Výzkum a vývoj: Vybrané aspekty odčitatelné položky od základu daně v kontextu aktuální judikatury

Vydáno: 24 minut čtení

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje představuje položku odčitatelnou od základu daně ve smyslu § 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Navazující ustanovení § 34 odst. 5 a § 34a až 34e zákona o daních z příjmů pak vymezují konkrétní podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu, jehož účelem je nesporná daňová podpora výzkumně-vývojových aktivit poplatníků. Článek navazuje na expertní příspěvky vydané v č. 5/2016 a č. 1/2017 a shrnuje vývoj této daňové kategorie, to vše s ohledem na přibývající judikaturu a novelu zákona o daních z příjmů účinnou od 1. 4. 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. ). Cílem příspěvku je přiblížit tyto zákonné podmínky, důsledky spojené s jejich nenaplněním a také poukázat na některé zajímavosti s tímto odpočtem spojené.

Výzkum a vývoj: Vybrané aspekty odčitatelné položky od základu daně v kontextu aktuální judikatury
Ing.
Filip
Šimeček,
Odvolací finanční ředitelství
 
1. Formální náležitosti
Od 1. 1. 2014 vymezuje § 34c (dříve § 34 odst. 5) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), požadavek
na existenci prospektivního písemného projektu
(dokument)
výzkumu a vývoje
(dále též „VaV“) se všemi náležitostmi, např. uvedení cílů, rozpočtu, personálního zajištění, způsobu kontroly. Význam bezvadného projektu VaV potvrzují také rozsudky krajských soudů (dále také „KS“) a Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“), přičemž nesplnění této podmínky může být důvodem pro neakceptaci celého odpočtu. Za pilotní rozsudek v této věci lze označit rozsudek NSS ze dne 26. 8. 2014, čj. 6 Afs 60/2014-56, na který další rozsudky Nejvyššího správního soudu navázaly. Například NSS v rozsudku ze dne 27. 4. 2017, čj. 7 Afs 261/2016-20, přisvědčil daňovým orgánům, že poplatník prokazatelně zahájil výzkumné a vývojové práce dříve, než vyhotovil a schválil písemný projekt VaV, což vedlo k neuznání celé výše odpočtu. V této souvislosti NSS také uvedl, že:
„V takovém případě nebylo vadou řízení, že krajský soud již nepřezkoumával věcně závěry správních orgánů v tom směru, zda projekt výzkumu a vývoje skutečně odpovídá materiální definici vývoje a výzkumu…“
.1) Mezi skutečnosti vzbuzující pochybnosti o prospektivnosti patří také existence smluv a faktur poradenských společností, ze kterých vyplývá jejich asistence při zpracování projektů VaV, ovšem časově tyto smlouvy a faktury spadají do období, kdy již měl projekt existovat a být schválen. Nebo také opomenutí informací o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje ve výročních zprávách, přičemž zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tyto výslovně požaduje [§ 21 odst. 2 písm. c)].
Ve vztahu k
jednotlivým náležitostem
je významný rozsudek NSS ze dne 24. 11. 2017, čj. 10 Afs 77/2017-53, neboť vyslovil, že: