Účetní a daňový pohled na sankce, 2. část

Daňovému subjektu vzniká

nejvýše 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta není součástí platebního výměru na daň dle daňového přiznání, ale je součástí samostatného platebního výměru.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), obsahuje přechodné ustanovení § 264 odst. 12 daňového řádu, ze kterého vyplývá, že uplynula-li lhůta pro podání daňového přiznání nebo hlášení, nebo dodatečného přiznání nebo hlášení o dani do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se zvýšení daně podle dosavadních právních předpisů, tedy podle § 68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (správce daně může zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %).

Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu až do dne platby včetně.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. Zdaňovací období je přitom odlišné dle jednotlivých druhů daní - u daně z příjmů je to jeden rok, u DPH jeden měsíc nebo jedno čtvrtletí, u spotřebních a ekologických daní je to jeden měsíc, u silniční daně jeden rok a u daně z nemovitostí jeden rok. Jednorázovými daněmi se rozumí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí.

Zatímco dle § 63 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“), byl úrok z prodlení stanoven již počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně, pak ode dne 1. 1. 2011 dochází dle daňového řádu k uplatnění úroku z prodlení až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně.

Podle § 166 daňového řádu se považuje u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně.

Podle znění přechodného ustanovení § 264 odst. 14 daňového řádu se pro daně, jejichž původní den splatnosti nastal do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní úrok z prodlení podle dosavadních právních předpisů.

Daňovému subjektu vzniká tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani:

V případě, že v rámci jednoho doměřovacího řízení dojde ke změně poslední známé daně tím způsobem, že namísto daňové ztráty je výsledkem doměření daň, pak se uplatní penále v součtu 20 % z doměřené daně a 1 % ze snížení daňové ztráty.

(např. na základě výsledků daňové kontroly u daňového subjektu). Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru a současně je předepíše do evidence daní.

Podle znění přechodného ustanovení § 264 odst. 13 daňového řádu Podle znění § 37b ZSDP platilo, že povinnost uhradit penále vznikla daňovému subjektu z částky dodatečně vyměřené daně nebo z částky dodatečně snížené daňové ztráty tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, a to ve výši 20 %, je-li daň zvyšována nebo je-li snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně (DPH), a ve výši 5 %, je-li snižována daňová ztráta.

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky:

Daňovému subjektu nevzniká po dobu posečkání povinnost uhradit úrok z prodlení, vzniká mu však za dobu posečkání daně který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok se nepředepíše, nepřesahuje-li 100 Kč. pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku.

Fyzická osoba, která je vázána povinností mlčenlivosti za podmínek stanovených daňovým zákonem, se dopustí přestupku tím, že tuto povinnost poruší a za tento přestupek

tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechne pokynu úřední osoby, která řízení vede, nebo navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní, a dále tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek.

Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost registrovat se podle § 95 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), vztahuje se na ni podle § 98 ZDPH. Zde se uvádí, že nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a) ZDPH, je povinna uhradit správci daně částku ve výši 10 % z celkového souhrnu úplat, které jí náleží za zdanitelné plnění jako náhradu za daň ze zdanitelných plnění, která uskutečnila bez daně, a z hodnoty zboží, které pořídila z jiného členského státu neoprávněně bez daně. Celková částka se počítá od data, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem, do data, kdy se stala plátcem na základě rozhodnutí správce daně.

je změněn text § 98 ZDPH v tom smyslu, že nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a) ZDPH, stanoví správce daně daň náhradním způsobem. Daň stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat náležejících osobě povinné k dani za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při stanovení výše daně použije sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Daň stanovená náhradním způsobem je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Pokud správce daně stanoví daň náhradním způsobem, dodatečné daňové přiznání není přípustné.

Pokud plátce daně uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti k DPH v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale podle zákona upravujícího správu daní (v zákoně je v poznámce ještě odvolávka na § 63 odst. 2 již zrušeného ZSDP) z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

Novela ZDPH s účinností od 1. 4. 2011 ruší v § 104 odst. 2 zákona odkaz na ZSDP a stanoví odkaz na daňový řád.