Tento článek shrnuje změny v platbách pojistného na sociální pojištění a v platbách pojistného na zdravotní pojištění. Pro rok 2011 dochází k dílčím koncepčním změnám v pojistném na sociální pojištění, některé přinesl „úsporný zákon“ snižující schodek státního rozpočtu přijatý v režimu legislativní nouze a vyhlášený v prosinci 2010 ve Sbírce zákonů pod č. 347/2010 Sb. V oblasti pojistného na zdravotní pojištění dochází v roce 2011 pouze k parametrickým změnám.
Pojistné na veřejnoprávní pojištění v roce 2011
Ing.
Pavel
Běhounek
Pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem
V roce 2010 sazba pojistného na sociální pojištění hrazená zaměstnavatelem činila 25 % (týká se zaměstnanců účastných nemocenského pojištění). K 1. 1. 2011 mělo především dojít:
*
ke zrušení odpočtu poloviny náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem zaměstnancům při pracovní neschopnosti od platby pojistného (do 31. 12. 2010 upraveno § 9 zákona o pojistné na sociální pojištění),
*
k snížení sazby pojistného hrazeného zaměstnavatelem z 25 na 24,1 %,
*
k zavedení možnosti pro „malé zaměstnavatele“ platit pojistné sazbou 26 % a zachovat si možnost odpočtu poloviny náhrady mzdy při pracovní neschopnosti.
V roce 2011 se nakonec odpočet poloviny vyplácené náhrady mzdy skutečně s výjimkou „malých“ zaměstnavatelů, pokud si dobrovolně zvolí vyšší platbu pojistného, neuplatní. Zrušení odpočtu je pro zaměstnavatele o to citelnější, že doba výplaty náhrady mzdy při pracovní neschopnosti (nadále vyplácené až od čtvrtého kalendářního dne nemoci za každý pracovní den) se v roce 2011 prodloužila zákonem č. 347/2010 Sb. až do 21. kalendářního dne nemoci (v roce 2010 se poskytovala jen do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti).
Podle původní úpravy měl být k 1. 1. 2011 odpočet poloviny vyplácené náhrady mzdy zrušen, avšak měl být zachován v případě náhrady mzdy vyplácené zaměstnancům se zdravotním postižením. Nakonec je odpočet zrušen zcela (s výjimkou „malých“ zaměstnavatelů, kteří se rozhodnou pro platbu pojistného vyšší sazbou 26 %), neuplatní se tedy ani odpočet náhrady mzdy vyplácené zaměstnancům se zdravotním postižením.
Sazbu pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem zákon č. 347/2010 Sb. k 1. 1. 2011 zvýšil na 25 %, tedy na stejnou úroveň jako platila v roce 2010. Sazby pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance účastné pouze důchodového zabezpečení (např. za jednatele pobírající odměnu za výkon funkce, kteří nemohou být účastni nemocenského pojištění) a sazba pojistného pro zaměstnance se nijak měnit neměla a zůstává v roce 2011 na úrovni roku 2010 (21,5 % resp. 6,5 %).
Rekapitulace sazeb pojistného na sociální pojištění:
+------------------+-------------------------------------------+------------------------------------+------------------------------+ | | zaměstnavatel za zaměstnance účastné | zaměstnanec | zaměstnavatel za zaměstnance | | | nemocenského pojištění | | účastné pouze důchodového | | | | | pojištění (bez účastni na | | | | | nemocenském pojištění) | +------------------+-------------------------------------------+------------------------------------+------------------------------+ | 2009, 2010, | 25 % (2,3 % na nemocenské pojištění | 6,5 % (0 % na nemocenské | 21,5 % (jen pojistné na | | 2011 | + 21,5 % na důchodové pojištění + 1,2 % | pojištění + 6,5 % na důchodové | důchodové pojištění) | | | na státní politiku zaměstnanosti) | pojištění + 0 % na státní politiku | | | | v roce 2011 si „malí zaměstnavatelé“ | zaměstnanosti) | | | | mohou zvolit sazbu 26 % | | | +------------------+-------------------------------------------+------------------------------------+------------------------------+ | 2011 - mělo | 24,1 % (1,4 % na nemocenské pojištění | 6,5 % (0 % na nemocenské | 21,5 % (jen pojistné na | | platit před | + 21,5 % na důchodové pojištění + 1,2 % | pojištění + 6,5 % na důchodové | důchodové pojištění) | | novelou | na státní politiku zaměstnanosti) | pojištění + 0 % na státní politiku | | | č. 347/2010 Sb., | nebo | zaměstnanosti) | | | nakonec tedy | 26 % (3,3 % na nemocenské pojištění + | | | | od 1. 1. 2011 | 21,5 % na důchodové pojištění + 1,2 % na | | | | neplatí! | státní politiku zaměstnanosti) pro | | | | | zaměstnavatele s průměrným měsíčním | | | | | počtem zaměstnanců nižším než | | | | | 51 zaměstnanců, pokud by si tuto sazbu | | | | | sám stanovil (potom mu měla být | | | | | kompenzována polovina vyplacené náhrady | | | | | mzdy při pracovní neschopnosti) | | | +------------------+-------------------------------------------+------------------------------------+------------------------------+ | 2011 - „malí | 26 % (3,3 % na nemocenské pojištění | 6,5 % (0 % na nemocenské | 21,5 % (jen pojistné na | | zaměstnavatelé“ | + 21,5 % na důchodové pojištění + 1,2 % | pojištění + 6,5 % na důchodové | důchodové pojištění) | | | na státní politiku zaměstnanosti), jde-li | pojištění + 0 % na státní politiku | | | | o zaměstnavatele s průměrným měsíčním | zaměstnanosti) | | | | počtem zaměstnanců nižším než | | | | | 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám | | | | | stanoví (potom mu bude nadále | | | | | kompenzována polovina vyplacené náhrady | | | | | mzdy při pracovní neschopnosti) | | | +------------------+-------------------------------------------+------------------------------------+------------------------------+
Možnost volby pro „malé zaměstnavatele“ zvolit si vyšší sazbu pojistného 26 % a vstoupit do dobrovolného systému, kdy si od platby pojistného podle § 9 odst. 2 odečítá polovinu vyplácené náhrady mzdy při pracovní neschopnosti, je dána v § 7 odst. 1 písm. a) bod 2. Zvýšení celkové sazby pojistného na sociální pojištění o 1 % z 25 na 26 % je dáno zvýšením složky pojistného na nemocenské pojištění (na celkové sazbě pojistného se pojistné na nemocenské pojištění v tomto případě podílí 3,3 % místo 2,3 %). Před novelou č. 347/2010 Sb. měla být platba pojistného vyšší sazbou umožněna pro zaměstnavatele s počtem zaměstnanců nižším než 51 (tedy do 50 zaměstnanců včetně). Nakonec je tato možnost dána jen zaměstnavatelům s počtem zaměstnanců nižším než 26 (tedy do 25 zaměstnanců včetně).
Pro možnost vstupu do dobrovolného systému s vyšší sazbou pojistného a možností odpočtu poloviny vyplácené náhrady mzdy je rozhodujícím kritériem průměrný měsíční počet zaměstnanců (do 25 včetně) stanovený podle § 7 odst. 3 zákona o pojistném na sociální pojištění. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se zjišťuje jako průměr počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění k prvnímu dni měsíce října, listopadu a prosince předchozího kalendářního roku (výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů).
U zaměstnavatele, který se stane zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, se počet zaměstnanců zjišťuje ke dni podání oznámení, jímž se přihlašuje do zvláštního režimu. Tento zaměstnavatel může oznámit vstup do zvláštního systému od kalendářního měsíce, ve kterém oznámí placení pojistného ve vyšší sazbě, a to s platností do konce kalendářního roku (§ 7 odst. 3 zákona o pojistném na sociální pojištění). Jestliže se stal zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může zároveň oznámit, že bude ve zvláštním režimu i v příštím roce.
Podmínky pro vstup do dobrovolného systému pro „malé zaměstnavatele“ jsou dány § 7 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění (a tím i vyšší celková sazba 26 % pojistného na sociální pojištění) platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok. Do dobrovolného systému pro „malé zaměstnavatele“ zaměstnavatel vstupuje svým oznámením podávaným u OSSZ ve lhůtě do 20. ledna příslušného kalendářního roku (za rok 2010 tedy ve lhůtě do 20. 1. 2011); k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží. Oznámení platí vždy pro příslušný kalendářní rok.
Od roku 2011 existují pro zaměstnavatele zaměstnanců účastných nemocenského pojištění dvě sazby pojistného na sociální zabezpečení (25% zákonná sazba, pro „malé“ zaměstnavatele do 25 zaměstnanců včetně volitelná sazba 26 % s možností
kompenzace
poloviny vyplácené náhrady mzdy při pracovní neschopnosti). Pokud se „malý“ zaměstnavatel rozhodl uplatnit sazbu 26 %, je otázkou uplatnění principu superhrubé mzdy. Na uplatnění principu superhrubé mzdy v tomto případě reagovala Česká daňová správa zveřejněním „Informace ke konstrukci základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků od 1. 1. 2011“ (http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ /cds/xsl/legislativa_metodika_10673.html) - pokud zaměstnavatel vstoupí do dobrovolného systému a bude hradit pojistné ve výši 26 %, do základu daně z příjmů bude zaměstnancům zahrnovat standardní pojistné ve výši 25 %. Je to logický závěr - daňová povinnost zaměstnance nemůže záviset na rozhodnutí zaměstnavatele.Osoby samostatně výdělečně činné
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dochází k zásadním změnám, pokud jde o platbu pojistného na nemocenské pojištění, které pro OSVČ nadále zůstává dobrovolné. Jednak dochází ke zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění, která se k 1. 1. 2011 zvýšila z 1,4 % (platilo od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010) na 2,3 % vyměřovacího základu (sazba povinného pojistného na důchodové pojištění 29,2 % zůstává nezměněna).
Dále se pro OSVČ účastné nemocenského pojištění zavádí vazba mezi:
*
vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a vyměřovacím základem pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Tato vazba se uplatní v případě, kdy si OSVČ bude zvyšovat vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění tím, že bude platit zálohy na důchodové pojištění vyšší, než kolik za daný měsíc je povinna platit - v tomto případě nevznikne vratitelný přeplatek na pojistném na důchodové pojištění (zálohy se v podstatě změní na minimální pojistné). Uvedený režim se neuplatní v případě zaokrouhlení zálohy na pojistné na důchodové pojištění na celé stokoruny nahoru;
*
vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění a vyměřovacím základem pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění (vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění může činit maximálně tolik, kolik činí vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění zaplacenou za příslušný měsíc, resp. pro zálohu, která měla být za příslušný měsíc zaplacena).
Osoba samostatně výdělečně činná (účastná nemocenského pojištění), která si aspoň v jednom kalendářním měsíci určila vyšší vyměřovací základ pro placení záloh na důchodové pojištění, a zaplatila pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního základu, než činil její minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění, si nemůže určit nižší roční vyměřovací základ, než činí úhrn jejích měsíčních vyměřovacích základů.
Příklad 1
Osoba samostatně výdělečně činná přihlášená k nemocenskému pojištění bude povinna zaplatit za červen 2011 zálohu na pojistné na důchodové pojištění z vyměřovacího základu 10 000 Kč a z tohoto vyměřovacího základu uhradí zálohu na pojistné. Pojistné na nemocenské pojištění chce za červen zaplatit z vyměřovacího základu 8 000 Kč, je to možné?
Řešení
Ano, toto možné je. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění ve výši 4 000 Kč (nadále činí dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění) je dodržen. Protože měsíční vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění nepřekročí minimální vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění, nevznikají žádné komplikace.
Příklad 2
Osoba samostatně výdělečně činná přihlášená k nemocenskému pojištění bude povinna zaplatit za červen 2011 zálohu na pojistné na důchodové pojištění z vyměřovacího základu 10 000 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění chce za červen zaplatit z vyměřovacího základu 20 000 Kč, je to možné?
Řešení
Ano, toto možné je. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění ve výši 4 000 Kč (nadále činí dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění) je dodržen. Protože však měsíční vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění překročí minimální vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění, musí být i záloha na důchodové pojištění zaplacena z vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské pojištění, tedy z 20 000 Kč. Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění za rok 2011 bude přitom činit nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů -v tomto případě nebude moci vzniknout přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
Maximální vyměřovací základy pro pojistné
Maximální vyměřovací základy pro pojistné na sociální pojištění i pro pojistné na zdravotní pojištění byly zavedeny od roku 2008 na úrovni 48násobku průměrné mzdy („strop“ je roční, původně tedy odpovídal měsíční mzdě na úrovni 4násobku průměrné mzdy). Tzv. Janotovým úsporným balíčkem (zákon č. 362/2009 Sb.) byly maximální vyměřovací základy zvýšeny na 72násobek průměrné mzdy (odpovídá měsíční mzdě na úrovni 6násobku průměrné mzdy), a to:
*
u pojistného na sociální zabezpečení přechodně pro rok 2010,
*
u pojistného na zdravotní pojištění od 1. 1. 2010.
Pokud tedy měl být i v roce 2011 maximální vyměřovací základ u obojího pojistného činit 72násobek průměrné mzdy, bylo třeba novelizovat zákon o pojistném na sociální zabezpečení - to se stalo zákonem č. 347/2010 Sb., který stanovuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na úrovni 72násobku průměrné mzdy „natrvalo“ (do další změny zákona, která se předpokládá k 1. 1. 2012 v souvislosti s reformou důchodového zabezpečení). V případě pojistného na zdravotní pojištění žádných legislativních změn třeba nebylo, tam maximální vyměřovací základ ve výši 72násobku průměrné mzdy (i pro rok 2011) platí již od roku 2009.
Na „trvalé“ zvýšení maximálního vyměřovacího základu u pojistného na sociální zabezpečení reaguje zákon o pojistném na sociální zabezpečení zvýšením maximálního měsíčního vyměřovacího základu pro platbu pojistného na důchodové pojištění ze 4násobku na 6násobek průměrné mzdy.
Parametrické změny
Dne 14. 10. 2010 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 283/2010 Sb. ze dne 29. 9. 2010, kterým se od 1. 1. 2011 stanovuje:
*
všeobecný vyměřovací základ v částce 24 091 Kč,
*
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0269.
Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1. 1. 2011, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, měsíční příjem zakládající účast na důchodovém pojištění společníků a jednatelů atd.
Údaje o průměrné mzdě a maximální vyměřovací základ pro pojistné:
+-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | údaj | rok 2010 | rok 2011 | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | všeobecný vyměřovací základ | 23 280 Kč | 24 091 Kč | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení | 1,0184 | 1,0269 | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | průměrná mzda (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 23 709 Kč (23 280 x 1,0184) | 24 740 Kč (24 091 x 1,0269 ) | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | maximální vyměřovací základ (72násobek průměrné mzdy) | 1 707 048 Kč (72 x 23 709) | 1 781 280 Kč (72 x 24 740) | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+
Údaje týkající se „zaměstnanců“ odvozované od průměrné mzdy:
+-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | údaj | rok 2010 | rok 2011 | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském | 2 000 Kč | 2 000 Kč | | a tím i na důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená | (1/10 x 23 280 x 1,0184) | (1/10 x 24 091 x 1,0269) | | na 500 Kč dolů) | | | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | měsíční příjem společníků, jednatelů a dalších osob zakládající účast | 6 000 Kč | 6 200 Kč | | na důchodovém pojištění bez účasti na nemocenském pojištění | (1/4 x 23 280 x 1,0184) | (1/4 x 24 091 x 1,0269 ) | | (1/4 průměrné mzdy zaokrouhlená na 100 Kč nahoru) | | | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+
Údaje týkající se „OSVČ“ odvozované od průměrné mzdy:
+-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | údaj | rok 2010 | rok 2011 | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | roční zisk OSVČ odpovídající maximálnímu vyměřovacímu základu | 3 414 096 Kč | 3 562 560 Kč | | | (50 % z této částky = | (50 % z této částky = | | | = 1 707 048 Kč) | = 1 781 280 Kč) | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | roční zisk zakládající u OSVČ s vedlejší činností povinnou účast | 56 901 Kč | 59 374 Kč | | na důchodovém zabezpečení (2,4násobek nezaokrouhlené průměrné | (2,4 x 23 280 x 1,0184) | (2,4 x 24 091 x 1,0269) | | mzdy, zaokrouhleno na Kč nahoru) | | | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | minimální měsíční vyměřovací základ proplatbu zálohy na pojistné | 5 928 Kč | 6 185 Kč | | na důchodové pojištění (1/4 průměrné mzdy zaokrouhleno na celé Kč | (1/4 průměrné mzdy 23 709) | (1/4 průměrné mzdy 24 740) | | nahoru) | | | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ | 1 731 Kč | 1 807 Kč | | s hlavní činností (29,2 % z 1/4 průměrné mzdy zaokrouhlené | (29,2 % x 5 928 Kč) | (29,2 % x 6 185 Kč) | | na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | | | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy na pojistné | 2 371 Kč | 2 474 Kč | | na důchodové pojištění pro OSVČ s vedlejší činností | (10 % z průměrné mzdy | (10 % z průměrné mzdy | | (1/10 průměrné mzdy) | 23 709) | 24 740) | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ | 693 Kč | 723 Kč | | s vedlejší činností | (29,2 % x 2 371 Kč) | (29,2 % x 2 474 Kč) | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+ | minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ | 1 601 Kč | 1 670 Kč | | (13,5 % z poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | (13,5 % x 11 854,50 Kč) | (13,5 % x 12 370 Kč) | +-----------------------------------------------------------------------+-----------------------------+------------------------------+
Změna ve výši záloh na pojistné na důchodové pojištění (včetně změny minimálních záloh z 1 731 na 1 807 Kč) se promítne až za měsíc podání přehledu za rok 2010.