Akciová společnost (měsíční plátce DPH) vyúčtovala odběrateli (plátce DPH) v listopadu 2020 zálohu na truhlářské práce ve výši 800 000 Kč, zaúčtováno MD 221/D 324, konečné vyúčtování v přenosu DPH. V únoru 2021 byla zakázka dokončena a my jsme vyhotovili dvě konečné faktury. První faktura (mobilní nábytek) byla ve výši 563 820 Kč + 21 % DPH. Druhá faktura v přenosu DPH ve výši 359 835 Kč. Z každé faktury odečtena částečná výše zálohy. Jaký postih z tohoto vyúčtování nás může čekat od finančního úřadu? Jakým způsobem se počítá penále a úroky z prodlení za pozdě odvedenou daň?
Otázky a odpovědi: Zúčtování zálohy v přenosu DPH
Ing.
Martin
Svoboda
V ustanovení § 92a odst. 1 zákona o DPH je uvedeno, že v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátci tedy v tomto režimu nevzniká povinnost přiznat daň při přijetí úplaty.
Dle § 20a zákona o DPH vniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. Rozumím, že tazatel se ptá na sankce týkající se první vystavené faktury v částce 563 820 Kč bez DPH, u které byla odvedena daň za zdaňovací období únor 2021, ač měla být odvedena ke dni přijetí úplaty, tedy za zdaňovací období listopad 2020.
Společnosti z tohoto titulu hrozí povinnost uhradit penále (§ 251 daňového řádu) a úroky z prodlení (§ 252 daňového řádu).
Společnost by musela uhradit penále v případě doměření daně ze strany finančního úřadu z částky ve výši 20 %, pokud je daň zvyšována nebo je snižován daňový odpočet (§ 251 odst. 1 daňového řádu). Pokud by společnost podala dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období listopad a sama tuto chybu napravila, penále hradit nebude.
Dle § 252 odst. 4 daňového řádu odpovídá výše úroku z prodlení výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Dle ustanovení § 2 prováděcího nařízení k občanskému zákoníku č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Od druhého pololetí 2020 je repo sazba na úrovni 0,25 %, tedy výše úroku z prodlení by činila 8,25 % p.a.
Dle § 252 odst. 2 daňového řádu vzniká úrok z prodlení:
a)
od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby nebo
b)
ode dne vrácení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu.
Pokud tedy společnost odvedla daň za zdaňovací období únor 2021 a měla ji správně odvést již za zdaňovací období listopad 2020, společnosti za toto tříměsíční zpoždění hrozí úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.