Vydáno: 22. 2. 2021
Schváleno redakční radou
Daň stanovená paušální částkou versus paušální daň Ing. Monika Sušánková, Finanční úřad pro Plzeňský kraj
Shrnutí Příspěvek si klade za cíl porovnat daň stanovenou paušální částkou, která byla v zákoně o daních z příjmů do 31. 12. 2020 a jednalo se o nepříliš úspěšný institut, s nově zavedeným institutem paušální daně, který je v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2021. Článek shrnuje podmínky vstupu do paušálního režimu i možnosti ukončení tohoto režimu, poukazuje na výhody paušálního režimu i určitá úskalí tohoto režimu, když daň poplatníka za zdaňovací období nebude rovna paušální dani a poplatník bude muset podat daňové přiznání, přehledy okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně a zaplatit daň a pojistná ve skutečné výši odpovídající jeho příjmům. Vstup do paušálního režimu oznámilo dle informace Ministerstva financí více než 70 tisíc poplatníků.
Cílem tohoto příspěvku je představit nový institut paušální daně, který byl doplněn do zákona o daních z příjmů novelou č. 540/2020 Sb., a porovnat tento nový institut s dřívější nepříliš úspěšnou předchůdkyní, jíž v zákoně přímo nahradil, daní stanovenou paušální částkou. Můžeme si tak uvědomit, že zdánlivě podobné názvy dvou institutů a úprava ve stejném ustanovení zákona mohou být zcela odlišné. V obou těchto případech je před uplatněním tohoto institutu do stanoveného data nutný určitý kontakt se správcem daně, tj. nelze se např. až po skončení roku rozhodnout, že by poplatník chtěl tento institut pro příslušné zdaňovací období využít (jako tak může činit např. při uplatnění výdajů procentem z příjmů). Vzhledem k tomu, že daň stanovená paušální částkou zůstala zcela mimo zájem daňových subjektů (ročně tento institut využívalo jen několik desítek poplatníků), je smyslem zavedení nového institutu paušální daně jeho větší využití poplatníky a snížení administrativní zátěže poplatníků. V následujících řádcích se pokusím krátce uvedené instituty shrnout a srovnat, abychom si mohli udělat obrázek, zda má nový institut větší šanci na úspěch než jeho předchůdce v § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). 1. Poplatníci, kteří mohli či mohou uplatnit příslušný institut U daně stanovené paušální částkou mohl mít poplatník: příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů, příjmy od daně osvobozené, příjmy zdanitelné zvláštní sazbou daně, příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, pokud roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč. Poplatník provozoval činnost bez spolupracujících osob (s výjimkou spolupracujícího manžela, který rovněž požádal o stanovení daně paušální částkou) a nebyl společníkem společnosti. U paušální daně může být poplatníkem v paušálním režimu poplatník, který (upraveno v § 2a zákona o daních z příjmů): K prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období a analogicky při zahájení činnosti: -je OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění,-je OSVČ podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,-není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,-není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,-není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení. Ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč (za příjmy ze samostatné činnosti se pro účely paušální daně považují i úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku), pokud se nejedná o: -příjmy od daně osvobozené,-příjmy, které nejsou předmětem daně,-příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. K prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období (či datu zahájení samostatné činnosti) nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Z uvedeného plyne, že o daň stanovenou paušální částkou bylo možné žádat, i když měl poplatník příjmy ze závislé činnosti, kdežto paušální daň výkon činnosti, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, vylučuje (s výjimkou těch, které jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně). Pokud poplatník nemá příjmy ze závislé činnosti na začátku zdaňovacího období, ale až v jeho průběhu, je poplatníkem v paušálním režimu, v průběhu celého zdaňovacího období bude platit paušální zálohy, ale po skončení roku bude mít povinnost podat daňové přiznání, přehledy na pojistné a doplatit daň a pojistné, které se vypočtou standardním způsobem. Podstatný rozdíl je ve výši příjmů ze samostatné činnosti pro uplatnění těchto institutů. U daně stanovené paušální částkou mohl mít poplatník příjmy, jejichž roční výše v předchozích třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla výši 5 000 000 Kč. U paušální daně se sleduje pouze jedno bezprostředně předcházející zdaňovací období, ale výše příjmů nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč. Rozdíl je i v tom, že o daň stanovenou paušální částkou si mohl žádat i plátce DPH, což u paušální daně možné není. Daň stanovená paušální částkou vylučovala z možnosti podat žádost společníky společnosti, paušální daň je umožněna i společníkům společnosti. Uplatnění paušální daně vylučuje rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby, protože v režimu paušální daně žádné příjmy a výdaje nejsou vykazovány. Oba instituty nevylučují využití i v případě, že poplatník má zaměstnance a je plátcem daně ze závislé činností. U obou institutů je rovněž společné, že se jednalo a jedná o instituty dobrovolné. Užití těchto institutů je možné pouze v případě, že o ně má poplatník, který splňuje podmínky, zájem. 2. Způsob uplatnění Daň stanovená paušální částkou O stanovení daně paušální částkou musel poplatník požádat, a to nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. Daň stanovil správce daně do 15. května běžného zdaňovacího období. Paušální daň Poplatník nepodává žádnou žádost a správce daně o ničem nerozhoduje. Poplatník, pokud splňuje podmínky pro paušální režim (odpovědnost je výhradně na něm), pouze podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu (musí nejpozději poslední den lhůty pro podání oznámení podat přihlášku k registraci k DPFO a zároveň musí být přihlášen jako OSVČ k sociálnímu zabezpečení a zdravotnímu pojištění – lze učinit jak samostatná podání u jednotlivých úřadů, společné podání u správce daně či využít jednotný registrační formulář na živnostenském úřadu). Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. pro rok 2021 bylo nutno podat oznámení do 11. ledna 2021 (10. leden připadá na neděli). Pokud nebude ve stanovené lhůtě oznámení podáno, nelze paušální daň pro dané zdaňovací období uplatnit (pozdě podané oznámení je neúčinné, lhůtu nelze navrátit v předešlý stav). Výjimkou jsou poplatníci zahajující samostatnou činnost v daném zdaňovacím období až po desátém dni zdaňovacího období, ti mohou podat oznámení správci daně až do dne zahájení této činnosti. Pro podání oznámení vydává Ministerstvo financí povinný tiskopis. Pokud poplatník, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, zjistí, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu (§ 2a zákona o daních z příjmů), oznámí tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil. Pokud tuto skutečnost zjistí správce daně, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem o tomto zjištění vyrozumí, a to včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích toho, že se poplatník nestal poplatníkem v paušálním režimu. V takovém případě poplatník nikdy nebyl v paušálním režimu a musí splnit dodatečně (samozřejmě i s příslušnými sankcemi) své povinnosti na základě předpisů pro sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů (k tomuto zjištění může dojít po několika měsících, ale např. i po několika letech). 3. Zálohy na daň, výše daně, způsob stanovení daně Daň stanovená paušální částkou Výše daně byla určena v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů (nejméně ve výši výdajů procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů), které poplatník uváděl ve své žádosti. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se snižoval o předpokládané nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů, které rovněž poplatník uváděl v žádosti. Takto vypočtená daň se podle § 16 zákona o daních z příjmů snížila o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a předpokládanou slevu na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů uvedené v žádosti. Daň se snižovala pouze o slevy na dani, k případnému daňovému bonusu se nepřihlíželo. Daň po uplatněných slevách na dani musela být nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Daň stanovená paušální částkou byla splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období. Zálohy se v průběhu zdaňovacího období neplatily. Paušální daň Poplatník v paušálním režimu platí finančnímu úřadu paušální zálohy na zálohová období, přičemž zálohovým obdobím je pro tento účel kalendářní měsíc. V roce 2021 bude poplatník v paušálním režimu platit měsíční paušální zálohy ve výši 5 469 Kč. Paušální záloha zahrnuje zálohu na daň z příjmů ve výši 100 Kč, zálohu na pojistné na důchodové pojištění, která je pro rok 2021 stanovena ve výši 2 976 Kč (minimální výše pojistného zvýšená o 15 %), zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, která je pro rok 2021 stanovena ve výši 2 393 Kč (minimální výše pojistného), ale poplatník na rozdíl od standardních záloh na daň z příjmů placených finančnímu úřadu, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených okresní správě sociálního zabezpečení a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně neplatí třem úřadům, ale pouze jednu celkovou částku paušální zálohy, která je placena finančnímu úřadu. V následujících letech se bude celková výše paušálních záloh měnit podle toho, jak se bude měnit výše minimálních částek pojistného na důchodové a zdravotní pojištění. Částka daně 100 Kč je v paušální záloze stanovena pevnou částkou. Paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí, tj. zálohy jsou splatné k 20. lednu (s výjimkou ledna 2021, viz Přechodná ustanovení novely č. 540/2020 Sb., bod 7), a dále každého dvacátého dne v měsíci až do 20. prosince. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil samostatnou činnost, je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období. Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v březnu a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za březen a duben) splatnou do 20. dubna. Výše paušální zálohy je stejná pro všechny poplatníky v paušálním režimu, nezohledňuje žádná specifika poplatníka, výši příjmů, výši slev na dani, na které by měl poplatník nárok, apod. Poplatník nemá nárok na daňový bonus. Finanční úřad nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy, ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat. Může pouze případně povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení úhrady na splátky. Paušální daň činí součet záloh na daň, které měl poplatník v paušálním režimu zaplatit za dané zdaňovací období, tj. pro rok 2021 bude výše paušální daně, pokud poplatník vykonával samostatnou činnost celé zdaňovací období a splnil podmínky paušální daně uvedené v § 7a zákona o daních z příjmů, činit 65 628 Kč. Pokud ale porovnáváme paušální daň s daní stanovenou paušální částkou, nesmíme zapomenout, že v této roční paušální dani tvoří faktická daň z příjmů fyzických osob pouze částku 1 200 Kč. 4. Povinnost podat daňové přiznání Daň stanovená paušální částkou Pokud poplatník dosáhl příjmů z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku, nebo jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 zákona o daních z příjmů v úhrnné výši přesahující 15 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, byl povinen po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, v němž příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů uplatnil v předpokládané výši, která byla uvedena v rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou, a další příjmy a výdaje pak ve skutečné výši. Podáním přiznání se rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou pro příslušné zdaňovací období rušilo a zaplacená daň stanovená paušální částkou se započetla na výslednou daňovou povinnost. Paušální daň Poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemá povinnost podat fakticky daňové přiznání. Na takového poplatníka se hledí, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém tvrdí daň ve výši paušální daně (§ 38lh zákona o daních z příjmů). Tento poplatník nepodává ani přehledy na důchodové a zdravotní pojištění. Ne každý poplatník, který je poplatníkem v paušálním režimu (tj. splnil podmínky pro paušální režim na začátku zdaňovacího období nebo při zahájení činnosti dle § 2a zákona o daních z příjmů), ale bude mít daň rovnu paušální dani a nebude mít povinnost podávat daňové přiznání a pojistné přehledy. Kdy je u poplatníka daň rovna paušální dani, je upraveno v § 7a zákona o daních z příjmů. Musí se jednat o poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, pokud je splněno několik podmínek v daném zdaňovacím období: 1. Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. 2. Poplatník má pouze příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy výše uvedené a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč. 3. Poplatník není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH (s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby). 4. Poplatník není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Z uvedeného plyne, že pokud bude mít poplatník v průběhu zdaňovacího období např. příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohou na daň, není jeho daň rovna paušální dani a má povinnost podat daňové přiznání a pojistné přehledy příslušným úřadům (OSSZ a zdravotní pojišťovně). Stejně tak, pokud jeho příjmy ze samostatné činnosti ve zdaňovacím období překročí 1 000 000 Kč. A také bude mít poplatník povinnost podat daňové přiznání, pokud bude mít např. příjmy z nájmu vyšší než 15 000 Kč. V některých případech přestává být poplatník pro další zdaňovací období poplatníkem v paušálním režimu, v některých případech nikoliv, ale i když zůstává poplatníkem v paušálním režimu, může mít povinnost podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění, protože jeho daň se nerovná paušální dani. Ve výše uvedených příkladech poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu, pokud jeho příjmy ze samostatné činnosti přesáhly 1 000 000 Kč. V dalších dvou případech (měl příjmy ze závislé činnosti nebo měl příjmy z nájmu vyšší než 15 000 Kč) nepřestává být poplatníkem v paušálním režimu, ale má povinnost podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Následující tabulka shrnuje, kdy poplatníkovi vzniká povinnost podat daňové přiznání, či přestává být poplatníkem v paušálním režimu (případně obojí).1)
Skutečnost Konec paušálního režimu K jakému okamžiku Paušální daň DAP/přehledy
Poplatník nebyl nikdy v paušálním režimu (zjistí sám nebo zjistí správce daně) NE OD POČÁTKU NE ANO
Příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů převyšující 1 000 000 Kč ANO Ke konci zdaňovacího období NE ANO
Plátce DPH ANO Ke konci zdaňovacího období NE ANO
Společník v. o. s. nebo komplementář k. s. ANO Ke konci zdaňovacího období NE ANO
Rozhodnutí o úpadku a neukončení řízení do konce zdaňovacího období ANO Ke konci zdaňovacího období ANO NE
Dobrovolné vystoupení bez porušení jiné podmínky ANO Ke konci zdaňovacího období ANO NE
Příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů NE K žádnému NE ANO
příjmy podle § 8, § 9 nebo § 10 zákona o daních z příjmů převyšující 15 000 Kč NE K žádnému NE ANO
V případě, že poplatník přestane být OSVČ, na kterou se vztahují české předpisy upravující veřejná pojištění:
Úmrtí ANO Ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost NE ANO
Ukončení činnosti ANO Ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost NE ANO
Přerušení činnosti ANO Ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost ANO, pokud do konce lhůty pro podání přiznání znovuzahájí činnost NE
Zahraniční účast na pojistném ANO Ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost NE ANO
Dlouhodobý pobyt v cizině při současném neplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění ANO Ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost NE ANO
Přesun daňového rezidentství a ukončení výkonu samostatné činnosti na území ČR ANO Ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost NE ANO
5. Povinná evidence Daň stanovená paušální částkou Poplatník měl povinnost vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Paušální daň Poplatník nemá povinnost vést žádné evidence. Tady vidím trochu prostor pro obcházení zákona o daních z příjmů i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, kdy povinnost evidence tržeb byla odsunuta až na 1. 1. 2023, a tak případné porušení podmínek paušální daně bude v některých případech správce daně poměrně obtížně zjišťovat. Přestože poplatník v paušálním režimu nemá povinnost vést žádné evidence, může se stát, že nesplní podmínky pro uplatnění paušální daně a bude povinen podat daňové přiznání a vyčíslit svoji daň podle obecných pravidel (a podat samozřejmě i pojistné přehledy), tj. v rámci dílčího základu daně dle § 7 zákona o daních z příjmů jako rozdíl mezi příjmy a výdaji z daňové evidence, uplatněním výdajů procentem z příjmů nebo vycházet z výsledku hospodaření v účetnictví. Skutečnost, zda je poplatníkova daň rovna paušální dani, zjistí s jistotou až po skončení zdaňovacího období, protože ačkoli je poplatníkem v paušálním režimu, neznamená to automaticky, že naplní podmínky podle § 7a zákona o daních z příjmů a bude mít daň rovnu paušální dani. Pokud nejsou splněny podmínky § 7a zákona o daních z příjmů a poplatníkova daň není rovna paušální dani, musí příslušnou evidenci vést, případně ji zpětně zrekonstruovat, aby mohl podat daňové přiznání a pojistné přehledy, protože v rámci § 7 zákona o daních z příjmů se pak uvádějí příjmy a výdaje standardním způsobem. Poplatník také musí být schopen prokázat, že stále splňuje základní podmínku poplatníka v paušálním režimu, a to, že jeho příjmy ze samostatné činnosti za zdaňovací období nepřesáhly částku 1 000 000 Kč. 6. Ukončení příslušného institutu Daň stanovená paušální částkou Daň mohla být stanovena pro jedno zdaňovací období. Správce daně ji však mohl stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři. Protože daň byla stanovena rozhodnutím, mohl správce daně tuto daň zrušit zase jen rozhodnutím, a to vždy jen pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla daň paušální částkou stanovena, nebo došlo ke změně podmínek rozhodných pro stanovení daně paušální částkou. Paušální daň Vzhledem k tomu, že správce daně nerozhoduje o vstupu do paušálního režimu, nerozhoduje ani o jeho ukončení. K jeho ukončení dochází ze zákona, nebo dobrovolným vystoupením poplatníka z paušálního režimu. Poplatník, který je poplatníkem v paušálním režimu, je stále poplatníkem v paušálním režimu nejen ve zdaňovacím období, ve kterém učinil oznámení o vstupu do paušálního režimu, ale i ve zdaňovacích obdobích následujících až do doby ukončení paušálního režimu. Ukončení paušálního režimu ze zákona nastává: Uplynutím zdaňovacího období, ve kterém poplatník: 1.má příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,2.se stane plátcem DPH nebo mu vznikne registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,3.se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo4.nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno. Uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém poplatník přestane být: 1.OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění,2.OSVČ podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Uplynutím kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti. Pokud nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, má povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Zjistí-li tuto skutečnost správce daně, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnost a o následcích toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu (§ 38lg zákona o daních z příjmů). Dobrovolné vystoupení poplatníka z paušálního režimu je možné pouze ke konci zdaňovacího období. K dobrovolnému vystoupení poplatníka dochází na základě oznámení, které je upraveno v § 38le zákona o daních z příjmů. Oznámení musí podat poplatník do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. Oznámení o vystoupení z paušálního režimu lze samozřejmě podat kdykoliv již v průběhu zdaňovacího období, v němž je ještě poplatník v paušálním režimu, není nutné čekat až na uplynutí tohoto zdaňovacího období, ale uplatní se vždy až od dalšího zdaňovacího období. Pro oznámení o dobrovolném vystoupení nebude vydán žádný povinný tiskopis a v oznámení musí vždy poplatník uvést zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. 7. Přechodná ustanovení Pokud má poplatník na rozhodné zdaňovací období (může to být pro rok 2021, příp. i pro rok 2022) stanovenu daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2020, není poplatníkem v paušálním režimu a na tohoto poplatníka se vztahují ustanovení § 7a a § 38a odst. 2 zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2020. Poplatník bude moci být poplatníkem v paušálním režimu až po skončení platnosti rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou. Pokud poplatník splňující podmínky paušálního režimu učinil oznámení o vstupu do paušálního režimu do 11. ledna 2021, je paušální záloha na leden 2021 splatná společně s paušální zálohou na únor 2021 – obě jsou splatné 22. února 2021 (20. února připadá na sobotu). 8. Závěr Z uvedeného porovnání daně stanovené paušální částkou a paušální daně je zřejmé, že se sice jedná podle názvu o podobné instituty, které jsou upraveny ve stejném ustanovení § 7a zákona o daních z příjmů, ale tím jejich podobnost končí. Je zřejmé, že jsou založeny na zcela jiných principech a dá se očekávat, že o paušální daň bude mezi poplatníky větší zájem než o její předchůdkyni, daň stanovenou paušální částkou. Protože velká část OSVČ má povinnost platit minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což bude platit i v případě paušální daně (minimální pojistné na sociální pojištění je u paušální daně zvýšeno o 15 % s ohledem na budoucí důchody OSVČ), je zřejmé, že při rozhodování poplatníků, zda uplatní paušální daň, budou hrát roli jiné skutečnosti. Poplatníci budou zvažovat, zda je pro ně atraktivnější zaplatit poměrně symbolickou daň v roční výši 1 200 Kč s možností vyhnout se případné daňové kontrole finančního úřadu, kdy např. zpravidla vykazují daňovou ztrátu nebo jim vychází nulová daň díky uplatnění nezdanitelných částek a slev na dani. Určitě institut paušální daně nebude zajímavý pro poplatníky, kterým vzniká nárok na daňový bonus na děti, protože o ten by při uplatnění paušální daně přišli. Naopak paušální daň bude zajímavá pro poplatníky, kterým běžně vychází daňová povinnost. Pro orientační přehled výhodnosti paušální daně připravilo Ministerstvo financí na svých webových stránkách pro poplatníky kalkulačku k paušální dani.2) Poplatníci budou určitě také zvažovat, zda je pro ně paušální daň zajímavá s ohledem na to, že budou komunikovat pouze s jedním úřadem, a to finančním úřadem, a v menší míře než dosud, protože při splnění podmínek pro paušální daň v § 7a zákona o daních z příjmů (tj. kdy platí, že paušální daň je rovna součtu paušálních záloh) nemá poplatník povinnost podávat daňové přiznání ani pojistné přehledy, pouze bude v průběhu roku hradit finančnímu úřadu paušální zálohy. Je třeba ale počítat i s určitou nevýhodou paušální daně, kterou je skutečnost, že až do 31. 12. příslušného zdaňovacího období poplatník neví, zda všechny výhody tohoto institutu pro něho budou skutečně platit, zda mu nevznikne povinnost podat daňové přiznání a pojistné přehledy a zaplatit daň ve výši odpovídající skutečným příjmům. Zajímavé je u paušální daně naopak i to, že kromě toho, že lze hradit paušální zálohy jen jednou částkou jednomu úřadu, lze provést i úhradu např. jednorázově na celý rok dopředu a správce daně bude tyto zaslané prostředky postupně započítávat na splatné paušální zálohy, protože pro tyto zálohy neplatí obecný režim dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, o použití přeplatku. Přeplatek na tomto speciálním společném osobním daňovém účtu se nepoužije na úhradu nedoplatku poplatníka na jiném osobním daňovém účtu nebo na nedoplatek evidovaný u jiného správce daně (s výjimkou, kdy např. poplatník o takové použití požádá). Určitou nevýhodou tohoto institutu bylo zejména pro zdaňovací období roku 2021 poměrně krátké období, kdy bylo možné podat oznámení o zapojení do paušálního režimu do 11. ledna 2021. I přes pozdní ukončení legislativního procesu v roce 2020 (zákon č. 540/2020 Sb. byl publikován ve Sbírce zákonů dne 18. prosince 2020) a vzhledem k možnostem seznámení poplatníků s tímto novým institutem či zvážení jeho výhod a nevýhod pro konkrétního poplatníka se dle informace zveřejněné Ministerstvem financí do paušálního režimu přihlásilo přes 70 000 poplatníků. Paušální daň při svém zavedení poplatníky rozhodně zaujala. Až čas ukáže, jestli všichni tito poplatníci splnili zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu a u kolika z nich bude na konci roku daň rovna paušální dani. Zhodnotit úspěšnost tohoto nového institutu tak bude možné až s určitým časovým odstupem. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.
1) Upravená tabulka z důvodové zprávy k návrhu zákona č. 540/2020 Sb. 2) Dostupné z https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/spocitejte-si-zda-se-vam-vyplati-pausaln-39714.