Vydáno: 21. 2. 2021
Prošlo odborným dohledem
Věcný záměr zákona o účetnictví doc. Ing. Hana Březinová, CSc. Zákonodárci dospěli k závěru, že po 30 letech ekonomického a politického vývoje v naší zemi, se podmínky ve světě a v jednotlivých oblastech podnikání a veřejného sektoru natolik změnily, že je nezbytné vytvořit nové účetní předpisy. Cílem účetnictví je zobrazit majetek a finanční situaci jednotlivých subjektů. Vzhledem k majetkovým a personálním vazbám mezi různými subjekty a ke globalizaci na národní a mezinárodní úrovni je potřeba harmonizovat účetnictví. Nestačí již jen srovnatelnost na národní úrovni, minimálně je nezbytná evropská harmonizace, avšak vzhledem k propojenosti trhu musí být účetnictví prostupné a propojené na celosvětové úrovni. Vláda České republiky schválila věcný záměr zákona o účetnictví a navazujících předpisů. Seznamme se s tímto záměrem a vyhodnoťme, zda úvaha vlády může naplnit celosvětový koncept účetnictví. Úvod Když 12. 12. 1991 podepsali pánové Václav Havel, Alexander Dubček a Marián Čalfa zákon o účetnictví ještě v době trvání České a Slovenské Federativní Republiky, byla to pro odbornou účetní veřejnost, vznikající podnikatelské prostředí, nově se vytvářející řízení svobodného státu a následně jeho rozdělení na dvě nezávislé republiky významná událost. Tento zákon vznikal za situace, kdy naprosto nic nebylo jisté. Zákonodárci finišovali na tvorbě daňového systému, a ještě nezaschl podpis obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Teprve jsme se učili, co to je podnikání, podnikatel, soukromý sektor. Jedna věc byla neoddiskutovatelná. Zákon o účetnictví koncipovali vynikající odborníci. Proběhla řada konzultací na mezinárodní i národní úrovni, analyzovaly se principy, zásady a vyhodnocovaly možné účetní metody. Systematicky, krok za krokem vznikala koncepce českých účetních předpisů. Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) byl vytvořen metodicky velmi správně, přehledně, na svoji dobu moderně a v návaznosti na účetní kodex Evropského společenství. Neoplýval zbytečnými podrobnostmi, ponechal rozumnou volnost účetním jednotkám při tvorbě jejich individuálních účetních systémů a přitom návazně řešil tehdy pomocí opatření, dnes formou prováděcích vyhlášek a českých účetních standardů, aplikaci ve věcně odlišných subjektech. Než byl zákon o účetnictví schválen a zveřejněn ve Sbírce zákonů, tým tvůrců pod vedením Ing. Františka Havla jej projednával s metodiky účetnictví na ministerstvech, v podnicích, na vysokých školách. Naslouchal, vyhodnocoval náměty a pak, když jsme prostřednictvím šedesáti vyškolených lektorů na Svazu účetních školili všechny zájemce z terénu, trpělivě s námi projednával různé dopady v praxi. Velmi obezřetně a rozumně přistupoval k případným zásahům do platného zákona. Trvalo vlastně 10 let, než došlo k významné změně zákona o účetnictví.