Změny právních předpisů pro rok 2011

Zákonem č. 346/2010 Sb. byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“). Novela má celkem 131 bodů a dalších 15 bodů přechodných ustanovení. Novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 8. 12. 2010 a účinnost nabývá ke dni 1. 1. 2011 (s výjimkou 4 bodů). Jak vyplývá z důvodové zprávy, hlavním cílem nové úpravy je reakce na přijetí nových právních předpisů, resp. na změny stávajících právních norem, zajištění plnění úkolů z příslušných usnesení vlády a návaznosti na vývoj legislativy EU. Dalším z cílů nové úpravy je také podchycení první fáze konkretizace záměrů Koaliční smlouvy a souvisejících záměrů. Cílem je i zpřesnění a doplnění ZDP a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOR“), tak, aby byly lépe využitelné v praxi, a to jak pro poplatníky, tak i správce daně. Některé navržené úpravy mají za cíl zamezit zneužití nastaveného systému (např. v části týkající se uplatňování paušálních výdajů) nebo odstranit neodůvodněné zvýhodnění poplatníků (např. zrušení osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení).

Nyní se zaměřme na hlavní body této novely.

Vzhledem k tomu, že i řada neziskových subjektů je provozovatelem ekologických zařízení, je nutné upozornit, že novela bez náhrady ruší osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení, tato změna se týká jak fyzických tak právnických osob. Jak vyplývá z důvodové zprávy, změny reagují na nutnost všemi zákonnými prostředky v současné době již neodůvodněnou nepřímou podporu výroby elektřiny z ekologických zdrojů, zejména ze solárních zařízení, a proto zpřísňují daňový režim u ekologických zdrojů a zařízení tak, že dojde k ukončení osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení. Z důvodu zjednodušení právní úpravy a jednodušší spravovatelnosti je zároveň zrušeno toto osvobození i u ostatních ekologických zařízení.

Protože novela ZDP neobsahuje žádné přechodné ustanovení, poslední zdaňovací období, za které je možné toto osvobození uplatnit, je rok 2010. Osvobození se počínaje rokem 2011 proto neuplatní ani u zařízení, které byly uvedeny do provozu před 1. 1. 2011.

Současně se zrušením osvobození těchto příjmů se upravuje také způsob odpisování souvisejících zařízení. Do ZDP je doplněn § 30b, který upravuje odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Tato úprava významně prodlužuje dobu odpisování technologických zařízení fotovoltaických elektráren (majetek zařazený v SKP do kódů 31.10, 31.202 nebo 32.10, zejména tedy solární panely, měniče a rozvaděče). Do konce roku 2010 byl tento majetek odpisován ve druhé nebo třetí odpisové skupině, tedy 5 nebo 10 let, od roku 2011 bude tento majetek odepisován rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců, tedy 20 let. Odpisy budou prováděny s přesností na celé měsíce.

Ustanovení § 30b odst. 3 ZDP upravuje také postup při technickém zhodnocení tohoto majetku, ze zvýšené vstupní ceny se bude odpisovat minimálně po dobu 120 měsíců, tedy 10 let.

K doplněnému § 30b ZDP se vztahují také body 9. a 10. přechodných ustanovení novely zákona, jedná se o postup u hmotného majetku, u něhož již bylo zahájeno odpisování před 1. 1. 2011.

Protože i tento majetek lze pořídit formou finančního leasingu, byly odpovídajícím způsobem upraveny také podmínky daňové uznatelnosti při pořízení tohoto majetku formou finančního leasingu. Tato úprava je obsažena v § 24 odst. 16 ZDP. Základní podmínkou je doba nájmu v délce nejméně 240 měsíců.

V souvislosti s finančním leasingem tohoto majetku jsou upraveny podmínky také pro případ předčasného ukončení smlouvy o finančním leasingu (24 odst. 6 ZDP) a pro případy prodeje majetku užívaného nájemcem na základě běžné nájemní smlouvy (§ 24 odst. 5 ZDP).

Právnické osoby mají možnost poskytovat dary jako položky odečitatelné od základu daně dary na stanovené účely, a to za podmínek § 20 odst. 8 ZDP. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP, přitom ale v případě poskytnutí darů na další stanovené účely mohou základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %. Možnost tohoto dalšího snížení se rozšířila také na dary středním školám a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování. Jedná se o realizaci opatření na podporu odborného vzdělávání na středních a vyšších školách. Tato změna tedy může být výhodná pro neziskové subjekty jako potencionální příjemce těchto darů, zejména z oblasti školství.

Tuto úpravu je možné použít již za zdaňovací období započaté v roce 2010.

S výše uvedeným souvisí i zahrnutí motivačního příspěvku poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese do daňových nákladů, úprava je obsažena v § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP. Uplatnit je možné motivační příspěvek až do výše 2 000 Kč měsíčně, a v případě studenta vysoké školy až do výše 5 000 Kč měsíčně. Motivačním příspěvkem se pro účely ZDP rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.

Užitečnou změnou, kterou novela přináší, je nové ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP. Podle něj se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšují o částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo. Znamená to tedy, že i právnické osoby, stejně jako fyzické osoby podle § 5 odst. 6 ZDP, již nebudou v těchto případech povinny podávat dodatečné daňové přiznání, ale oprava bude provedena v tom období, kdy k porušení podmínek daňové uznatelnosti došlo. Bezesporu se jedná o snížení administrativy, protože podávání dodatečných daňových přiznání není rozhodně jednoduchou záležitostí. I tato záležitost se samozřejmě může týkat neziskových poplatníků.

Z úpravy § 23 odst. 7 ZDP, který se zabývá problematikou cen mezi spojenými osobami, bylo vypuštěno, že toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. Protože z ustanovení § 277 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že zaměstnavatel je povinen poskytovat odborové organizaci místnost s nezbytným vybavením na svůj náklad, je toto ustanovení nadbytečné.

K řadě změn opět došlo v oblasti daňových a nedaňových nákladů, převážná většina se ale týká podnikatelských subjektů. Přesto byly ale letos přijaty i změny, které se týkají přímo neziskových poplatníků. Jedná se zejména o tyto:

Byla zrušena sleva na dani upravená v § 35 odst. 1 písm. c) ZDP, a to ve výši poloviny daně u zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, a to zejména z důvodu, že v řadě případů bylo zjištěno, že se jedná o účelové zneužívání tohoto ustanovení.

Zrušena byla také jako nadbytečná ustanovení týkající se slev na dani z titulu pořízení registračních pokladen, a to z důvodu, že povinnost pořídit registrační pokladny byla zrušena. Jedná se o ustanovení § 35 odst. 6, 7 a 8 ZDP.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, který vstoupil v účinnost dne 1. 1. 2011, ukládá daňovým subjektům v § 136 odst. 5 povinnost, pokud jim ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělit tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Novela ZDP v § 38m odst. 8 z důvodu omezení administrativní zátěže poplatníků i správců daně vyjímá z oznamovací povinnosti stanovené § 136 odst. 5 daňového řádu poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání a splňují podmínky stanovené v § 38m odst. 7 písm. a) ZDP.

Řada změn se neziskových subjektů týká i jako zaměstnavatelů, jedná se o změny, které budou muset aplikovat při zdaňování mezd svých zaměstnanců.

K určitým změnám a upřesněním došlo také u příjmů osvobozených od daně u poplatníků s příjmy podle § 6 ZDP. Největší formulační změny jsou v § 6 odst. 1 písm. p) ZDP, které se týká plateb zaměstnavatele na produkty, které slouží jako spoření na stáří. Ustanovení bylo nově rozděleno na tři body, a to na:

Základní limit ve výši 24 000 Kč ročně zůstává zachován, jak uvádí důvodová zpráva, smyslem změn je zajištění slučitelnosti s primárním právem EU, nutnost sjednotit přístup k produktům, které slouží ke spoření na stáří, a rozšíření daňových úlev i na produkty penzijního pojištění poskytované institucemi penzijního pojištění v zahraničí, konkrétně v EU, Norsku a Islandu. Přijatou změnou také došlo ke sladění podmínek penzijního připojištění nebo penzijního pojištění s daňovými úlevami, které jsou poskytovány u produktů soukromého životního pojištění.

V souvislosti s výše uvedenou změnou byl také doplněn do § 6 odst. 17, který vymezuje, co se rozumí institucí penzijního pojištění.

Došlo k upřesnění ustanovení § 6 odst. 10 ZDP, který vymezuje pro účely ZDP funkční požitky. Na rozdíl od dřívější úpravy je výslovně uvedeno, že se jedná i o platy soudců. Došlo k určité reformulaci celého znění tohoto ustanovení, ale jedná se spíše o legislativně technické úpravy a zpřesnění mající za cíl odstranění případných nejasností při aplikaci tohoto ustanovení.

Došlo také k upřesnění toho, kdo se rozumí zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, a to v souvislosti se stanovením dílčího základu daně podle § 6 ZDP, tedy superhrubé mzdy. Úprava je součástí § 6 odst. 13 ZDP.

K superhrubé mzdě a stanovení dílčího základu daně je vhodné doplnit, že zákonem č. 347/2010 Sb. došlo ke změně zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění. Novela ale zavádí možnost u zaměstnavatelů s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, zvolit si sazbu pojistného o 1 % vyšší, tedy 26 % a současně zachovat možnost odečtu poloviny vyplacené náhrady mzdy zaměstnancům po dobu pracovní neschopnosti (doba výplaty se současně prodlužuje na 21 dnů z původních 14 dnů). Otázkou je, jak potom stanovit základ daně u zaměstnance, pokud si zaměstnavatel zvolí tuto vyšší sazbu.

K tomu MF ČR vydalo na svých webových stránkách stanovisko, podle kterého se při stanovení základu daně u zaměstnance tohoto zaměstnavatele za součást povinného pojistného placeného zaměstnavatelem na sociální zabezpečení bude počínaje rokem 2011 pro daňové účely považovat jen pojistné vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou 25 % (z toho 2,3 % na nemocenské pojištění) a k případnému rozhodnutí zaměstnavatele, kterým si sám zvolí vyšší sazbu pro úhradu tohoto pojistného ve výši 26 % (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění) se vzhledem k tomu, že půjde o svobodnou volbu zaměstnavatele a nikoliv o jeho zákonnou povinnost, přihlížet nebude. S přihlédnutím k zásadě „v pochybnostech mírněji“ a podle zásady rovnosti před zákonem je tedy třeba příjem zaměstnance takovéhoto zaměstnavatele při stanovení základu daně podle § 6 odst. 13 ZDP, i přesto že bude pro placení pojistného na sociální zabezpečení použita sazba ve výši 26 %, zvýšit pouze o povinné pojistné odpovídající částce vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou ve výši 25 %.

Z hlediska daňových výdajů pak na straně zaměstnavatele bude i toto vyšší pojistné na sociální zabezpečení v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. f) ZDP výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Novela zákona upravuje podmínky pro možnost poskytnutých osobám z jiných členských států EU, Norska nebo Islandu. Rozhodující bude, zda příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené ZDP, nikoliv podmínky stanovené právními předpisy příslušného státu.

se v případě koupě pozemku vypouští podmínka, že stavba musí být postavena s využitím úvěru na financování bytových potřeb.

Současně se mění způsob „dodanění“ odpočtu v případě, že poplatník nesplní podmínku, že do čtyř let má zahájit na pořízeném pozemku výstavbu bytové potřeby. Nově se bude postupovat tak, jako je tomu u penzijního připojištění a soukromého životního pojištění, tj. uplatněný odpočet je příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti (nesplnění podmínky) došlo.

V souladu s těmito změnami se také doplňuji na tento odpočet ze strany zaměstnance - viz změna v § 381 odst. 12 písm. d) ZDP. Opět, stejně jako ve výše uvedených případech, se mění formulace související s penzijním pojištěním (§ 15 odst. 5 ZDP). Možnost odpočtu se vztahuje nejenom na penzijní připojištění se státním příspěvkem, kde zůstává zachováno snížení o 6 000 Kč, ale také na penzijní pojištění podle smlouvy uzavřené s institucí penzijního pojištění. Limit maximální výše odpočtu 12 000 Kč zůstává zachován. pro fyzické osoby byla přechodně, pouze pro zdaňovací období roku 2011, snížena o částku 1 200 Kč ročně na . Předpokládá se, že v roce 2012 by měla být výše slevy vrácena na původní výši, tj. 24 840 Kč, takto je novela i schválena.

V § 38d odst. 10 ZDP se vymezuje v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), povinnost plátce daně podat místně příslušnému správci daně podle zvláštní sazby. Lhůta pro toto podání je upravena v § 137 daňového řádu a činí 4 měsíce po uplynutí kalendářního roku. Současně se jednoznačně stanoví, že lhůtu pro toto vyúčtování nelze prodloužit. Podle bodu 11 přechodných ustanovení novely se stanoví, že vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby ve lhůtě stanovené v daňovém řádu se podá poprvé pro účely vyměření této daně za kalendářní rok 2010.

Do § 38j se doplňuje povinnost plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh, pro které se zavádí legislativní zkratka „vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“. Toto vyúčtování musí být podáno do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, a pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března. Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit.

Podle bodu 11 přechodných ustanovení novely se vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti ve lhůtách nově stanovených podá poprvé za kalendářní rok 2010.

Zákonem č. 346/2010 Sb. byl novelizován také ZOR, ale protože se jednalo zejména o legislativně technická upřesnění, žádný praktický dopad, a to i vzhledem k zaměření tohoto zákona zejména na podnikatelské subjekty, tato novela pro neziskové poplatníky nepřináší.

ZDP byl novelizován také zákonem č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o stavebním spoření“), a ZDP. Součástí novely je zrušení osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory. Důvodová zpráva uvádí, že smyslem navrhované úpravy je kromě dodatečného příjmu do státního rozpočtu i odstranění z dnešního pohledu neodůvodněné konkurenční výhody stavebního spoření ve vztahu k dalším bankovním produktům. Zrušené ustanovení písmena s) se nahrazuje novým ustanovením, které výslovně osvobozuje příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření. Tento příspěvek byl osvobozen i podle stávající právní úpravy, nyní však dochází ke zpřesnění úpravy § 4zákona.

Z osvobození se ovšem vyjímá příspěvek, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010, tento příspěvek podléhá v souladu s doplněným ustanovením § 36 odst. 8 ZDP dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 50 %. Protože od roku 2011 se současně navrhuje snížit státní podpora poskytovaná podle zákona o stavebním spoření, tato úprava se vztahuje pouze na státní příspěvek poskytnutý za rok 2010.

Novela zákona nabyla účinnosti 1. 1. 2011.

Změny byly provedeny zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „zákon č. 347/2010 Sb.“). Základní změnou v oblasti nemocenského pojištění je prodloužení lhůty, po kterou Nemocenské tak bude náležet až od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti.

Dále zůstává zachována výše nemocenského, a to ve výši 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. § 29a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, který omezoval tuto výši pouze na rok 2010, byl zrušen a § 29 byl novelizován tak, že je již stanovena pouze jedna procentní výše, a to právě 60 %.

Stejně tak zůstává v platnosti, že za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci náhrada mzdy či platu.

Od roku 2011 mělo dojít ke snížení pojistného na nemocenské pojištění a tím i ke snížení odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Zákonem č. 347/2010 Sb., však byly sazby pojistného zachovány, a tak i v roce 2011 bude zaměstnavatelem odváděno pojistné na sociální zabezpečení ve výši 25%. Současně dochází k tomu, že pro zaměstnavatele se ruší možnost odpočtu poloviny náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Zaměstnavatel s počtem do 25 zaměstnanců se může přihlásit k placení pojistného na nemocenské pojištění s vyšší sazbou 3,3 % a celkově tak odvádět 26 % pojistného s tím, že jim potom zůstane zachována možnost odečíst z odváděného pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za období do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Toto je ale pouze možnost, nikoliv povinnost, a týká se pouze zaměstnavatelů s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26.

Maximální vyměřovací základ, který činí 72násobek průměrné mzdy, představuje v letošním roce 1 781 280 Kč.

Vyhláškou MF ČR č. 365/2010 Sb., se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění. Základní změnou je snížení základního přídělu do fondu ze 2 % na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. Tím tedy dojde k výraznému snížení prostředků v těchto fondech a tedy výraznému snížení možností přispívat zaměstnancům na stanovené aktivity. Paradoxem je, že současně dochází k určitému rozšíření možností poskytování příspěvků z tohoto fondu, mění se ustanovení § 8 vyhlášky, který upravuje příspěvky na dovolenou a rekreaci a § 9 vyhlášky, který upravuje příspěvky na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport. Nově je možné přispívat na lázeňskou léčbu a na vzdělávací kurzy.

Vyhláškou MPSV č. 377/2010 Sb. dochází k úpravám sazeb a částek pro účely poskytování Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí Došlo tedy ke snížení těchto sazeb. K mírnému navýšení došlo u sazeb stravného a vzhledem k nárůstu cen pohonných hmot došlo také k navýšení průměrných cen za 1 litr pohonných hmot.

Vyhláškou č. 350/2010 Sb. jsou pak stanoveny sazby stravného pro zahraniční pracovní cesty na rok 2011.

S účinností od 1. 1. 2011 vstupuje v účinnost také novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění), provedená zákonem č. 281/2009 Sb. Novela kromě sladění s terminologií daňového řádu upravuje nově také možnost podat daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na stavbě, bytu či nebytovém prostoru a přiznat tak pouze daň odpovídající tomuto podílu. I nadále však zůstává možnost zvolit si pro tyto účely společného zástupce a přiznat daň za stavbu jako celek. Aktuální toto může být zejména u společenství vlastníků jednotek.

Zásadní změnou, která ale již byla na stránkách tohoto periodika komentována, je nahrazení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, daňovým řádem. Jedná se o zcela zásadní změnu v oblasti správy daní a procesní stránce daňového řízení.

Ve vztahu k neziskovým subjektům je vhodné upozornit také na změny v platových předpisech s vazbou na veřejnou sféru. Mediálně nejznámější jsou změny v odměňování pedagogických pracovníků provedené nařízením vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění. Dále se jedná také o nařízení vlády č. 376/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, v platném znění, dále o nařízení vlády č. 375/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, v platném znění, a nařízení vlády č. 374/2010 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2011. Účinnost všech těchto předpisů je k 1. 1. 2011.

V současné době prochází legislativním procesem novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění), poslanecká sněmovna schválila tento zákon dne 17. 12. 2010 a dne 30. 12. 2010 byl předložen do Senátu ČR. Původně měla být novela účinná k 1. 1. 2011, ale v rámci projednávání v poslanecké sněmovně byla odložena její navrhovaná účinnost na 1. 4. 2011. Novela zákona má 119 bodů, jedná se tedy o poměrně rozsáhlou novelu.

Z informací zveřejněných MF ČR vyplývá, že nejdůležitějšími změnami jsou:

Současně byl od 1. 1. 2011 vydán nový tiskopis daňového přiznání společně s novými pokyny, na tomto tiskopisu bude podáváno daňové přiznání k DPH od prvního zdaňovacího období roku 2011 i přesto, že účinnost novely byla odložena až na duben 2011.

K novele ZDPH bude vhodné se vrátit po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů.