Konec roku, to jsou i Vánoce a s tím spojené obdarovávání nejen blízkých (rodinných příslušníků), ale také těch, kteří jsou v nouzi či potřebují nějak jinak pomoci. V podnikatelském prostředí se tato příležitost využívá také, neboť poskytnutí dárku nejen obchodním partnerům může být i dobrou formou reklamy a propagace firmy. Obzvláště pak v situaci, kdy to účetní výsledek hospodaření končícího roku dovoluje. Z pohledu daní však musíme dát pozor na základní protiklad: zatímco náklady na reklamu a propagaci bývají bez problémů daňově účinnými, dary patří do kategorie reprezentace, a to je oblast, ve které jsou náklady vesměs nedaňové. V následujícím textu si tuto problematiku rozebereme podrobněji.
Reklama a dary v souvislosti s koncem roku
RNDr.
Ivan
Brychta
TROCHU TEORIE NA ÚVOD
Dary coby součást výdajů na reprezentaci
Začněme
dary,
resp. vymezením reprezentace podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), který považuje náklady (výdaje) na reprezentaci za daňově neúčinné a říká, že výdaji na reprezentaci se rozumí zejména: *
výdaje na pohoštění,
*
výdaje na občerstvení,
*
výdaje na dary.
Zmíněné ustanovení ZDP ještě uvádí výjimku, podle níž se za dar nepovažuje bezplatné poskytnutí („darování“) reklamního a propagačního předmětu za předpokladu, že:
*
tento předmět je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby,
*
jeho hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč a
*
tento předmět není (s výjimkou tichého vína) předmětem spotřební daně.
K této problematice se ještě vrátíme.
Poskytnutí daru (darování) se řídí pravidly pro darovací smlouvu, které jsou vymezeny v § 628 až 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Z nich zdůrazněme, že:
*
jde více méně o plnění jedním směrem: dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá,
*
darovací smlouva musí být písemná v následujících případech:
–
je-li předmětem daru nemovitost (kvůli otázce zápisu vlastnických práv na obdarovaného na katastru nemovitostí), nebo
–
u movité věci v případě, že nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování (aby byl patrný okamžik, k němuž vlastnické právo na obdarovaného přešlo),
Poznámka:
Jen na okraj doplňme, že pro účely daní a účetnictví (doložení účetního případu) je vhodné písemnou darovací smlouvu vyhotovit i v jiných než uvedených případech. *
darovací smlouva je neplatná, podle níž má být plněno až po dárcově smrti (pak by se totiž jednalo o dědění),
*
dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví (má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit) a
*
dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
REKLAMA A PROPAGACE
Pro vymezení reklamy a propagace musíme zalistovat zejména v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRR“). Ten vymezuje
reklamu
v § 1 odst. 2 jako oznámení, předvedení či jinou prezentaci (šířené zejména komunikačními médii), mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se podle ZRR rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk a neperiodické publikace, rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální mediální
služby na vyžádání, audiovizuální produkce, počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky. S podobným vymezením se setkáme rovněž v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRTV“), reklamou se zabývá i zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), a to zejména v části věnované nekalé soutěži, mezi níž uvádí i případy klamavé reklamy.
Zmíněné zákony (zejména ZRR a ZRTV) se rovněž zabývají vymezením sponzoringu jako jedné z forem reklamy a propagace. Podle § 1 odst. 4 ZRR se
sponzorováním
rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat: *
výrobu nebo prodej zboží,
*
poskytování služeb nebo
*
jiné výkony sponzora (sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne).
Poznámka:
Sponzorství má podle definice určitý prvek protislužby (příjemce příspěvku podporuje výrobu, prodej zboží či služby sponzora), takže i když se mnohdy hovoří o „sponzorském daru“, nejedná se o dar v pravém slova smyslu, ale jen o určitou formou reklamy. A zmiňme ještě reklamu a propagaci pohledem ZDP. Zde budeme zklamáni, neboť žádné ustanovení o daňovém režimu nákladu na reklamu a propagaci nehovoří. Obecně však lze říci, že náklady na reklamu a propagaci budou daňově účinné podle § 24 odst. 1 ZDP, pokud půjde o náklad na zajištění, dosažení a udržení zdanitelných příjmů. A to jistě podnikatelská reklama a propagace plní.
DARY Z POHLEDU ZDP PODROBNĚJI
Vraťme se nyní k možnostem poskytnutí darů podle ZDP. I přesto, že jsme upozornili na nedaňový režim souvisejících nákladů, neboť dar je považován za formu reprezentace, existují v zákoně výjimky.
Poskytnutí reklamního a propagačního předmětu
Již jsme se zmiňovali o
„darování“ reklamního a propagačního předmětu
za předpokladu, že tento předmět je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jeho hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč a tento předmět není (s výjimkou tichého vína) předmětem spotřební daně. K tomu doplňme, že tichým vínem (které můžeme takto poskytnout) se rozumí (podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů) takový produkt z nomenklatury 2204 a 2205, který není šumivým vínem, obsahuje od 1,2 % do 15 % alkoholu a alkohol v něm obsažený je plně kvasného původu bez přídavku lihu, případně až 18 % alkoholu v případě, byl-li vyroben bez jakéhokoliv obohacování. To znamená „klasická“ bílá, červená či růžová vína. Pojem lze rozšířit i na výrobky z nomenklatury 2206, které nepodléhají dani z piva, a mají od 1,2 % do 10 % alkoholu, případně až do 15 %, je-li alkohol v takovém výrobku plně kvasného původu bez přídavku lihu.
Z vymezení mj. vyplývá, že šumivá vína (sekty), ačkoliv by se jejich poskytnutí v souvislosti se Silvestrem jistě hodilo, podmínku tichého vína neplní, a tudíž by nebylo možné při jejich darování toto ustanovení využít.
K ustanovení ještě doplňme, že opatření předmětu obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby nemusí nutně znamenat nalepení nějakého banneru či nápisu na vlastní předmět, postačí např. pouhé přidání vizitky do balíčku obsahujícího předmět (pochopitelně s tím, že limit 500 Kč bez DPH bude plnit celý reklamní balíček).
A jak budeme o takovém „dárku“ účtovat? Musíme si uvědomit, že se jedná o zásobu (výrobky, zboží, materiál), které účetní jednotka spotřebovává na reklamní a propagační účely. Takže účtování bude vycházet z účtování o zásobách. Účtuje-li účetní jednotka o zásobách:
*
průběžně způsobem „A“,
vyskladní v okamžiku poskytnutí daný reklamní a propagační předmět např. zápisem MD 501-Reklama a propagace/D 112-Materiál, příp. D 132-Zboží, *
periodicky způsobem „B“,
bude při pořízení reklamního a propagačního předmětu účtovat přímo o nákladu např. zápisem MD 501-Reklama a propagace/D 321-Dodavatelé, pochopitelně s tím, že nerozdané předměty proúčtuje v návaznosti na inventuru ke konci období např. zápisem MD 112-Materiál, příp. MD 132-Zboží, oproti D 501. Poslední, co je nutné k reklamnímu a propagačnímu předmětu doplnit, je režim DPH. Podle aktuálního znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), se za dodání zboží nepovažuje (a tudíž ani není předmětem DPH) poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. Čili při poskytnutí takového předmětu není potřeba přiznat DPH na výstupu. Pokud se týká možnosti odpočtu DPH na vstupu, tak zde od 1. 4. 2011 speciální vymezení chybí, nicméně pokud je předmět poskytnut jako podpora podnikatelských činností, u nichž nárok na odpočet DPH na vstupu obecně je, pak je možné odpočet uplatnit i při pořízení tohoto reklamního a propagačního předmětu.
Poskytnutí darů
Ani poskytnutí darů však nemusí být z pohledu ZDP až tak nevýhodné.
Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP je daňovým nákladem nepeněžní plnění v rámci pomoci v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky anebo na území jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu. Jde však o spíše výjimečnou možnost vázanou na živelné pohromy (co je a není živelnou pohromou nalezneme v § 24 odst. 10 ZDP). Daleko více je využívána možnost darování, která sice u dárce způsobí prvotně nedaňový náklad (účtovaný např. na vrub účtu 543-Dary), ale
za splnění určitých předpokladů lze o hodnotu daru snížit daňový základ.
Podmínky pro snížení daňového základu, které nalezneme u poplatníků – fyzických osob v § 15 odst. 1 a 2 ZDP a u poplatníků – právnických osob v § 20 odst. 8, 9 a 10 ZDP, jsou závislé na:
*
příjemci daru,
*
účelu použití daru a
*
výši daru a vazbě na základ daně.
1) Osoba obdarovaného
Obdarovaným (příjemcem daru) může být:
*
Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky nebo jiného členského státu EU nebo Norska nebo Islandu, a to která je:
–
osobou provozující školské či zdravotnické zařízení nebo zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, nebo
–
poživatelem invalidního důchodu, nebo
–
poživatelem starobního důchodu, ale za předpokladu, že byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu, nebo
–
nezletilým dítětem dlouhodobě těžce zdravotně postiženým závislým na péči jiné osoby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
*
Z právnických osob
je to obec, kraj, organizační složka státu, právnická osoba se sídlem na území ČR nebo jiného členského státu EU nebo Norska nebo Islandu, právnická osoba, která je pořadatelem veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka:
Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. 2) Účel použití daru
Účel použití daru je svázán s příjemcem:
*
jsou-li obdarovanými právnické osoby (viz výše), účelem daru musí být účelem:
–
financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, financování policie, požární ochrany, podpora a ochrana mládeže, ochrana zvířat a jejich zdraví, účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a rovněž financování činnosti politických stran a politických hnutí;
*
je-li obdarovaným fyzická osoba provozující školská a zdravotnická zařízení, zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, pak účelem musí být:
–
na financování těchto zařízení;
*
je-li obdarovaným poživatel invalidního důchodu (příp. starobní důchodce, který jím byl ke dni vzniku starobního důchodu) anebo nezletilé dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dar musí být poskytnut:
–
na majetek usnadňující příjemci vzdělání a zařazení do zaměstnání,
–
na zdravotnické prostředky (jsou vymezeny v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů), nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo
–
na rehabilitační a kompenzační pomůcky (uvedené v § 33 a příloze č. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb.), nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu.
K účelu daru doplňme, že na rozdíl od dřívější úpravy se účel poskytnutí aplikuje shodně pro tuzemské příjemce i pro případné příjemce, kteří by byly rezidenty jiného členského státu EU, Norska či Islandu.
Posledním titulem pro poskytnutí daru je financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky, jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu. V tomto případě ZDP obdarovaného blíže nespecifikuje (ustanovení je uvedeno pouze návěstím „obdobně se postupuje“), přesto to bývá někdy chybně vykládáno jako pouze možnost pro obdarování právnických osob. Nicméně tento účel se příliš v praxi nepoužívá, neboť je výhodnější poskytnout na stejný účel nepeněžní dar jako daňový náklad podle již zmíněného § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP.
3) Výše daru ve vazbě na základ daně
Zatímco první dvě podmínky jsou identické pro dárce bez ohledu na to, zda je fyzickou či právnickou osobou, v případě této třetí podmínky už musíme dárce rozlišit.
a)
Je-li dárcem právnická osoba:
*
hodnota daru musí činit alespoň 2 000 Kč, přičemž platí pro její určení pravidlo, že je jím:
–
nejvýše daňová zůstatková cena hmotného majetku (vymezená v § 29 odst. 2 ZDP) a
–
u ostatního majetku hodnota zachycená v účetnictví;
*
v úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP (tj. o ztrátu minulých let, 100 % výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje), a
*
přitom v případě poskytnutí darů:
–
školám a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování,
–
vysokým školám a veřejným výzkumným institucím,
lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %.
PŘÍKLAD
Společnost má základ daně 100 000 Kč, neuplatněnou ztrátu z minulých let 50 000 Kč, a poskytla následující dary politickému hnutí:
*
vlastní výrobek v hodnotě 10 000 Kč a
*
notebook v pořizovací ceně 54 000 Kč, v okamžiku darování je daňově odepsán.
Varianty řešení:
a)
bez uplatnění ztráty – základ daně lze snížit o 5 000 Kč [= 5 % ze 100 000 Kč]
b)
s uplatněním ztráty – základ daně lze snížit o 2 500 Kč [= 5 % ze (100 000 – 50 000 Kč)].
V obou případech je možné pracovat pouze s vlastním výrobkem (v účetní ceně 10 000 Kč), neboť notebook je již daňově odepsán.
Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
b)
Je-li dárcem fyzická osoba:
*
úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně (který se nesnižuje o jiné odčitatelné položky či o ztrátu minulých let) anebo činit alespoň 1 000 Kč (přitom se započítá i darování krve částkou 2 000 Kč za každý odběr), a
*
v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
PŘÍKLAD
Tři zaměstnanci mají shodný základ daně 80 000 Kč (hrubý plat + pojistné). V daném roce poskytli tyto finanční dary (vyhovují zákonnému znění z hlediska dárce a účelu):
*
pan Adam ve výši 8 500 Kč,
*
pan Bohouš dar ve výši 400 Kč a dar ve výši 600 Kč,
*
pan Cecil dar ve výši 100 Kč a dva dary po 400 Kč.
Pan Adam si sníží základ daně o 8 000 Kč (maximum je 10 % základu daně), pan Bohouš o 1 000 Kč (splnil podmínku minimálního daru), pan Cecil si základ daně nesníží (celkem dary za 900 Kč, což je méně než 1 000 Kč a také méně než 2 % ze základu daně).
Speciálním postupem je třeba rozdělit
dary v případě, kdy je dárcem veřejná obchodní společnost (v. o. s.) nebo komanditní společnost (k. s.):
*
je-li dárcem v. o. s., dary se rozdělí na společníky v. o. s. (ať již jde o právnické či fyzické osoby):
–
ve stejném poměru jako je rozdělován základ daně (ztráta) podle společenské smlouvy, anebo
–
není-li ve smlouvě určeno, tak rovným dílem;
*
je-li dárcem k. s., dary se rozdělí:
–
nejprve na komplementáře (ať již jde o právnické či fyzické osoby, s plným ručením) a komanditní společnost (tvořena společníky – komanditisty, chová se jako běžná právnická osoba), a to poměrem stanoveným ve společenské smlouvě, a není-li ve smlouvě určeno, tak půl napůl,
–
poté se ještě část připadající na komplementáře rozdělí obdobně jako u v. o. s. ve stejném poměru jako je rozdělován základ daně (ztráta) podle společenské smlouvy, a není-li ve smlouvě určeno, tak rovným dílem.
Při rozdělování darů poskytnutých v. o. s. nebo k. s je potřeba dát pozor na to, že limity (zejména ty minimální) musí plnit každý jednotlivý společník (
komplementář
) samostatně. PŘÍKLAD
Veřejná obchodní společnost poskytla dar 2 000 Kč na zdravotnické účely. Její dva společníci – fyzická osoba a právnická osoba – se dělí podle smlouvy 50 ku 50 %. Zatímco fyzická osoba se se svou polovinou daru (1 000 Kč) do minimální hranice vejde, právnická nikoliv (neboť hodnota její poloviny nedosahuje hranice 2 000 Kč).
DARY A DPH
V případě darů, jelikož jsou považovány za náklady na reprezentaci, je otázka DPH poměrně jasná.
Podle § 72 odst. 4 ZDPH plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle ZDP uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Jestliže není nárok na odpočet DPH u těchto plnění, pak je zcela logické, že se ani vlastní darování nepovažuje za předmět daně.
Pokud byl však u darovaného majetku (u majetku použitého pro reprezentaci) odpočet na vstupu uplatněn byl, bude darování předmětem DPH a uplatněný odpočet (nebo u dlouhodobého majetku část odpočtu) bude třeba státu vrátit.
REKLAMA A PROPAGACE NA KONCI ROKU
Vraťme se od darů k tématu reklamy a propagace. Pokud se správně podaří odlišit daňové náklady na reklamu a propagaci od nedaňových nákladů typu darů (reprezentace), pak ještě není „vyhráno“. Nejčastějším problémem u reklamních nákladů na konci roku bývá absence časového rozlišení. Přitom i náklady na reklamu a propagaci by se měly – je-li k tomu důvod – vhodně časově rozlišit.
Náklady příštích období
Z časového rozlišení bývá nejčastějším účtování o nákladech příštích období. Může to být v situaci, kdy cestovní kancelář již v prosinci láká v rámci reklamní akce „first minute“ zákazníky k zaplacení letní dovolené apod. To je však případ, který asi nebude až tak složité časově rozlišit. Obtížnější budou situace, kdy i přes propagaci služby, kterou budeme částečně (nebo i zcela) poskytovat až v novém roce, nemůžeme pominout fakt, že si zadavatel reklamy v podstatě dělá reklamu i na svou současnou činnost. Pak musíme zvolit pro časové rozlišení ještě nějaké jiné vhodné kritérium (to už ale nelze zobecnit).
PŘÍKLAD
Obchodní dům láká pomocí reklamy vysílané v regionálním rádiu zákazníky na vánoční slevy, které začnou již 26. 12. 2011 a potrvají až do 6. 1. 2012. Účetní zaúčtovala náklad za reklamu takto:
+---------------+-----------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Účetní období | Popis případu | Částka v Kč | MD | D | +---------------+-----------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Rok 2011 | Faktura za reklamu vysílanou v 1. polovině 12/2011: | 150 000 | | 321 | | | * část ve vztahu k roku 2011 (50 %) | 75 000 | 518 | | | | * část ve vztahu k roku 2012 (50 %) | 75 000 | 381 | | | | * DPH | 30 000 | 343 | | | | Faktura za reklamu vysílanou v 2. polovině 12/2011: | 100 000 | | 321 | | | * část ve vztahu k roku 2011 (30 %) | 30 000 | 518 | | | | * část ve vztahu k roku 2012 (70 %) | 70 000 | 381 | | | | * DPH | 20 000 | 343 | | | Rok 2012 | Zúčtování časového rozlišení z 1. faktury | 75 000 | 518 | 381 | | | Zúčtování časového rozlišení z 2. faktury | 70 000 | 518 | 381 | +---------------+-----------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
K příkladu doplňme, že u první faktury účetní vycházela z počtu dní prodeje se slevami v roce 2011 a 2012 (6 ku 6), u 2. faktury pak zohlednila to, že reklama vysílaná v závěru roku 2011 ovlivní převážně až nákupy v roce 2012.
Výdaje příštích období, dohadné položky pasivní
Opačná situace, tj. že náklady na reklamu a propagaci patří do roku 2011, ale faktura je z různých důvodů přijata a účtována až v roce 2012 patří k méně častým. Pokud by se staly, je nutné rozhodnout:
*
známe-li výši nákladu roku 2011 (např. dle smlouvy, potvrzené objednávky či obdržené proforma faktury), pak budeme účtovat prostřednictvím účtu výdaje příštích období (např. 383) přesnou částku nákladů (zápis např. MD 5xx/D 383 se zúčtováním v roce 2012 oproti faktuře zápisem MD 383/D 321),
*
neznáme-li výši nákladu roku 2011 přesně, pak na základě předpokládané výše odhadneme náklad a zaúčtujeme prostřednictvím účtu dohadných položek pasivních (zápis např. MD 5xx/D 389 v roce 2011, v roce 2012 pak odúčtování obráceným zápisem MD 389/D 5xx se zanesením skutečného nákladu podle faktury zápisem MD 5x/D 321).
Reklama a DPH
Stejně jako u darů zakončíme i problematiku reklamy a propagace pohledem na DPH.
Již jsme uváděli případ aplikace DPH při poskytnutí reklamního a propagačního předmětu. Nyní pouze připomeneme postup, kdy reklamní agentura fakturuje zadavateli reklamy své služby. Přitom platí následující pravidla:
*
jde-li o poskytnutí reklamních služeb (příp. propagačních služeb nebo sponzorování) s místem plnění v tuzemsku, jde o zdanitelné plnění zdaňované v základní sazbě, tj. 20 % DPH,
*
místem plnění při poskytnutí reklamní služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání (postupujeme podle základního pravidla v § 9 odst. 1 ZDPH),
*
místem plnění při poskytnutí reklamní služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání (§ 9 odst. 2 ZDPH), ale:
–
místem plnění při poskytnutí reklamní služby zahraniční osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu (§ 10h ZDPH),
–
povinnost přiznat DPH se může přenést na tuzemského příjemce reklamních služeb, je-li osobou povinnou k dani a je-li mu reklamní služba poskytnuta osobou registrovanou k dani z jiného členského státu EU nebo zahraniční osobou povinnou k dani neusazenou v České republice.