Změny ve zdravotním pojištění k 1. prosinci 2011

Pro uplatnění práva na změnu zdravotní pojišťovny platí nově následující: Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. lze změnit zdravotní pojišťovnu k 1. lednu následujícího kalendářního roku, přičemž přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději šest měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, byť by byly podány ve stanovené lhůtě.

Přijatá právní úprava tak stanovuje pouze jeden den, ke kterému je možné změnit zdravotní pojišťovnu. Občan si však musí svůj záměr odpovědně zvážit, neboť přihlášku musí podat zvolené zdravotní pojišťovně nejméně s půlročním předstihem.

Změnit zdravotní pojišťovnu k jinému datu může pojištěnec pouze v přesně vyjmenovaných případech. Pokud zdravotní pojišťovna vstoupí do likvidace, nebo je u ní zavedena nucená správa, popřípadě Ministerstvo zdravotnictví zjistí nerovnováhu v hospodaření zdravotní pojišťovny a vyhlásí ve sdělovacích prostředcích konkrétní den, jsou pojištěnci těchto pojišťoven oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu v kratší lhůtě. Ke změně pak může dojít jen k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni kalendářního měsíce následujícího po jedné z výše uvedených skutečností. Vstoupí-li například zdravotní pojišťovna do likvidace dne 14. října, mohou její pojištěnci změnit zdravotní pojišťovnu nejdříve k datu 1. listopadu.

Dosud platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.

Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. a prodloužením této lhůty pro vyměření a následné vymáhání pohledávek na deset let dostávají zdravotní pojišťovny z časového hlediska mnohem větší prostor pro uplatňování svých zákonných nároků. Praxe ukázala, že dosavadní pětiletá promlčecí lhůta se ukázala jako nedostatečná. Reálně tak lze očekávat vyšší efektivitu zdravotních pojišťoven při vymáhání jejích pohledávek, kdy se svým způsobem může jednat i o určitou reakci na nastupující v příjmové stránce systému veřejného zdravotního pojištění. Je pravdou, že po tomto opatření se volalo již delší dobu, neboť ani relativně dlouhá pětiletá promlčecí doba mnohdy nestačila k vyměření pohledávek nebo alespoň k provedení tzv. kvalifikovaného (neboli nároky zdravotní pojišťovny zachovávajícího) úkonu. Tímto úkonem se přerušil běh promlčecí doby a o dalších pět let tak prodloužil nárok zdravotní pojišťovny na tyto pohledávky.

Adekvátním způsobem se mění i podmínky pro vrácení přeplatku na pojistném nebo penále. Změnou v § 14 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se nárok na vrácení přeplatku promlčuje za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

Nabytím účinnosti změny zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti (dosud takto musela zdravotní pojišťovna učinit ve lhůtě do jednoho roku), nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Podle § 26 zákona č. 592/1992 Sb. lze uložit pokutu za nesplnění nebo porušení ustanovení § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 věty druhé tohoto zákona, kdy se jedná například o nepředložení dokladů ke kontrole nebo nepodání Přehledu zaměstnavatelem či osobu samostatně výdělečně činnou.

V přechodném ustanovení je uvedeno, že pokud právo předepsat a vymáhat dlužné pojistné vzniklo přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 298/2011 Sb., postupuje se podle § 16 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, že pokud právo předepsat a následně vymáhat pohledávky vzniklo ještě v době před nabytím účinnosti přijaté změny, platí v těchto případech pětiletá promlčecí doba.

Zdravotní pojišťovna poměrně sníží na žádost osoby samostatně výdělečně činné výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.

Snížení zálohy placené OSVČ tak již není omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2011 v měsíci dubnu 2012 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2013.

Za zaměstnance se z pohledu zdravotního pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků. To znamená, že příjmy (odměny) členů těchto komisí již nebudou podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění -viz nové ustanovení § 5 písm. a) bod 8 zákona č. 48/1997 Sb.