Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

Vydáno: 4 minuty čtení
OPRAVA VÝŠE DANĚ U POHLEDÁVEK ZA DLUŽNÍKY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ
Ing.
Martin
Děrgel
Počínaje 1. 4. 2011 mohou věřitelé nárokovat vrácení odvedené DPH z titulu pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, pokud soud rozhodl o způsobu řešení úpadku, které byly do insolvenčního řízení včas přihlášeny a které vznikly nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Podmínkou pro uplatnění opravy u věřitele je doručení opravného daňového dokladu protistraně. Náležitosti opravného daňového dokladu v daném režimu stanoví § 46 zákona o DPH. Z hlediska časového platí, že opravu lze provést nejdříve při splnění všech podmínek zmíněných výše, nejpozději opět ve lhůtě tří let od konce zdaňovacího období, v němž se původní plnění uskutečnilo. Věřitel, který možnost opravy výše daně využije, má povinnost vedení související evidence pro daňové účely (§ 100 odst. 6 zákona o DPH) a také předkládá jako přílohu k daňovému přiznání výpis z této záznamní evidence, společně s kopiemi příslušných daňových dokladů. Jak by se postupovalo v případě, že na daňovém dokladu by bylo opomenuto uvedení data původního plnění?
ODPOVĚĎ:
V případě opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení je jednou z podmínek doručení speciálního daňového dokladu vystaveného věřitelem dotyčnému dlužníkovi. Povinné náležitosti tohoto daňového dokladu stanoví § 46 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), přičemž mezi ně patří mj. také evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu a datum uskutečnění původního plnění.
Pokud věřitel zapomene uvést tyto požadované údaje na daňový doklad v rámci opravy výše daně za dlužníkem v insolvenčním řízení, bude zpravidla vyzván správcem daně k odstranění pochybností v souladu s § 89 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“):
„Má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného ... daňového tvrzení (pozn. např. přiznání k DPH) a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností.“
Po dobu odstraňování pochybností samozřejmě správce daně nebude vyplácet případný nadměrný odpočet vyplývající z takto zpochybněného přiznání k DPH. V krajním případě - např. když věřitel původní doklady ztratí nebo byly zničeny při škodní události a nebudou k nalezení ani u dlužníka - samozřejmě opravu výše daně neuzná, ledaže by poměrně složitým dokazováním prokázal existenci původního plnění jinými prostředky.
Při větších a opakovaných chybám plátce zřejmě správce daně přikročí k jeho daňové kontrole.
Lze tedy doporučit, aby plátce předcházel nepříjemnému střetu se správcem daně a pamatoval na uvádění všech zákonem požadovaných náležitostí předmětného daňového dokladu. Pokud by se totiž tato a podobná administrativní pochybení opakovala, může správce daně uložit plátci svým rozhodnutím speciální záznamní povinnost ve smyslu § 97 daňového řádu pro účely DPH nad rámec povinností stanovených ZDPH. Což bude pro něj samozřejmě citelně náročnější než v souladu se ZDPH uvádět několik údajů o dřívějších plněních.