Základním principem DPH v rámci Evropské unie (dále jen „EU“) je – zdanění ve státě spotřeby – což obvykle znamená ve státě příjemce zboží nebo služby. Jestliže se tím přenese místo plnění, a tedy i zdanění do členského státu EU, kde není dodavatel zboží, resp. poskytovatel služby usazen a registrován k DPH, pak se obvykle pro ulehčení administrativy přenáší povinnost přiznat a zaplatit DPH na pořizovatele zboží, resp. příjemce služby. Za tímto účelem je samozřejmě napřed zapotřebí takového příjemce zboží či služby zaregistrovat k této dani, ať už o to stojí nebo ne. Jak jsme ale v byrokratické EU zvyklí, z každého pravidla existují komplikující výjimky...
Plátcem DPH v EU snadno a rychle
Ing.
Martin
Děrgel
20 DŮVODŮ REGISTRACE K DPH
Pro podnikatele není nic snazšího, než se stát plátcem DPH, jednoduše zajde na finanční úřad a podá příslušnou žádost o registraci nebo tak učiní korespondenčně anebo komfortně formou datové zprávy. Nikdo mu v tom nebude bránit ani zkoumat jeho důvody, protože obecně platí – čím více plátců DPH, tím více zboží a služeb na trhu je zatíženo touto nepřímou daní a přispěje se tak více do bezedného a trvale deficitního rozpočtu. V praxi firem nabízejících produkty konečným zákazníkům v tuzemsku převážně z řad soukromého sektoru je ale logicky většinou zájem právě opačný – bránit se plátcovství DPH stůj co stůj, protože znamená zdražení výstupů, a tedy znevýhodnění vůči konkurenci. Možnost odpočtu daně na vstupu je sice v principu výhodná u stavebních firem a zemědělců, kteří pořizují vstupy se základní sazbou daně a prodávají v nižší sazbě, to ovšem s ohledem na jejich poměrně vysokou přidanou hodnotu obvykle nepřevýší nevýhodu nutného zvýšení konečné ceny pro zákazníky oproti situaci, kdy by nebyli plátci DPH.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDPH“
), se přímo hemží nejrůznějšími pojmy, které se textově liší jen poměrně málo, ale mají významně rozdílné obsahy. Abychom tyto dlouhé pojmy nemuseli nepřehledně stále opakovat, zavedeme si pro ně zjednodušující zkratky: *
Osoba povinná k dani
-› dále jen „OPD“:
–
Fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti (až na malé výjimky),
–
ekonomickou činností je přitom zejména všemožné podnikání a také dlouhodobý pronájem majetku (podrobněji viz § 5 odst. 2 ZDPH),
–
pro účely DPH je často důležité rozlišovat OPD tzv. podle jejich usazení, k čemuž slouží tyto pojmy:
*
Osoba povinná k dani
se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku
-› dále jen „OPD ČR“.
-›
Tuzemskem je území Česka, sídlo je jasné a místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu.
*
Osoba povinná k dani
se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě
-› dále jen „OPD EU“.
-›
Jiným členským státem je kterýkoli jiný členský stát Evropské unie, než je Česká republika.
*
Zahraniční
osoba povinná k dani -› dále jen „Z OPD“.
-›
OPD, která nemá v EU sídlo, místo podnikání ani místo pobytu (provozovnu zde mít může).
*
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě
-› dále jen „ORD EU“.
–
Osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro DPH v rámci obchodování mezi státy EU,
–
současně přitom vždy jde také o OPD, protože předpokladem registrace k DPH je ekonomická činnost.
*
Osoba identifikovaná k dani
-› dále jen „OID“.
–
Právnická osoba nepovinná k dani, která v tuzemsku pořizuje zboží z jiného státu EU podle § 96 ZDPH.
V § 94 ZDPH je uvedeno
20 důvodů registrace k DPH – tedy podmínek vzniku plátce české DPH
– přičemž navazující § 95 ZDPH stanovuje lhůty, ve kterých by měla příslušná osoba podat přihlášku k registraci českému místně příslušnému správci daně (finančnímu úřadu obvykle podle sídla nebo bydliště). Základní parametry všech těchto důvodů si stručně – a proto ne zcela přesně podle zákona
– uvedeme v tabulce. +------+-----------------------+-------------------------------------------------------+--------------------------------+------------------------------------------+ | Poř. | Kdo | Důvod registrace | Přihlášku do 15 dnů od | Plátcem DPH od | +------+-----------------------+-------------------------------------------------------+--------------------------------+------------------------------------------+ | 1 | OPD ČR | Překročení limitního obratu | Konce měsíce překročení limitu | 1. dne 3. měsíce po „limitu“ | | 2 | OPD ČR | Zapojení do činnosti sdružení: | Dle důvodu registrace od: | Dle důvodu registrace od: | | | | * Součet společného a vlastního obratu přes limit | * měsíce „přes limit“ | * 3. měsíc po „limitu“ | | | | * Datum účinnosti registrace k DPH jiného účastníka | * zjištění jiné registrace | * kdy se účastník sdružení o registraci | | | | * jiný účastník je již plátcem | * vstupu do sdružení | prvého z účastníků dozvěděl | | | | | | * uzavření smlouvy | | 3 | OPD ČR | Privatizace, prodej nebo vklad podniku Nabytí majetku | Nabytí majetku | | | 4 | OPD ČR, OPD EU | Přeměna společnosti nebo družstva | Zápisu přeměny | Ode dne zápisu přeměny | | 5 | OPD | Dědic pokračující po zemřelém plátci | Úmrtí plátce | Dalšího dne po úmrtí | | 6 | OPD ČR | Pořízení zboží od ORD EU nad limit | Dne kdy se stala plátcem | Překročení limitu | | 7 | OPD ČR | „Nové auto“ a věc spotřební daně z EU | Dne kdy se stala plátcem | Prvního pořízení zboží | | 8 | OPD nebo od Z OPD | Přijetí nevyjmenované služby od ORD EU | Dne kdy se stala plátcem | Poskytnutí služby | | 9 | OPD ČR nebo od Z OPD | Přijetí vyjmenované služby od ORD EU | Dne kdy se stala plátcem | Poskytnutí služby | | 10 | OPD ČR v ČR od ORD EU | Dodání zboží s montáží nebo instalací nebo od Z OPD | Dne kdy se stala plátcem | Dodání zboží | | 11 | OPD ČR pro OPD EU | Poskytnutí nevyjmenované služby | Dne kdy se stala plátcem | Poskytnutí služby | | 12 | OPD ČR | Poskytnutí služby v ČR provozovnou | Dne kdy se stala plátcem | Poskytnutí služby | | 13 | ORD EU, Z OPD | Uskutečnění zdanitelného plnění v ČR | Dne kdy se stala plátcem | Uskutečnění plnění | | 14 | ORD EU, Z OPD | Založení provozovny v ČR | Dne kdy se stala plátcem | Vzniku provozovny | | 15 | ORD EU, Z OPD | Pořízení zboží z jiného státu EU v ČR | Dne kdy se stala plátcem | Prvního pořízení zboží | | 16 | ORD EU, Z OPD | Když ji je dodáno zlato v ČR | Dne kdy se stala plátcem | Dodání zlata | | 17 | ORD EU | Překročení limitu zasílání zboží do ČR | Dne kdy se stala plátcem | Překročení limitní částky | | 18 | OPD | Dobrovolně podá přihlášku k registraci | Může jí podat kdykoli | Dne účinnosti registrace | | 19 | OID | Začne dělat ekonomickou činnost činnosti | Zahájení ekonomické činnosti | Zahájení ekonomické | | 20 | OPD člen skupiny | Její část mimo skupinu uskuteční plnění v ČR | Dne kdy se stala plátcem | Uskutečnění plnění | +------+-----------------------+-------------------------------------------------------+--------------------------------+------------------------------------------+
Dále se zaměříme na povinnou registraci OPD ČR k české DPH kvůli obchodování s OPD EU.
REGISTRACE KVŮLI POŘÍZENÍ ZBOŽÍ OD ORD EU NAD LIMIT
Jednotný systém DPH v rámci EU si mj. vyžádal zakomponovat do českého ZDPH povinnost registrace k dani z důvodu pořízení zboží z jiného státu EU od ORD EU, na což občas drobní živnostníci zapomínají.
Začněme ale hezky po pořádku. Podle § 2 odst. 1 písm. c) ZDPH
je obecně předmětem daně mj.:
*
*
osobou povinnou k dani
v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo *
právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.
PŘÍKLAD
Princip zdanění dodání
versus
pořízení zboží od ORD EUPolský podnikatel A je registrován k DPH v Polsku – ORD EU – kde vyrábí například nábytek, který mj. dodává také českému podnikateli B, který je z titulu svého podnikání OPD ČR. Protože zboží prodává osoba registrovaná k dani, podléhá tento obchodní případ DPH v rámci EU. Který stát EU se na tuto DPH může těšit a také kdo z obou aktéru jí uhradí, to závisí na tom, jestli je český odběratel registrován k české DPH nebo není.
1) Český odběratel není plátcem DPH v Česku (tj. je tzv. neplátcem, pozor ale na to, že se díky tomuto pořízení zboží může stát plátcem, jak si dále upřesníme)
2) Český odběratel je plátcem DPH v Česku
Je nasnadě, že druhá varianta více odpovídá v úvodu zmíněnému principu DPH –
zdanění co nejblíže místu konečné spotřeby
– a proto je podpořena povinností registrace pořizovatele zboží k DPH z titulu pořízení zboží z jiného státu EU od ORD EU. Paušální zavedení povinné registrace k české DPH každé OPD ČR, která jinde v EU pořídí pro svou ekonomickou činnost třeba jen příležitostně zboží v jakkoli malé hodnotě od ORD EU by bylo z pohledu státního rozpočtu jistě zajímavé, ale pro drobné podnikatele příliš tvrdým opatřením. V praxi by totiž stačilo, když by si drobný živnostník, který si podnikáním jen příležitostně přilepšuje k příjmům ze zaměstnání, koupil na Slovensku – od ORD EU – pytlík hřebíků nebo kancelářského papíru, a to klidně i během jeho rodinné dovolené, ale se záměrem jejich pro své podnikání, a rázem by se z něj stal plátce v Česku. Proto je z uvedeného pravidla povinné registrace stanovena výjimka (§ 2 odst. 2 ZDPH), kdy
pořízení zboží
odjinud z EU není předmětem daně,
další výjimky se pak týkají jiných aspektů systému DPH v EU: *
je-li uskutečněno OPD ČR
osvobozenou od uplatňování daně kvůli podlimitnímu obratu (tj. do 1 mil. Kč za období nejvýše 12 kalendářních měsíců za sebou) nebo „neziskovou organizací“, která není plátcem ani OID, a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila
v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč
a tato částka nebyla překročena ani v předcházejícím roce; přitom se nezapočítává: –
nový dopravní prostředek, jehož přeshraniční pořízení v EU je vždy předmětem daně a
–
zboží, které je předmětem spotřební daně, jehož pořízení z EU je také vždy předmětem DPH;
*
nebo jestliže by dodání tohoto zboží v ČR bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10 ZDPH (týká se lodí, mezinárodní letecké dopravy, diplomatů a vojáků, tedy pro běžnou českou praxi vesměs nezajímavé),
*
anebo když jde o
pořízení použitého zboží,
uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem
z jiného státu EU, který uplatnil zvláštní režim pro obchodníky obdobný § 90 ZDPH. Z čehož vyplývá
registrační povinnost OPD ČR
pořizující v ČR z jiného státu EU (tj. od ORD EU):a)
nový dopravní prostředek
(viz dále), plátcem se stává dnem prvního pořízení zboží, *
např. automobil dodaný do šesti měsíců od prvního uvedení do provozu, nebo má najeto méně než 6 000 km;
b)
zboží, které je předmětem spotřební daně
(viz dále), plátcem jsou od prvního dne pořízení tohoto zboží, *
„vybrané výrobky“ (minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky), uhlí a plyn;
c)
jakékoli jiné zboží,
plátcem se stává dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč
[nezapočítávají se ad a) ani b)], DPH přizná již ze zboží, kterým překročil limit. PŘÍKLAD
Povinná registrace kvůli pořízení zboží z EU
S. r. o. s obratem pod 1 mil. Kč za 12 měsíců kupovala v roce 2011 zboží v jiných státech EU takto:
1)
v lednu na Slovensku od ORD EU zboží určené k prodeji v ČR v přepočtu za 100 000 Kč,
2)
v únoru na Slovensku od ORD EU zboží za 100 000 Kč, které ale ihned vyvezlo na Ukrajinu,
3)
v březnu v Polsku od ORD EU výpočetní techniku do sídla firmy v ČR v hodnotě 100 000 Kč,
4)
v dubnu v Polsku od osoby, která není ORD EU zboží za 200 000 Kč určené k prodeji v ČR, a
5)
10. května v Rakousku od ORD EU vybavení kanceláře sídla firmy v ČR za 150 000 Kč.
Za pořízení zboží z jiného státu EU se považují nákupy ad 1), 3) a 5). Naopak se za něj nepovažuje nákup ad 2), protože zboží nebylo přepraveno do Česka ale přímo na Ukrajinu, ani koupě od „neplátce“ ad 4). K překročení limitu (326 000 Kč) došlo 10. 5. S. r. o. měla do 25. 5. podat přihlášku k registraci, plátcem DPH se stala již 10. 5. Českou DPH zdaní celou hodnotu zboží z Rakouska (150 000 Kč), nejen přesah nad limit.
KOUPĚ „NOVÉHO AUTOMOBILU“ NEBO PŘEDMĚTU SPOTŘEBNÍ DANĚ Z EU
Jak jsme si právě uvedli, u OPD ČR je předmětem DPH v České republice každé pořízení zboží z jiného státu EU v rámci jejich ekonomické činnosti. Výjimkou je sice pořízení zboží do ročního limitu 326 000 Kč neplátcem ( jehož obrat nepřesáhl 1 mil. Kč za nejvýše 12 měsíců), tato výjimka se ovšem výslovně nevztahuje na pořízení:
*
nového dopravního prostředku a
*
zboží, které je předmětem spotřební daně.
Což znamená, že – pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně – z jiného státu EU v rámci ekonomické činnosti OPD ČR je vždy předmětem zdanění v Česku, i když nejde o plátce DPH. Protože ovšem povinnost přiznat a odvést správci daně DPH je obecně uložena pouze osobám registrovaným k dani – v České republice tedy plátcům DPH – najdeme uvedené dva druhy zboží v § 94 odst. 7 ZDPH jako speciální důvod pro povinnou registraci OPD ČR při jejich pořízení z jiného členského státu EU.
Plátcem DPH se přitom stávají – bez ohledu na jejich obrat ! – již dnem prvního pořízení tohoto zboží,
ať už stihnou podat přihlášku k registraci do 15 dnů, jak jim ukládá zákon (§ 95 odst. 6 ZDPH) nebo ne. PŘÍKLAD
Registrace k DPH kvůli koupi nového automobilu
Paní Nováková podniká jako kadeřnice s obratem pod 1 mil. Kč za rok a protože u ní není ani jiný důvod povinné registrace a ona sama nemá zájem být dobrovolně plátcem DPH, je prozatím neplátcem daně.
10. 8. 2011 si z dovolené na Slovensku přivezla nový osobní automobil. Stává se kvůli tomu plátcem DPH v Česku? Bez bližších údajů o tomto pořízení nelze jednoznačně odpovědět, protože možné jsou obě varianty:
*
Pokud paní Nováková koupila automobil v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti neboli pro účely svého podnikání, pak se automaticky ze zákona stala 10. 8. 2011 plátcem (nebo snad plátkyní?) DPH a do 25. 8. měla podat přihlášku k registraci svému finančnímu úřadu. Na výši obratu přitom vůbec nezáleží, ani na tom, zda podá přihlášku včas. A již u tohoto pořízení automobilu – nového dopravního prostředku (viz dále) – z EU musí přiznat českou DPH, kterou si za obvyklých podmínek § 72 až § 76 ZDPH může nárokovat k odpočtu.
*
Jestliže ale paní Nováková automobil nekoupila v rámci své ekonomické činnosti (pro účely podnikání), ale pro soukromé potřeby, pak se nestává plátcem DPH. Nicméně v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného státu EU musí přiznat a zaplatit českou DPH i neplátce, který tak musí podat přiznání k DPH spolu s hlášením o pořízení a kopií daňového dokladu (viz § 19 ZDPH). Odpočet daně si ale samozřejmě uplatnit nemůže, není plátcem DPH a navíc jí automobil ani nebude sloužit pro ekonomickou činnost.
V praxi je nejčastěji novým dopravním prostředkem právě automobil (může jít ale také o loď či letadlo), kterým se podle § 4 odst. 3 ZDPH rozumí vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích:
*
s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW,
*
pokud bylo dodáno do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu
(obvykle se jedná o den registrace k provozu ve státu výrobce, viz § 19 odst. 1 ZDPH), ¨ *
nebo má najeto méně než 6 000 km.
Je třeba mít v patrnosti, že u motorových vozidel
stačí splnění i pouze jedné z uvedených definičních podmínek
– buď necelých šest měsíců od prvního uvedení do provozu – nebo najeto méně než 6 000 km!Obdobně vzniká plátcovství pořízením zboží, které je předmětem spotřební daně, za které se považuje nejen „vybrané zboží“ podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, ale i uhlí a zemní plyn [§ 4 odst. 1 písm. m) ZDPH].
PŘIJETÍ NEVYJMENOVANÉ SLUŽBY OD ORD EU NEBO Z OPD
V návaznosti na změny evropských směrnic týkajících se společného systému DPH se od roku 2010 změnily mj. i důvody povinné registrace k DPH související s přijímáním a poskytováním přeshraničních služeb.
Což přímo souvisí se změnou určení tzv. místa plnění (tedy zároveň také místa zdanění) při poskytování služeb. Nejlépe vynikne rozsah změn účinných od roku 2010 při srovnání základního pravidla a výjimek z něj.
Místo plnění při poskytnutí služby
+-----------------------------+------------------------------------------------------------------------------------+ | Do konce roku 2009 | Od roku 2010 | | +---------------------------------------+--------------------------------------------+ | | Je-li příjemcem služby OPD | Není-li příjemcem služby OPD | +-----------------------------+---------------------------------------+--------------------------------------------+ | Kde má poskytovatel služby: | Kde má příjemce služby (§ 9 odst. 1): | Kde má poskytovatel služby (§ 9 odst. 2): | | * Sídlo | * Sídlo | * Sídlo | | * Místo podnikání | * Místo podnikání | * Místo podnikání | | * Provozovnu | * Provozovnu | * Provozovnu | +-----------------------------+---------------------------------------+--------------------------------------------+ | 10 typů výjimek: | 7 typů výjimek: (§ 10, § 10a, § 10b, | 11 výjimek: (§ 10, § 10a, § 10b, § 10c, | | (§ 10 odst. 1 až 14) | § 10c, § 10d, § 10j, § 10k) | § 10d, § 10e, § 10f, 10g, § 10h, § 10i, | | | | § 10j) | +-----------------------------+---------------------------------------+--------------------------------------------+
Pozor, od roku 2010 (kromě výjimek) rozhoduje hlavně to, zda příjemce je OPD nebo není, vůbec již nezáleží, jestli jde o osobu registrovanou k dani nebo ne! A hurá na povinnou registraci z titulu přijetí služby.
*
Osoba povinná k dani,
–
které je poskytnuta služba,
*
s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH,
*
s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně;
–
osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku
podle § 108 odst. 2 ZDPH, tj.: *
Z OPD, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo
*
ORD EU, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku;
*
se stává plátcem dnem poskytnutí této služby;
–
přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.
*
Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.
Poznamenejme, že pokud zahraniční osoba nebo ORD EU, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, mají v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby.
PŘÍKLAD
Obecné pravidlo u přeshraničních služeb mezi „podnikateli“
ORD EU (např. slovenský podnikatel registrovaný ke slovenské DPH) poskytne pro OPD ČR – která doposud není plátcem DPH v Česku – službu podléhající obecnému pravidlu určení místa plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH. Těchto je (oproti doby před rokem 2010) většina, např. všemožné poradenské služby, zprostředkování, přeprava zboží ( je jedno odkud kam), reklamní činnost, převod autorských a jiných práv, opravy movitých věcí.
Ve všech případech bude místem plnění těchto služeb sídlo (místo podnikání) příjemce služby, tj. Česká republika. Osobou povinnou přiznat a zaplatit českou daň – protože je zde místo plnění – bude český příjemce služby. Protože doposud nebyl plátcem, tak se jím přijetím této služby stává a DPH musí přiznat již u této služby. Pro kontrolu splnění povinnosti přiznat daň příjemcem služby, jí musí poskytovatel uvést do souhrnného hlášení.
PŘIJETÍ VYJMENOVANÉ SLUŽBY OD ORD EU NEBO Z OPD
Obdobně nastává povinná registrace k DPH také v případě řady dalších přeshraničních přijatých služeb, u nichž obecné pravidlo pro určení místa plnění (§ 9 odst. 1 ZDPH) přebíjí nějaké speciální, zvláštní pravidlo.
*
OPD ČR,
–
které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle:
*
§ 10 –
Místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti
= kde se tato nachází, *
§ 10a –
Místo plnění při poskytnutí přepravy osob
= kde se úsek přepravy uskutečňuje, *
§ 10b –
Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy, a podobných služeb
= kde se akce skutečně koná, *
§ 10c –
Místo plnění při poskytnutí stravovací služby
= kde je skutečně poskytnuta, *
§ 10d –
Místo plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu
(doba nepřesahující 30 dní, pouze u lodí 90 dní) dopravního prostředku
= kde je skutečně předán zákazníkovi, a –
osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku
podle § 108 odst. 2 ZDPH, tj.: *
Z OPD, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo
*
ORD EU, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku.
*
se stává plátcem dnem poskytnutí těchto služeb,
–
přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.
*
Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.
PŘÍKLAD
Povinná registrace z důvodu přijetí služby od ORD EU
OPD ČR – která není plátcem DPH v Česku – si objednala dílčí stavební práce při výstavbě kancelářské budovy v Ostravě u polské firmy (ORD EU). Stavební práce patří mezi tzv. služby vztahující se k nemovitosti, proto se místo jejich plnění neřídí obecným pravidlem podle § 9 ZDP, ale speciálním pravidlem (výjimkou) uvedeným v § 10 ZDPH. Podle něhož je místem plnění těchto služeb místo, kde se nemovitost nachází = Česko.
Osobou povinnou přiznat a zaplatit českou daň – protože je zde místo plnění – bude český příjemce služby. Protože doposud nebyl plátcem, tak se jím přijetím této služby stává a DPH musí přiznat již u této služby. Kupodivu zde není zaveden kontrolní mechanismus, neboť poskytovatel službu neuvádí do souhrnného hlášení.
Samozřejmě, že tato DPH jej nebude příliš trápit, může si jí totiž za standardních podmínek § 72 a 73 ZDPH ihned uplatnit k odpočtu, takže jí fakticky nebude odvádět. Na tuto registrační povinnost by ale rozhodně neměl zapomenout, stává se totiž plátcem DPH automaticky ze zákona. Takže když by o tom nevěděl (zapomněl), tak by mu správce daně stejně doměřil DPH za všechna zdanitelná plnění uskutečněná po tomto dni neoprávněně bez přiznání odpovídající DPH na výstupu. A to včetně daňové sankce – penále a úroku z prodlení.
DODÁNÍ ZBOŽÍ S MONTÁŽÍ NEBO INSTALACÍ OD ORD EU NEBO Z OPD
Již od počátku éry „evropského systému DPH“ (v ČR tedy od vstupu do EU) je dodání zboží včetně montáže a instalace v obdobném režimu jako poskytování služeb. Posléze se k tomu přidalo také dodání plynu prostřednictvím přepravní či distribuční soustavy anebo elektřiny. Důsledkem je obdobná registrační povinnost.
*
OPD ČR,
–
které je:
*
dodáno zboží s montáží nebo instalací
podle § 7 odst. 3 ZDPH nebo *
dodán plyn nebo elektřina podle § 7a odst. 1 nebo 3 ZDPH;
–
s místem plnění v tuzemsku, tj.:
*
místo instalace nebo smontování dodaného zboží,
*
sídlo, místo podnikání nebo provozovna obchodníka s plynem nebo elektřinou, resp.
*
místo skutečné spotřeby plynu nebo elektřiny, nejde-li o obchodníka;
–
osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku
podle § 108 odst. 2 ZDPH, tj.: *
Z OPD, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo
*
ORD EU, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku;
*
se stává plátcem dnem dodání zboží,
–
přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.
*
Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze zboží dodaného v tento den.
PŘÍKLAD
Povinná registrace z důvodu přijetí zboží s montáží od ORD EU
OPD ČR není plátcem DPH v Česku. V červnu 2011 využila nabídky rakouské firmy (ORD EU) a objednala vysoce izolační okna do své kanceláře v ČR, a to včetně demontáže stávajících a montáže těch nových. Místem plnění při dodání zboží (oken) s montáží osobou, která toto zboží dodává nebo jí zmocněnou třetí osobou, se za místo plnění, a tedy i místo zdanění považuje místo, kde je zboží smontováno = Česká republika.
Nová okna byla dodána a zamontována rakouskou firmou do stavby v České republice dne 10. 8. 2011. Bez ohledu na cenu za okna, montáž a demontáž se dotyčná OPD ČR (pořizovatel zboží včetně montáže) stala plátcem DPH v ČR již dnem 10. 8. 2011 a přihlášku k registraci musí podat do 25. 8. 2011. Novopečený plátce je povinen přiznat českou DPH na výstupu již z takto dodaných oken. Učiní tak ve svém úplně prvním přiznání k DPH na řádku 3 (podléhá-li 20 % DPH), případně 4 (podléhá-li snížené sazbě daně 10 %), je-li kancelář v bytovém domě, rodinném domě nebo v bytě, příp. ve stavbě pro sociální bydlení.
Za podmínek § 72 až § 76 ZDPH si současně může uplatnit odpočet daně (na řádku 44 / 45 přiznání).
POSKYTNUTÍ NEVYJMENOVANÉ SLUŽBY PRO OPD EU
A ten nejnovější důvod povinné registrace k DPH jsme si nechali na konec.
Od roku 2010
se OPD ČR alias
„český podnikatel“ stane plátcem DPH i poskytnutím služby s místem plnění – určeném podle obecného pravidla § 9 odst. 1 ZDPH – v jiném státě EU, pokud má povinnost přiznat a zaplatit daň příjemce služby.
Tento titul povinné registrace se na první pohled může zdát poněkud nesmyslný. Vždyť přece jednak místo plnění není v Česku (ale v jiném státě EU) a jednak příslušnou daň v tomto jiném státě EU nepřiznává poskytovatel služby ale její příjemce. Tak proč by se měl český poskytovatel služby registrovat k české DPH?
Jak jsme výše uvedli, od roku 2010 obecně přiznává DPH příjemce služby (jde-li o OPD). Aby správci daně mohli efektivně kontrolovat plnění této povinnosti příjemci služeb,
musejí je poskytovatelé těchto služeb uvádět do souhrnného hlášení.
A jelikož tuto povinnost mají jen plátci (osoby registrované k DPH), je nutné z poskytovatele takovéto služby učinit ihned plátce, jinak by se cenná informace ke správcům daně nedostala.