Změny právních předpisů v roce 2011

V oblasti DPH byla zásadní změnou novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), která byla provedena o které jsme na stránkách tohoto periodika již informovali.

Jenom zopakujme, že účinnost novely nastala dne 1. 4. 2011 a k hlavním změnám patřilo:

K oblasti DPH je také vhodné zmínit Toto nařízení zřejmě nevyvolá bezprostředně potřebu novelizace DPH, protože se v případě těchto právních předpisů uplatňuje přímá aplikace předpisů v členských státech EU.

Prováděcí nařízení je velmi obsáhlé a v českém jazyce je k dispozici např. pod odkazem http://eur-lex.europa.eu/ LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:077:0001: 0022:CS:PDF.

V oblasti DPH bych také upozornil na některé metodické materiály zveřejněné MF ČR v souvislosti s novelou ZDPH provedenou zákonem č. 47/2011 Sb.

Jedná se zejména o:

Všechny materiály jsou k dispozici na stánkách České daňové správy v části a metodiky http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika. html ?year=0.

V oblasti spotřebních daní, které jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, jenom upozorním na novelu provedenou zákonem č. 95/2011 Sb., která nabyla účinnosti 1. 5. 2011. Oblast spotřebních daní se u neziskových subjektů příliš nevyskytuje, nemá tedy význam se touto změnou nějak blíže zabývat. Změny jsou spíše legislativně-technického charakteru, ale k určitým změnám došlo také v případě sazeb daně.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), který nabyl účinnosti k 1. 1. 2011, byl hned na počátku jeho účinnosti novelizován zákonem č. 30/2011 Sb.

Novela obsahuje celkem 28 změn DŘ a jedná se zejména o zpřesnění textu a odstranění některým nepřesností, které by komplikovali jeho praktickou aplikaci.

Úpravy se týkaly institutu prodloužení lhůty, která, jak uvádí důvodová zpráva, by při aplikaci jazykového výkladu mohla znamenat, že daňovým subjektům, které požádají těsně před koncem lhůty pro podání daňového přiznání o její prodloužení, bude automaticky vyhověno.

To by ve svých důsledcích znamenalo posunutí splatnosti daně z příjmů (a některých dalších daní) až o 3 měsíce, což by mohlo vyvolat zásadní dopady z hlediska daňového inkasa do veřejných rozpočtů (myšleno původní úprava). Změna se týká ustanovení § 36 odst. 3 DŘ. Dále byla např. vypuštěna podmínka přijetí plné moci zmocněncem, což byla nová úprava zavedená DŘ, která se ale ukázala jako nadbytečná a zatěžující (§ 27 DŘ). Upřesňuje se také způsob vypovězení plné moci udělením plné moc novému zmocněnci, úprava je obsažena v § 28 odst. 4 DŘ.

Zajímavé je také doplnění § 88 odst. 2 DŘ, tato změna byla provedena proto, aby bylo zřejmé, že k seznámení s výsledkem kontrolního zjištění nedochází při projednání samotného výsledku celého postupu (tj. zprávy o daňové kontrole), nýbrž s dostatečným předstihem tak, aby bylo umožněno daňovému subjektu na zjištěný výsledek kontrolního zjištění reagovat.

K určitým upřesněním došlo také v ustanovení upravující podávání daňových přiznání, konkrétně změna v § 136 odst. 1 DŘ reaguje na skutečnost, že některé daňové zákony mají zdaňovací období delší než 12 měsíců (např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v případě tzv. hospodářského roku), aniž by stanovovaly speciální procesní úpravu pro tyto případy. Text ustanovení § 136 odst. 2 DŘ byl doplněn tak, aby byly vyloučeny výkladové pochybnosti o tom, že pravidlo obsažené v tomto ustanovení se vztahuje pouze na případ, kdy se řádné daňové přiznání podává ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Bez tohoto doplnění by mohly vzniknout pochybnosti o tom, zda tuto úpravu lze vztáhnout i na případy, kdy je zdaňovací období kratší než 1 rok.

K upřesnění došlo také v úpravě stanovení daně podle pomůcek (§ 244 odst. 6 DŘ). Novela DŘ nabyla účinnosti dne 1. 3. 2011.

Zákonem č. 30/2011 Sb. došlo také k novelizaci následujících předpisů:

Nejedná se o žádné zásadní změny, opět spíše legislativně technická upřesnění.

Zmínil bych jen ze které vyplývá,

Obě to jsou záležitosti, které se v praxi často týkají neziskových subjektů. Zajímavá jsou v tomto smyslu přechodná ustanovení, která stanoví, že A stejně tak, že spisovou agendu Ministerstva financí týkající se řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související převezme Generální finanční ředitelství.

Vhodné je také upozornit, že prodlužuje lhůtu pro obce, ve které mohou vydat obecně závaznou vyhlášku. Dosavadní úprava stanovila, že vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období. ustanovení o účinnosti se nemění.

A ještě bych upozornil na změny v Jako předmět správního poplatku bylo zrušeno přijetí žádosti o prodloužení lhůty (dříve správní poplatek 300 Kč) a v případě vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu se snižuje správní poplatek z 300 Kč na 100 Kč. Současně se ale vypouští úprava, podle které předmětem poplatku není vydání tohoto potvrzení, jestliže je povinnost potvrzení předložit v řízení podle zvláštního právního předpisu. Tím došlo k rozšíření okruhu poplatníků tohoto poplatku.

Vhodné je také zmínit sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. 3. 2011, který byl zveřejněn ve sbírce zákonů pod č. 80/2011 Sb. Tento nález tj. např. prodloužení doby poskytování náhrady mzdy při pracovní neschopnosti na ze 14 na 21 dnů, úpravy, resp. ponechání sazeb sociálního pojištění, úsporná opatření v nemocenském pojištění, ale také změny v dávkách státní sociální podpory a řadě dalších. Zákon byl zrušen uplynutím dne 31. 12. 2011, takže Ústavní soud poskytl časový prostor na nápravu.

Dále nálezem sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 vyhlášeným ve sbírce zákonů pod č. 119/2011 Sb. který novelizoval zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se zejména o zdanění státní podpory přiznané za rok 2010 a vyplacené v roce 2011 srážkovou daní ve výši 50 %. Zbývající částka měla být účastníkům stavebního spoření doplacena v červnu 2011.

K Ústavnímu soudu je možné také ještě doplnit, že nálezem sp. zn. III. ÚS 184/2011 potvrdil zamítavý rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 3 Ads 119/2010-58, který se týkal účasti jednatele s. r. o. na nemocenském pojištění a rozpoutal velkou polemiku týkající se souběhu funkcí. Tato oblast se neziskových subjektů přímo netýká, proto jenom stručná informace, protože obecně se jedná o velmi závažný a široký problém v daních i právu.

Dne 19. 7. 2011 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 212/2011 novela zákona o dani z nemovitostí. Podle této novely již například parkoviště, Daň bude představovat podle druhu podnikání buď jednu korunu, nebo pět korun za metr čtvereční zpevněné plochy pozemku, což je polovina dosavadní sazby daně ze staveb. Tato změna se týká pozemků zpevněných stavbou bez svislé nosné konstrukce, novelou se současně vymezuje, že zpevněnou plochou pozemku se rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, bez svislé nosné konstrukce.

Novela se ale týká pouze pozemků zpevněných ploch používaných k podnikání, sazba 1 Kč/m2 se týká pozemků používaných pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství a sazba 5 Kč/m2 při používání k jinému podnikání než uvedenému.

Novela také současně stanoví, že pokud zpevněná plocha pozemku slouží různým podnikatelským činnostem a nelze jednoznačně vymezit související rozsahy výměry, použije se sazba 5 Kč/m2.

Je pravdou, že zdaňování plošných staveb patřilo v praxi k poměrně složitým otázkám a posouzení bylo často předmětem soudním sporů. Otázkou je, zda tato novela tento problém vyřeší, protože i na jejím základě bude posouzení často nejednoznačné, uvidíme, co přinese praktická aplikace.

Novela dále stanovila, že v případě statutárních měst bude koeficient podle velikosti obce vždy 3,5 i když se nebude jednat o obec nad 50 000 obyvatel.

Novela nabude účinnosti k 1. 1. 2012.

Ve Finančním zpravodaji č. 8/2010 byly pod č.j. 28/132 377/2010-282 zveřejněny nové České účetní standardy (dále jen„ČÚS“) pro některé vybrané účetní jednotky. Zrušen byl původní ČÚS č. 703 - Transfery a byly vydány tyto nové ČÚS:

Jedná se o ČÚS, které vybrané účetní jednotky použijí poprvé za účetní období začínající dnem 1. 1. 2011.

Dále byl ve Finančním zpravodaji č. 3/2011 pod č.j. 28/37684/2011-282 zveřejněn Český účetní standard č. 708 Odpisování dlouhodobého majetku, který nabývá účinnosti dne 31. 12. 2011. Je nutné upozornit, že tento ČÚS přináší do úpravy odpisování zásadní změny a je proto vhodné se s jeho zněním včas seznámit a na tyto změny připravit.

V této souvislosti je vhodné doplnit, že vybranými účetními jednotkami jsou v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Tyto jednotky byly vyčleněny za účelem zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, kterým se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od těchto vybraných účetních jednotek v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Hovoříme v tomto smyslu o zavedení účetnictví státu.

V souvislosti s ČÚS je dále důležité upozornit na ustanovení § 36 odst. 1 ZU, podle kterého to znamená, že pro ně jsou povinné.

Ministerstvo financí také na svých webových stránkách aktualizovalo k 1. 7. 2011 materiál „Často kladené dotazy k účetní reformě v oblasti veřejných financí - účetní metody a postupy“, některá doplnění se týkají i již těchto nových účetních standardů. Materiál lze nalézt pod odkazem http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dc_ reforma_vf_otazky_uce tni_metody_postupy.html.

Závěrem je vhodné upozornit, že v současné době se projednává celá řada dalších legislativních změn, které sice nejdou přímo daňové nebo účetní, ale s touto oblastí určitě souvisí. Zmínit je nutné zejména ve znění pozdějších předpisů, který byl již novelizován zákonem č. 185/2011 Sb., a v současné době prochází legislativním procesem vládní návrh novely zákoníku práce. Tato novela obsahuje 315 bodů a mění dalších 11 souvisejících zákonů. Navržené změny mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst.

Projednává se také novela zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, velmi intenzivně se řeší nový občanský zákoník, celou ekonomikou v současně době hýbe důchodová reforma.

Je zřejmé, že nás čeká řada legislativních změn, na které bude nutné se připravit a dobře reagovat.