Právní úprava platná ve zdravotním pojištění ukládá zaměstnavatelům řadu povinností, jejichž porušení buď zapříčiní vznik dlužného pojistného a penále nebo může být důvodem k uložení pokuty.
Rady pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Jak má zaměstnavatel správně postupovat, když:
1)
Neprovedl odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, byť se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele - plátce pojistného) tato povinnost vztahuje.
Pokud zaměstnavatel nesprávně odvede pojistné ze skutečné výše příjmu nižšího než minimální mzda, ačkoliv měl zajistit odvod pojistného z minima 8 000 Kč, musí provést dopočet (a následný doplatek) pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Doporučuji prověřit, zda k této chybě nedošlo i v dřívějším období, a pokud byl nesprávný postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých letech - s ohledem na pětiletou promlčecí dobu), promptně sjednat nápravu. Trvale věnovat zvláštní pozornost těm zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem minimální mzdy. Dojde-li ke zpětné úpravě, je zapotřebí z důvodu změny výše vyměřovacího základu a částky pojistného podat za příslušné měsíce zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Tento postup uplatní zaměstnavatel u zaměstnance, na kterého se podle zákona vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimální mzdy. Naopak, pokud patří zaměstnanec do některé ze skupin osob, na které se zákonné minimum nevztahuje (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu a minimum 8 000 Kč „neřeší“.
2)
Mu zaměstnanec opožděně sdělil skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za něj pojistné (zaměstnanci byl například přiznán invalidní důchod). Jelikož je pojištěnec zaměstnán, sděluje tuto informaci svému zaměstnavateli, který ji pak dále oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně.
Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2011 měsíční platbu pojistného od státu ve výši 723 Kč. Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu od státu obdržet, čímž jí vzniká reálná finanční újma. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit. Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu. Obdobně zaměstnanci oznamují svému zaměstnavateli i změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání.
Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V tomto tiskopise je zpravidla uveden datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení.
3)
Neodvedl pojistné správné zdravotní pojišťovně.
Dochází k případům, kdy zaměstnanec neoznámí svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání. Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je prioritně zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci zákonné měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.
4)
Zaměstnává zaměstnance pouze na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti s příjmem do 2 000 Kč.
Za těchto podmínek nevznikají zaměstnavateli žádné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně, pojistné se neodvádí, oznamovací povinnost se neplní (s výjimkou situace, kdy při trvající dohodě o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance pod 2 000 Kč). Zaměstnavatel může případně tohoto pojištěnce upozornit, aby měl v daném měsíci (alespoň jeden den) řešen svůj pojistný vztah některou z těchto tří variant: jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění [§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů] nebo osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba, za kterou platí pojistné stát. V opačném případě se pojištěnec stává v příslušném kalendářním měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů, což si musí vyřešit sám.
5)
Poskytne neplacené volno zaměstnanci.
Může nastat situace, že se zaměstnanec v souvislosti s dlouhodobým pobytem v zahraničí se zaměstnavatelem dohodne na poskytnutí neplaceného volna, přičemž k rozvázání pracovního poměru nedochází a zaměstnanec čerpá neplacené volno za účelem výkonu práce v cizině. V takovém případě je důležité, zda bude zaměstnanec pracovat v některé ze zemí Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) anebo ve Švýcarsku, kde bude z titulu této své výdělečné činnosti i pojištěn, neboli účasten všech systémů sociálního zabezpečení tohoto státu ve smyslu příslušných „evropských“ Nařízení (883/2004 a 987/2009, resp. 1408/71 a 574/72 - blíže viz například www.cmu.cz). Proto si zaměstnavatel musí od zaměstnance zjistit, zda bude výdělečně činný v některé z výše uvedených zemí v duchu těchto nařízení. Pokud tomu tak bude, musí zaměstnavatel na základě principu „jednoho pojištění“ respektovat faktický výkon práce ve smyslu výše uvedených Nařízení a přechodně ukončit pojištění zaměstnance v ČR. Český zaměstnavatel po tuto přechodnou dobu pojistné za zaměstnance neplatí.
Kdyby se však jednalo o práci v další tzv. třetí zemi, pak se zaměstnavatel touto problematikou zabývat nemusí, neboť řešení pojistného vztahu včetně dokladování délky zdravotního pojištění v cizině po dobu tohoto dlouhodobého pobytu v zahraničí příslušné zdravotní pojišťovně je v takovém případě výhradně věcí zaměstnance. Zaměstnavatel i v tomto případě z poskytnutého neplaceného volna pojistné neodvádí.
6)
Dodatečně zjistí, že v Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele uvedl chybný údaj.
Na tomto formuláři sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měsíčně zejména tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Jestliže zaměstnavatel (byť s určitým časovým odstupem) zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.
7)
Má u zdravotní pojišťovny přeplatek pojistného, hrazeného za zaměstnance.
V případě přeplatku na pojistném má zaměstnavatel v podstatě dvojí volbu: buď může požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku (s průkazným doložením jeho vzniku) nebo může snížit v nejbližším měsíci, případně měsících, odváděné pojistné tak, aby přeplatek vyrovnal. Doporučuji postupovat v takových případech velmi obezřetně, protože chybný postup by zapříčinil vznik dlužného pojistného včetně penále. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zapotřebí všechna podniknutá opatření průkazně „vydokladovat“.