Nedávno jsem se ve praxi setkal se zajímavou situací, kdy do svěřenského fondu chtěl zakladatel, právnická osoba, vyčlenit zvláštní typ majetku. Je to takový typ majetku, na který si nemůžeme „hmotně sáhnout“. Nicméně i takový majetek může mít v praxi významné ocenění a také bohaté reálné využití. Mohou to být např. ochranné známky, software, licence nebo know-how. Takové položky představují nehmotný majetek. V oblasti svěřenských fondů nejdříve panovala obrovská panika, která se v průběhu času trochu zklidnila, nicméně stále nemáme jasnou daňovou legislativu, která by neumožňovala více různých výkladů. Další nevyjasněnou otázkou bylo, jakým způsobem může svěřenský fond daňově odepisovat nehmotný majetek, pokud do něj vyčlenil majetek zakladatel, právnická osoba.
Jak svěřenský fond daňově odepisuje nehmotný majetek?
Vydáno:
9 minut čtení
Jak svěřenský fond daňově odepisuje nehmotný majetek?
Ing.
Martin
Bureš,
J&Consulting
Na začátek si dovoluji upozornit, že v rámci tohoto článku
není řešena
problematika: –
daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) a daně z nabytí nemovitých věcí,
–
zahraničních zakladatelů/vyčleňovatelů,
–
zahraničních právních forem srovnatelných se svěřenskými fondy,
–
svěřenských fondů, které splňují podmínky pro veřejně prospěšné poplatníky,
–
svěřenských fondů, které splňují podmínky pro základní investiční fondy (dále jen „ZIF“),
–
svěřenských