Aktuálně k důchodovému pojištění

Výše důchodu se podle pravidel platných od roku 1996 skládá z pevné částky (ze základní výměry) a z proměnlivé částky (procentní výměry) závislé na tzv. výpočtovém základu a době pojištění.

důchodu se postupně zvyšovala nařízeními vlády a z původní částky 680 Kč pro rok 1996 postupně narostla na částku (pro rok 2011). Nová úprava základní výměru přímo automaticky valorizuje podle vývoje průměrné mzdy a stanovuje ji ve výši 9 % průměrné mzdy, což odpovídá údajům účinným od 1. 1. 2011 (základní výměra 2 230 Kč, průměrná mzda 24 740 Kč, zaokrouhleno na celé desetikoruny nahoru). Podle nové úpravy se tedy základní výměra k 30. 9. 2011 nemění a zůstává na úrovni částky 2 230 Kč, v dalších letech bude vždy k 1. 1. automaticky valorizována.

Procentní výměra se stanovuje z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění a činí 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění před vznikem nároku, v případě pokračování výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod se procentní výměra dále zvyšuje (podle toho, zda je důchod přiznán od data nároku na důchod anebo až od data pozdějšího).

Pokud by byl systém důchodového pojištění založen čistě na principu zásluhovosti (pokud by pojištěnec A zaplatil pojistné z dvojnásobného vyměřovacího základu než pojištěnec B, tedy pojistné v dvojnásobné výši), počítala by se procentní výměra důchodu přímo z . Osobní vyměřovací základ (OVZ) se stanoví jako měsíční průměr základů pro platbu pojistného za celé rozhodné období; tyto základy za jednotlivé kalendářní roky se přitom valorizují v závislosti na vývoji průměrné mzdy (např. základ pro platbu pojistného v roce 1986 se promítne do osobního vyměřovacího základu částkou cca 8,4 větší než základ pro platbu pojistného v roce 2010). Výše procentní výměry starobního důchodu přitom činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Systém důchodového pojištění je však založen také na principu solidarity (pojištěnců, kteří platí pojistné z vyššího vyměřovacího základu, s pojištěnci, kteří platí pojistné z nižšího vyměřovacího základu - v ideálním případě tedy na solidaritě bohatších s chudšími), a proto se (procentní výměra důchodu je přímo úměrná jeho výši) (§ 15 zákona o důchodovém pojištění):

Druhá redukční hranice v roce 2011 činí 28 200 Kč. Porovnámeli např. pojištěnce A, který v roce 2011 platí pojistné v průměru z měsíčního vyměřovacího základu 28 200 Kč, s pojištěncem B, který platí pojistné ve dvojnásobné výši, tak by pojištěnci B nebyla počítána procentní výměra z dvojnásobné částky pojištěnce A, ale z částky vyšší pouze o 2 820 Kč. Pojištěnec B přitom platí pojistné z částky vyšší o 28 200 Kč.

Ústavní soud ČR shledal výši redukčních hranic stanovených v § 15 zákona o důchodovém pojištění jako protiústavní, protože ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Toto ustanovení je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem (Pl. ÚS 8/07, resp. nález č. 135/2010 Sb.). Ústavní soud z uvedených důvodů ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění s účinností od 30. 9. 2011 zrušil a na tuto skutečnost je reagováno novým výpočtovým vzorcem pro výpočet výpočtového základu, tj. parametricky nově stanoveným způsobem redukce osobního vyměřovacího základu na výpočtový základ.

je měněna postupně, cílovým stavem je přitom až

Cílem tedy je, aby se nízké příjmy do výpočtového základu promítaly plně, střední příjmy 26 % a vysoké příjmy, aby se do něj nepromítaly. U zápočtu středních příjmů (26 % místo dosavadních 30 %) je důležité, že druhá redukční hranice se zásadním způsobem zvyšuje (z dosavadních 28 200 Kč na částku téměř čtyřnásobnou). Lze říci, že novela od 30. 9. 2011 na nález Ústavního soudu reaguje právě zásadním zvýšením druhé redukční hranice.

jsou do 30. 9. 2011 stanoveny pevnými částkami danými nařízeními vlády, a to takto:

Redukční hranice byly postupně zvyšovány - první redukční hranice se na dnešních 11 000 Kč zvýšila z původních 5 000 Kč platných pro rok 1996, druhá redukční hranice se na dnešních 28 200 Kč zvýšila z původních 10 000 Kč platných pro rok 1996.

Nová úprava redukční hranice fixuje na určitá procenta průměrné mzdy, a zaručuje tak jejich postupnou valorizaci.

Pro novela zavádí ještě další redukční hranici, která přibližně odpovídá dosavadní druhé redukční hranici. Výše této přechodně vložené druhé redukční hranice je stanovena na 116 % průměrné mzdy (pro rok 2011 tedy ve výši 28 699 Kč).

V přechodném období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2014 novela zavádí postupnou změnu zápočtu osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu.

Započtení osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu pro výpočet důchodu shrnuje následující tabulka:

 +---------------------+-----------------------+-----------------------+-----------------------+----------------------+         |                     |     Do 11 000 Kč,     |     Do 28 200 Kč,     |    Nad 28 200 Kč,     |    Od 30. 9. 2011    | |                     |    od 30. 9. 2011     |    od 30. 9. 2011     |    od 30. 9. 2011     |     nad 400 % PM     | |                     |      do 44 % PM       |     do 116 % PM       |     do 400 % PM       | (od 30. 9. 2011 tedy | |                     | (do 31. 12. 2011 tedy | (do 31. 12. 2011 tedy | (do 31. 12. 2011 tedy |     nad 98 960 Kč)   | |                     |     do 10 886 Kč)     |     do 28 699 Kč)     |    do 98 960 Kč)      |                      | +---------------------+-----------------------+-----------------------+-----------------------+----------------------+ | 1. 1.-29. 9. 2011   | 100%                  | 30%                   | 10%                   | 10%                  | | 30. 9.-31. 12. 2011 | 100%                  | 29%                   | 13%                   | 10%                  | | 2012                | 100%                  | 28%                   | 16%                   |  8%                  | | 2013                | 100%                  | 27%                   | 19%                   |  6%                  | | 2014                | 100%                  | 26%                   | 22%                   |  3%                  | | od 2015             | 100%                  | 26%                   | 26%                   |  0%                  | +---------------------+-----------------------+-----------------------+-----------------------+----------------------+ 

PM = průměrná mzda

Jaké důsledky plynou z nové úpravy - polepší si pojištěnci, jejichž osobní vyměřovací základ dosud výraznějším způsobem spadal do pásma 10% redukce, byl tedy výrazněji na hranici 28 200 Kč?

Problémem důchodů je, že se jedná o velice dlouhodobou záležitost. Uvažuje-li tedy pojištěnec s přiznáním důchodu např. v roce 2012, bude jeho část osobního vyměřovacího základu stanoveného za celé období 1986 až 2011 (vyměřovací základy pro pojistné však budou za jednotlivé kalendářní roky valorizovány pomocí koeficientu nárůstu průměrné mzdy) a která přesahuje 116 % průměrné mzdy (cca 30 000 Kč měsíčně) redukována do vyměřovacího základu na 16 %.

Pokud by byl důchod přiznáván např. k 1. 9. 2011, byla by redukce odpovídajícího osobního vyměřovacího základu (stanoveného za období 1986 až 2010) na 10 %. Pokud by byl přiznáván až po roce 2014, byla by redukce 26 %. Lze tedy shrnout, že postupně (od roku 2015) podstatně vzroste motivace k získávání vyšších příjmů podléhajících odvodu důchodového pojištění - až do částky odpovídající stropu vyměřovacího základu pro pojistné se platba pojistného promítne do výše eventuálního důchodu podstatně výrazněji než dnes (redukce osobního vyměřovacího základu nebude 10 %, ale jen 26 %); dosažení vyšších příjmů se do výše důchodu nijak nepromítne, ale také nebude podrobeno pojistnému. Na druhou stranu, i redukce osobního vyměřovacího základu na 26 % je poměrně výrazná a platba pojistného na důchodové pojištění je podstatně výhodnější u osobního vyměřovacího základu nepřekračujícího 44 % průměrné mzdy (tato část se započítává plně, redukce je zde tedy nulová).

Dosud se osobní vyměřovací základ stanovoval za posledních 30 let před rokem přiznání nároku na důchod. Protože k letům před rokem 1986 se nepřihlíželo, počítalo se rozhodné období počínaje rokem 1986 a dosavadní úprava 30leté rozhodné doby by se plně uplatnila až po roce 2016. Nová úprava rozhodné období pro výpočet osobního vyměřovacího základu rozšiřuje na celou dobu aktivního pracovního života (od kalendářního roku dosažení věku 19 let) s tím, že se nadále nepřihlíží k době spadající před rok 1986. Aby doba studia, kdy většinou není dosahováno příjmů podléhajících pojištění, nerozmělňovala dosažený osobní vyměřovací základ, považuje návrh dobu studia po dosažení 18 let věku (nejvýše však 6 let) za vyloučenou dobu.

Výpočtový vzorec počítá s ročním pro pojistné na důchodové pojištění (již pro rok 2012) na úrovni 48násobku průměrné mzdy (původně se počítalo dokonce s 36násobkem, Senát navrhoval zvýšit na 60násobek).

Uvedený strop platí pro rok 2012 automaticky, protože strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění je od roku 2008 zákonem o pojistném na sociální pojištění stále stanoven v této výši a pouze pro roky 2010 a 2011 platila přechodná úprava stanovující strop na úrovni 72násobku průměrné mzdy. Současná vláda nechystá v otázce stropu pojistného na sociální pojištění žádnou legislativní změnu (pro rok 2012 tedy předpokládá strop ve výši 48násobku průměrné mzdy), což odpovídá novému výpočtovému vzorci procentní výměry důchodů.

Nutno však dodat, že zatímco strop vyměřovacích základů pro pojistné je strop roční, osobní vyměřovací základ se počítá za celou rozhodnou dobu (tedy nejen za výdělkově nejlepší léta). Jinak řečeno, i výdělek nad strop ovlivňuje OVZ a teprve v případě, kdy by tento OVZ (počítaný za celou rozhodnou dobu, tedy za celou, resp. podstatnou dobu ekonomické aktivity pojištěnce a rozmělněný lety s nižším výdělkem) přesáhl čtyřnásobek průměrné mzdy, se uplatní tato redukční hranice (k části OVZ, která ji překračuje, se vůbec nepřihlíží).

Protože strop vyměřovacích základů pro pojistné na zdravotní pojištění se pro rok 2012 z letošního 72násobku průměrné mzdy nesnižuje, bude v příštím roce tento strop o 50 % vyšší než strop pro pojistné na důchodové pojištění.

Roční strop vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění na úrovni 48násobku průměrné mzdy předpokládá i návrh daňové reformy pro rok 2013. Koncept daňové reformy však platbu pojistného (týká se jak sociálního, tak zdravotního pojištění) zaměstnavatelem nahrazuje daní z úhrnu mezd a maximální vyměřovací základ pro tuto daň (jedná se o měsíční, nikoli roční strop) je navrhován na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy vynásobeného počtem zaměstnanců (nadprůměrné příjmy tak budou ředěny příjmy zaměstnanců s nižšími příjmy a u zaměstnavatele tak k dosažení stropu zdaleka nemusí dojít, byť budou někteří zaměstnanci vysoce překračovat svým vyměřovacím základem čtyřnásobek průměrné mzdy).

Sazby pojistného na sociální zabezpečení se v souvislosti se změnami v důchodovém pojištění od 1. 1. 2012 nemění. Mělo by však dojít ke změnám zákona o nemocenském pojištění a od roku 2012 by opět měly být účastni nemocenského pojištění jednatelé s. r. o. a nově členové představenstev a. s. Touto změnou by se rozšířil i okruh důchodově pojištěných osob - jednatelé by byly důchodově pojištěni i při dosažení nižšího příjmu než 6 200 Kč, což je v letošním roce pro jednatele minimální částka zakládající účast na důchodovém pojištění; u členů představenstev se jedná o úplnou novinku. Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro jednatele i pro členy představenstev by byla jednotná se sazbou pro zaměstnance v pracovních vztazích (pojištěnec 6,5 % a zaměstnavatel ve standardním případě sazba 25 %).

Koncept daňové reformy zavádí od roku 2013 pro zaměstnavatele daň z úhrnu mezd. Namísto současného na sociální a zdravotní pojištěné (odvod za zaměstnavatele 25 % na sociální pojištění + 9 % na zdravotní pojištění, celkem tedy odvod za zaměstnavatele 34 %) by zaměstnavatel odváděl tzv. (původně se hovořilo o 32 % - na straně zaměstnavatele by byla mzda zatížena o 1,5 % nižšími odvody (o 0,9 % by však byly vyšší odvody zaměstnance).