Vydáno: 22. 9. 2021
Prošlo odborným dohledem
Otázky a odpovědi: Vratka přijaté zálohy na stavební práce a DPH Ing. Martin Děrgel Stavební firma přijala od občana úhradu zálohové faktury na postavení rodinného domu. Platby proběhly v dubnu a květnu 2021, v těchto měsících stavební firma odvedla DPH z přijatých plateb. Stavební práce jsou v běhu, postupně jsou vystavovány dílčí faktury na provedené práce, zálohy v nich zatím nebyly zúčtovány. V září 2021 požaduje občan vrácení záloh zpět v plné výši, neboť získal hypotéku, ze které bude vše placeno. Dílčí faktury budou vystavovány i nadále. 1. Jaký doklad má stavební firma na vratky vystavit – stornovací fakturu, či opravný daňový doklad k přijaté záloze? 2. V jakém měsíci má stavební firma uplatnit DPH na vstupu z vratky DPH – v měsících, ve kterých DPH ze záloh odvedla (což by vyžadovalo dodatečná přiznání), nebo v září 2021? Předesílám, že v souladu se zadáním budu mít za to, že se jednalo skutečně o „zálohu“ a nikoli o „závdavek“ ani nešlo o pouhou „jistinu“ alias „kauci“ zajišťující úhradu budoucí ceny díla. K čemuž dodávám, že nezáleží na formálním slovním označení, ale na věcné podstatě… V pochybnostech je vhodné to probrat s právníkem zasvěceným do konkrétních reálií písemných smluv a případných ústních dohod. Kupodivu se ohledně „záloh“ toho ze základního soukromoprávního kodexu – zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), moc nedozvíme: Obecné pravidlo stanovuje § 1807 OZ: „Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.“ V dotazovaném případě se zjevně jednalo o zálohu na stavební plnění dohodnuté ve smlouvě o dílo, přičemž poskytnutí zálohy je součástí platebních podmínek dohodnutých v této smlouvě. Když se nyní zákazník (objednatel) rozhodne, že se mu tyto platební podmínky nelíbí a chce je změnit, pak to pro druhou smluvní stranu (zhotovitele) není právně závazné – platná smlouva stanoví jinak a není vážný právní důvod (povinnost) vracet přijaté zálohy na úhradu ceny zhotovovaného díla. Lidé si všeobecně málo váží sjednaných smluv a nectí dohodnutá pravidla, přičemž si neuvědomují, že obecně platí „smlouva zavazuje více než zákon“, samozřejmě pokud není v rozporu s donucovacími ustanoveními zákona. Takže stavební firma si klidně může zálohy nechat a na výzvu objednatele ohledně jejich vrácení není povinna reagovat – a bude postupovat v souladu se smlouvou. Samozřejmě stavební firma může vyjít objednateli vstříc a souhlasit s příslušnou změnou platebních podmínek uzavřené smlouvy o dílo – což je vhodné stvrdit písemným dodatkem ke smlouvě. Načež vznikne právní titul (důvod) k vrácení předem přijatých záloh, které prozatím nebyly zúčtovány a použity na úhradu ceny dílčích stavebních plnění. Z hlediska DPH je vhodné nejprve připomenout, že daňové doklady – ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), plátce musí vystavovat pouze, resp. až na malé výjimky, jen tzv. osobám povinným k dani, což jsou zejména podnikatelé. Spotřebiteli – běžnému občanovi tedy nemusí daňový doklad vůbec vystavovat, pouze mu v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele a živnostenským zákonem vystaví potvrzení o přijaté platbě. Na druhé straně není zakázáno i spotřebitelům vydávat doklady obdobné daňovým ve smyslu ZDPH – důsledně vzato nemůže jít o „daňový doklad“, neboť nelze uvést povinné DIČ příjemce plnění. Podle § 20a ZDPH se zásadně přiznává DPH na výstupu při uskutečnění zdanitelného plnění. „Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (…)“ Ovšem tři tečky naznačují, že zákon dále stanovuje nějakou výjimku, tady je: „(…) Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.“ „To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.“ Podstatná je právě ocitovaná třetí věta z § 20a ZDPH, kterou objasňuje a konkretizuje poslední 4. věta: „Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje: a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a c) místo plnění.“ V dotazovaném případě byly obě zálohy přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění „dostatečně určité“, a proto z nich plátce (stavební firma coby zhotovitel díla) přiznala odpovídající DPH na výstupu. Pokud nyní dojde – bude-li firma chtít, viz výše – k vrácení těchto záloh, jaký to bude mít dopad na DPH? Jestliže by se jednalo o tzv. opravu základu daně ve smyslu § 42 ZDPH, pak by plátce (firma) snížil svou DPH na výstupu o příslušnou DPH z vracených záloh. Podle mne se ovšem o takovouto situaci nejedná, a proto není důvod k opravě základu daně a výše DPH. Ostatně čtěte spolu se mnou mezi tituly těchto oprav: „(1) Plátce opraví základ daně, nastanou-li tyto skutečnosti: a) zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, b) vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2, c) nedojde k převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele podle § 13 odst. 2 písm. c), d) vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, e) použití úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, na úhradu jiného plnění, nebo f) další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a po dni uskutečnění zdanitelného plnění.“ Ohledně vracení úplat – zde majících podobu záloh – je citovanou podmínkou pro úpravu základu daně a výše DPH, že současně se předmětné zdanitelné plnění (na které byly poskytnuty dostatečně „určité“ zálohy) neuskutečnilo, resp. ani neuskuteční, případně že úplata byla použita na jiné plnění. Ani k jednomu ale evidentně nedošlo, resp. nedojde. Zdanitelné plnění – dohodnuté stavební dílo – vesele pokračuje a zálohy se nepoužijí ani k úhradě něčeho jiného. Jde pouze o dočasnou změnu peněžního režimu, kdy se firma načas rozloučí s penězi přijatými formou zálohy, a po chvíli se jí de facto vrátí úhradou z hypotečního úvěru zákazníka. Proto podle mne plátce (stavební firma) i když se rozhodne (dobrovolně) vrátit přijaté zálohy, tak nebude muset opravovat základ daně a výši DPH na výstupu z realizovaného stavebního díla. Pouze tedy zákazníkovi vyplatí uhrazené zálohy a z jejich následné „náhrady“ od hypoteční banky nebude podruhé přiznávat DPH na výstupu, protože nepůjde o další část úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, ale jen o výměnu již dříve zdaněné úplaty za jinou… Předmětem DPH – ve smyslu citovaného § 20a ZDPH – pak bude až platba z úvěru převyšující ony vrácené dvě zálohy. Samozřejmě za předpokladu, že dříve nedojde k uskutečnění příslušného (dílčího) zdanitelného plnění – které by přednostně bylo zdaněno DPH, načež jeho uhrazení (např. z úvěru) již není (podruhé) předmětem DPH. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.