Škody v daňových výdajích (nákladech)

Vydáno: 9 minut čtení

Žádný podnikatel nemůže vyloučit, že mu v průběhu podnikání nevznikne škoda. V následujícím článku si ukážeme, které druhy škod lze uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad). Budeme přitom vycházet ze znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Škody v daňových výdajích (nákladech)
Ing.
Miloš
Kořínek
Především považujeme za potřebné si přiblížit co se rozumí, pro potřeby ZDP, škodou nebo mankem. Definici nalezneme v § 25 odst. 2 ZDP. Škodou podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP.
Škodou
se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.
Mankem
je inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní.
Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikajících např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.
Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat, podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP, manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Podle tohoto ustanovení ZDP se za daňové výdaje považují škody vzniklé v důsledku živelných pohrom nebo škody způsobené neznámým pachatelem na základě potvrzení policie anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.
 
Škody dle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP
Jak jsme již výše uvedli, škody vymezené v § 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou daňově uznatelné pouze do výše náhrad.
PŘÍKLAD
Daňový subjekt zpracovával v roce 2009 na lince materiál, který se v důsledku havárie linky znehodnotil. Vzniklá škoda na materiálu byla ve výši 150 000 Kč. Poplatník byl na tento případ pojištěn, a to do výše 60 % hodnoty materiálu, maximálně však na 80 000 Kč. Pojišťovna mu také tuto maximální částku (80 000 Kč) v roce 2009 vyplatila.
Postup:
Vzhledem k tomu, že tuto škodu na materiálu nelze pokládat za škodu vzniklou v důsledku živelné pohromy a ani za škodu, způsobenou neznámým pachatelem, je pro určení výše škody, kterou lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, rozhodující výše náhrad, které za zničené zboží vyplatila pojišťovna v roce 2009.
V našem případě pojišťovna vyplatila jako náhradu za zničený materiál 80 000 Kč. Tato náhrada je u poplatníka zdanitelným příjmem. Škoda na zboží bude daňově uznatelná do výše vyplacené náhrady. Daňově neuznatelný bude rozdíl mezi pořizovací cenou za materiál (150 000 Kč) a vyplacenou náhradou (80 000 Kč), to je 70 000 Kč. V rámci daňového přiznání, zvýší poplatník o částku 70 000 Kč svůj základ daně.
 
Škody podle potvrzení policie způsobené neznámým pachatelem
Úvodem bylo již řečeno, že škoda způsobená neznámým pachatelem na základě potvrzení policie je daňově uznatelná. Vzniká otázka, jak by měl poplatník postupovat v případě, že mu byl takový druh škody způsoben.
Při vzniku škody neznámým pachatelem by především měl poplatník tuto skutečnost oznámit Policii ČR. Písemné potvrzení policie by pro daňové účely mělo obsahovat určité skutečnosti:
*
mělo by být jednoznačně uvedeno, že došlo ke škodě na majetku určitého daňového poplatníka,
*
též by z potvrzení mělo být zřejmé, že pachatel, který tuto škodu způsobil, nebyl zjištěn, a je tudíž neznámý,
*
také by v něm mělo být uvedeno, kdy ke vzniku škody došlo a na jakém konkrétním majetku byla škoda způsobena.
PŘÍKLAD
Poplatník, soukromý zemědělec, používá pro zemědělské stroje náhradní díly, které má uloženy ve skladě. Ve skladu měl náhradní díly za 200 000 Kč nakoupené v roce 2009. Poplatník vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP. Dodávku dílů zaplatil ihned při nákupu v hotovosti a zároveň ji uplatnila do svých výdajů za rok 2009.
Dne 1. září 2009 mu bylo zboží ze skladu odcizeno. Odcizení nahlásil oddělení Policie ČR. Od policie následně obdržel v roce 2009 potvrzení, že pachatele loupeže se nepodařilo zjistit, a že tento pachatel je neznámý.
Postup:
varianta a)
Poplatník neměl náhradní díly pojištěné proti krádeži.
Pokud by neměl poplatník díly pojištěné proti krádeži, pak si ponechá, v souladu s § 24 odst. 2 písm. l) ZDP, výdaj za nákup zboží jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů za rok 2009.
varianta b)
Poplatník má náhradní díly pojištěné proti krádeži a pojistné plnění obdrží do konce roku 2009.
V tomto případě zůstávají výdaje na pořízení zboží výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 24 odst. 1 ZDP). Pojistné plnění od pojišťovny, se kterou měl poplatník uzavřenou smlouvu pro případ odcizení zboží, bude pro něj příjmem dle § 7 ZDP, a to v roce, ve kterém plnění od pojišťovny obdrží. Náhradu od pojišťovny bude povinen zdanit. To znamená, že ji zahrne do svých zdanitelných příjmů za rok 2009.
varianta c)
Poplatník má náhradní díly pojištěné proti krádeži, pojistné plnění od pojišťovny obdrží v roce 2009, ale v následujícím roce, tj. v roce 2010, bude odcizené zboží policií nalezeno a vráceno.
V případě, že by policie odcizené náhradní díly v roce 2010 našla a vlastníkovi vrátila, je poplatník povinen pojišťovně její pojistné plnění v tomto roce vrátit. Vrácené plnění, ke kterému vznikl právní důvod, náleží do daňových výdajů také roku 2010.
 
Škody způsobené živelní pohromou
Nejprve si zodpovězme otázku, co se považuje za živelní pohromu. Z § 24 odst. 10 ZDP vyplývá, že se za živelní pohromu považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim došlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny,
a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
Ze znění ZDP je patrné, že se musí jednat o událost, kterou nezpůsobil lidský činitel. Tedy například požár způsobený bleskem, nikoliv o požár způsobený lidským činitelem. Poplatník by měl prokázat, konkrétními závěry příslušných orgánů, že například požár nebyl zaviněn lidským zásahem.
PŘÍKLAD
Poplatník, který vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP, provozuje na svém statku penzion. Součástí penzionu je i sklad na zásoby (povlečení, uklízecí prostředky apod.). Sklad byl v roce 2009 po deštích zaplaven vodou z nedaleké řeky. Vodou byly zničeny zásoby v pořizovací ceně 220 000 Kč. Veškeré zásoby byly pořízeny v roce 2009. Pojišťovna na základě posudku vyčíslila škodu za zničené zásoby ve výši 180 000 Kč.
Postup:
Sklad byl zaplaven, a proto se jedná se o živelní pohromu. Výdaje na nákup zboží jsou daňovými výdaji dle § 24 odst. 1 ZDP. Oproti tomu případné plnění od pojišťovny je zdanitelným příjmem podle § 7 ZDP.
 
Účtování škod
Při účtování vycházíme ze znění Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019 - Náklady a výnosy. Podle bodu 3.6.8 se na vrub příslušného účtu účtové skupiny 54 - Jiné provozní náklady účtují manka a škody na majetku. Jedná se například o manka a škody na dlouhodobém majetku, manka na d normu přirozených úbytků zásob (nakoupených i vlastní výroby), úplnou či částečnou škodu na nedokončené výrobě. Dále podle bodu 3.10.4. se na vrub příslušného účtu účtové skupiny 58 - Mimořádné náklady účtují škody na majetku vzniklé z příčin pro účetní jednotku zcela mimořádných.
Nároky na náhradu škody se účtují na vrub účtů pohledávek, jedná se o účet 315-Ostatní pohledávky, 355-Pohledávky za zaměstnanci, apod. a ve prospěch účtu 64x-Jiné provozní výnosy.
V případě pohledávek, např. za pojišťovnami, jestliže nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada (a nebyla ani potvrzena pojišťovnou konečná výše náhrady), účtuje daňový subjekt dohadné účty aktivní: MD 38x-Dohadné účty aktivní/D 64x-jiné provozní výnosy.
Vlastní definici škody nalezneme v prováděcí vyhlášce k zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o § 28 vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Škodou se rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin.