V tomto příspěvku se zaměříme na některé složitější problémy, které se vyskytují v praxi při tvorbě a zejména čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“ či „vyhláška“).
Složitější témata k oblasti FKSP
Ing.
Zdeněk
Morávek,
Bc.
Petra
Krausová
Na úvod zrekapitulujeme
základní pravidla,
jejichž dodržení představuje nezbytnou podmínku pro správné čerpání FKSP, ale snaha o jejich dodržení způsobuje v praxi často nemalé problémy. Aby tedy bylo čerpání z FKSP v souladu s pravidly vyhlášky, musí současně platit následující: –
Veškerá plnění z fondu musí být poskytována nepeněžní formou, výjimku tvoří pouze peněžitý příspěvek na stravování, sociální výpomoci, sociální zápůjčky a dary (viz § 3 odst. 8 vyhlášky).
–
Plnění je poskytováno zaměstnanci, příp. jeho rodinnému příslušníkovi; je nutné pečlivě zkoumat, komu je možné plnění poskytnout, protože některá plnění je možné poskytnout oběma skupinám, ale některá pouze zaměstnancům (viz § 3 odst. 3 vyhlášky).
–
Zaměstnavatel musí plnění celé uhradit, jak jednoznačně vyplývá z § 3 odst. 4 vyhlášky. To je v praxi značný problém, protože často se lze setkat s případy faktur, které jsou pouze a přesně na výši poskytovaného příspěvku s tím, že zbývající část si uhradí zaměstnanec sám. Samozřejmě zaměstnavatel není soukromý detektiv a vyhláška mu neukládá zkoumat výši fakturovaných výdajů v porovnání s poskytovaným plněním. Doporučujeme však, že pokud by obdržel fakturu na částku, která výrazně neodpovídá poskytnutému plně