Zásadní změny daňového řádu v souvislosti s technickou novelou

Ještě předtím, než daňový řád vstoupil v účinnost, předložila vláda dne 2. 11. 2010 Poslanecké sněmovně návrh první tzv. „technické“ novely daňového řádu. Návrh byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 159/0, ve kterém je obsažena také důvodová zpráva, dostupná na www.psp.cz.

Podle důvodové zprávy k návrhu technické novely (dále jen „důvodová zpráva“)

Návrh technické novely schválila Poslanecká sněmovna dne 7. 12. 2010 a Senát dne 26. 1. 2011. Jelikož se nepodařilo schválit technickou novelu daňového řádu tak, aby vstoupila v účinnost společně s daňovým řádem dne 1. 1. 2011, bylo schváleno, že nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Technická novela byla publikována ve Sbírce zákonů dne 18. 2. 2011 jako , který nabyl účinnosti dne 1. 3. 2011. Kromě daňového řádu bylo technickou novelou změněno dalších devět zákonů.

V ustanovení bylo zrušeno slovo . V důvodové zprávě je k této změně uvedeno, že cílem technické opravy textu je Správce daně má podle této technické úpravy pravomoc vést daňová řízení a jiná řízení podle jakéhokoliv daňového zákona.

Daňový řád zařadil prokuristu mezi zástupce, což znamenalo, že písemnosti týkající se podnikající fyzické nebo právnické osoby se zřízenou prokurou se podle § 41 měly doručovat prokuristovi a nikoliv podnikateli, což dle důvodové zprávy mohlo použitelnost datových schránek těchto právnických osob. Technickou novelou byl proto prokurista přesunut z ustanovení § 25 odst. 1 do ustanovení § 24 odst. 3 Změna byla provedena tak, že v ustanovení byla doplněna věta: a v ustanovení se změnilo znění písm. d) a e), která znějí:

Přesunutím prokuristy do § 24 odst. 3 došlo ke zúžení forem zastoupení při správě daní.

Důvodová zpráva k postavení prokuristy při správě daní uvádí, že prokurista

Ustanovení o prokuristovi v § 24 odst. 3 daňového řádu se týká nejen jednání prokuristy právnické osoby, ale také jednání prokuristy podnikající fyzické osoby (viz § 24 odst. 5 daňového řádu).

První změna se týká účinků plné moci. V ustanovení byla zrušena slova . Podle důvodové zprávy byla tato povinnost vypuštěna . Účinky plné moci vůči správci daně tudíž nastávají od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně a nemusí být doložena její ze strany zmocněnce.

Druhá změna se týká zániku plné moci. Ustanovení bylo nahrazeno novým textem, který zní:

Třetí změna je čistě technického charakteru, kdy v ustanovení bylo v odkazu na § 28 opraveno číslo odstavce z čísla 4 na číslo 5. K této chybě došlo v důsledku poslaneckého pozměňovacího návrhu. Odkaz se týká zmocněnce pro doručování, který je upraven v § 28 odst. 5 daňového řádu.

Čtvrtá změna se týk.3zrušeníá . Tyto odstavce upravovaly postup při vyloučení zmocněnce ze zastupování při správě daní. Podle důvodové zprávy byly zrušeny pro nadbytečnost a zmatečnost.

První změna se týká ustanovení o zachování lhůty v případě úkonu učiněném daňovým subjektem nebo třetí osobou podáním datové zprávy. V ustanovení byla za slova vložena slova . Touto změnou došlo ke zpřesnění textu tak, aby povinnost adresovat zásilku věcně a místně příslušnému správci daně se týkala celého ustanovení § 35 odst. 1 daňového řádu, včetně podání datové zprávy na technické zařízení správce daně.

Druhá změna souvisí s tzv. právní fikcí vyhovění žádosti o prodloužením lhůty, když správce daně nevydá rozhodnutí o žádosti. V ustanovení slova byla nahrazena slovy . Tuto změnu považuje důvodová zpráva za nejdůležitější z celé technické novely, jelikož podle původního textu § 36 odst. 3 daňového řádu by daňovým subjektům, které požádaly před koncem lhůty pro podání daňového přiznání o její prodloužení, muselo být automaticky vyhověno, což mohlo vyvolat zásadní dopady z hlediska daňového inkasa do veřejných rozpočtů. Podle novelizovaného znění ustanovení § 36 odst. 3 daňového řádu v případě, že daňový subjekt podá před uplynutím lhůty žádost o její prodloužení (viz § 36 odst. 1 , dojde k právní fikci souhlasného rozhodnutí správce daně (tj. k vyhovění žádosti bez vydání rozhodnutí) buď tím, že správce daně nevydá rozhodnutí do doby, o níž má být lhůta podle žádosti prodloužena, anebo tím, že správce daně nevydá rozhodnutí do 30. dne ode dne, kdy žádost obdržel. Nejzazším dnem vydání zamítavého rozhodnutí tak bude 30. den od obdržení žádosti, a pokud bude žádáno o kratší prodloužení lhůty než 30 dnů, tak správce daně musí vydat zamítavé rozhodnutí nejpozději do této doby, o níž má být lhůta prodloužena. Z důvodové zprávy vyplývá, že . Pokud správce daně v rámci správního uvážení bude chtít vyhovět žadateli o prodloužení lhůty, tak nemusí vydávat rozhodnutí, jelikož nastane vyhovění žádosti ze zákona.

Třetí změna v oblasti lhůt se týká prodloužení lhůty, kterou stanoví odvolací orgán odvolateli v případě, že jej seznámil buď se zjištěnými skutečnostmi a důkazy provedenými v rámci odvolacího řízení, anebo se změnou právního názoru ovlivňující rozhodnutí v neprospěch odvolatele. Lhůta k vyjádření nesmí být delší než 15 dnů a daňový řád ji neumožňoval prodloužit. Technickou novelou v ustanovení byla zrušena slova „a nelze ji prodloužit“, takže lhůtu k vyjádření odvolatele ke zjištěným skutečnostem a důkazům provedeným v odvolacím řízení lze prodloužit. Podle důvodové zprávy

Čtvrtá změna se týká lhůt pro podání daňového přiznání dle § 136 odst. 1 a 2 daňového řádu. V ustanovení za slovo bylo vloženo slovo a v ustanovení § 136 odst. 2 za slova byla vložena slova . Změna odstavce 1 v § 136 daňového řádu reagovala na skutečnost, že daň z příjmů právnických osob má i delší zdaňovací období než 12 měsíců [viz § 17a písm. c) nebo d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů] a zákon o daních z příjmů přitom neupravuje lhůtu pro podání daňového přiznání pro tyto případy. Po technické novele se 3měsíční lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob bude vztahovat i na ta zdaňovací období, která jsou delší než 12 měsíců. Doplnění textu v odst. 2 § 136 daňového řádu znamená, že prodloužená 6měsíční lhůta pro podání daňového přiznání se týká pouze daňového přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, jež se podává ve lhůtě do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podle důvodové zprávy [viz zdaňovací období na dani z příjmů právnických osob dle § 17a písm. c) zákona o daních z příjmů].

V ustanovení byla doplněna slova . Tímto doplněním byly rozšířeny situace při doručování písemností fyzickým osobám prostřednictvím zásilky tak, že se tyto písemnosti doručují nejen na adresu místa pobytu fyzické osoby, ale také na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel pro účely doručování nebo na adresu bydliště fyzické osoby v cizině.

V ustanovení byla doplněna věta Jedná se o doplnění právní úpravy zrušení daňové informační schránky z úřední moci správcem daně, když tuto schránku daňový subjekt déle než 3 roky nevyužíval. Z důvodové zprávy vyplývá, že k vyrozumění ze strany správce daně by mělo dojít v určitém předstihu před samotným zrušením, aby uživatel měl možnost na tuto situaci případně zareagovat tím, že začne daňovou informační schránku opět využívat.

Změna se týká zprávy o daňové kontrole a seznamování daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění. V ustanovení v úvodní části byla slova nahrazena slovem . Podle důvodové zprávy byla odstraněna jazyková nepřesnost, jelikož k seznámení s výsledkem kontrolního zjištění nedochází až při projednání samotného výsledku celého postupu (tj. zprávy o daňové kontrole), nýbrž s dostatečným předstihem tak, aby bylo umožněno daňovému subjektu na zjištěný výsledek kontrolního zjištění reagovat.

Podle § 91 odst. 1 věta první je řízení zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo první podání ve věci učiněné osobou zúčastněnou na správě daní, nebo dnem, kdy správce daně osobě zúčastněné na správě daní oznámil zahájení řízení. Technickou novelou v ustanovení byla zrušena věta druhá, která zněla: Z důvodové zprávy vyplývá, že zrušením této věty chtěl zákonodárce dosáhnout toho, aby povinnost oznamovat zahájení řízení nedopadala na tzv.

V ustanovení o pořadí úhrady daně došlo k celkem šesti změnám takto:

V ustanovení o dni platby došlo ke dvěma změnám. V byla zrušena věta poslední, která zněla: V byla zrušena slova . Podle důvodové zprávy se jednalo o

V ustanovení o nařízení daňové došlo ke změně v , kde na konci textu byla doplněna slova

V ustanovení o přechodu daňové povinnosti při zániku právnické osoby rozdělením došlo ke změně věty poslední, která se nahrazuje větou Důvodem je, v souladu s požadavkem Ministerstva spravedlnosti rozšířit rozsah ručení nejen na nedoplatky existující ke dni zániku právnické osoby (rozdělením), ale též na daňové pohledávky vzniklé na základě platebních povinností vzniklých v důsledku předchozí činnosti zaniklé právnické osoby.

V ustanovení o podávání řádného daňového tvrzení při insolvenčním řízení se za slova vkládají slova . Důvodem je, aby možnost stanovení daně podle pomůcek bez nutnosti vydat ponejprv výzvu k podání řádného daňového tvrzení dopadala nejen na situaci, kdy má daňový subjekt do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku povinnost podat řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, ale i na situaci, kdy dle § 245 daňového řádu má v této lhůtě podat rovněž řádné daňové tvrzení, u něhož původní lhůta pro jeho podání ještě neuplynula.

V ustanovení (zrušovací ustanovení) se číslo „225“ nahrazuje číslem „255“. Jednalo se o technickou opravu přesmyčky v čísle rušeného zákona.

Zákonem č. 30/2011 Sb. bylo změněno také dalších devět zákonů souvisejících s daňovým řádem, a to:

Podle důvodové zprávy cílem technické novely souvisejících zákonů je zacelit případné mezery, případně odstranit některé duplicity, které by mohly způsobit nechtěné potíže.

V došlo ke dvěma změnám. První změna se týká ustanovení § 10 odst. 4 do kterého byla za slova doplněna slova “. Důvodem je, aby kromě představených a vedoucích zaměstnanců územních finančních orgánů mohli i ostatní zaměstnanci být pověřeni generálním ředitelem k majetkoprávním a pracovněprávním úkonům, které mohou činit jménem státu. Druhá změna se týká přílohy č. 2, která vymezuje působnost vybraných finančních úřadů pro dozor nad loteriemi, správu odvodů za porušení rozpočtové kázně, kontrolu výkonu správy poplatků a přijímání a evidenci splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství. V bodu II byla doplněna slova , jelikož pro chybu v psaní nebyl v textu přílohy č. 2 uveden Finanční úřad v Dobříši v rámci vymezení vybraných působností Finančního úřadu Praha-západ.

V došlo k jedné změně v ustanovení § 11, kde na konci textu byla doplněna slova . Technická novela navazuje na ustanovení § 50 odst. 1 daňového řádu, podle kterého lze daň stanovit hromadným předpisným seznamem, pokud tak stanoví zákon. Obecním úřadům je novelou zákona o místních poplatcích umožněno při správě místních poplatků vyměřit místní poplatek, který nebyl poplatníkem zaplacen včas nebo ve správně výši, nejen platebním výměrem, ale také hromadným předpisným seznamem. Podle důvodové zprávy se předpokládá, že

Změny v jsou celkem čtyři. K první změně došlo v ustanovení § 13a odst. 1 ve kterém byla zrušena poslední věta. Odstraněním této věty lze aplikovat obecné ustanovení § 72 daňového řádu o formě podání daňového nebo dílčího daňového přiznání k dani z nemovitostí.

Druhá a třetí změna souvisí s možností stanovit daň z nemovitostí hromadným předpisným seznamem a se lhůtou pro stanovení daně z nemovitostí. V § 13a odst. 2 na konci textu byla zrušena slova . Ustanovení § 13b má nový text, ve kterém byl změněn nadpis z Vyměření daně na Stanovení daně a byly doplněny odst. 2 a 3 takto:

Změnou § 13a odst. 2 a § 13b byla do zákona o dani z nemovitostí v návaznosti na daňový řád obecně zakotvena možnost stanovit daň hromadným předpisným seznamem s tím, že se hromadný předpisný seznam neodůvodňuje. Další změna se týká počátku běhu lhůty pro stanovení daně pro případy, kdy poplatníci nemají povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitostí, tj. případy, kdy přiznání bylo podáno v některém z předchozích zdaňovacích období a nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Pro tyto případy lhůta pro stanovení daně uvedená v § 148 daňového řádu počne běžet dnem 31. ledna příslušného zdaňovacího období, na které se daň vyměřuje, a nikoliv dnem, v němž se stala daň splatnou. Poslední čtvrtá změna se týká § 16a odst. 1 ve kterém byla prodloužena lhůta pro obce, ve které mohou vydat obecně závaznou vyhlášku podle zákona o dani z nemovitostí. Lhůta pro vydání vyhlášky se prodlužuje z 1. 8. na 1. 10. předchozího zdaňovacího období. Ustanovení o účinnosti vyhlášky se nemění.

Změna (v § 21 se zrušuje odst. 8) a (v § 15 se zrušuje odst. 4) se týká skutečnosti, kdy zrušením příslušného odstavce lze na daň dědickou, daně darovací, daň z převodu nemovitostí a na daň silniční aplikovat obecné ustanovení § 72 daňového řádu o formě podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení i pro podání přiznání k těmto daním.

Změny se týkají § 44a odst. 9, § 44a odst. 10 a § 75b, kde se slovo nahrazuje slovy . Těmito změnami se přenáší k promíjení odvodů za porušení rozpočtové kázně a k vedení centrální evidence dotací z Ministerstva financí na Generální finanční ředitelství, které je od 1. 1. 2011 novým územním finančním orgánem a podle důvodové zprávy „ponechání této izolované na Ministerstvu financí se nejeví jako efektivní“.

V byla provedena jedna změna v ustanovení § 4 odst. 7 kde za slova byla vložena slova . S účinností od 1. 1. 2011 bylo vytvořeno Generální finanční ředitelství jako jediná účetní jednotka pro celou soustavu daňové správy, takže vznikla nutnost provedení přeregistrace vozidel využívaných územními finančními orgány podle sídla nové účetní jednotky (Praha). Novelou bylo dosaženo toho, že vozidla územních finančních orgánů budou vedena ve zvláštním registru vozidel Ministerstvem vnitra, takže na základě ustanovení § 19 odst. 4 vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů, je možné, aby se na základě žádosti registračního místa poskytla tabulka s registrační značkou (SPZ) s kódem kteréhokoliv kraje.

Ve v ustanovení § 13 odst. 2 za slova byla vložena slova . Touto změnou se nezřizuje ve finančních ředitelstvích personální útvar. Podle důvodové zprávy vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2011 pozbyla finanční ředitelství postavení účetních jednotek, není v nich zřízení personálního útvaru na místě a personální kompetenci bude nadále vykonávat Generální finanční ředitelství, které je účetní jednotkou pro celou soustavu územních finančních orgánů.

Změna se týká Přílohy -Sazebníku správních poplatků, kde se změnila položka 1 týkající se řízení podle daňového řádu, celního zákona a zákona o spotřebních daní. V položce 1 bodu 1 písm. a) byl zrušen správní poplatek za přijetí žádosti o prodloužení lhůty, což bylo zdůvodněno tím, že zpoplatnění žádosti o prodloužení lhůty prodlužovalo daňové řízení a samotný ekonomický efekt vyměřovaného správního poplatku je zanedbatelný. V položce 1 bodu 2 písm. a) byl snížen správní poplatek za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu z 300 Kč na 100 Kč a současně bylo zrušeno ustanovení o tom, že předmětem tohoto poplatku není vydání potvrzení, je-li povinnost potvrzení předložit v řízení podle zvláštního právního předpisu. Tím byl rozšířen okruh poplatníků tohoto poplatku. Další změna se týkala položky 1 bodu 2 písm. b), kde bylo zrušeno zpoplatnění potvrzení tiskopisů vydaných v zahraničí.

Původním předpokladem bylo, že technická novela, která je první novelou daňového řádu, nabude účinnosti dnem 1. 1. 2011 společně s daňovým řádem. To se nepodařilo, a tak zákon č. 30/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 3. 2011.