V zaměstnání, ve kterém bylo zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda, což je v roce 2011 pro účely zdravotního pojištění částka 8 000 Kč. Pojistné činí 13,5 % z této částky, tj. 1 080 Kč. Trvá-li pracovní volno bez náhrady příjmu kratší dobu, připočte se k dosaženému příjmu poměrná část minimální mzdy za každý celý kalendářní den jeho trvání. Jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaplatí zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin může být předmětem písemné smlouvy, uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění má tedy výše minimální mzdy přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu zaměstnanci a taktéž za situace, kdy má zaměstnanec vykázanou neomluvenou absenci.
Neplacené volno, neomluvená absence a zdravotní pojištění v roce 2011
Ing.
Antonín
Daněk
V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění z neplaceného volna a neomluvené absence registrujeme aktuálně tyto
základní principy
:*
při výpočtu výše pojistného z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence se vychází z minimální mzdy, případně z její poměrné části, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů;
*
v případě neplaceného volna platí jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin může být předmětem dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem - pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny pojistného v plné výši zaměstnavatel;
*
pojistné v případě neomluvené absence hradí v plné výši zaměstnanec;
*
za neplacené volno trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den se pojistné neodvádí, tyto části dnů se nesčítají.
Neplacené volno - výjimky z placení pojistného
Na základě platné právní úpravy neodvádějí zaměstnavatelé pojistné na zdravotní pojištění z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu za tyto osoby - zaměstnance:
1)
Uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o osobu:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,
b)
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
c)
která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
d)
která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e)
za kterou je plátcem pojistného stát, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.
2)
Uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o zaměstnance, který se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v bodě č. 1 písm. a) až c).
3)
Vykonávající veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a tyto osoby doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
4)
Dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Na zajímavých případech z praxe si předvedeme postup zaměstnavatele za situace, kdy je v rozhodném období kalendářního měsíce poskytnuto zaměstnanci neplacené volno.
Příklad 1
V měsíci březnu 2011 byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 20 000 Kč a současně mu byly poskytnuty celkem 3 dny neplaceného volna s tím, že na základě písemné smlouvy uhradí pojistné z tohoto neplaceného volna v plné výši zaměstnanec. Jiný zaměstnanec požádal v tomto měsíci třikrát o neplacené volno v rozsahu 4 hodin (půl dne). Jaký je správný postup při výpočtu výše pojistného v těchto případech?
Jestliže bylo zaměstnanci poskytnuto po část měsíce března pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), připočítává se za každý celý kalendářní den období neplaceného volna k hrubému příjmu poměrná část minimální mzdy. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je v daném případě součet dvou složek, a sice pojistné z dosaženého příjmu a z poměrné části minimální mzdy:
Vyměřovací základ = 20 000 + [(3 / 31 x 8 000)] = 20 000 + + 774,19 = 20 774,19 Kč.
Pojistné = 20 774,19 x 0,135 = 2 805 Kč.
Pojistné se platí sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanci bude sraženo pojistné ve výši 1/3 z vyměřovacího základu 20 000 Kč, tj. 900 Kč, a současně bude odvedeno v plné výši pojistné z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (105 Kč). Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 1 005 Kč. Platba zaměstnavatele činí v tomto případě 1 800 Kč.
Za neplacené volno kratší než celý kalendářní den se pojistné neodvádí, zlomky dnů se nesčítají. To znamená, že za neplacené volno v rozsahu poloviny dne, poskytnuté i vícekrát v měsíci, se pojistné neplatí.
Příklad 2
Zaměstnanci pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti je vykázáno neplacené volno v rozsahu 4 kalendářních dnů. Současně však zaměstnanec doložil tomuto zaměstnavateli, že pracuje ještě u jiného zaměstnavatele, kde je za něho odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu.
Na tuto situaci se vztahuje výjimka uvedená v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., podle které se pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí v situaci, kdy zaměstnanec vykonává práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V tomto případě se tedy pojistné z neplaceného volna u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti odvádět nebude, v podstatě bez ohledu na to, zda neplacené volno trvá po celý kalendářní měsíc, nebo po jeho část.
Poznámka: Podle tohoto zákonného ustanovení se postupuje i v případě, kdy je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce. V takovém případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je vykazováno neplacené volno s tím, že:
*
tato osoba je zaměstnavatelem uváděna na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a
*
pokud bude zaměstnavatel disponovat potvrzením, že příslušným úřadem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je
de facto
zajištěno), neplatí se z tohoto neplaceného volna pojistné.Příklad 3
Zaměstnankyně čerpala v měsíci lednu 2011 jeden den neplaceného volna a v měsíci únoru 2011 dva dny neplaceného volna, přičemž dne 17. 2. 2011 nastoupila na mateřskou dovolenou.
V takovém případě má zařazení zaměstnankyně mezi osoby, za které platí pojistné stát, vliv na skutečnost, zda se pojistné z neplaceného volna bude odvádět či nikoliv. Protože v měsíci lednu zaměstnankyně ještě nebyla evidována u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii, odvede se pojistné z neplaceného volna podle zákona. Jinak však postupuje zaměstnavatel v následujícím měsíci únoru. Ačkoliv je zaměstnankyně registrována jako osoba, za kterou platí pojistné stát, pouze po část měsíce února, pojistné z poskytnutého neplaceného volna se v tomto měsíci neodvádí. Toto zvýhodnění platí od 1. 1. 2006. Do té doby se pojistné z neplaceného volna neodvádělo pouze za podmínky, že zaměstnanec byl u zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou byl plátcem pojistného stát, po celý kalendářní měsíc.
Závěr
Na rozdíl od placení pojistného z důvodu neplaceného volna se na platbě pojistného zaměstnavatel nepodílí v případě vykázané neomluvené absence, kdy pojistné (vypočtené obdobným způsobem jako u neplaceného volna) hradí v plné výši zaměstnanec.
V souvislosti s úhradou pojistného z neplaceného volna nebo při neomluvené absenci musí mít zaměstnavatelé na zřeteli, že veškeré takto vypočtené pojistné se odvádí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, který je partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění. Zaměstnanec si proto sám žádné pojistné platit nemůže. Z praktického hlediska pak může u zaměstnavatele vzniknout problém v případě, kdy zaměstnanec dlouhodobě nedochází do zaměstnání (absentuje), přičemž zaměstnavatel již od něj nemůže získat prostředky na úhradu pojistného, které musí zaplatit. Tuto okolnost je zapotřebí brát v úvahu a případně uvažovat o (co nejrychlejší)
relevantní
formě ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu.