Vydáno: 10. 6. 2021
Pár poznámek k přezkumnému řízení JUDr. Alena Kohoutková Asi začnu otázkou: Čím upoutat pozornost čtenáře k několika poznámkám o přezkumném řízení při správě daní? Odpovím si tak, že se jedná o právní instrument, který má svůj vývoj i v nové daňové soustavě přijaté po roce 1989 a je podle mého názoru poměrně málo využíván na to, jak úzce je provázán se základní zásadou zákonnosti zakotvenou nejen v Ústavě České republiky, ale i deklarovanou v § 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „“ nebo „daňový řád“). Přezkoumávání výše daně Již samotné zavedení přezkumného řízení do daňového procesu mezi tzv. mimořádné opravné prostředky bylo spojeno s jistými obtížemi, což dokládá, že bylo zařazeno do zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, předchůdce daňového řádu, až tzv. technickou novelou, přijatou zákonem ČNR č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Touto novelou byl do daňového procesu doplněn § 55b Přezkoumávání daňových rozhodnutí. V té době platila možnost přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení podle obecného správního procesu zakotveného v zákoně č. 71/1967 Sb., o správním řízení. I přes potřebu osamostatnění správy daní pro její specifika nelze popřít, že se jedná svojí podstatou rovněž o jistou formu správního řízení, tedy začlenění tohoto dozorčího prostředku pro potřeby daňového procesu vycházelo při jeho přijetí do jisté míry z této předlohy. Základním smyslem nápravy nezákonnosti zajišťované tímto dozorčím prostředkem (poznámka autorky: „Slovy předmětného zákona podle zařazení ustanovení ,mimořádným opravným prostředkem‘, neboť zde bylo ještě přiznáno daňovému subjektu právo iniciovat přezkoumání rozhodnutí žádostí“) byla oprava výše nesprávně stanovené daně, ať již se jednalo o vyšší či nižší částku, a to v případech, kdy došlo k vydání rozhodnutí v rozporu s právními předpisy anebo když při řízení, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno, došlo k procesním vadám. Dalším specifikem, zejména s ohledem na splatnost takto stanovených daní, byla možnost přezkoumávat daňové rozhodnutí i v době, kdy ještě nebylo pravomocné. Jednalo se o časový úsek, kdy případná náprava závisela pouze na daňovém subjektu, v jehož dispozici bylo, zda zahájí odvolací řízení svým návrhem či nikoliv. Pro obě strany, jak pro správce daně, tak i pro daňový subjekt, bylo nejen z právních, ale zejména z ekonomických důvodů výhodné umožnit přezkoumání daňového rozhodnutí i před nabytím právní moci rozhodnutí a dospět tak co nejdříve k meritornímu rozhodnutí se správně stanovenou daní.
Zdroj: Finanční, daňový a účetní bulletin, 2/2021.