Daňové a účetní aspekty odpisu pohledávek za věřiteli v insolvenčním řízení, konkurzu
a exekuci
Ing.
Petr
Koubovský,
daňový poradce, č. osv. 3891, Rödl & Partner Tax, k. s.
Mgr.
Jitka
Mrázková,
daňová poradkyně, č. osv. 3575, Rödl & Partner Tax, k. s.
V tomto článku bychom čtenáře rádi seznámili s daňovými specifiky a možnými úskalími
odpisů pohledávek, které jsou předmětem insolvenčního řízení
1),
konkurzu nebo jsou součástí majetku postiženého exekucí
2). Konkrétní
možnosti daňově účinného odpisu pohledávek analyzujeme dle příslušných ustanovení
zákona o daních z
příjmů
3) ve vazbě na zákon o
rezervách
4) a dále i s ohledem na
zákon o
účetnictví
5). Vzhledem k obsáhlosti problematiky je článek
omezen na odpisy pohledávek u jednotek, podnikatelů, účtujících v soustavě podvojného
účetnictví.
Úvodem
Pohledávky jsou součástí aktiv prakticky všech účetních jednotek. Představují nárok
věřitele na odpovídající peněžní či věcné protiplnění od dlužníka, a to v souladu s dohodnutými
smluvními podmínkami na základě obchodní smlouvy, faktury, resp. daňového dokladu. Pohledávky mohou
vznikat jak z obchodních, tak veřejnoprávních či z pracovně-právních vztahů. Jestliže pohledávka
není dlužníkem uhrazena do konce data své splatnosti, dostává se dlužník do prodlení. Bohužel ne
každá pohledávka je řádně a včas uhrazena, a tak lze asi ve všech účetních jednotkách nalézt více či
méně problémových pohledávek po splatnosti, u nichž důvody problémů jsou různé – platební
neschopnost dlužníka, spory o výši, pouhé pochybení při zaúčtování atd. Důsledkem je pak existence
pohledávky v rozvaze věřitele ve výši, která neodpovídá současné reálné hodnotě. Tato skutečnost by
měla z hlediska účetní zásady opatrnosti vést bez prodlení k
reakci:6)
–
tvorbou opravné položky k pohledávce, jde-li jen o přechodné snížení její hodnoty,
nebo
–
odpisem pohledávky, má-li věřitel důvodně za to, že se jedná o trvalé snížení
hodnoty.
Účetní odpis pohledávky