Vydáno: 21. 2. 2021
Otázky a odpovědi: Penze z Kanady Ing. Martin Děrgel Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.) Tazatelem uváděný plátce příjmu – Registered Retirement Savings Plan – můžeme doslova přeložit jako Registrovaný důchodový spořící plán. Z čehož lze „logicky“ dovodit, že předmětný příjem zřejmě bude mít povahu důchodu (penze) dlouhodobě vyplácené fyzické osobě, která si za tímto účelem během své výdělečné činnosti v Kanadě dlouhodobě spořila na důchod, případně v její prospěch tak činila jiná osoba (zaměstnavatel). Komplikací přeshraničních plateb je, že jej mají chuť zdanit oba dotčené státy – jak stát zdroje příjmů (kde sídlí plátce příjmu, zde Kanada), tak i stát příjemce (což je v daném případě Česká republika). Což z podstaty věci nemohou vyřešit jen jejich národní daňové zákony. V zájmu podpory vzájemného pohybu lidí i kapitálu je běžné, že se hlavně tzv. ekonomicky vyspělé státy dohodnou na společném (kompromisním) danění toků příjmů plynoucích z jednoho státu do druhého. Tak tomu je i zde, proto je základem mezinárodní daňová smlouva mezi Českem a Kanadou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která u nás vyšla jako Sdělení MZV č. 83/2002 Sb.m.s. a kde zdanění přeshraničních důchodů řeší článek 18. Lze předpokládat, že dotazovaný pravidelný důchod plynoucí daňovému rezidentovi Česka odpovídá odstavci 2. Takže mezinárodní Smlouva umožňuje Kanadě zdanění tohoto příjmu nerezidenta až do výše 15 % – konkrétní sazba daně záleží na příslušném daňovém zákoně Kanady. Jelikož je příjemcem daných plateb český daňový rezident, jsou obecně předmětem jeho české daně z příjmů veškeré jeho příjmy, ať už mají zdroj u nás nebo v zahraničí, a rovněž a priori bez ohledu na to, jestli byly případně u zdroje příjmu v zahraničí zdaněny nebo ne. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění jsou předurčeny zejména zmíněné mezinárodní daňové smlouvy. Konkrétně v případě příjmů zdaněných u zdroje v Kanadě citovaná Smlouva v článku 22 odst. 2 stanoví pro zamezení dvojímu zdanění příjmu ve státě rezidence poplatníka (tj. v Česku) tzv. metodu prostého zápočtu daně zaplacené v Kanadě na českou daňovou povinnost. Podrobnosti k metodě prostého zápočtu zahraniční daně se dočteme v § 38f zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), v praxi stačí pečlivě postupovat dle Pokynů k vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Přičemž pro uplatnění zápočtu zahraniční daně speciálně slouží tiskopis Příloha č. 3 ke zmíněnému typu přiznání. A ještě dodejme, že přepočet cizí měny na české koruny – v nichž je nutno vyplnit české daňové přiznání – se nejjednodušeji provede pomocí tzv. jednotného kurzu dle § 38 odst. 1 ZDP, který za daný rok zveřejní finanční správa po jeho skončení v lednovém Finančním zpravodaji. Neznám veřejnoprávní důchodový systém Kanady, ale mám za to, že v dotazovaném případě nejde o obdobu českého povinného (státního) důchodového pojištění – ve smyslu § 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění – ale že se jedná o soukromé fondové spoření. Proto nebude moci u nás poplatník využít částečného osvobození „státních“ penzí ze systému důchodového pojištění od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP (v roce 2020 do výše 36 x 14 600 Kč = 525 600 Kč). A jedná se tedy o jeho zdanitelný příjem. Do jakého dílčího základu daně ovšem patří? Nabízí se příjmy z kapitálového majetku ve smyslu § 8 ZDP, mezi nimiž najdeme také dávky z penzijního pojištění, které je ale definičně vymezeno pouze pro region Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru – viz § 15 odst. 5 písm. b) spolu s § 6 odst. 16 ZDP. Z čehož vyplývá, že se zřejmě bude jednat o zbytkový tzv. ostatní příjem § 10 odst. 1 písm. e) ZDP: „přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky“. K čemuž dodává ustanovení § 10 odst. 7 ZDP následující: „Důchod podle občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.“ Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.