Některé náklady na využití pozemku

Vydáno: 9 minut čtení

Pozemky mají mnoho způsobů využití, které jsou definovány v právních předpisech a uvádějí se také například v analytické evidenci.

Některé náklady na využití pozemku
Ing.
Milan
Blatný
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, člení pozemky v zásadě na:
*
zemědělské pozemky,
*
lesní pozemky,
*
vodní plochy,
*
zastavěné plochy a
*
nádvoří a ostatní plochy.
Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou lesními pozemky nejen pozemky s lesními porosty, ale například i zpevněné lesní cesty a drobné vodní plochy.
Podle jiných hledisek rozlišuje pozemky zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zejména stavební pozemek, stavební pozemek zastavěný, pozemek nezastavitelný apod.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zná související pozemek, který sice nedefinuje, ale obecně se jím rozumí pozemek funkčně související s rodinným domem v intravilánu obce a oplocený. Obecnou definici pozemku použitelnou pro účetnictví a daňové účely stanoví zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k rozhodnutí zveřejněnému pod č. 7/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Podle něj není možné rozumět pozemkem jen povrch země, ale i prostor nad zemským povrchem a hlubinný prostor pod ním. Různé druhy pozemku a způsoby jeho užití mají i různé druhy nákladů, z nichž některé méně obvyklé si uvedeme.
Je účelné předeslat, že náklady související s využitím pozemku nemají charakter opravy nebo technického zhodnocení, jak je známe u některých druhů dlouhodobého hmotného majetku. Například kultivace, pokud bychom jí rozuměli obnovu úrodnosti zanedbané půdy nebo zúrodnění neobdělávané půdy, je provozním nákladem, ale ne opravou pozemku. A provedení meliorace je pořízením dlouhodobého hmotného majetku (účet 021-Stavby), ne technickým zhodnocením.
Pořizovací cena koupeného pozemku zahrnuje náklady související s pořízením účtované na účtu 042, jejichž rozsah je proti jiným druhům hmotného majetku užší, a patří k nim náklady na geometrický plán, na znalecké ocenění, úhrady za poradenské a zprostředkovací služby apod. V případě kupní ceny, která je základem pořizovací ceny při koupi, má dojít v novém občanském zákoníku k institutu neúměrného zkrácení kupní ceny (
laesio
enormit). Tento institut stručně řečeno znamená, že zkrácené straně se umožní dožadovat se zrušení kupní smlouvy a uvést vše do původního stavu nebo dosažení ceny obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. Z našeho hlediska má být v novém občanském zákoníku ještě jiná důležitá změna, že majitel pozemku má být zároveň majitelem stavby na tomto pozemku, např. domu, garáže, kůlny nebo hospodářské budovy. Pro úplnost lze dodat, že podle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP je pořizovací cena pozemku (s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou) daňovým výdajem pouze do výše příjmů z prodeje.
Před plánovaným využitím pozemku je často nutné odstranit stávající stavby. Pokud se nejedná o jejich likvidaci za účelem nové výstavby, jsou
demoliční práce
provozními náklady, takže nevstupují do ocenění pozemku a účtují se v průběhu prací. Využitelné konstrukční prvky a materiály z bouracích prací jsou provozními výnosy. Likvidace staveb je v tomto případě výsledkovou operací, takže pořizovací cena se zaúčtuje do oprávek MD 081/D 021 a zůstatková cena se odepíše do nákladů MD 541/D 081. Daňová zůstatková cena je podle § 24 odst. 2 písm. b) ZDP daňovým výdajem.
Naopak likvidace stavby v důsledku nové výstavby vstupuje do ocenění nové stavby.
Odvoz suti (demoličního materiálu) na skládku včetně poplatku za uložení odpadu je součástí ocenění nové stavby.
Využitelné konstrukční prvky
a materiály získané z bouracích prací se zaúčtují do zásob MD 112/D 042.
Zákonné povinnosti spojené s odstraňováním staveb upravuje § 128 a § 129 stavebního zákona a § 17 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Překvalifikování zemědělského pozemku na stavební
je provozním nákladem, stejně jako třeba rozdělení pozemku v podílovém spoluvlastnictví mezi spoluvlastníky, a to bez daňového dopadu v souladu s § 3 odst. 4 písm g) ZDP.
Zpřesnění výměry nebo zatřídění pozemků
se na účtu 031-Pozemky nepromítá a nové údaje se zachytí na analytických účtech v měrných jednotkách a zpřesněných údajích potřebných například pro účely daně z nemovitostí. Náprava kladných i záporných rozdílů mezi údaji fyzické inventury a údaji katastru nemovitostí se účtuje na účtech 031-Pozemky a 413-Ostatní kapitálové fondy.
Pozemek může být i předmětem správního deliktu podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, proti veřejnému pořádku, když někdo neoprávněně na pozemku založí skládku nebo odkládá odpadky a odpady mimo vyhrazená místa. Přestupek je postižitelný peněžitou pokutou, která je neuznatelným daňovým výdajem ve smyslu § 25 odst. 1 ZDP. Kvalitní odhad majetkové újmy stanovený znalcem v oboru představuje standardní důkazní prostředek zvyšující šance na odškodnění. Naproti tomu zřízení skládky odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), je dlouhodobým hmotným majetkem na účtu 021-Stavby.
Osázení pozemku
květinami a okrasnými dřevinami včetně nákupu sazenic, travního semene a hnojiva je v účetnictví provozním nákladem, z daňového hlediska je potřebné prokázat souvislost se zdanitelnými příjmy.
Naproti tomu
vysázení pěstitelského celku trvalých porostů
ve smyslu § 7 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), je pořízením dlouhodobého hmotného majetku na účtu 025-Pěstitelské celky trvalých porostů.
Pozemek může také sloužit ke
zřízení vodního díla,
například rybníku nebo nádrže. Podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, je uvedené vodní dílo tvořeno hrází, nádrží a technickými zařízeními. Z právního hlediska jde o věc hromadnou, jejíž části co do spojení a vnitřních vazeb sledují společný účel (
universitas rerum
). S jistou analogií, analogis legis, lze pro účely účetnictví dovodit obdobný přístup pro podobná stavební díla, jako odkaliště, zahradní bazény, umělá jezírka apod. Jedná se o pořízení dlouhodobého hmotného majetku na účtu 021-Stavby. Věc hromadnou, sestávající z komponentů stavby, účetnictví nezná, naopak upravuje soubor movitých věcí podle § 7 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Dost častou bývá
dekontaminace zamořeného pozemku,
která může být provozního nebo investičního charakteru.
Provozní dekontaminace,
která se účtuje v nákladech a tedy neovlivňuje ocenění pozemku, spočívá zejména v neutralizaci zasaženého povrchu zavápněním nebo zasypáním sorbentem, v monitorování odeznívajících účinků zamoření a opakované biologické rekultivaci. Tou se ve stručnosti rozumí osetí rychle rostoucími travinami, aby se obnovil půdotvorný proces a mohlo se pokračovat v agrotechnickém cyklu včetně odplevelení, regeneračního hnojení a případného střídání rostlin.
Dekontaminace investičního charakteru
je v zásadě technickou rekultivací, která neovlivňuje pořizovací cenu v účetnictví, ale je provedením dlouhodobého hmotného majetku na účtu 021-Stavby. Věcně se jí ve stručnosti rozumí skrývka (vybagrování) toxické zeminy a její odvoz na degradační skládku, vytěsnění jámy fólií nebo jiným vhodným nepropustným materiálem, navezení zúrodnitelných vrstev zdravé půdy, a to i po slehnutí předchozího návozu, potřebné profilování terénu a biologická rekultivace, která však patří již do provozních nákladů.
Věcně se dekontaminace týká například zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, zákon o odpadech a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů apod.
Pozemek může mít souvislost i s nehmotným majetkem v případě
věcného břemene,
například při právu přejíždět přes cizí pozemek, kdy oprávněný a povinný uzavřeli dohodu podle § 151 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tedy o právní titul k užívání cizí věci. Z účetního hlediska, a odvozeně i daňového, je zřízení věcného břemene dlouhodobým nehmotným majetkem, samozřejmě při naplnění předepsaných kritérií pro tento majetek. Oprávněná osoba je povinna nést přiměřené náklady na dobrém stavu věci, kterou užívá.
Předmětem shora uvedeného bylo stručně uvést případy některých činností při využití pozemku a s nimi související náklady. Bylo však poukázáno, že v případě některých činností nejde o náklady, ale o pořízení hmotného nebo i nehmotného majetku. Je ovšem třeba vidět, že uváděné případy nelze považovat co do počtu za vyčerpávající.