Změna výše platby daně z nemovitostí
JUDr. Ing.
Ariana
Bučková
Je nějaká možnost změny výše platby daně z nemovitostí v následujícím
případě? Podávala jsem přiznání v roce 2002, v roce 2001 jsme zakoupili bytovou jednotku v panelovém
domě. Jak jsem se dočetla, v roce 2000 byla vypuštěna z původního znění zákona z definice vymezení
podlahové plochy bytu slova „místnosti, které tvoří“ a zapříčinilo to řadu zmatků, poněvadž se do
plochy začaly započítávat i lodžie, balkony a sklepy. Do kupní smlouvy nám je uvedli jako součást
plochy bytu, a tudíž i z těchto prostor je nám daň vyměřena. Je paradox, že bytové jednotky stejné,
ale podávající přiznání později, platí daň např. o 300 Kč menší, do podlahové plochy jim to
započítáno nebylo. Vzhledem k tomu, že daně se neustále zvyšují, tento rozdíl se bude také neustále
zvyšovat. Předpokládala bych, že za stejný byt ve stejné lokalitě mají platit všichni stejně. Týká
se to všech tam bydlících.
Související předpisy:
*
zákon č. 338/1992 Sb., o
dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,
*
zákon č.
344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996
Sb.,
*
zákon č.
72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony
(zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZVB“).
Daň z nemovitostí je opravdu vyměřována v souladu se zákonem č.
338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů. Zde v § 7 odst. 1 je uvedeno
„Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky
a)
stavby, pro které byl vydán kolaudační
souhlas16d), nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního
souhlasu,
b)
stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo
stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu16d) a
užívané,
c)
stavby, pro
které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí17) nebo kolaudačnímu rozhodnutí
podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních předpisů
dokončené,
d)
byty včetně
podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru
nemovitostí17aa) (dále jen ,byty’),
e)
nebytové
prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru
nemovitostí17aa) (dále jen ,samostatné nebytové
prostory’).“
Pod odkazem 17aa) je uvedeno:
§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 344/1992 Sb., o
katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.
89/1996 Sb. Kde je zase uvedeno, cituji:
㤠2 (1) V katastru se
evidují
a)
pozemky v podobě parcel,
b)
budovy spojené se zemí pevným základem, a to 1. budovy, kterým se
přiděluje popisné nebo evidenční číslo, 2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo
nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže
parcele,
c)
byty a
nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona2) v
budovách (dále jen ,byty a nebytové prostory')“.
Opět pod odkazem na poznámku pod čarou 2) je zpětný odkaz na ZVB. Dá se tedy
konstatovat, že se jedná o začarovaný kruh.
Je nutné si uvědomit, že byty jsou vymezovány prohlášením vlastníka dle
§ 4 a násl. ZVB, kde kromě plochy bytu je uveden i
podíl na společných částech domu a případně pozemku. Zákon o vlastnictví bytů v
§ 2 pod písm. i) definuje, co se rozumí podlahovou
plochou. Říká se zde, že pro účely ZVB podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu se rozumí
podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo
rozestavěného bytu. Podmínkou místnosti je její uzavření stěnami. Toto znění bylo v ZVB od samého
počátku. Mezi místnosti nelze tudíž zahrnout balkóny, lodžie a sklepní kóje (sklepy již ano, neboť
splňují podmínku místností).
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zde právě vychází při určení základu daně dle
§ 11 odst. 2 u bytu nebo u samostatného
nebytového prostoru z výměry podlahové plochy bytu v m2 nebo z výměry
podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2, a to vše dle
stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Vychází z plochy bytů evidované v
katastru nemovitostí. Což je plocha uvedená původním vlastníkem při vymezování bytových a nebytových
jednotek v budově.
Zde lze jen doporučit uvedení do souladu se ZVB dle
§ 11 (hlavně odst. 7) a provést změnu prohlášení
vlastníka se všemi jeho důsledky.
V tomto případě prohlášení vlastníka založené na katastrálním úřadě jsou
nejasně vymezené jednotky a vlastníci chtějí na shromáždění schválit změnu prohlášení vlastníka
potřebnou většinou přítomných hlasů. Změna bude spočívat pouze v doplnění stati týkající se jednotek
a společných částí domu třeba v důsledku přeměření.
V případě, že nedojde ke konsensu vlastníků jednotek, bylo by dle mého
názoru možno využít § 31 odst. 2, kdy vlastníci
bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle
dosavadních právních předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky jednotek
podle tohoto zákona a jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést veškeré
právní vztahy k jednotkám, společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.
Zde je nutno podotknout, že je zde sice jednoletá lhůta, avšak nejsou sankce
za její nevyužití či prodlevu. Dále pak zbývá pouze využití
§ 31 odst. 3
Nebude-li splněna povinnost stanovená v
§ 31 odst. 2 může se vlastník obrátit na soud s
návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle dle § 31
odst. 3