Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč za podmínky, že se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Právní úprava zdravotního pojištění však zaměstnavateli umožňuje v mnoha případech, a to je předmětem tohoto článku, platit pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, aniž by byl porušen zákon. V tomto směru je rozhodující, zda je zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí. Všechny tyto osoby naleznete v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se především jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát.
Zdravotní pojištění a placení pojistného z dosaženého příjmu v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s hrubým příjmem 5 800 Kč. Současně má uzavřenou pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 20 000 Kč.
Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě dopočet do zákonného minima 8 000 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše - zaměstnancova příjmu. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší, než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 8 000 Kč, musí být v tomto případě informován další zaměstnavatel.
Příklad č. 2
Hrubý příjem zaměstnance v zaměstnání činí 7 500 Kč, současně však podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a pravidelně odvádí měsíční zálohy na pojistné v minimální výši 1 670 Kč.
Za dané situace nemusí zaměstnavatel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvede ze skutečné výše příjmu ve výši 1 013 Kč (0,135 x 7 500). Zaměstnavatel však musí mít ze strany zaměstnance doloženo formou Čestného prohlášení, že minimální zálohy jsou měsíčně placeny.
Příklad č. 3
Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 5 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6 500 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?
V tomto případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 5 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 6 500 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být vydokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 6 500 Kč. Za těchto okolností nelze u žádného z plátců vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 4
Zaměstnaný poživatel invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně byl v měsíci červenci nemocen od 20. 7. do 28. 7., za tento měsíc mu byl zúčtován hrubý příjem 4 600 Kč.
V takových případech nehraje z roli délka nemoci (nebo i třeba trvání zaměstnání po část kalendářního měsíce). Tento zaměstnanec je evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, proto se pojistné vypočte ze skutečné výše příjmu. Podotýkám, že ze skutečné výše příjmu se pojistné platí bez ohledu na stupeň invalidity.
Příklad č. 5
Měsíční příjem studentky vysoké školy se pohybuje v rozpětí od 6 000 Kč do 10 000 Kč.
Studentka jako nezaopatřené dítě patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát, proto se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Je-li studentovi zúčtován příjem nižší než minimální mzda, doplatek se neprovádí. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení do „státní“ kategorie trvá u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc. Student současně zaměstnavateli dokládá potvrzení o studiu.
Příklad č. 6
Ženě na rodičovské dovolené byl v měsíci květnu zúčtován hrubý příjem 5 100 Kč, mimoto jí zaměstnavatel poskytnul v tomto měsíci tři dny neplaceného volna.
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění poskytuje takovému zaměstnanci určitá zvýhodnění, spočívající ve skutečnosti, že:
*
pojistné odvádí zaměstnavatel ze skutečné výše příjmu a
*
v případě neplaceného volna se pojistné neplatí.
Pro úplnost této problematiky dodávám, že osoby, u kterých se neodvádí pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno), jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) - c) citovaného zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Příklad č. 7
Zaměstnavatel přijal do zaměstnání osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče ve smyslu zákona s hrubým měsíčním příjmem 4 500 Kč.
Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a zúčtuje-li jí příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ následující:
*
přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ ke dni nástupu do zaměstnání,
*
současně na dalším řádku oznámí zdravotní pojišťovně ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kódem „T“) ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání,
*
po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“.
Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky celodenní osobní a řádné péče, pak zaměstnavatel:
*
nemusí při výpočtu výše pojistného provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem 4 500 Kč,
*
neplatí pojistné v případě poskytnutí neplaceného volna, a to ani za situace, kdy je poskytnuto neplacené volno osobě, splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče pouze po část příslušného kalendářního měsíce.
Jakmile „pečující osoba“ ukončí zaměstnání, musí si v dalším období (přesněji řečeno od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém ukončila zaměstnání) řešit sama svůj pojistný vztah, například opětovným přihlášením se do této kategorie.