Podnikatelům, kteří vedou (podvojné) účetnictví, by neměly uniknout dvě legislativní novinky, které novelizovaly základní účetní předpisy - zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), a jeho prováděcí vyhlášku č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VÚ“). Pro klid účetních lze předeslat, že změny nejsou pro naprostou většinu podnikatelů nijak významné a týkají se spíše jen okrajových účetních témat, nicméně alespoň přehledová znalost o těchto novelách je jistě namístě.
Účetní změny roku 2011
Ing.
Martin
Děrgel
1. Novela ZÚ
Jediná novela ZÚ přijatá v roce 2010 nese označení zákon č. 410/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela ZÚ“). Má 29 změnových bodů nabývajících
účinnosti 1. ledna 2011
a 4 navazující přechodná ustanovení. Novelizovaná ustanovení se poprvé použijí v účetním období započatém v roce 2011
nebo později, ovšem s následujícími 3 výjimkami: *
Osvobození malých vybraných účetních jednotek od povinnosti sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích je možno využít již za účetní období, které započalo v roce 2010.
*
Nová ustanovení pro sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy mohou účetní jednotky využít již při sestavení účetní závěrky za rok 2010.
*
Řízení o uložení pokut zahájené před 1. 1. 2011, které do této doby nebylo ukončeno, bude ještě dokončeno podle dosavadních právních předpisů, není-li právní úprava dle Novely ZÚ pro účetní jednotku výhodnější.
Všechny změny ZÚ můžeme rozdělit do 5 kategorií na které se stručně podíváme:
1.
Zjednodušení pro zahraniční fyzické osoby
2.
Změny týkající se vybraných účetních jednotek
3.
Zjednodušení účetní
konsolidace
4.
Liberalizace mezinárodních účetních standardů
5.
Ostatní změny ZÚ
1.1 Zjednodušení pro zahraniční fyzické osoby
Pro zahraniční fyzické osoby, které podnikají na území České republiky,
Novela ZÚ nově stanovuje povinnost vedení účetnictví shodně s českými fyzickými osobami.
Doposud pro ně platila speciální přísnější právní úprava, podle níž zahraniční osoby - ať už právnické nebo fyzické - které u nás podnikají, musely vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území ČR. Neměly tak zatím možnost neúčtovat a pro účely daně z příjmů fyzických osob vést jednoduší tzv. daňovou evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Nově se použijí speciální ustanovení § 1 odst. 2 písm. d) až h) ZÚ i pro zahraniční fyzické osoby, které tak budou stejně jako české fyzické osoby muset vést účetnictví pouze v těchto pěti případech:
*
jsou-li jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
*
pokud jejich obrat (ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) přesáhl za předminulý rok 25 milionů Kč,
*
chtějí-li vést účetnictví dobrovolně,
*
když jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity s nějakou účetní jednotkou,
*
pokud jim povinnost vedení účetnictví ukládá nějaký zvláštní právní předpis.
1.2 Změny týkající se vybraných účetních jednotek
Tzv. vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond ČR, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Novela ZÚ pro ně přináší snížení pracnosti nových účetních pravidel v rámci „účetnictví státu“, a to zejména
malým vybraným účetním jednotkám
(nemají brutto aktiva přes 40 milionů Kč ani čistý obrat přes 80 milionů), které nemusejí sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích,
a dále v souvislosti se sestavením mezitímní účetní závěrky. U vybraných účetních jednotek předávajících mezitímní účetní závěrku do centrálního systému účetních informací státu pouze za účelem zajištění kontrolních vazeb s předávanými finančními údaji (např. malé účetní jednotky typu mateřská školka) totiž není významné, aby čtvrtletně prováděly všechny účetní operace související s naplněním účetních metod, které mají povinnost provádět k rozvahovému dni. Proto Novela ZÚ tuto povinnost obecně odstranila tím, že se na vybrané účetní jednotky
při sestavování mezitímní účetní závěrky
nevztahuje účetní zásada opatrnosti (tedy že se zohlední pouze dosažené zisky, zatímco se zaúčtují všechna předvídatelná rizika a možné ztráty) ani ostatní ustanovení týkající se použití účetních metod k rozvahovému dni. Protože v praxi vznikaly u vybraných účetních jednotek komplikace s oceňováním reálnou hodnotou zásob určených k prodeji, byly
zásoby vyjmuty z obecné povinnosti reálného ocenění majetku k prodeji
k rozvahovému dni, kterou zavedla již dřívější novela ZÚ s účinností od roku 2010 viz § 27 odst. 1 písm. h) ZÚ. 1.3 Zjednodušení účetní
konsolidace
Významné administrativní zjednodušení představuje osvobození od povinnosti konsolidovat, pokud konsolidované účetní jednotky jsou nevýznamné z hlediska cíle konsolidované účetní závěrky. Jde o přímou implementaci osvobození od povinnosti sestavovat konsolidované účetní závěrky dle čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku.
*
„Konsolidující účetní jednotka
není povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku,
pokud k podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku postačuje účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, protože konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné.
“ Novela ZÚ u těchto subjektů mimo jiné také zpřesnila definice pojmů „konsolidující účetní jednotka“, „konsolidovaná účetní jednotka“, „účetní jednotka pod společným vlivem“ a „konsolidační celek“.
1.4 Liberalizace použití Mezinárodních účetních standardů
V souladu s požadavky evropských účetních směrnic jsou některé české účetní jednotky povinny vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů (dále jen „MÚS“). Pro zjednodušení praxe zde Novela ZÚ umožnila využití MÚS nad rámec minimálních povinností stanovených směrnicemi EU.
Doposud měly povinnost používat MÚS obchodní společnosti, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu kdekoli v EU (včetně ČR). Nově tyto účetní jednotky dostaly možnost postupovat podle MÚS i v případě, že
dočasně - do 3, resp. 4, let - přestaly být emitentem těchto cenných papírů.
Těmto účetním jednotkám se tak nově od roku 2011 umožňuje pokračovat, za stanovených podmínek, v používání MÚS a neměnit pouze na „dočasné období“ systém vedení účetnictví. Liberalizace umožňující použití MÚS se nově týká také účetních jednotek konsolidačního celku a účetních jednotek pod společným vlivem podrobených konsolidaci.
A to v případě, že jejich konsolidující společnost používá k sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. Budou-li tyto účetní jednotky (zjednodušeně je lze říci „dceřiné společnosti“) chtít, mohou používat pro účtování a sestavení jejich „individuálních“ účetních závěrek taktéž MÚS, čehož využijí hlavně centrálně účtované holdingové struktury. 1.5 Ostatní změny ZÚ
Novela ZÚ mírně mění postup pro přepočet cizí měny,
u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně,
a to jak pro účetní jednotky, které mohou používat pevný kurs, tak i pro ty, které jej používat nemohou (jde zejména o finanční instituce). Všechny účetní jednotky tak pro přepočet „exotických“ cizích měn mohou použít kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni. Účetní jednotky, které mohou obecně využívat pevné měnové kursy navíc jako dosud smějí alternativně využít také poslední známý kurs dané měny vyhlášený ČNB. Podle nového § 30 odst. 8 ZÚ: „Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro
inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
“ Dochází zde jen k upřesnění rozsahu inventarizace, jelikož její rozsah nelze zužovat pouze na majetek a závazky. Zcela běžně se totiž i za stávajícího znění zákona inventovaly také nově výslovně zmiňované účetní položky. Novela ZÚ přináší kompletně nové znění ustanovení o správním trestání tak, aby bylo v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Což znamená, že porušení účetních předpisů účetními jednotkami, které nejsou podnikateli, se bude považovat za
přestupek,
zatímco u účtujících podnikatelů půjde o správní delikt.
Za obojí typy prohřešků hrozí pokuta až do výše
(tedy podle uvážení daného správního orgánu) 3 % nebo 6 % hodnoty aktiv celkem,
resp. 3 % konsolidovaných aktiv celkem. Výjimkou je správní delikt 5 000 Kč hrozící vybrané („státní“) účetní jednotce za nepředání účetního záznamu do centrálního systému účetních informací státu v souladu s prováděcí vyhláškou. U jednotlivých prohřešků jsou uvedeny odkazy na příslušná ustanovení ZÚ upravující danou povinnost a výslovně se doplňují jako sankční důvody porušení účetní věrného a poctivého zobrazení účetní závěrky. Sankce se navíc nově přehledně člení: pro nepodnikatele, pro podnikatele a pro konsolidující účetní jednotky.
Pokuta za účetní prohřešky bude vyměřena:
*
z hodnoty aktiv celkem zjištěné z účetní závěrky,
respektive z konsolidované účetní závěrky, sestavené za účetní období, ve kterém, případně za které, došlo k porušení povinnosti; *
z výše aktiv zjištěné kontrolním orgánem,
pokud vykázaná hodnota aktiv celkem za účetní období porušení dané povinnosti, neodpovídá zjištění v řízení o uložení pokuty. Čímž se omezí postup, kdy by pokuta byla stanovena z hrubě zkreslené a tudíž i z potenciálně nižší hodnoty nesprávně vykázaných aktiv. Nelze-li hodnotu aktiv zjistit podle předchozího pravidla, potom bude stanovena stejně jako doposud kvalifikovaným odhadem. Pro usnadnění kontrolnímu orgánu se v případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, kdy k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s bezprostředně předcházejícím obdobím, považuje za kvalifikovaný odhad výše aktiv zjištěná z účetní závěrky sestavené za předcházející období.
Novela ZÚ přinesla do systému správního trestání novinku, o níž lze předpokládat, že bude častým důvodem odvolání proti vyměřené pokutě: „
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
“ 2. Novela VÚ
V návaznosti na výše uvedenou Novelu ZÚ vydalo Ministerstvo financí („MF“) vyhlášku č. 419/2010 Sb., kterou se mění VÚ (dále jen „Novela VÚ“), která nabyla účinnosti 1. ledna 2011. Má 36 změnových bodů nabývajících
účinnosti 1. ledna 2011
a k nim se vážící 4 přechodná ustanovení. Až na následující tři výjimky se tedy změny použijí poprvé v účetním období započatém v roce 2011
nebo později: *
Použití ust. § 6 odst. 3 písm. d) a § 7 odst. 10 VÚ ve znění účinném od 1. 1. 2011 (tedy ve znění Novely VÚ), pro odpisování položek „B. I.5. Goodwill“ a „B. II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ vykazovaných do 1. 1. 2011, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.
*
Ust. § 39 odst. 7 a 13 VÚ (týkají se přílohy v účetní závěrce), ve znění účinném od 1. 1. 2011 (tedy ve znění Novely VÚ), se poprvé použijí pro zjištění podmínek osvobození od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce „B. I.1. Zřizovací výdaje“ za účetní období, které započalo v roce 2010 a později.
*
Ust. § 2 odst. 2 věty druhé a § 62 až 67 VÚ (týkající se
konsolidace
účetních závěrek), ve znění účinném od 1. 1. 2011 (tedy ve znění Novely VÚ), se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později. Jak bylo předesláno, navazují změny VÚ na výše komentované změny ZÚ, několik novinek ovšem najdeme poprvé až v Novele VÚ. I zde ale platí, že většiny podnikatelů se změny prakticky nedotknou a vesměs jde o zmírnění a zjednodušení účetních pravidel. Za pozornost snad stojí pouze uvolnění režimu účetního odpisu goodwillu a oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, které vznikají při nabytí podniku (části podniku) a u přeměn firem. K adekvátní úpravě jejich daňového odpisování ale nedošlo, zde zůstává pevný režim 180 měsíců.
Všechny změny VÚ můžeme rozdělit do 5 kategorií, na které se stručně podíváme:
1.
Změny týkající se dlouhodobého majetku
2.
Vypouští se pojmy řídící/řízená osoba
3.
Změny přílohy účetní závěrky
4.
Změny konsolidovaných účetních závěrek
5.
Ostatní změny VÚ
2.1 Změny týkající se dlouhodobého majetku
V souladu se Čtvrtou směrnicí Rady 78/660/EHS je nově
umožněno odpisování goodwillu coby DNM1) v období kratším než 60 měsíců.
K základnímu řešení se pak dále doplňuje možnosti alternativního řešení, které umožňuje účetní jednotce odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu i déle než 60 měsíců; tuto skutečnost je ovšem nutno odůvodnit v příloze v účetní závěrce. Podle důvodové zprávy k Novele VÚ stejnou možnost poskytuje účetním jednotkám například i účetní legislativa
v Německu, Velké Británii nebo ve Francii. Obdobně je nově
umožněno odpisovat kratší dobu než 180 měsíců také oceňovací rozdíl
coby DHM2) - ať už má povahu aktivní nebo pasivní - a to pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let. I tentokrát musí tuto volbu účetní jednotka odůvodnit v příloze. Pro klid účetních teoretiků k těmto změnám dodává přechodné ustanovení, že použití těchto nových možností od 1. ledna 2011 pro odpisování položek „B. I.5. Goodwill“ a „B. II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ vykazovaných před tímto dnem, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.
Poslední změnou týkající se dlouhodobého majetku se rozšiřuje obsah pojmu „povolenky na emise“ nově o
povolenky na
ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise
způsobené letectvímemise
skleníkových plynů? Emisemi způsobenými letectvím se rozumějí emise
ze všech letadel v rámci jejich činností v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k citovanému zákonu. Což jsou konkrétně lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropských společenství, na které se vztahuje Smlouva nebo která na takové letiště přilétají. Existuje ale spousta výjimek, kterých se toto opatření netýká. V § 6 VÚ byl doplněn pojem „povolenky na emise“ o povolenky na
emise
způsobené letectvím v souvislosti se zákonem č. 164/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2.2 Vypouští se pojmy řídící/řízená osoba
V návaznosti na pozměněné pojmy
konsolidace
přinesené Novelou ZÚ týkající se „kapitálově vlivných osob“ dochází návazně k upřesnění názvů položek dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků i v rámci Novely VÚ. Konkrétně byl pojem „ovládající a řídící osoba“ - v případě podílů, půjček a úvěrů, pohledávek a závazků - nahrazen pojmem „ovládaná nebo ovládající osoba“. Připomeňme si základní vymezení:
*
Ovládanou osobou
se dle § 66a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), rozumí osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby. *
Podstatným vlivem
se podle § 22 odst. 5 ZÚ rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující (ve smyslu § 66a ObchZ) ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv. 2.3 Změny přílohy v účetní závěrce
§ 39 VÚ stanovující minimální povinné obsahové náležitosti přílohy v účetní závěrce (nikoli „k účetní závěrce“) byl již před Novelou VÚ značným bumbrlíčkem, třebaže většina firem hřeší na nedůslednost obchodního rejstříku a tváří se, že žádná povinná příloha neexistuje, anebo do ní uvádí jen pramálo informací. Od 1. ledna 2011 se rozsah povinně uváděných údajů v příloze v účetní závěrce změnil ve čtyřech bodech:
*
U samostatně vykazovaných daňových nedoplatků se prakticky pouze formálně upřesňuje, že jde o závazky nejen vůči finančním orgánů, ale také vůči celním orgánům, které spravují například spotřební daně.
*
Požadované
vysvětlení částky vykázané v položce „B. I.1. Zřizovací výdaje“
se již týká účetních závěrek jen od „velmi velkých právnických osob“ (překročí alespoň dvě ze tří kritérií: 350 milionů aktiv, obrat 700 milionů a 250 zaměstnanců). Tato změna se použije poprvé již za účetní období započaté v roce 2010. *
Stejně tak již od roku 2010 musejí pouze „velmi velké právnické osoby“ v příloze uvádět
informaci o rozčlenění tržeb
z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů,
pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky, dosud šlo o povinnou součást každé účetní závěrky sestavované v plném rozsahu (tedy u povinně auditovaných a u všech a. s.). *
Účetní jednotky sestavující účetní závěrku v plném rozsahu budou od roku 2011 povinně uvádět v příloze také případnou skutečnost, že u nich
existuje významná nejistota,
spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že nemusejí být schopny nepřetržitě pokračovat ve své činnosti
a v důsledku toho v rámci běžné podnikatelské činnosti například plnit závazky. Dále popíší případná opatření a návrhy řešení. 2.4 Změny konsolidovaných účetních závěrek
Plná čtvrtina změnových bodů Novely VÚ se týká metod
konsolidace
a konsolidovaných účetních závěrek. Podstatou konsolidace
je seskupení několika individuálních účetních závěrek vzájemně propojených firem do jediné za celý tzv. konsolidační celek. Naštěstí u většiny firem není konsolidace
vůbec na pořadu dne a netýká se jich jako osob konsolidujících ani konsolidovaných. Tyto náročné povinnosti se totiž týkají (až na výjimky) konsolidačního celku splňujícího dohromady výše udaná kritéria „velmi velké právnické osoby“. Proto asi postačí stručné vyjádření, že změny prováděné Novelou VÚ navazují na Novelu ZÚ, která nově vymezila konsolidační celek a doplnila
osvobození od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku,
pokud konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné
a k podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku postačuje individuální účetní závěrka konsolidující účetní jednotky. Dále pak Novela VÚ zpřesňuje a zpřehledňuje ustanovení o konsolidaci a provádí také určité legislativně technické úpravy související s výše uvedenými změnami. Podstatné je, že tyto změny se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010
nebo později. 2.5 Ostatní změny VÚ
A jsme konečně u poslední kategorie změn, do které jsme zařadili vše ostatní, které nemá společného jmenovatele a vesměs jde o nevýznamné a pouze zpřesňující či legislativně technické úpravy stávajícího textu. Obdobně jako v ZÚ tak i ve VÚ došlo k
přejmenování „Evropských společenství“ na „Evropskou unii“,
což souvisí s tzv. Lisabonskou smlouvou. Byly zrušeny upřesňující nadpisy částí druhé, třetí a čtvrté - „K § 4 odst. 8 zákona“ - protože právníci MF zjistili, že není třeba uvádět odvolání na zmocňovací ustanovení ZÚ. Mírně upraveno bylo ustanovení § 2 odst. 2 VÚ, kterým se vymezují právnické a zahraniční osoby (účetní jednotky), na které se tato účetní vyhláška nevztahuje. S ohledem na přeřazení emitentů cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu kdekoli v EU z § 19 odst. 9 ZÚ do samostatného § 19a ZÚ se změnil i odkaz na tyto subjekty ve zmíněném § 2 odst. 2 VÚ. Dále se, pro posílení právní jistoty, výslovně stanovuje, že účetní jednotky, které použijí MÚS v konsolidaci (§ 23a ZÚ) jsou povinny postupovat při vymezení konsolidačního celku a osvobození od
konsolidace
nejen podle zákona ale i podle § 62 VÚ. Pro posílení právní jistoty účetních jednotek, se výslovně stanovuje, že drahé kovy a kameny, případně
předměty z drahých kovů a kamenů,
pokud nejsou vykazovány v položce „B. I. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „C. I. Zásoby“, budou vykazovány a bude o nich účtováno jako o dlouhodobém finančním majetku.
Podle nového § 46 odst. 3 VÚ účetní jednotka,
která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí
dle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti. Doplňme, že v tomto případě nejde o „finanční instituci“ a tudíž nebude vést účetnictví podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ale právě podle č. 500/2002 Sb., tj. VÚ. Již výše v pasáži pojednávající o Novele ZÚ jsme si uvedli, že jednou z účetních novinek od roku 2011 je, že stávající znění § 24 odst. 7 ZÚ
o pravidlech přepočtu „exotických“ cizích měn
nevyhlašovaných ČNB denně se v upravené podobě přenáší do § 24 odst. 9 ZÚ, přičemž se jeho dosah rozšiřuje i na finanční instituce. V této souvislosti proto bylo možno vypustit speciální právní úpravu řešící prakticky totéž z § 60 odst. 4 VÚ. 1 dlouhodobý nehmotný majetek
2 dlouhodobý hmotný majetek