Složitost až nereálnost výpočtu daně z příjmů nevadí - prověřeno soudem

Vydáno: 26 minut čtení

Dnešní soudnička nepotěší… Leda tak legislativce vymýšlející stále nová, spletitější a nejasnější daňová pravidla a berní úředníky postihující poplatníky za to, že jim správně nerozumí. Budeme se točit na dani z příjmů právnických osob v klasickém příběhu „cukru a biče“. Na straně jedné sice mají mateřské společnosti od daně osvobozený příjem z podílů na zisku (dividend) dceřiných společností, jenže na straně druhé za to musí zaplatit vyloučením – přímo i nepřímo – souvisejících nákladů ze základu daně. A právě s přesným vyčíslením těchto daňově neuznaných, ale hlavně obtížně a nejednoznačně zjistitelných nákladů bývá v praxi často potíž. Smutným důkazem je příběh poplatníka z dnešní kauzy, kterou žel v lednu 2021 posvětil Nejvyšší správní soud.

Složitost až nereálnost výpočtu daně z příjmů nevadí – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
 
Pět podmínek vyplacení podílů na zisku společníkům
Smyslem každého podnikání je dosažení zisku, jedná se dokonce o jeho definiční podmínku dle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. To platí zejména pro obchodní
korporace
, u nichž se s podnikáním jen tak pro radost prakticky nesetkáme, na rozdíl od mnoha řemeslníků a umělců z řad OSVČ, pro které jde o srdeční záležitost a životní náplň, bez ohledu na profit. Jak zisk vznikl? Zjednodušeně řečeno tím, že podnikatel měl za určité období vyšší příjmy (výnosy) než výdaje (náklady) a má tak v pokladně „přebytečné“ peníze zhruba odpovídající onomu zisku. Jejich hlavní uplatnění je dvojí. Národohospodářsky ideální je využití tohoto vnitřního zdroje k financování rozvoje firmy, ovšem převažujícím zájmem – především společníků obchodních korporací – je převedení firemních peněz do vlastních kapes, ať už jde o fyzické či právnické osoby.
Jak to provést? Zisk vytvořený obchodní korporací je jejím majetkem, nepatří společníkům, stejně jako vklady, které vložili do základního kapitálu. Tuto složku vlastního kapitálu je ale možné převést na jinou osobu, a to přirozeně zejména společníkům, pro které je to v podstatě odměna za jejich vklady a manažerské snažení. Nejvyšší orgán obchodní
korporace
– valná hromada nebo členská schůze – proto milerád rozhoduje o rozdělení a vyplacení zisku společníkům. V zájmu ochrany věřitelů a minoritních společníků ale stanoví několik podmínek zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), případně také interní předpisy. Jedná se o následující podmínky:
Schválená účetní závěrka (§ 34 odst. 1 ZOK):
Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky (ve smyslu § 17 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), schválené nejvyšším orgánem obchodní
korporace
.
Limitace částky určené k rozdělení společníkům (§ 34 odst. 2 ZOK):
Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období a výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v so