Stavění lhůt pro vyměření a vymožení daně

Vydáno: 3 minuty čtení
Stavění lhůt pro vyměření a vymožení daně
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 1 Afs 30/2011. www.nssoud.cz
K předpisům:
*
§ 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
*
§ 47, 70 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
*
§ 148, 160 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
„Žalovaný (a potažmo i krajský soud) nesprávně aplikoval § 41 s. ř. s.; ten normuje, že stanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů (dále jen,správní delikt‘) lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží. To platí obdobně o lhůtách pro zánik práva ve věcech daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu.
Z předestřeného textu zejména věty druhé je patrné, že ustanovení se uplatní pouze tehdy, probíhá-li před soudem řízení ve věci, na niž mohou působit lhůty pro zánik práva. Pro účely daňového řízení by takovou typickou lhůtou, která spojuje s jejím uplynutím zánik práva, byla lhůta uvedená v § 47 zákona č. 337/1992 Sb. (po novele daňového řádu – zákona č. 280/2009 Sb. jí je např. lhůta uvedená v § 148 anebo nově i lhůta pro placení daní – § 160). O takový charakter lhůty se však v případě lhůt stanovených v § 70 zákona č. 337/1992 Sb., nejedná.“
Pokud daňový subjekt podá žalobu proti rozhodnutí správce daně, může mít takovýto postup účinky stavění lhůt dle daňového řádu. Přitom dle Nejvyššího správního soudu nemůže tímto způsobem dojít ke stavění promlčecí lhůty pro vymožení daně dle ustanovení § 70 ZSDP. Tato lhůta pro vymožení se však s účinností daňového řádu stala od 1. 1. 2011 lhůtou prekluzivní. Dle názoru Nejvyššího správního soudu pak je nutno od 1. 1. 2011 i tuto lhůtu v rámci soudního řízení stavět. Nejvyšší správní soud však při zohlednění této skutečnosti nevzal v úvahu, že daňový řád obsahuje samostatnou právní úpravu stavění lhůt, tudíž je otázka, zda právní úprava soudního řádu správního jakožto
lex generalis
se vůbec použije. Navíc není ani seznatelný úmysl zákonodárce od 1. 1. 2011 nově lhůtu pro placení daně stavět. Závěr Nejvyššího správního soudu ohledně stavění lhůty pro placení daní se tak může ještě změnit.