Paušální daň pro OSVČ od 1. 1. 2021

Vydáno: 17 minut čtení

Novelou zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 540/2020 Sb. , dochází k nahrazení stávajícího institutu stanovení daně paušální částkou v § 7a ZDP novým zněním § 7a obsahující zavedení paušálního režimu pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021. Současně dochází v této souvislosti k doplnění a úpravě dalších ustanovení ZDP a dalších souvisejících zákonů.

Paušální daň pro OSVČ od 1. 1. 2021
Ing.
Ivan
Macháček
 
Jaký je princip nového režimu paušální daně?
Poplatník v paušálním režimu
namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně,
bude platit
uvedená tři plnění dohromady jednou platbou
, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (
na tzv. společný osobní daňový účet
).
Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
Při splnění všech podmínek již
poplatník nemusí
po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky a rovněž nemusí podávat daňové přiznání ani oba pojistné přehledy
. Paušální zálohy se spravují podle daňového řádu a jejich správu vykonávají orgány Finanční správy ČR. Paušalizaci daně z příjmů a veřejných pojistných mohou využít nejen poplatníci, kteří již k 1. 1. 2021 provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, ale i poplatníci, kteří tuto činnost zahájí až v průběhu kalendářního roku 2021.
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu se tak řídí daňovým řádem, nikoliv příslušným předpisem upravujícím tyto zálohy pro poplatníky ve standardním režimu. V těchto předpisech je stanovena pouze výše těchto záloh, a to:
v případě záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je výše záloh odvozená od minimálního měsíčního vyměřovacího základu (25 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 %;
v případě záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je výše záloh odvozena od 1/12 minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy);
záloha na daň z příjmů poplatníka v paušálním režimu je stanovena přímo v § 38lk odst. 7 ZDP ve výši 100 Kč.
 
Kdy může vstoupit poplatník do paušálního režimu?
Poplatníkem v paušálním režimu je
dle nového ustanovení § 2a odst. 1 ZDP od prvního dne rozhodného zdaňovacího období
poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
a)
k 1. 1.
rozhodného zdaňovacího období
-
je osobou samostatně výdělečně činnou
(§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,
-
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění
, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.],
-
není plátcem daně z přidané hodnoty
a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
-
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
a
-
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení
;
a)
ve zdaňovacím období
bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období
neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč
, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;
b)
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti
, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Poplatník podmínku pro vstup do paušálního režimu nenaplní např. tehdy, pokud je 1. 1. zaměstnán (má uzavřenu pracovní smlouvu zahrnující 1. 1.) nebo pokud je 1. 1. společníkem s. r. o., který za svou práci za dané období dostává příjem;
c)
podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu
a to dle § 38lc odst. 1 ZDP
do desátého dne rozhodného zdaňovacího období
, přičemž § 38lc odst. 5 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 ZDP.
Pro účely paušálního režimu se
za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka
, ale nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
Poplatníkem v paušálním režimu se nemůže stát poplatník, který pronajímá nemovité nebo movité věci zdaňované dle § 9 ZDP, dále který má ostatní zdanitelné příjmy zdaňované dle § 10 ZDP
(např. prodej nemovitých a movitých věcí a dále prodej cenných papírů, které nejsou osvobozeny od daně dle § 4 ZDP) – daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je totiž rovna paušální dani, pokud u poplatníka v tomto zdaňovacím období nepřesáhnou příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) v souhrnu částku 15 000 Kč.
Podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a ZDP
V odstavci 1 ustanovení § 7a ZDP se uvádí, že
daň poplatníka
, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu,
je rovna paušální dani
, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období
-
má pouze
příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč
(pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně)
,
příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně
,
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy
(pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně),
pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč
,
-
není plátcem daně z přidané hodnoty
a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
-
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
.
Pokud poplatník nesplní některou z uvedených podmínek, bude jeho daň stanovena v obecném režimu
, to znamená, že musí podat za dané zdaňovací období daňové přiznání (nevztáhne se na něho
fikce
podání daňového přiznání zakotvená v § 38lh odst. 1 ZDP) a v něm vyčíslit svou daň podle obecných pravidel (tedy jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, bude vycházet z výsledku hospodaření, případně využije výdaje stanovené v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP).
Pokud poplatníkovi v daném zdaňovacím období
plynou příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP a poplatník neučinil u plátce daně prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, 5 ani 7 ZDP, je
daň poplatníka rovna paušální dani
, neboť tyto příjmy jsou uvedeny v § 7a písm. a) ZDP. V takovém případě poplatník nemůže využít ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, protože pokud poplatník naplní podmínky v § 7a ZDP pro daň rovnu paušální dani, nemůže si zvolit, že bude mít daň stanovenu podle obecných pravidel. Jedná se o příjmy plynoucí z dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne za kalendářní měsíc 10 000 Kč a o příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (pro rok 2021 se jedná o částku 3 500 Kč).
 
Výše paušální zálohy a její platba
V § 38lk ZDP se uvádí, že
poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.
Tato paušální záloha zahrnuje
a)
zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
b)
zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
c)
zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Výše paušální zálohy pro rok 2021 činí 5 469 Kč měsíčně
. V této částce je zahrnuto minimální pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč. Uvedené zálohy na pojistné vycházejí z nařízení vlády č. 381/2020 Sb.
Tato paušální
záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období
, na které se záloha platí. Poplatníkům v paušálním režimu bude u správce daně založen zvláštní osobní daňový účet, označovaný jako
společný osobní daňový účet
. Tento účet je určen pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná plnění. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.
Poznámka
Minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2021 vyplývá z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč × 1,0194 = 35 441 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní SVČ činí 25 % průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč × 0,25 = 8 861 Kč a minimální měsíční zálohy na sociální pojištění činí 29,2 % z 8 861 Kč, tedy 2 588 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na zdravotní pojištění činí 50 % z průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč × 0,50 = 17 721 Kč a minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění činí 13,5 % z 17 721 Kč, tedy 2 393 Kč. Souhrnně za kalendářní rok se jedná o minimální pojistné (2 588 Kč + 2 393 Kč) × 12 měsíců = 59 772 Kč.
 
Výhody a nevýhody paušální daně
K výhodám uplatnění paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména:
jediným pravidelným měsíčním odvodem ve výši 5 469 Kč poplatník vyřeší všechny své daňové a pojistné povinnosti v průběhu kalendářního roku. Poplatník tak nebude samostatně platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění;
po skončení zdaňovacího období odpadá povinnost podat daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pojistného na OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Dojde tak k výrazné úspoře času a nezbytné administrativy;
dochází k úsporám nákladů poplatníka souvisejících s pověřováním daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a rovněž s pověřováním účetní k vedení daňové evidence;
předpokladem je rovněž snížení počtu kontrol z finančního úřadu, protože pracovníci finančních orgánů nebudou mít co kontrolovat;
vzhledem k tomu, že většina OSVČ odvádí v současné době jen minimální sociální pojistné, v důsledku přechodu na paušální daň je v částce paušální daně 5 469 Kč zahrnuta platba minimálního sociálního pojistného navýšena o 15 %, čímž si v budoucnu podnikatel zvýší i svůj důchod.
K nevýhodám paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména skutečnost, že poplatník v režimu paušální daně nemůže uplatnit:
žádné odpočty od základu daně
dle § 15 ZDP (odpočet darů, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, odváděný příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, placené pojistné na soukromé životní pojištění atd.);
odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období
, kdy uplatňoval skutečné nebo paušální výdaje (poplatník nebyl v režimu paušální daně);
odpisy majetku,
přičemž odpisy se nepřerušují, ale propadají;
žádné slevy na dani
(základní sleva na poplatníka, sleva na manžela/manželku, sleva na invaliditu, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte – školkovné, sleva na evidenci tržeb);
daňové zvýhodnění či daňový
bonus
na vyživované děti
žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;
příjmy a výdaje poplatníka nelze rozdělovat na spolupracující osobu
a ani poplatník nemůže přejímat příjmy a výdaje jako spolupracující osoba.
 
Příklady vhodnosti a nevhodnosti uplatnění paušální daně
Na několika následujících příkladech pro rok 2021 si ukážeme řešení zdanění poplatníka se zdanitelnými příjmy 800 000 Kč a 600 000 Kč, který uplatňuje paušální výdaje 80 %, 60 % a 40 %, přičemž půjde o bezdětného poplatníka a poplatníka, který uplatňuje daňového zvýhodnění na 1–2 děti. Rovněž si ukážeme řešení zdanění poplatníka, který uplatňuje různé odpočty a slevu na dani na manželku. Daňové řešení si ve všech příkladech porovnáme s možným přechodem poplatníka do paušálního režimu od ledna 2021. Ve výpočtech již uvažujeme s nově schválenou částkou základní slevy na dani na poplatníka 27 840 Kč s účinností od 1. 1. 2021.
Příklad 1
Zemědělský podnikatel (dále podnikatel vykonávající řemeslnou živnost) s příjmy 800 000 Kč a paušálními výdaji 80 %, který uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj
Poplatník bez dětí
Poplatník + 1 dítě
Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání
800 000
800 000
800 000
Paušální výdaje 80 %
640 000
640 000
640 000
Základ daně
160 000
160 000
160 000
Daň
24 000
24 000
24 000
Sleva na poplatníka
27 840
27 840
27 840
Sleva na dítě (děti)
0
0
0
Daň po slevách
0
0
0
Daňový
bonus
0
15 204
34 608
Pojistné minimální
59 772
59 772
59 772
Daň + pojistné –
bonus
59 772
44 568
25 164
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se zemědělskému podnikateli nebo podnikateli provozujícímu řemeslnou živnost nevyplatí přejít do paušálního režimu.
Příklad 2
Podnikatel s příjmy 800 000 Kč a paušálními výdaji 60 %, který uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj
Poplatník bez dětí
Poplatník + 1 dítě
Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání
800 000
800 000
800 000
Paušální výdaje 60 %
480 000
480 000
480 000
Základ daně
320 000
320 000
320 000
Daň
48 000
48 000
48 000
Sleva na poplatníka
27 840
27 840
27 840
Sleva na dítě (děti)
0
15 204
23 160
Daň po slevách
20 160
4 956
0
Daňový
bonus
0
0
11 448
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)
68 320
68 320
68 320
Daň + pojistné –
bonus
88 480
73 276
53 872
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se bezdětnému poplatníkovi a poplatníkovi s 1 dítětem vyplatí přejít do paušálního režimu.
Příklad 3
Podnikatel s příjmy 600 000 Kč a paušálními výdaji 60 %, který uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj
Poplatník bez dětí
Poplatník + 1 dítě
Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání
600 000
600 000
600 000
Paušální výdaje 60 %
360 000
360 000
360 000
Základ daně
240 000
240 000
240 000
Daň
36 000
36 000
36 000
Sleva na poplatníka
27 840
27 840
27 840
Sleva na dítě (děti)
0
8 160
8 160
Daň po slevách
8 160
0
0
Daňový
bonus
0
7 044
26 448
Pojistné minimální
59 772
59 772
59 772
Daň + pojistné –
bonus
67 932
52 728
33 324
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.
Příklad 4
Soukromý lékař (daňový poradce, advokát, právník, notář,
auditor
) s příjmy 600 000 Kč a paušálními výdaji 40 %, který uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj
Poplatník bez dětí
Poplatník + 1 dítě
Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání
600 000
600 000
600 000
Paušální výdaje 40 %
240 000
240 000
240 000
Základ daně
360 000
360 000
360 000
Daň
54 000
54 000
54 000
Sleva na poplatníka
27 840
27 840
27 840
Sleva na dítě (děti)
0
15 204
26 160
Daň po slevách
26 160
10 956
0
Daňový
bonus
0
0
8 448
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)
76 860
76 860
76 860
Daň + pojistné –
bonus
103 020
87 816
68 412
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se bezdětnému poplatníkovi a rovněž poplatníkovi s 1–2 dětmi vyplatí přejít do paušálního režimu.
Příklad 5
Podnikatel s příjmy 800 000 Kč a paušálními výdaji 60 %, který uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění
(v tabulce označeno DSP + ŽP),
slevu na manželku a
daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj
Poplatník bez dětí
Poplatník + 1 dítě
Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání
800 000
800 000
800 000
Paušální výdaje 60 %
480 000
480 000
480 000
Základ daně
320 000
320 000
320 000
Odpočet na DPS + ŽP
48 000
48 000
48 000
Snížený základ daně
272 000
272 000
272 000
Daň
40 800
40 800
40 800
Sleva na poplatníka
27 840
27 840
27 840
Sleva na manželku
24 840
24 840
24 840
Sleva na dítě (děti)
0
0
0
Daň po slevách
0
0
0
Daňový
bonus
0
15 204
34 608
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)
68 320
68 320
68 320
Daň + pojistné –
bonus
68 320
53 116
33 712
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč vyplatí se pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.
Příklad 6
Podnikatel s příjmy 800 000 Kč a paušálními výdaji 60 %, který uplatňuje odpočet daru, odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění
(v tabulce označeno DSP + ŽP),
odpočet úroků z hypotečního úvěru a
daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj
Poplatník bez dětí
Poplatník + 1 dítě
Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání
800 000
800 000
800 000
Paušální výdaje 60 %
480 000
480 000
480 000
Základ daně
320 000
320 000
320 000
Odpočet daru § 15 odst. 1
25 000
25 000
25 000
Odpočet úroků § 15 odst. 1
32 000
32 000
32 000
Odpočet na DPS+ŽP
48 000
48 000
48 000
Snížený základ daně
215 000
215 000
215 000
Daň
32 250
32 250
32 250
Sleva na poplatníka
27 840
27 840
27 840
Sleva na dítě (děti)
0
4 410
4 410
Daň po slevách
4 410
0
0
Daňový
bonus
0
10 794
30 198
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)
68 320
68 320
68 320
Daň + pojistné –
bonus
72 730
57 526
38 122
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se pouze bezdětnému poplatníkovi vyplatí přejít do paušálního režimu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 1/2021.