Vydáno: 1. 2. 2007
Zdaňování příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky

Zdaňování příjmů nerezidentů, tj. zahraničních fyzických a právnických osob, představuje samostatnou oblast problematiky mezinárodního zdanění. Podívejme se tedy na techniky a režimy výběru a správy daně nerezidentů včetně výpočtů konkrétních příkladů.

Zahraniční fyzické a právnické osoby, které nejsou rezidenty České republiky (ČR), mají omezenou daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy se zdrojem na území ČR. Daňový nerezident (fyzická osoba) ČR je definován jako osoba, která:

* na území ČR nemá bydliště nebo

* osoba, která se zde zdržuje méně jak 183 dní v kalendářním roce nebo

* osoba, která se v ČR obvykle nezdržuje,

* nebo osoba, která se v ČR zdržuje za účelem studia či léčení.

Daňový nerezident (právnická osoba) je vymezen jako poplatník, který nemá na území ČR své sídlo.

Za příjmy ze zdrojů na území ČR se považují příjmy uvedené v § 22 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Příjmy nerezidentů se zdrojem na území ČR, které nejsou uvedeny v tomto taxativním výčtu, se nerezidentům v ČR nezdaňují.

Registrační povinnost nerezidentů v České republice

V případě, že daňový nerezident ČR zdaňuje své příjmy prostřednictvím podání daňového přiznání, vzniká mu v ČR registrační povinnost. Obecné pravidlo pro registraci daňových rezidentů vyplývající z § 33 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), se uplatňuje i v případě nerezidentů - tzn. že nerezident je povinen podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně do 30 dnů ode dne, kdy:

* v ČR obdržel povolení nebo získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo

* začal provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo

* začal vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani.

Kromě výše uvedeného obecného ustanovení, jež se vztahuje i na nerezidenty, obsahuje ZSDP také speciální ustanovení, která se týkají registrace stálé provozovny a registrace nerezidenta, kterému na území ČR nevzniká stálá provozovna a nemá zde ani nemovitý majetek. Na základě § 33 odst. 3 ZSDP je poplatník, jemuž na území ČR vzniká stálá provozovna, povinen oznámit správci daně do třiceti dnů zřízení stálé provozovny a její umístění na území ČR. V případě daňového nerezidenta, který na území ČR nemá stálou provozovnu ani nemovitý majetek, ukládá § 33 odst. 8 ZSDP povinnost podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů.

Výjimku z registrační povinnosti mají poplatníci, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je vybírána daň zvláštní sazbou daně. Jak již bylo uvedeno výše, v určitých případech vzniká poplatníkům nerezidentům povinnost registrovat se u místně příslušného správce daně. Místní příslušnost správce daně se dle § 4 odst. 1 ZSDP řídí bydlištěm poplatníka, sídlem nebo místem, kde se poplatník převážně zdržuje. V ZSDP lze opět nalézt speciální úpravu pravidel pro určování místní příslušnosti, neboť u nerezidenta může být určení místní příslušnosti dle obecných pravidel problematické. Dle § 4 odst. 3 a 4 ZSDP se místní příslušnost v případech, kdy ji nelze určit podle obecných pravidel, řídí místem, v němž má poplatník stálou provozovnu, nebo místem, v němž poplatník vykonává hlavní část činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, případně i místem, v němž se nachází převážná část jeho nemovitého majetku. Pokud nelze určit místní příslušnost ani na základě těchto pravidel, pak je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.

Způsoby výběru daně od nerezidentů

V daňové praxi se uplatňují 2 způsoby výběru daně od nerezidentů, a to:

* srážka daně (zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně) z příjmu (hrubé částky) plátcem daně u zdroje sazbou daně:

1. podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

2. podle tuzemského právního předpisu;

* výběr daně prostřednictvím přiznání k dani se zajištěním daně.

Srážka daně

V případech, kdy je daň z příjmu nerezidenta vybírána formou srážkové daně (jedná se např. o dividendy, úroky, licenční poplatky aj.) a se státem, v němž je poplatník rezidentem, Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se postupuje výhradně dle smlouvy. Pro určení konkrétní výše srážkové daně je tedy vždy nutno postupovat v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění, i když domácí právní předpis stanovuje jinou výši daně.

Příklad

Česká společnost VOSA s. r. o. má tři společníky - fyzické osoby. Prvním je český daňový rezident, který má obchodní podíl 30 %. Druhým je francouzský daňový rezident, který má obchodní podíl 40 %, a posledním je slovenský daňový rezident, který má obchodní podíl 30 %. Zisk po zdanění ve výši 100 000 Kč bude společnost rozdělovat dle podílů ve společnosti.

Řešení

Při výplatě podílů na zisku společníkům srazí společnost VOSA s. r. o. srážkovou daň jednotlivým společníkům takto: 1. českému rezidentovi ve výši 15 %, tj. 4 500 Kč z 30 000 Kč, v souladu s § 36 odst. 2 písm. a) ZDP, 2. francouzskému rezidentovi ve výši 10 %, tj. 4 000 Kč ze 40 000 Kč, v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi ČR a Francií (v tomto případě se daňová sazba sjednaná ve smlouvě a daňová sazba v tuzemském daňovém předpisu liší), 3. slovenskému rezidentovi ve výši 15 %, tj. 4 500 Kč ze 30 000 Kč, v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi ČR a Slovenskem (v tomto případě se daňová sazba sjednaná ve smlouvě a daňová sazba v tuzemském daňovém předpisu neliší). Daňová povinnost nerezidentů v České republice je sražením daně vyrovnána.

V případech, kdy je prováděna srážka daně podle tuzemského daňového předpisu, se postupuje v souladu s § 36 ZDP a uplatňují se sazby daně ve výši 25 %, 20 %, 15 %, 10 % a 1 %.

Sazbou daně 25 %se zdaňují následující druhy příjmů:

* příjmy ze: - služeb (s výjimkou stavebně-montážních projektů), - obchodního poradenství, - technického poradenství, - jiného poradenství, - řídicích a zprostředkovatelských činností a obdobných činností;

* příjmy z nezávislé činnosti vykonávané na území ČR(např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, daňového či účetního poradce a podobných profesí);

* příjmy z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo ze zde veřejně zhodnocované činnosti vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu;

* příjmy z úhrad od tuzemských fyzických a právnických osob (rezidentů ČR) a od stálých provozoven zahraničních osob umístěných v ČR, kterými jsou:

1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (softwaru), výrobně-technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),

2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému (rovněž příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu a televize u jednoho plátce daně větší než 3 000 Kč za měsíc),

3. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob;

* příjmy z nájemného za užívání movité věci nebo její části umístěné na území ČR (kromě nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci).

Příklad

Afghánský daňový rezident připravil speciální vydání časopisu „Kuchyně“ o arabské kuchyni pro českého vydavatele. Za napsání článků obdržel autorský honorář 20 000 Kč. Mezi Českou republikou a Afghánistánem není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, proto se tedy postupuje dle § 36 ZDP.

Řešení

Český vydavatel časopisu - plátce daně - při výplatě této odměny srazí afgánskému daňovému rezidentovi daň ve výši 25 % a vyplatí mu pouze 15 000 Kč. Sraženou daň ve výši 5 000 Kč odvede vydavatel svému místně příslušnému správci daně. Tím bude daňová povinnost afghánského daňového rezidenta v ČR vyrovnána.

Sazbou daně 20 % se zdaňují následující druhy příjmů:

* výhry a ceny v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a v reklamním slosování, s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení nebo od daně osvobozených;

* ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny.

Příklad

Alžírský daňový rezident vyhrál v soutěži pořádané českou firmou 20 000 Kč. Mezi Českou republikou a Alžírskem není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, proto se tedy postupuje dle § 36 ZDP.

Řešení

Česká firma - plátce daně - při výplatě této výhry srazí alžírskému daňovému rezidentovi daň ve výši 20 % a vyplatí mu pouze 16 000 Kč. Sraženou daň ve výši 4 000 Kč odvede firma svému místně příslušnému správci daně. Tím bude daňová povinnost alžírského daňového rezidenta v ČR vyrovnána.

Sazbou daně 15 % se zdaňují následující druhy příjmů:

* příjmy z úhrad od tuzemských fyzických a právnických osob (rezidentů ČR) a od stálých provozoven zahraničních osob umístěných v ČR, kterými jsou:

1. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi (za podíly na zisku se považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu), a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

2. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z investičních nástrojů;

* podíly připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o cenu pořízení podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána;

* z příjmu společníka s. r. o. nebo a. s. při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvářený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál nejprve snižuje o tu část, která byla zvýšena podle obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku;

* ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převedení zisku nebo ovládací smlouvy;

* z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy;

* dividendové a úrokové příjmy z dluhopisu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladového listu a vkladu mu na roveň postaveného (s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR nebo Českou republikou plynoucí rezidentu ČR a příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. c/ bod 1. ZDP);

* příjmy plynoucí fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno na roveň jim postavených, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty;

* dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění;

* dávky z plnění ze soukromého životního pojištění sníženého o zaplacené pojistné;

* příjmy z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev, a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi s. r. o. a komanditistovi k. s., které vznikly podle transformačního projektu při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, a. s., s. r. o. a u komanditní společnosti v případě komanditistů;

* příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo s bydlištěm na území ČR a příjmy od zahraničních plátců daně, které jsou po snížení o zdravotní a sociální pojistné samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (15 %) za podmínky, že se jedná o příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru (příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a/ ZDP) nebo o příjmy, které plynou poplatníkovi v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce (příjmy podle § 6 odst. 1 písm. d/ ZDP) a jejich úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani.

Příklad

Argentinský daňový rezident je společníkem ve společnosti NEMO s. r. o., která byla založena v roce 2005. Jeho podíl činí 50 %, tj. 100 000 Kč. Společnost NEMO s. r. o. v roce 2007 vstoupila do likvidace a argentinskému daňovému rezidentovi vznikl nárok na podíl na likvidačním zůstatku ve výši 200 000 Kč. S Argentinou nemá ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, proto se opět postupuje dle § 36 ZDP.

Řešení

Příjem argentinského daňového rezidenta ve formě podílu na likvidačním zůstatku ve výši 200 000 Kč se snižuje o nabývací cenu podílu - v tomto případě 100 000 Kč (musí ovšem být poplatníkem prokázána). Při výplatě podílu na likvidačním zůstatku argentinský daňový rezident obdrží 85 000 Kč, sražená daň ve výši 15 000 Kč bude společností odvedena místně příslušnému správci daně.

Sazbou daně 10 % se zdaňuje následující příjem:

* příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu a televize nepřesahující 3 000 Kč od téhož plátce měsíčně.

Sazbou daně 1 % se zdaňuje následující příjem:

* příjmy z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

Zajištění daně

V případě, že nerezident podává daňové přiznání (tzn. že z jeho příjmu nebyla sražena srážková daň) jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději ovšem v den, kdy o závazku účtují, povinni provést zajištění daně. Zajištění daně se neprovádí v případě, že nerezident je rezidentem členského státu Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru.

Je-li nerezidentem fyzická osoba, pak se zajištění daně provádí ve výši:

* 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením;

* 10 % z příjmů ze zdrojů na území ČR (vymezených v § 22 ZDP), s výjimkou uvedenou v předcházejícím bodě, např. se jedná o:

1. příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,

2. příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území ČR a práv s nimi spojených,

3. příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území ČR,

4. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území ČR, majetkových práv registrovaných na území ČR a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem v ČR,

5. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,

6. výživné, důchody a jiné požitky;

* 12 až 32 % ze základu daně v. o. s. nebo k. s. připadajícího na společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s.

Pokud je záloha sražena podle § 38h ZDP (tzn. vybírání a placení příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků), pak k zajištění daně nejsou plátci povinni.

Příklad

Americký daňový rezident prodal české společnosti POLO s. r. o. pohledávku za společností AGRO a. s. v nominální hodnotě 1 000 000 Kč za 500 000 Kč. Fakturu vystavil 1. srpna 2006 se splatností 2 měsíce.

Řešení

V průběhu srpna vyplatila společnost POLO s. r. o. americkému daňovému rezidentovi pouze 495 000 Kč. Zbylých 5 000 Kč slouží jako 1% zajištění daně a společnost POLO s. r. o. má povinnost odvést toto zajištění daně nejpozději do 30. 9. 2006 místně příslušnému správci daně.

Je-li nerezidentem právnická osoba, je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zákonem o účetnictví, povinen srazit zajištění daně nerezidentovi - právnické osobě - který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie (EU) nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (EHS), ve výši:

* 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením;

* 10 % z příjmů ze zdrojů na území ČR (uvedených v § 22 ZDP), s výjimkou uvedenou v předcházejícím bodu, přičemž tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžní plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank;

* 24 % ze základu daně v. o. s. nebo k. s. připadajícího na společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s.

Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Zajištění daně se neuplatňuje v případě, pokud se jedná o:

* úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě (nákup zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli), kde prodejcem je nerezident (zahraniční fyzická či právnická osoba);

* úhrady nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.

Příklad

Americký daňový rezident zdědil po svém otci golfové hřiště a byt v Karlových Varech. Golfové hřiště pronajímá české společnosti VOSA a. s., která mu platí měsíční nájem 500 000 Kč. Byt pronajímá fyzické osobě, které mu měsíčně platí 10 000 Kč.

Řešení

Společnost VOSA a. s. má povinnost zajišťovat daň z platby nájemného, protože americký daňový rezident není rezidentem členského státu EU nebo EHS. Společnost tedy bude americkému daňovému rezidentovi měsíčně poukazovat 450 000 Kč. Zbylých 50 000 Kč bude odvádět jako zajištění daně místně příslušnému správci daně. Fyzická osoba, jež platí nájem, nemusí provádět zajištění daně, neboť zajištění daně se neuplatňuje v případě úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení. Americký daňový rezident je povinen podat daňové přiznání a v něm zdanit veškeré příjmy z pronájmu v rámci § 9 ZDP. Požádá buď plátce daně - tedy společnost VOSA a. s. -o potvrzení o zajištění daně nebo příslušného správce daně. Tuto částku si pak v daňovém přiznání odečte od daňové povinnosti, neboť tato byla již vůči finančnímu úřadu splněna zajištěním daně.

Termín pro odvedení zajištěné částky daně je stanoven do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit. Současně s platbou částky zajištěné daně je plátce povinen podat hlášení o provedeném zajištění daně. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.

V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání do konce lhůty stanovené v ZSDP (např. do 31. 3.), může místně příslušný správce daně považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí 8. měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.

Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout i o zajištění nižším nebo od zajištění upustit, přičemž rozhodnutí je závazné pro plátce daně a proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

V případě, že plátce daně nesrazí zajištění daně vůbec, nebo srážku provede v nesprávné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní.

Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. V případě, že nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani. Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň.

Zachycení zajištění daně v účetnictví

Zajištění daně pro plátce je součást závazku vůči poplatníkovi. Zajištění daně se účtuje na vrub účtu závazků jako snížení závazku vůči poplatníkovi souvztažně se vznikem závazku ke správci daně, tzn. MD 321/D 379. Pro poplatníka je srážka zajištění daně částečnou úhradou pohledávky. Účtuje se jako snížení pohledávky se současným vznikem pohledávky vůči státu, tzn. MD 341/D 311. Jakmile poplatník podá daňové přiznání, pohledávka se zúčtuje.

Příklad

Americký daňový rezident prodal české společnosti POLO s. r. o. pohledávku za společností AGRO a. s. v nominální hodnotě 1 000 000 Kč za 500 000 Kč. V průběhu srpna vyplatí společnost POLO s. r. o. americkému daňovému rezidentovi 495 000 Kč. Zbylých 5 000 Kč slouží jako 1 % zajištění daně a společnost POLO s. r. o. má povinnost odvést toto zajištění daně nejpozději do 30. 9. 2006 místně příslušnému správci daně. Americký daňový rezident vede účetnictví a zaúčtování účetního případu bude následující:

Tabulka

311
MD              D
500 000 	495 000
              	5 000
668
MD              D
               500 000
221
MD               D
495 000
341 
MD                 D
5 000

Společnost POLO s. r. o. zaúčtuje účetní případ následovně:

321 
MD              D
495 000 	500 000
5 000
568 
MD               D
500 000
221
MD               D
	        495 000
379		
MD              D
		5 000
Zdroj: Daně a právo v praxi, 2/2007.