Daňové novinky v roce 2021

Z materiálů, které zveřejnila na svých stránkách Finanční správa, bych nejdříve upozornil na . Materiál se týká úpravy obsažené v § 56a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), která sice byla přijata již zákonem č. 80/2019 Sb., ale účinnosti nabyla až k 1. 1. 2021.

Uvedený materiál nejdříve připomíná výklad pojmu nájem s tím, že jeho věcný obsah není podmíněn obsahem, jaký mu vtiskává soukromé právo jednotlivých členských států, ale právě naopak jedná se o pojem autonomní, který musí být v rámci EU vykládán jednotně. Zdrojem jednotného výkladu je ustálená Soudního dvora EU. Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU se o nájem nemovitosti jedná v případě, že jsou splněny všechny znaky charakteristické pro toto plnění, tj. vlastník nemovitosti převede na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo užívat jeho majetek a vyloučí z tohoto práva ostatní osoby. Soudní dvůr EU rovněž upřesnil, že osvobození od daně ve smyslu směrnice o DPH lze vysvětlit na základě skutečnosti, že přestože je nájem nemovitého majetku hospodářskou činností, obvykle představuje poměrně pasivní činnost, která nevytváří významnější přidanou hodnotu. Proto za nájem nemovité věci nelze považovat např. právo užívat golfové hřiště, právo užívat most za mýtné nebo právo umístit automaty na cigarety v obchodním zařízení.

Co se týká samotné úpravy, podle § 56a odst. 3 ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2020 se plátce mohl rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatní daň na výstupu, a to bez dalších zákonem stanovených omezení. Podle ustanovení § 56a odst. 3 ZDPH účinného od 1. 1. 2021 se plátce sice i nadále může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému p