Vydáno: 27. 11. 2020
Legislativní novinky s komentářem Daňová novela přijatá v souvislostí s koronavirovou krizí Dmytro Krasovskyj, advokátní koncipient V důsledku koronavirové krize byla přijata opatření, která měla negativní vliv na ekonomickou situaci v České republice a mnohé podnikatelské obory byly silně postiženy, ať už přímo či nepřímo. V návaznosti na negativní vlivy, způsobené vládními opatřeními, byla přijata řada zákonů, které měly za cíl zmírnit tyto dopady. Tento článek se zaměří na novelu týkající se zákonů o daních. Novela byla projednávána v rámci tzv. legislativní nouze, tedy ve zkráceném režimu, a nabyla účinnosti 1. 7. 2020. Týká se například daně z nemovitých věcí, daně z příjmů, daně silniční nebo daně z přidané hodnoty. Jedná se pouze o dílčí změny, které mají za cíl zmírnit dopady pandemie COVID-19 na ekonomiku České republiky a pomoci tak postiženým subjektům, kterých se opatření dotkla nejvíce. Samozřejmě lze polemizovat, zdali se jedná o dostatečné kroky k tomu, aby dokázaly významným způsobem ulehčit daňovým subjektům jejich tíživou situaci. Novela zákona o dani z nemovitých věcí V souladu se zněním zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, může obec v obecně závazné vyhlášce osvobodit nemovité věci od daně z nemovitých věcí. Před novelizací se jednalo o nemovité věci, které byly dotčené například povodněmi nebo vichřicemi, tedy těch, které byly postihnuty živelnými pohromami. Je zřejmé, že pandemii nelze vztáhnout pod pojem živelná pohroma, a proto zákonodárce přistoupil ke změně zákona. Nyní je obcím dána pravomoc osvobodit od daně ty nemovitosti, které byly dotčené nejenom živelnou událostí, ale jakoukoli mimořádnou událostí, a to dle zvážení obce. I nadále platí, že obec může nemovitosti od daně osvobodit úplně anebo pouze částečně, přičemž takové osvobození smí trvat nejdéle 5 let. Novela zákona o daních z příjmů Provoz podnikatelské činnosti byl silně omezen v souvislosti s přijatými opatřeními, což vedlo k tomu, že podnikatelé přišli o značnou část příjmů. Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se snaží reagovat na tuto situaci tím, že rozšiřuje možnost uplatnit daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně i na zdaňovací období, které předchází zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena. Daňový poplatník může uplatnit daňovou ztrátu i ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Dle důvodové zprávy1) zákonodárce předpokládá, že zaplacená kladná daňová povinnost stanovená v minulosti (po zpětném uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně) bude ve výsledku – ať už zcela, nebo zčásti – představovat přeplatek na dani z příjmu. Nejedná se tedy o zbavení se daňové povinnosti, ale o jiné rozložení v čase, kdy je možné daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně uplatnit zpětně. Cílem zákonodárce je tak možnost získat finanční prostředky za již zaplacenou daň za uplynulá zdaňovací období a docílit toho, že poplatník dostane finanční prostředky v době, kdy je nejvíce potřebuje. Jak se uvádí v důvodové zprávě, v kombinaci s možností podat žádost o povolení k posečkání daně z příjmů za rok 2019 může poplatník v souvislosti se stanovením daňové ztráty za zdaňovací období 2020 podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2019, ve kterém daňovou ztrátu vyměřenou za zdaňovací období 2020 uplatní, čímž se sníží základ daně i již stanovená daňová povinnost. Mohla by tak nastat situace, že v souvislosti s možným posečkáním daně a prominutím záloh poplatník nebude nucen v roce 2020 platit nic na daních z příjmů. Novinkou je též možnost vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Poplatníkovi tak zůstane možnost uplatnit daňovou ztrátu pouze ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla stanovena. Důvodová zpráva říká, že smyslem tohoto institutu je poskytnout daňovému poplatníkovi možnost omezit prodloužení lhůty pro stanovení daně. Tímto bude moci dojít pouze k prodloužení lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období předcházející období, za kterou byla daňová ztráta stanovena. Novela zákona o dani silniční Dle směrnice Evropské parlamentu jsou stanoveny minimální sazby na silniční daň. Česká republika má silniční daň, týkající se automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny, výrazně vyšší než je minimální výše podle evropské směrnice. Vzhledem k tomu, že ekonomické dopady pandemie výrazně postihly dopravce, kteří využívají automobily s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny, zákonodárce se rozhodl výrazně snížit tuto daň. Bez ohledu na počet náprav se tak silniční daň pro automobily s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny snižuje na 25 %. Novela zákona o dani z přidané hodnoty V České republice jsou dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), uplatňovány tři sazby této daně. Základní sazba daně z přidané hodnoty je ve výši 21 %. Mimo tuto základní sazbu zákon stanovuje ještě dvě snížené sazby, a to první sníženou sazbu ve výši 15 % a druhou sníženou sazbu ve výši 10 %. Zboží a služby, které podléhají sníženým sazbám, jsou upraveny v přílohách k zákonu o dani z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že přijatá opatření silně dopadají především na ubytovací služby, kulturní akce, sportovní akce a sportovní služby, zákonodárce se rozhodl pro tyto oblasti služeb snížit daňovou povinnost. Před novelou patřily tyto služby do první snížené sazby daně z přidané hodnoty a daň z přidané hodnoty byla ve výši 15 %. Na základě novely se ubytovací služby, oprávnění vstupu na sportovní a kulturní akce, využívání sportovních zařízení a rovněž osobní doprava lyžařskými vleky zařazuje do druhé snížení sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 %. 1) Důvodová zpráva k zákonu č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 11/2020.