Související předpisy:

* § 7 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb.

* § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

* bod 3.1.1. ČÚS č. 017 pro podnikatele

* § 26 odst. 2 ZDP

Prosím o sdělení, jak správně evidovat a hlavně účtovat drobný hmotný majetek. Vyměňujeme displeje, židle, tiskárny, nářadí apod. Cena počítače je většinou od 1.000 Kč do 15.000 Kč. Evidenci drobného hmotného majetku provedu, ale kdy musím účtovat o nákladech příštích období? Majetek má většinou delší použitelnost než jeden rok, ale rozúčtovávat vše na dva roky se mi zdá zbytečné. Pokud si firma stanoví vnitřním předpisem, že drobný hmotný majetek bude rozúčtovávat na náklady příštích období až např. od 20.000 Kč, je to pro finanční úřad dostačující?

Drobný hmotný majetek upravuje § 7 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb. U tohoto majetku je vyhláškou stanovena pouze doba použitelnosti, která musí být delší než jeden rok. Podle dotazu má zmíněný majetek „většinou“ dobu použitelnosti delší než jeden rok. Z toho lze dovodit, že některý majetek zmíněnou dobu použitelnosti zřejmě nesplňuje. Proto by možná stálo za úvahu posoudit dobu použitelnosti těchto věcí, například z hlediska několika předchozích období, a které by neobstály, účtovat rovnou do nákladů (nevede se účetní ani operativní evidence). Hodnotové kriterium je závislé na výši hodnotového kriteria samostatných movitých věcí (účet 022), které si sama určuje účetní jednotka. Jednoduše řečeno: pokud účetní jednotka rozhodne, že samostatné movité věci (účet 022) budou od 20.000 Kč, tak drobný hmotný majetek bude do této hodnoty 20.000 Kč. Tak by šlo obdobně pokračovat dále. Rozhodování účetní jednotky však zase není tak libovolné, protože vyhláška č. 500/2002 Sb. stanoví, že výše ocenění samostatných movitých věcí (a tedy tím nepřímo i drobného hmotného majetku) musí respektovat princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku konkrétně v účetní jednotce. Hranice významnosti, s kterou se dále ještě setkáme, je účelné stanovit v účetní jednotce se zřetelem na její konkrétní podmínky.

Účtování nákladů příštích období podrobněji upravuje bod 3.1.1. ČÚS pro podnikatele č. 017 - Zúčtovací vztahy, který zde není účelné s ohledem na stručnost a zřejmost ze standardu opisovat. Pro úplnost se však dodává, že časové rozlišení v zásadě upravuje § 13 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v kterém se mimo jiné stanoví, že časové rozlišení se nepoužívá zejména v případě, že se jedná o nevýznamnou částku, kdy jejím ponecháním v nákladech není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotkou není sledována úprava výsledku hospodaření. Na hranici významnosti bylo již upozorněno.

V dotazu se uvádí, zda náklady příštích období účtovat např. až od 20.000 Kč. K tomu se zdůrazňuje, že výše částky není hlavním důvodem časového rozlišení, ale zejména zásada věcné a časové souvislosti výnosů a nákladů při zjišťování výsledku hospodaření za dané účetní období, resp. průběh opotřebení či použitelnosti těchto movitých věcí, popř. i zabezpečení ochrany majetku. Je tedy na účetní jednotce, aby tato hlediska, resp. věcné a časové parametry časového rozlišení (které by bylo účelné mít dlouhodoběji stanoveny) před příslušnými orgány obhájila. Dříve se v účetních předpisech uvádělo, že náklady příštích období se účtují nejdéle čtyři roky.

Závěrem lze ve stručnosti upozornit ještě na dvě věci:

1. Podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se s ohledem na princip významnosti uvádí drobný hmotný majetek v deváté části přílohy účetní závěrky, a proto je účelné mít tento majetek řádně zdokumentován.

2. Některé movité věci, např. nábytek, lze bez ohledu na hodnotu jednotlivých kusů účtovat jako soubor movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, tj. jako jeden inventární předmět na účtu 022 a účetně i daňově odpisovat jako dlouhodobý hmotný majetek. Na jeho inventární kartě je však nutné uvést všechny komponenty souboru ve věcném a hodnotovém vyjádření. Bližší podrobnosti o souboru movitých věcí z daňového hlediska upravuje § 26 odst. 2 ZDP.