Pokud je zaměstnání jediným zdrojem příjmů pojištěnce, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí být zaměstnavatelem příslušné minimum zajištěno.
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem ze skutečné výše příjmu v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Naopak, ze skutečné výše příjmu, tedy v roce 2021 nižšího než 15 200 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:
–
má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 15 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky alespoň 15 200 Kč dosaženo – v tomto případě je nutno mezi zaměstnavateli výši příjmu navzájem dokladovat), nebo
–
zaměstnanec je současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 393 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo
–
zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.
V roce 2021 musí zaměstnavatel při příjmu nižším než minimální mzda vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka a pojistné tudíž nemusí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud zaměstnavatel neprovádí dopočet do zákonného minima, a tedy odvádí pojistné z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ, případně nižšího než poměrná část tohoto minima, musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje.
U pracovní smlouvy se odvádí pojistné při jakémkoli příjmu, avšak u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč, u dohody o provedení pr