Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ), které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zaměstnání – tudíž i povinnost placení pojistného, vzniká i tehdy, je-li osobě zúčtován příjem alespoň 3 000 Kč na dohodu o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč na dohodu o provedení práce, u obou dohod případně i s přihlédnutím k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část. Naopak ve smyslu ZDP do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří příjmy nepodléhající dani nebo od daně osvobozené podle 3 odst. 4, § 4, § 4a a zejména podle § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP .
Výjimky – plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Do vyměřovacího základu zaměstnance se rovněž nezahrnují plnění, která jsou uvedena jako výjimky v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“), a to bez ohledu na skutečnost, že podléhají zdanění. Z pohledu placení pojistného je v tomto případě zařazení mezi výjimky nadřazeno zdaňování příslušného příjmu. V tomto ustanovení nalezneme
taxativní
výčet přehledu plnění, nezahrnovaných
do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se jedná o tyto případy:a)
náhradu škody podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), a právních předpisů upravujících služební poměry,
b)
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c)
věrnostní přídavek horníků,