Související předpisy

Vyhláška 589/2020 Sb. náhrady za používání motorových vozidel, stravné, průměrné ceny pohonných hmot
Nařízení 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy a o práci ve ztíženém pracovním prostředí
Nařízení 595/2006 Sb. nařízení o nezabavitelných částkách
Zákon 262/2006 Sb. zákoník práce
Vyhláška 518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Nařízení 487/2020 Sb. změna nařízení o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a práci ve ztíženém prostředí
Nařízení 382/2020 Sb. o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2021
Sdělení 435/2020 Sb. výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2021
Zákon 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
Zákon 609/2020 Sb. změna některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů
Nařízení 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Zákon 353/2003 Sb. zákon o spotřebních daních
Nařízení 304/2014 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců
Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů
Nařízení 381/2020 Sb. všeobecný vyměřovací základ za rok 2019
Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
Zákon 285/2020 Sb. změna zákoníku práce a některých dalších souvisejících zákonů
Sdělení 436/2020 Sb. , kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
Zákon 99/1963 Sb. občanský soudní řád
Vyhláška 510/2020 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021

Související výkladová hesla

Pojistné sociální a zdravotní z mezd
Vydáno: 29. 1. 2021
Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1. 1. 2021 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní Ing. Miroslav Bulla daňový poradce (část 1.–8.) Ing. Martin Děrgel daňový poradce (část 9.) Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Od 1. 1. 2021 došlo především k zásadním změnám plynoucích z daňového balíčku, kde byl legislativní proces ukončen až v poslední den roku 2020 (zrušení superhrubé mzdy, zvýšení daňové slevy na poplatníka, stravovací paušál atd.). Další změny plynou z novely zákoníku práce, kde část změn z této novely nabyla účinnosti až 1. 1. 2021 (dovolená podle odpracovaných hodin atd.). Dále jde o pravidelné či nepravidelné valorizační úpravy různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. 1. Mzdy a platy Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 487/2020 Sb.“). V oblasti pracovního práva došlo nařízením vlády č. 487/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021 ke zvýšení měsíční i hodinové sazby minimální mzdy, zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8 skupin prací. Minimální mzda Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí: Nejnižší úrovně zaručené mzdy Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se případné měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se však hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí. Částky jsou zaokrouhleny na 0,10 Kč matematicky. Zákonné příplatky ke mzdě (platu), odměny za pracovní pohotovost Vychází se přitom z § 114 až 140 ZP, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2021 se změnil minimální příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (odvozuje se od minimální mzdy). Dne 1. 1. 2021 nabyly účinnosti zbylá ustanovení zákona č. 285/2020 Sb., změna zákoníku práce a některých dalších souvisejících zákonů, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dochází k zásadním koncepčním změnám v oblasti podmínek vzniku práva na dovolenou a jejího čerpání. Dovolená se nově nebude vypočítávat na dny, ale na hodiny podle týdenní pracovní doby. Dovolená bude počítána podle odpracovaných hodin, opouští se koncepce dovolené za odpracované dny. Změna by měla vést k přesnějšímu a spravedlivějšímu určení dovolené (především u zkrácených úvazků, při změnách úvazku apod.). Ruší se dovolená za odpracované dny (1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů). Zavádí se institut tzv. sdíleného pracovního místa, tj. rozvržení jednoho pracovního místa mezi více zaměstnanců, přičemž pracovní dobu si mezi sebou budou rozvrhovat sami zaměstnanci. Zaměstnavatel může počítat jen s jedním pracovním místem místo dnešních dvou a více, což by mu mělo ulevit v administrativě. Sdílené pracovní místo má umožnit zaměstnancům lepší sladění pracovního a rodinného života a vést k zapojení rodičů s malými dětmi, seniorů a studentů do pracovního procesu na kratší úvazek. Zvyšují se finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Jednorázové odškodnění nově bude dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, bude od 1. 1. 2021 činit 692 300 Kč (po zaokrouhlení). V současnosti je částka pevně stanovena na 240 000 Kč. Pozůstalí budou mít také právo na peníze na náhrobek ve výši 1,5násobku průměrné mzdy (tj. 52 000 Kč po zaokrouhlení). Zavádí se týden placeného volna pro vedoucí táborů, vychovatele, instruktory, přičemž se jedná o pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež. Podle stávající úpravy měli zaměstnanci, kteří působí na táborech, možnost využít až tří týdnů volna bez náhrady mzdy. Nově mohou zaměstnanci využít jeden týden jako placené volno s náhradou mzdy. Zaměstnavatel může prostřednictvím příslušné OSSZ požádat o úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. 2. Daň z příjmů fyzických osob Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zásadní změny ve zdaňování příjmů přináší od 1. 1. 2021 zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (tzv. daňový balíček): Ruší se po 13 letech základ daně ve výši tzv. superhrubé mzdy (hrubá mzda + odvody zaměstnavatele na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení). Zaměstnancům se bude zdaňovat jejich hrubá mzda, a to sazbou 15 %, výdělky přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy za měsíc, resp. 48násobek průměrné hrubé mzdy za rok (141 764 Kč měsíčně, 1 701 168 Kč ročně) se budou zdaňovat sazbou 23 %. Zrušení superhrubé mzdy by mělo být pouze dočasné (platné pouze pro rok 2021 a 2022), novela však žádné datum platnosti této úpravy neobsahuje. Po 13 letech se zvyšuje i daňová sleva na poplatníka. Ta se v roce 2021 zvýší o 3 000 Kč ročně z 24 840 Kč na 27 840 Kč, tj. o 250 Kč měsíčně z 2 070 Kč na 2 320 Kč. V roce 2022 se pak daňová sleva na poplatníka zvýší o dalších 3 000 Kč ročně na 30 840 Kč, resp. 2 570 Kč měsíčně. Ruší se strop na daňový bonus, tj. maximální výše daňového bonusu. Toto maximum činilo 60 300 Kč za rok, resp. 5 025 Kč za měsíc. Toto opatření má pomoci rodinám s více dětmi. Zavádí se stravovací (stravenkový) paušál. Zaměstnavatelé budou moci vedle závodního stravování a papírových stravenek poskytovat daňově zvýhodněné stravování také ve formě peněžitého příspěvku na stravování. Paušální příspěvek na stravování bude daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, na straně zaměstnance pak bude osvobozený od daně z příjmů a od pojistných odvodů, a to až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu. V roce 2021 půjde o částku 75,60 Kč za směnu (70 % ze stravného 108 Kč). Stravenky se přitom neruší a dosavadní režim u nich zůstává zachován. V oblasti zdaňování příjmů došlo dále k následujícím změnám: Na základě sdělení MPSV č. 436/2020 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, se po dvou letech od 1. 1. 2021 zvýšila rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 3 000 Kč na 3 500 Kč. Tato částka je limitní částkou pro zdaňování příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP (např. příjmy z dohody o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.). Srážkovou daní lze tedy zdaňovat příjem maximálně ve výši 3 500 Kč (včetně). V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se od 1. 1. 2021 snižuje limit výše úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb, které lze uplatnit v rámci domácnosti jako nezdanitelnou část základu daně ze současného limitu 300 000 Kč na 150 000 Kč za rok. Přitom platí, že pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo před 1. 1. 2021, bude podle přechodných ustanovení nadále aplikována původní úprava (lze odečíst od základu daně až 300 000 Kč). Pokud k okamžiku obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde po 1. 1. 2021, bude možné odečítat úroky pouze do výše 150 000 Kč za rok. Základní způsob stanovení základu daně v roce 2021 Zrušením tzv. superhrubé mzdy se změnil způsob stanovení základu daně. Doposud základem daně byla superhrubá mzda, nyní je základem daně po letech zase hrubá mzda. Sazba daně z příjmů fyzických osob Sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v § 16 ZDP a činí: 15 % u základu daně do osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy za rok (1 701 168 Kč), resp. měsíční zálohy u základu daně do čtyřnásobku průměrné mzdy (141 764 Kč), 23 % u základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy za rok (1 701 168 Kč), resp. měsíční zálohy u základu daně přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy (141 764 Kč). Srážkovou daň ve výši 15 % lze srážet při nepodepsaném Prohlášení k dani pouze z těchto příjmů (§ 6 odst. 4 ZDP): z příjmů z dohody o provedení práce, když úhrnná výše příjmů u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, z příjmů, které u téhož plátce daně nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 3 500 Kč (tzv. příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu). Roční slevy na dani Slevy na dani z příjmů fyzických osob jsou upraveny v § 35ba ZDP. Slevu na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit tehdy, pokud manžel (manželka) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2020 tedy maximálně o 14 600 Kč. Za rok 2021 to bude maximálně o 15 200 Kč za každé vyživované dítě. Měsíční slevy na dani Daňové zvýhodnění na děti – roční Daňové zvýhodnění na děti – měsíční Podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu je hrubý měsíční příjem alespoň 7 600 Kč (v roce 2020 to bylo 7 300 Kč). Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a z podnikání podle § 7 ZDP v úhrnu nejméně 91 200 Kč (v roce 2020 to bylo 87 600 Kč). Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je upraveno v § 35c35d ZDP. PŘÍKLAD 1: Výpočet čisté mzdy Zaměstnanci byla za leden roku 2021 zúčtována základní mzda ve výši 28 000 Kč a mimořádná měsíční odměna ve výši 5 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na tři děti. Sleva na dani z příjmů zaměstnavatele za zaměstnance Slevy na dani z příjmů pro zaměstnavatele za zaměstnance se zdravotním postižením jsou upraveny v § 35 odst. 1 ZDP. 3. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2021 ke každoročnímu navýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, minimálního pojistného na zdravotní pojištění, minimálních záloh OSVČ. Zvýšila se také rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců 3.1 Pojistné na sociální zabezpečení Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného: 1 701 168 Kč (v roce 2020 činil 1 672 080 Kč) Rozhodný měsíční příjem zaměstnance zakládající účast na nemocenském pojištění: 3 500 Kč (v roce 2020 činil 3 000 Kč) PŘÍKLAD 2 U dohody o pracovní činnosti se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem až od částky 3 500 Kč včetně. Maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 3 499 Kč. Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ 3.2 Pojistné na zdravotní pojištění Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů Poznámka: Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Minimální měsíční záloha na pojistné OSVČ: 2 393 Kč (v roce 2020 činila 2 352 Kč) Výše měsíčního pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát: 1 767 Kč (od 1. 6. do 31. 12. 2020 to bylo 1 567 Kč) toto pojistné platí stát (nikoliv zaměstnavatel) Výše měsíčního odpočtu za poživatele invalidního důchodu: 13 088 Kč (od 1. 6. do 31. 12. 2020 to bylo 11 607 Kč) týká se pouze úzké skupiny zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. 4. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění došlo k 1. 1. 2021 k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 435/2020 Sb.). Oproti roku 2020 došlo k jejich mírnému navýšení. 4. 1 Náhrada mzdy, nemocenské 1. Náhrada mzdy: poskytuje ji zaměstnavatel, poskytuje se od 1. pracovního dne DPN či karantény po dobu prvních 14 dnů trvání DPN či karantény, a to pouze za pracovní dny. 2. Nemocenské: poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (za kalendářní dny). Maximální nemocenské v roce 2021 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 43 524 Kč (31 × 1 404 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 42 811 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující cca 107 600 Kč. PŘÍKLAD 3: Výpočet náhrady mzdy a nemocenského Zaměstnanec je práce neschopný od 11. 1. 2021 do 12. 2. 2021. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 314,21 Kč (4. čtvrtletí 2020), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 796,63 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hodin v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 10 pracovních dnů, tj. za 80 hodin (10 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 19 dnů (33 dnů – 14 dnů). 1. Náhrada mzdy vyplácí zaměstnavatel Redukovaný PHV = 90 % z 206,85 + 60 % z (310,28 – 206,85) + 30 % z (314,21 – 310,28) = 186,17 + 62,06 + 1,18 = 249,41 Kč V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde zaokrouhluji (na dvě desetinná místa nahoru) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Celkovou náhradu mzdy zaokrouhluji na celé koruny nahoru. 2. Nemocenské vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) Redukovaný DVZ = 90 % z 1 182 + 60 % z (1 773 – 1 182) + 30 % z (1 796,63 – 1 773) = 1 063,80 + 354,60 + 7,09 = 1 425,49 Kč = 1 426 Kč (zaokrouhleno nahoru) Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Působnost MPSV – Nemocenské pojištění. 4.2 Ošetřovné poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování, poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, o krizové ošetřovné lze žádat při uzavření školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, náleží nejdéle do 30. 6. 2021. Maximální ošetřovné tak v roce 2021 činí při ošetřování v délce 9 dnů 10 530 Kč (9 × 1 170 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 10 359 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 18 720 Kč (16 × 1 170 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 18 416 Kč. 4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská) PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Maximální PPM tak v roce 2021 za měsíc (31 dnů) činí 44 919 Kč (31 × 1 449 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 44 144 Kč. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba) 4.4 Otcovská poporodní péče (otcovská) poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se po dobu 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Maximální otcovská tak v roce 2021 činí 10 143 Kč (7 × 1 449 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 9 968 Kč. 4.5 Dlouhodobé ošetřovné - poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, - poskytuje se maximálně 90 kalendářních dnů, Maximální dlouhodobé ošetřovné tak v roce 2021 za měsíc (31 dnů) činí 36 270 Kč (31 × 1 170 Kč), v roce 2020 to bylo pouze 35 681 Kč. 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. 5. Cestovní náhrady Stejně jako každý rok došlo i v roce 2021 jak k úpravám výše cestovních náhrad při tuzemských pracovních cestách, tak i ke změně některých sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách. Stravné za každý kalendářní den při tuzemské pracovní cestě Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 a 176 ZP, a ve vyhlášce MPSV č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 589/2020 Sb.“). Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 45 ZP a ve zmíněné vyhlášce MPSV č. 589/2020 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná vyhláška MPSV č. 589/2020 Sb. Základní sazby zahraničního stravného Tyto sazby jsou pro rok 2021 stanoveny ve vyhlášce MF č. 510/2020 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného, ve znění pozdějších předpisů. Uvádím zde platné sazby pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země (seřazeno abecedně). U těchto zemí se sazby od 1. 1. 2021 nezměnily. V roce 2021 se oproti roku 2020 zvýšila sazba zahraničního stravného pro 17 zemí, a to vždy o 5 EUR. Sazby pro tyto země se změnily následujícím způsobem: 6. Srážky ze mzdy Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Jako každý rok se vlivem změny normativních nákladů na bydlení změnila základní nezabavitelná částka a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2021, tj. začátkem února 2021. Upozornění: V oblasti srážek ze mzdy došlo již v průběhu roku 2020 k výrazným změnám, zvýšila se po letech částka životního minima (od 1. 4. 2020) a především se změnila konstrukce výpočtu nezabavitelných částek (od 1. 7. 2020). Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce Nezabavitelné částky A) Základní nezabavitelná částka B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení 20 994 Kč (po odečtení základní nezabavitelné částky) jde o dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 2 x 10 497 Kč), v roce 2020 to do 31. 3. 2020 byla částka 19 824 Kč, od 1. 4. 2020 do 31. 12. 2020 pak 20 724 Kč, maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 6 998 Kč (v roce 2020 to bylo 6 608 Kč do 31. 3. 2020, resp. 6 908 Kč od 1. 4. 2020 do 31. 12. 2020). Od 1. 1. 2021 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při shodné čisté mzdě srážet o trochu méně než v druhé polovině roku 2020. PŘÍKLAD 4: Výpočet srážky ze mzdy Ženatý zaměstnanec se dvěma dětmi má čistou mzdu ve výši 34 232 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru? Základní nezabavitelná částka: a) na osobu povinného 7 872,75 Kč b) na manželku a 2 děti 7 872,75 Kč (3 × 2 624,25 Kč) Celkem (po zaokrouhlení): 15 746 Kč Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy. Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 34 232 Kč – 15 746 Kč = 18 486 Kč Bez omezení je možné srazit část zbytku čisté mzdy převyšující 20 994 Kč (po odečtu základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného). Zbytek čisté mzdy (18 486 Kč) této částky nedosahuje, bez omezení tedy není možné srazit nic. Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 18 486 Kč: jedna třetina z 18 486 Kč = 6 162 Kčdvě třetiny z 18 486 Kč = 12 324 Kč (2 × 6 162 Kč) K uspokojení přednostní pohledávky lze tedy srazit následující částky: částku zbytku mzdy přesahující 20 994 Kč 0 Kč dvě třetiny z částky 18 486 Kč 12 324 Kč Maximální srážka ze mzdy celkem: 12 324 Kč Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří: - základní nezabavitelná částka 15 746 Kč - třetí třetina zbytku čisté mzdy 6 162 Kč - drobná částka vzniklá zaokrouhlováním 0 Kč Nezabavitelná část mzdy celkem: 21 908 Kč Kontrola: 12 324 Kč (srážka ze mzdy) + 21 908 Kč (nezabavitelná část mzdy) = 34 232 Kč (čistá mzda) 7. Oblast zaměstnanosti Plnění povinného podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením Tato problematika je upravena v § 81 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 až 20 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše odvodu do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za rok 2020, tedy činí 86 527,50 Kč za jednoho zaměstnance, přičemž výsledná suma odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2021. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Tato problematika je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše podpory v nezaměstnanosti Vysvětlivky: PMČV – průměrný měsíční čistý výdělek VZ – vyměřovací základ (u bývalé OSVČ) PMvNH – průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020 Výše podpory při rekvalifikaci Výše podpory – neznámý PMČV či VZ Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo kteří nemohou bez svého zavinění doložit výši PMČV nebo VZ, případně u nich PMČV nebo VZ nelze stanovit. Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 7 600 Kč (do 31. 12. 2020 se jednalo o částku 7 300 Kč). To ovšem platí za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce. 8. Zaměstnávání starobních důchodců Valorizace důchodů k 1. 1. 2021 Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2021 od splátky důchodu splatné po 31. 12. 2020. Podle nařízení vlády č. 382/2020 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2021, ve znění pozdějších předpisů, se zvyšují také příplatky k důchodu (poskytované perzekuovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po těchto osobách). Výpočtové prvky v oblasti důchodů Jsou stanoveny především zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 381/2020 Sb. Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem: Plně (100 %) se započítává částka do I. redukční hranice (15 595 Kč). Z částky přesahující I. redukční hranici (15 595 Kč), nejvýše však do II. redukční hranice (141 764 Kč), se započítává 26 %. K částce přesahující II. redukční hranici (141 764 Kč) se nepřihlíží. Maximální výpočtový základ tak v roce 2021 činí 48 399 Kč (v roce 2020 to bylo 47 572 Kč). Minimální výše měsíčního pojistného na dobrovolné důchodové pojištění Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1. 1. 2021: 2 482 Kč (v roce 2020 činilo 2 439 Kč) Další parametry související se zaměstnáváním starobních důchodců Důchodový věk Důchodový věk je upraven především v § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v příloze k tomuto zákonu – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971. U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky umístěné na internetových stránkách MPSV. 9. Daňové sazby v roce 2021 9.1 Sazby daně z příjmů fyzických osob 15 % pro část základu daně (sníženého o odpočty) do výše 1 701 168 Kč, 23 % pro část základu daně (sníženého o odpočty) přesahující 1 701 168 Kč. Sazba daně pro samostatný základ daně 15 % (vybrané příjmy ze zahraničí, např. podíly na zisku, úroky, vypořádací podíl), Zvláštní sazby daně 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, z úroků z bankovních vkladů), 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.2 Sazby daně z příjmů právnických osob 19 % z „obecného“ základu daně (sníženého o odpočty), 15 % ze samostatného základu daně (vybrané kapitálové příjmy ze zahraničí), 5 % u základního investičního fondu, 0 % u fondu penzijní společnosti a instituce penzijního pojištění. Zvláštní sazby daně 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, nejsou-li osvobozeny od daně), 19 % úroky z vkladů veřejně prospěšného poplatníka (až na výjimky) a společenství vlastníků jednotek, 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.3 Sazby daně z přidané hodnoty 21 % základní sazba daně, 15 % první snížená sazba daně (výstavba a opravy bytů, ubytování, potraviny…), 10 % druhá snížená sazba daně (např. ubytování, stravování, léky a knihy). 9.4 Sazby daně z nemovitých věcí * Tato sazba daně se ještě násobí koeficientem lidnatosti dané obce (1,0 až 5,0). * Za nebytový prostor užívaný k podnikání (až na výjimky) se daň zvyšuje o 2 Kč/m2. ** U zdanitelné jednotky je základem daně tzv. upravená podlahová plocha. U nepodnikatelských staveb s převažující částí podlahové plochy užívanou k podnikání, a dále u nebytových prostor staveb a jednotek zařazených v obchodním majetku se uplatní základní sazby pro podnikání 2 nebo 10 Kč/m2. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient (1,1 až 5), kterým se vynásobí daň. 9.5 Sazby daně silniční 9.6 Sazby ekologických daní Sazby daně ze zemního plynu a některých dalších plynů:264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 29 a 2705 určené pro pohon motorů, 264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 11 a 2711 21 určené pro pohon motorů,30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn určený pro výrobu tepla, stacionární pohony apod. Sazba daně z pevných paliv: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku. Sazba daně z elektřiny: 28,30 Kč/MWh. 9.7 Sazby spotřebních daní Pro speciální směsi minerálních olejů jsou stanoveny individuální sazby daně v § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 9.8 Sazby daně z hazardních her Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní. Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně. Dílčí základ daně (až na výjimky) tvoří částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů z daného typu hazardní hry. Sazba daně z hazardních her činí 35 % pro dílčí základ daně z loterií a z technických her. Sazba daně z hazardních her činí 23 % pro dílčí základ daně: z kursových sázek, z totalizátorových her, z bing, z živých her, z tombol a z turnajů malého rozsahu. Minimální dílčí daň z technických her činí součin a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a b) částky 9 200 Kč.
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 1-2/2021.