Fotovoltaická elektrárna - věcné břemeno

Vydáno: 3 minuty čtení
Fotovoltaická elektrárna - věcné břemeno
Ing.
Martin
Děrgel
Akciová společnost provozující fotovoltaickou elektrárnu, jako oprávněný z věcného břemene, platí obci za právo umístit na pozemku elektrárnu a za právo na tento pozemek neomezeně vstupovat a vjíždět. Dále platí městskému úřadu odvody za plochu dočasného odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Účtují se tyto náklady na účet 518 a jsou daňově uznatelné?
Související předpisy:
*
§ 9 až 12 a příloha (sazebník odvodů) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
*
§ 7 odst. 11 § 47 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
*
§ 24 odst. 1, odst. 2 písm. p) a § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Oba druhy nákladů představují tzv. investiční náklady, které se zahrnují do pořizovací (vstupní) ceny investice
alias
účetního dlouhodobého hmotného majetku, resp. daňového hmotného majetku. To ovšem platí pouze do doby tzv. uvedení pořizované investice (v daném případě fotoelektrárny) do užívání, tedy do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.
Po uvedení investice do užívání (provozu) se již uvedené náklady nabíhající i za další časové období nezahrnují do pořizovací (vstupní) ceny dlouhodobého hmotného majetku, resp. hmotného majetku. Protože však splňují kritéria časového rozlišení nákladů, nebudou účetním ani daňovým nákladem ihned při vyúčtování příslušných závazků vůči vlastníkovi pozemku, resp. vůči obci, ale až v odpovídajícím časovém rozlišení, neodpovídá-li tomuto období sjednaný režim úhrad (tj. je-li placeno předem, uplatní se účet nákladů příštích období, je-li placeno pozadu, půjde naopak o výdaje příštích období). Vzhledem k tomu, že odvod za dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se má platit za každý kalendářní rok do konce daného roku, týká se časové rozlišení zejména věcného břemene.
Z věcného hlediska není sporu, že oba typy nákladů jsou vynakládány na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů plynoucích z provozu fotoelektrárny (ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP), takže se jedná - v odpovídajícím časovém rozlišení -o daňově účinný náklad poplatníka. V případě odvodu daňovou účinnost navíc podporuje § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, jelikož jde o povinnost vyplývající z příslušného zvláštního zákona.