Vydáno: 19. 1. 2021
Změny ve mzdové oblasti od 1. 1. 2021 Ing. Miroslav Bulla Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2021 oproti roku 2020 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat. Jedná se především o zásadní změny plynoucí z daňového balíčku, kde byl legislativní proces ukončen až v samém závěru roku 2020 (zrušení superhrubé mzdy, zvýšení daňové slevy na poplatníka, stravovací paušál atd.) a z novely zákoníku práce (dovolená podle odpracovaných hodin atd.). Dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů, a to v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd. Změny v oblasti pracovněprávních předpisů V oblasti pracovního práva došlo od 1. 1. 2021 především ke zvýšení minimální a zaručené mzdy. Nařízením vlády č. 487/2020 Sb. došlo k úpravě nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Od 1. 1. 2021 se zvýšila základní sazba minimální měsíční mzdy na 15 200 Kč (do 31. 12. 2020 to bylo 14 600 Kč) a základní sazba minimální hodinové mzdy na 90,50 Kč (do 31. 12. 2020 činila 87,30 Kč). Zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8 skupin prací pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin:
Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu v Kč za měsíc
2020 od 1. 1. 2021 2020 od 1. 1. 2021
1. 87,30 90,50 14 600 15 200
2. 96,30 99,90 16 100 16 800
3. 106,40 110,30 17 800 18 500
4. 117,40 121,80 19 600 20 500
5. 129,70 134,40 21 700 22 600
6. 143,20 148,40 24 000 24 900
7. 158,10 163,90 26 500 27 500
8. 174,60 181,00 29 200 30 400
Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí.
Týdenní pracovní doba (v hod) Minimální mzda podle délky stanovené týdenní pracovní doby (Kč/hod)
2020 od 1. 1. 2021
40,00 87,30 90,50
38,75 (dvousměnný režim) 90,10 93,40
37,50 (třísměnný režim atd.) 93,10 96,50
Dne 1. 1. 2021 nabyly účinnosti zbylá ustanovení letošní novely č. 285/2020 Sb. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dochází k zásadním koncepčním změnám v oblasti podmínek vzniku práva na dovolenou a jejího čerpání. Dovolená se nově nebude vypočítávat na dny, ale na hodiny podle týdenní pracovní doby. Dovolená bude počítána podle odpracovaných hodin, opouští se koncepce dovolené za odpracované dny. Změna by měla vést k přesnějšímu a spravedlivějšímu určení dovolené (především u zkrácených úvazků, při změnách úvazku apod.). Ruší se dovolená za odpracované dny (1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů). Zavádí se institut tzv. sdíleného pracovního místa, tj. rozvržení jednoho pracovního místa mezi více zaměstnanců, pracovní dobu si mezi sebou budou rozvrhovat sami zaměstnanci. Zaměstnavatel může počítat jen s jedním pracovním místem místo dnešních dvou a více, což by mu mělo ulevit s administrativou. To by mělo umožnit zaměstnancům lepší sladění pracovního a rodinného života a vést k zapojení rodičů s malými dětmi, seniorů a studentů do pracovního procesu na kratší úvazek. Zvyšují se finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Jednorázové odškodnění bude nově ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. od 1. 1. 2021 bude činit 692 300 Kč (po zaokrouhlení). Dosud byla tato náhrada pevně stanovena na 240 000 Kč. Pozůstalí budou mít také právo na peníze na náhrobek ve výši 1,5násobku průměrné mzdy (tj. 52 000 Kč po zaokrouhlení). Zavádí se týden placeného volna pro vedoucí táborů, vychovatele, instruktory, jedná se o pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež. Podle stávající úpravy měli zaměstnanci, kteří působí na táborech, možnost využít až tří týdnů volna bez náhrady mzdy. Nově mohou zaměstnanci využít jeden týden jako placené volno s náhradou mzdy. Zaměstnavatel může prostřednictvím příslušné OSSZ požádat o úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Změny v oblasti zdaňování příjmů Zásadní změny ve zdaňování příjmů přinese od 1. 1. 2021 daňový balíček. Ruší se po 13 letech základ daně ve výši tzv. superhrubé mzda (hrubá mzda + odvody zaměstnavatele na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení). Zaměstnancům se bude zdaňovat jejich hrubá mzda, a to sazbou 15 %, výdělky převyšující 48násobek průměrné hrubé mzdy (141 764 Kč měsíčně, 1 701 168 Kč ročně) se pak budou zdaňovat sazbou 23 %. Zrušení superhrubé mzdy by mělo být pouze dočasné (platné pouze pro rok 2021 a 2022), novela však žádné datum platnosti této úpravy neobsahuje. Po 13 letech se zvyšuje i daňová sleva na poplatníka, v roce 2021 se zvyšuje o 3 000 Kč, z 24 840 Kč na 27 840 Kč, tj. o 250 Kč měsíčně z 2 070 Kč na 2 320 Kč. V roce 2022 se pak daňová sleva na poplatníka zvýší o další 3 000 Kč, ročně na 30 840 Kč, resp. 2 570 Kč měsíčně. Ruší se strop na daňový bonus, tj. maximální výše daňového bonusu, toto maximum činilo 60 300 Kč za rok, resp. 5 025 Kč za měsíc. Toto opatření má pomoci rodinám s více dětmi. Zavádí se stravovací (stravenkový) paušál, zaměstnavatelé budou moci vedle závodního stravování a papírových stravenek poskytovat daňově zvýhodněné stravování také ve formě peněžitého příspěvku na stravování. Paušální příspěvek na stravování bude v plné výši daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele. Na straně zaměstnance pak bude osvobozený od daně z příjmů a od pojistných odvodů, a to až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu, v roce 2021 půjde o částku 75,60 Kč za směnu (70 % ze stravného 108 Kč). Stravenky se přitom neruší a dosavadní režim u nich zůstává zachován. V oblasti zdaňování příjmů došlo dále k následujícím změnám: Na základě sdělení MPSV č. 436/2020 Sb. se po dvou letech, od 1. 1. 2021, zvýšila rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 3 000 Kč na 3 500 Kč. Tato částka je limitní částkou pro zdaňování příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP (např. příjmy z dohody o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.). Srážkovou daní lze tedy zdaňovat příjem maximálně ve výši 3 500 Kč (včetně). V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se od 1. 1. 2021 snižuje limit výše úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb, které lze uplatnit v rámci domácnosti jako nezdanitelnou část základu daně ze současného limitu 300 000 Kč na 150 000 Kč za rok. Přitom pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo před 1. 1. 2021, bude podle přechodných ustanovení nadále aplikována původní úprava (od základu daně lze odečíst až 300 000 Kč). Pokud k okamžiku obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde od 1. 1. 2021, bude možné odečítat úroky pouze do výše 150 000 Kč za rok. Pravidelné změny vyplývající ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2021: Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (školkovné – viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2020, tedy maximálně o 14 600 Kč, za rok 2021 to bude maximálně o 15 200 Kč za každé vyživované dítě. Zvýšil se hrubý měsíční příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu na 7 600 Kč (v roce 2020 to bylo pouze 7 300 Kč). Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a z podnikání podle § 7 ZDP v úhrnu nejméně 91 200 Kč (v roce 2020 to bylo pouze 87 600 Kč). Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýšil z 525 600 Kč (rok 2020) na 547 200 Kč (rok 2021). Tomu v roce 2021 odpovídá důchod 45 600 Kč měsíčně, takže tento limit překročí opravdu jen minimum důchodců. Důchody do této částky jsou od daně z příjmů osvobozeny. Změny v oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2021 k následujícím změnám: Jak bylo již zmíněno, na základě sdělení MPSV č. 436/2020 Sb. se zvýšila rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 3 000 Kč na 3 500 Kč. Např. při výkonu závislé činnosti na základě dohody o pracovní činnosti se tedy pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem od částky 3 500 Kč, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 3 499 Kč (dosud 2 999 Kč). Jak již bylo zmíněno, od 1. 1. 2021 se zvyšuje minimální mzda na 15 200 Kč, zvyšuje se tak i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců (týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a osob bez zdanitelných příjmů na 2 052 Kč (dosud 1 971 Kč). U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (tj. platí jen pro velmi malý počet zaměstnavatelů), je vyměřovacím základem pro platbu pojistného na zdravotní pojištění pouze částka přesahující 13 088 Kč (od 1. 6. do 31. 12. 2020 to bylo 11 607 Kč). Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení bude v roce 2021 činit 1 701 168 Kč (v roce 2020 to bylo pouze 1 672 080 Kč). Změny týkající se náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění K 1. 1. 2021 došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a redukčních hranic pro redukci denního vyměřovacího základu při výplatě dávek nemocenského pojištění (sdělením MPSV č. 435/2020 Sb.). Došlo opět k navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (PHV) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV):
Výše PHV Procentní sazba redukce Maximální výše PHV
PHV do 206,85 Kč 90 % tj. max. 186,17 Kč
PHV od 206,85 Kč do 310,28 Kč 60 % tj. max. 62,06 Kč
PHV od 310,28 Kč do 620,38 Kč 30 % tj. max. 93,03 Kč
K PHV nad 620,38 Kč se nepřihlíží
Maximální redukovaný PHV tj. max. 341,26 Kč
Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z redukovaného PHV:
Procentní sazba Maximální výše hodinové náhrady
Od 1. pracovního dne trvání DPN (karantény) (pouze v době prvních 14 kalendářních dnů DPN či karantény) 60 % tj. max. 204,76 Kč/hod.
Mění se i redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu (DVZ) při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Nicméně uvádíme zde i tyto redukční hranice, např. pro případnou kontrolu výše vyplacených nemocenských dávek. Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ):
Výše DVZ Procentní sazba redukce Maximální výše DVZ
Do 1 182 Kč 90 % tj. max. 1 063,80 Kč
Od 1 182 Kč do 1 773 Kč 60 % tj. max. 354,60 Kč
Od 1 773 Kč do 3 545 Kč 30 % tj. max. 531,60 Kč
K DVZ nad 3 545 Kč se nepřihlíží
Maximální redukovaný DVZ tj. max. 1 950 Kč
Výpočet nemocenského z redukovaného DVZ:
Období poskytování nemocenského Procentní sazba z DVZ Max. výše nemocenského
Od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN 60 % tj. max. 1 170 Kč/den
Od 31. do 60. kalendářního dne trvání DPN 66 % tj. max. 1 287 Kč/den
Od 61. kalendářního dne trvání DPN 72 % tj. max. 1 404 Kč/den
Poznámka: Maximální nemocenské v roce 2021 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) bude činit 43 524 Kč (31 × 1 404 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 42 811 Kč. Na toto maximální nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 107 600 Kč. Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné), které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Působnost MPSV – Nemocenské pojištění Změny v oblasti cestovních náhrad Stejně jako každý rok dochází i v roce 2021 k úpravám výše cestovních náhrad. Změny vychází z vyhlášky MPSV č. 589/2020 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Minimální stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě se zvýšilo o 4 až 11 Kč na 91 Kč (u pracovní cesty v trvání 5 až 12 hodin), 138 Kč (12 až 18 hodin) a 217 Kč (nad 18 hodin). Základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy se zvýšila o 0,20 Kč na 4,40 Kč (dosud 4,20 Kč). Touto vyhláškou se snížily stanovené průměrné ceny PHM (o 4,20 až 4,60 Kč) na 27,80 Kč (benzin 95), 31,50 Kč (benzin 98), 27,20 Kč (nafta), naopak průměrná cena elektřiny se zvýšila ze 4,80 Kč na 5,00 Kč za 1 kWh. To povede v porovnání s rokem 2020 ke snížení vyplácených cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele vlastní vozidlo (vyjma vozidel na elektřinu). Co se týká sazeb zahraničního stravného, ty jsou pro rok 2021 upraveny ve vyhlášce Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. V roce 2021 se oproti roku 2020 zvyšují sazby zahraničního stravného pro 17 zemí, a to u všech zemí o 5 EUR. Z evropských zemí došlo ke zvýšení sazeb stravného pro Albánii, Bulharsko, Slovinsko (vždy z 35 EUR na 40 EUR) a Švédsko (z 50 EUR na 55 EUR). Z mimoevropských zemí se pak sazby zvýšily pro Afghánistán, Čad, Filipíny, Indonésii, Kamerun, Kubu, Niger, Nigérii, Rovníkovou Guineu, Senegal, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Tchaj-wan a Turkmenistán. Změny v oblasti srážek ze mzdy Mění se parametry používané při výpočtu srážek ze mzdy. Při provádění srážek z mezd se postupuje mimo jiné podle § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Jako každý rok se vlivem změny normativních nákladů na bydlení změnila základní nezabavitelná částka a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2021, tj. začátkem února 2021. Upozornění: V oblasti srážek ze mzdy došlo již v průběhu roku 2020 k výrazným změnám, zvýšila se po letech částka životního minima (od 1. 4. 2020) a především se změnila konstrukce výpočtu nezabavitelných částek (od 1. 7. 2020). Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
Od 1. 4. do 31. 12. 2020 Od 1. 1. 2021
Životní minimum 3 860 Kč 3 860 Kč
Normativní náklady na bydlení 6 502 Kč 6 637 Kč
Celkem 10 362 Kč 10 497 Kč
Nezabavitelné částky 1. Základní nezabavitelná částka
Na osobu povinného 7 872,75 Kč tj. 3/4 z 10 497 Kč (7–12/2020: 7 771,50 Kč)
Na další osoby 2 624,25 Kč tj. 1/3 z 7 872,75 Kč (7–12/2020: 2 590,50 Kč)
1. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení: 20 994 Kč (po odečtení základní nezabavitelné částky) jde o dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 2 × 10 497 Kč), v roce 2020 to do 31. 3. 2020 byla částka 19 824 Kč, od 1. 4. 2020 do 31. 12. 2020 pak 20 724 Kč, maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 6 998 Kč (v roce 2020 to bylo 6 608 Kč do 31. 3. 2020 resp. 6 908 Kč od 1. 4. 2020 do 31. 12. 2020). Od 1. 1. 2021 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při stejné čisté mzdě srážet méně než v závěru roku 2020. Změny v oblasti zaměstnanosti Odvod do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za uplynulý rok 2020, činí 86 527,50 Kč za jednoho zaměstnance (za rok 2019 to bylo 83 572,50 Kč). Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2021. Výše zmíněná částka se odvozuje z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020, která činila 34 611 Kč (viz sdělení MPSV č. 574/2020 Sb.). Z této částky se odvozuje i maximální výše podpory v nezaměstnanosti, ta nyní činí 20 075 Kč (v roce 2020 to bylo 19 389 Kč), maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 22 498 Kč (v roce 2020 to bylo 21 729 Kč). Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 7 600 Kč (dosud 7 300 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce. Změny v oblasti důchodového pojištění Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2021. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvyšuje o 60 Kč z 3 490 Kč na 3 550 Kč měsíčně. Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste o 7,1 %. O 7,1 % se zvyšují rovněž již dříve přiznané příplatky k důchodu. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Od 1. 1. 2021 tak vzrostou důchody průměrně o 839 Kč. Zvýšily se dvě redukční hranice rozhodné pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky 15 595 Kč a 141 764 Kč (nařízení vlády č. 381/2020 Sb.). Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1. 1. 2021 činí 2 482 Kč (v roce 2020 to bylo 2 439 Kč). Daňový balíček v podobě zrušení superhrubé mzdy, zvýšení daňové slevy na poplatníka, zavedení stravovacího paušálu přinese zaměstnancům významné snížení jejich daňové povinnosti i pojistných odvodů. Rovněž každoroční valorizační úpravy mají z pohledu zaměstnanců a příjemců různých dávek zpravidla pozitivní charakter. Jde např. o zvýšení minimální a zaručené mzdy, náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti, dávek nemocenského pojištění, důchodů, cestovních náhrad, podpory v nezaměstnanosti atd. Pozitivního charakteru (pro dlužníky) je i zvýšení nezabavitelných částek při srážkách ze mzdy (nižší srážky ze mzdy). Negativní charakter naopak může mít zvýšení minimálního měsíčního pojistného na zdravotní pojištění (větší odvody na zdravotní pojištění), zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (větší odvody na pojistné na sociální zabezpečení) a snížení průměrných cen PHM. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 1/2021.