doložení dokladů o provozování vozidel, tj. doložení podání daňového přiznání k silniční dani za rok 2019 za autobusy, na které je požadována dotace, nebo čestné prohlášení o provozování autobusu v nepravidelné dopravě zařazeného žadatelem do provozu v nepravidelné dopravě po 1. lednu 2020. Podrobnější informace k poskytování této dotace lze nalézt na stránkách Ministerstva dopravy.

10. Rekapitulace změn v roce 2020

V oblasti daně silniční bylo do současné doby v souvislosti s Covid-19 vydáno:

Rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události z 31. 3. 2020 – Finanční zpravodaj č. 6/2020 (viz bod 2 článku).

Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné událostiz 10. 6. 2020 – Finanční zpravodaj č. 9/2020 (viz bod 7 článku).

Zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, z 30. 6. 2020 – Sbírka zákonů, částka 115/2020, rozeslána dne 30. 6. 2020 (viz bod 3, 4, 5 a 6 článku).

Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události ze dne 14. 10. 2020 – Finanční zpravodaj č. 22/2020 (viz bod 8 článku).

Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události ze dne 26. 10. 2020 – Finanční zpravodaj č. 25/2020 (viz bod 8 článku).

Příspěvek odráží změny, které nastaly v oblasti daně silniční v průběhu roku 2020, a to do 26. 10. 2020. Případné další právní skutečnosti po tomto datu, které mohly s ohledem na současný dynamický vývoj ve sledované oblasti daně silniční nastat, již nebylo možno v tomto příspěvku postihnout. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.