Související předpisy

Zákon 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Zákon 262/2006 Sb. zákoník práce
Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů

Související výkladová hesla

Pojistné sociální a zdravotní z mezd
Vydáno: 30. 3. 2021
Zkušební doba v souvislostech zdravotního pojištění Ing. Antonín Daněk Zkušební doba umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci se v počáteční fázi pracovněprávního vztahu vzájemně poznat a také dává oběma smluvním stranám možnost tento vztah snadno ukončit. Jak se projevuje zrušení pracovního poměru ve zkušební době v povinnostech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění? Zkušební doba nepochybně představuje v oblasti pracovního práva významný institut. Pokud dojde ke skončení pracovněprávního vztahu v jejím průběhu, v podstatě bez ohledu na to, z vůle které ze smluvních stran, musí zaměstnavatel postupovat ve zdravotním pojištění v souladu s platnou právní úpravou. To především znamená, že musí řádně splnit oznamovací povinnost (přihlásit a odhlásit zaměstnance na dobu trvání zaměstnání) a odvést pojistné podle zákona, zejména s přihlédnutím k minimu, platnému ve zdravotním pojištění pro zaměstnance. Účel zkušební doby Jak již vyplývá z názvu, je účelem zkušební doby umožnit zaměstnanci i zaměstnavateli si ověřit, zda sjednaný pracovněprávní vztah naplňuje vzájemná očekávání. Zaměstnanec má možnost si vyzkoušet, zda mu vyhovuje sjednaná práce, pracoviště, pracovní doba a kolektiv, včetně příslušného vedoucího. Naproti tomu zaměstnavatel si prověří, zda zaměstnanec bude splňovat požadavky na něj kladené, tedy jestli má požadované schopnosti, znalosti, úroveň jednání a vystupování. Jestliže očekávání nejsou naplněna, není problémem vztah takříkajíc ze dne na den ukončit bez jakýchkoliv dodatečných nároků některé ze stran. Sjednání zkušební doby Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Pokud již zaměstnanec pracuje a následně (třeba i druhý den po nástupu do práce) podepíše dodatek o uzavření zkušební doby, je takové ujednání neplatné. V takovém případě zkušební doba sjednána nebyla a pracovní poměr nemůže skončit zrušením ve zkušební době. Délka zkušební doby Problematika zkušební doby je řešena v ustanovení § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Podle něj platí, že je-li sjednána zkušební doba, pak nesmí být delší než: – 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 zákoníku práce), – 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 zákoníku práce) u vedoucího zaměstnance. Současně platí, že zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Zkušební doba se však prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru, přičemž zkušební dobu je možné sjednat třeba u dohody o pracovní činnosti. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zrušení musí být provedeno písemně, jinak se k němu nepřihlíží. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Jak ve zdravotním pojištění? Pokud dojde ke sjednání pracovněprávního vztahu, vyplývají pro zaměstnavatele – mimo výjimek – povinnosti i v oblasti zdravotního pojištění. Touto výjimkou je sedm situací, kdy se ve zdravotním pojištění nepovažuje za zaměstnance: „1) Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené, zejména se jedná o příjmy podle § 6 odst. 7 a odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku. 3) Osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (‚započitatelný příjem‘). Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění považuje u dohody o provedení práce osoba s příjmem převyšujícím na jednotlivou dohodu 10 000 Kč. Také platí, že se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce (nebo dohod o pracovní činnosti) u téhož zaměstnavatele – aby se mohly příjmy sčítat, musí se jednat o stejný typ dohody. 4) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč. 5) Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč. 6) Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč. Pokud příjem osoby uvedené v bodech 4) – 6) dosáhne alespoň 3 500 Kč, pak zaměstnavatel: – přihlašuje tuto osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a – odvádí pojistné podle zákona, tedy buď z vyměřovacího základu alespoň 15 200 Kč nebo z příjmu nižšího než minimální mzda. Pokud zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné z vyměřovacího základu nižšího než 15 200 Kč, musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a tento doklad předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Obdobně postupuje zaměstnavatel u dohody o provedení práce (viz výše uvedený bod 3) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč a zároveň nižším než 15 200 Kč. 7) Člen okrskové volební komise.“ Pokud se jedná o některou ze sedmi výše uvedených výjimek, pak zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní a svůj pojistný vztah si musí dotyčná osoba řešit jiným způsobem. V následujících příkladech z praxe budu v právních podmínkách roku 2021 vycházet ze situace, kdy byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba a pracovněprávní vztah byl ze strany zaměstnavatele ukončen v jejím průběhu. Příklad 1 Pracovní smlouva byla uzavřena od 1. 3. a v rámci zkušební doby ukončena 10. 3. Dosažený příjem činil 6 200 Kč. V tomto případě musí zaměstnavatel kromě řádného přihlášení a odhlášení zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě taktéž přihlédnout k tomu, zda byla u zaměstnance dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Tato poměrná část minima činí 4 903,22 Kč [(10 / 31) x 15 200], proto zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 6 200 Kč. Dopočet do minima 15 200 Kč se v takových případech neprovádí. Příklad 2 Pracovní smlouva na zkrácený pracovní úvazek jako jediné zaměstnání byla uzavřena od 1. 5. Zaměstnanec byl nemocen od 11. 5. do 24. 5. a ke dni 28. 5. byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem ukončen ve zkušební době. Dosažený příjem činil 5 200 Kč. V měsíci květnu pracoval zaměstnanec celkem 14 kalendářních dnů (1. 5. až 10. 5. a 25. 5. až 28. 5.). Pro posouzení poměrné části minimálního vyměřovacího základu je důležité, že pracovní smlouva byla sjednána od 1. 5. 2021 bez ohledu na to, kdy zaměstnanec skutečně začal pracovat. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) a b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání výkonu práce a také délky nemoci v měsíci květnu na částku 6 864,51 Kč [(14 / 31) x 15 200]. Vzhledem k dosaženému příjmu 5 200 Kč je postup zaměstnavatele následující: Při sazbě 13,5 % z částky 6 864,51 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 927 Kč (6 864,51 x 0,135). S ohledem na příjem 5 200 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 702 Kč. Jedna třetina (234 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (468 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 664,51 Kč, tj. 225 Kč. Tento doplatek, tedy 225 Kč, platí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce. Z celkové částky pojistného 927 Kč je zaměstnanci sraženo 459 Kč (234 + 225), zaměstnavatel hradí 468 Kč. Příklad 3 Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána od 1. 6., kdy zaměstnanec i začal pracovat, do 30. 9. Vzhledem k předpokládané výši příjmu byl zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny k tomuto datu, ovšem ke dni 4. 6. zaměstnavatel zaměstnání ve zkušební době ukončil. Za odpracované kalendářní dny zúčtoval zaměstnanci příjem 2 860 Kč. Protože výší příjmu nevzniklo v měsíci červnu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání (osoba se nestala zaměstnancem), musí zaměstnavatel provést storno přihlášky zaměstnance kódem „O“ s datem 1. 6., protože z částky 2 860 Kč se pojistné neplatí. Poznámku o stornu přihlášky k 1. 6. doporučuji vepsat i do formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele. V této souvislosti nemá pojištěnec kryté v červnu pojištění tímto zaměstnáním, což znamená, že: – musí mít v tomto měsíci jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění, nebo – může být OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, anebo – může vyřešit svoji situaci registrací v některé ze „státních kategorií“, a to třeba i pouze po část měsíce června. Není-li využita ani jedna z těchto alternativ, stává se pojištěnec na měsíc červen (a případně další měsíce) osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit pojistné ve výši 2 052 Kč. Kdyby bylo v měsíci červnu dosaženo výší příjmu alespoň částky 3 500 Kč, měl by pojištěnec ve zdravotním pojištění tento měsíc „vyřešen“ bez ohledu na to, že zaměstnání trvalo jenom část měsíce. Za správnost odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel. Příklad 4 Na základě dohody o pracovní činnosti nastoupil zaměstnanec do zaměstnání dne 27. 1. Protože nedosáhl za měsíc leden částky příjmu 3 500 Kč, nepřihlašoval jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny. Za měsíc únor činil jeho vyměřovací základ 12 860 Kč, přičemž dohoda byla ukončena ke dni 20. 2. Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel za měsíc únor prostřednictvím kódů „P“ k 1. 2. a „O“ ke 20. 2. Pojistné za únor ve výši 1 737 Kč je splatné nejpozději dne 22. 3. (20. 3. připadá na sobotu) již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Výší dosaženého příjmu je dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu (blíže viz příklad č. 1). Dopočet do minima 15 200 Kč se neprovádí proto, že zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc únor. Příklad 5 Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na základě pracovní smlouvy v pondělí dne 1. 3. a pracoval celý den. Poté již do práce nepřišel a ani se neomluvil, proto s ním zaměstnavatel podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě rozvázal pracovní poměr výpovědí, kterou zaměstnanec převzal dne 8. 3. V období 2. 3. – 8. 3. byla zaměstnanci vykázána neomluvená absence. V tomto případě musí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem osm kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu ve výši 3 922,58 Kč, která se vypočte jako [(8 / 31) x 15 200]. Pojistné ve výši 13,5 % z této částky činí 530 Kč. Kdyby příjem zaměstnance za jeden den výkonu práce (1. 3.) činil třeba 1 400 Kč, proběhl by odvod pojistného tím způsobem, že zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima 3 922,58 Kč takto: – z částky příjmu 1 400 Kč činí 13,5 % pojistného 189 Kč, jedna třetina (63 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (126 Kč) hradí zaměstnavatel, – pojistné z rozdílové částky 2 522,58 Kč ve výši 341 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce). Zaměstnanci bude sraženo: 63 + 341 = 404 Kč. Zaměstnavatel odvede: 126 Kč Celkem 530 Kč K minimu se nepřihlíží Pokud dojde ke skončení pracovněprávního vztahu u osoby, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, odvede zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v rámci daného kalendářního měsíce, období případné nemoci, vykázané neplacené volno apod. Pojistné na zdravotní pojištění nemusí být zaměstna­vatelem odvedeno alespoň z minima u osob – zaměst­nanců: a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, b) kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, c) kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, d) kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2021 nejméně v částce 2 393 Kč), e) za které je plátcem pojistného stát, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem. Pokud některá z těchto kategorií netrvá po celý kalendářní měsíc, musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, jak je uvedeno v příkladech č. 2 a 5. Řešení pojistného vztahu Rozhodne-li se zaměstnanec ukončit zaměstnání v průběhu zkušební doby, pak je z pohledu zdravotního pojištění výhodnější skončit třeba až počátkem následujícího měsíce. Pokud by totiž zaměstnání skončilo kupříkladu dne 2. 2., má pojištěnec dvěma kalendářními dny trvání zaměstnání pokrytý ve zdravotním pojištění ještě celý měsíc únor (podmínkou je odvod pojistného zaměstnavatelem za tento měsíc) a svoji situaci musí začít řešit až od března.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 3/2021.