Uzavření daňové evidence

Ustanovení § 7b odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vymezuje obsah daňové evidence takto:

V ZDP je stanoven pouze obsah daňové evidence, neuvádí se v něm způsob jejího vedení. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, peněžní deník, pokladní kniha, kniha bankovních účtů, ani karty majetku. Poplatník nemusí zjišťovat konečný zůstatek pokladní hotovosti ani bankovních podnikatelských účtů. Záleží zcela na poplatníkovi, jaký způsob vedení daňové evidence zvolí. V souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, však musí být daňový subjekt schopen prokázat pravdivost všech skutečností, které je povinen uvádět v daňovém přiznání. Poplatník musí správci daně při případné kontrole prokázat zejména, že výdaje, které uplatnil jako výdaje daňové, jsou skutečně výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 ZDP. Zrovna tak je nutné kdykoliv doložit způsob nabytí, hodnotu a stav majetku a zásob. Z toho vyplývá, že poplatník musí, nechce-li se dostat do konfliktu s příslušným správcem daně, uchovávat příslušné doklady, jako jsou stvrzenky, pokladní doklady, faktury, vést evidenci zásob, vést průkaznou evidenci veškerého hmotného, nehmotného, movitého i nemovitého majetku souvisejícího s podnikatelskou činností.

ZDP obsahově nevymezuje jednotlivé složky majetku (výjimkou je pouze hmotný majetek, který je vymezen v § 26 ZDP). V případě ostatních složek majetku musí poplatníci postupovat podle platných účetních předpisů:

Při uzavírání daňové evidence je velmi dobré vést tuto evidenci v průběhu roku co nejpřehledněji. V následujícím textu jsou uvedeny některé přehledy, umožňující rychlejší a přehlednější zpracování daňové evidence.

 +------------------------------------+--------------------------------------------+ | Příjmy zahrnované do základu daně  |    Příjmy nezahrnované do základu daně     | +------------------------------------+--------------------------------------------+ | Příjmy z prodeje zboží             | Příjem DPH                                 | | Příjmy z prodeje výrobků           | Vklad podnikatele                          | | Příjmy z prodeje služeb            | Přijaté dary, půjčky, úvěr                 | | Ostatní příjmy z podnikání         | Příjmy zdaněné u zdroje (např. dividendy)  | +------------------------------------+--------------------------------------------+  +--------------------------------------------------------------------------------+---------------------------------------+ |                      Výdaje odčitatelné od základu daně                        | Výdaje neodčitatelné od základu daně  | +--------------------------------------------------------------------------------+---------------------------------------+ | Nákup zásob                                                                    | Nákup dlouhodobého majetku            | | Nákup drobného majetku (hmotný majetek do 40 tis. Kč, nehmotný do 60 tis. Kč)  | Osobní spotřeba podnikatele           | | Vyplacené mzdy                                                                 | Platba DPH                            | | Výdaje na pracovní cesty                                                       | Splátky úvěrů a půjček                | | Nájemné                                                                        | Zdravotní a sociální pojištění OSVČ1  | | Energie, plyn, voda                                                            | Platba daně z příjmů OSVČ             | | Služby                                                                         | Výdaje na reprezentaci                | | Provozní režie - kancelářské potřeby, odborná literatura, doprava, reklama.    |                                       | +--------------------------------------------------------------------------------+---------------------------------------+ 1 osoba samostatně výdělečně činná 

Závazky vyplývající z pracovně právních vztahů se zpravidla vedou odděleně - v pomocné knize.

          +-----------------------------+--------------------------------------------------------+ |           Položka           |                   Způsob oceňování                     | +-----------------------------+--------------------------------------------------------+ | Pohledávky                  | a) jmenovitou hodnotou - při vzniku pohledávky         | |                             | b) pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením    | |                             | c) cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu  | |                             |    o oceňování majetku ke dni nabytí [tj. zákona       | |                             |    č. 151/ 1997 Sb., o oceňování majetku a o změně     | |                             |    některých zákonů (zákon o oceňování majetku),       | |                             |    v novele zákona č. 296/2007 Sb.]                    | +-----------------------------+--------------------------------------------------------+ | Závazky                     | a) jmenovitou hodnotou - při vzniku závazku            | |                             | b) pořizovací cenou - při převzetí                     | +-----------------------------+--------------------------------------------------------+ | Hmotný majetek              | vstupní cenou, kterou může být: (podle § 29 ZDP)       | |                             | a) pořizovací cena, je-li majetek pořízen úplatně      | |                             | b) vlastní náklady, je-li majetek pořízen ve vlastní   | |                             |    režii                                               | |                             | c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem    | |                             |    práva u hmotného movitého majetku, který zůstává    | |                             |    ve vlastnictví věřitele                             | |                             | d) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu    | |                             |    o oceňování majetku ke dni nabytí (tj. zákona       | |                             |    č. 151/1997 Sb. v novele zákona č. 296/2007 Sb.),   | |                             |    jde-li o majetek nově nalezený, nabytý darem        | |                             |    nebo děděním                                        | |                             | e) přepočtená zahraniční cena                          | +-----------------------------+--------------------------------------------------------+ | Ostatní majetek             | a) pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně             | |                             | b) vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii   | |                             | c) cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu  | |                             |    o oceňování majetku ke dni nabytí (tj. zákona       | |                             |    č. 151/1997 Sb. v novele zákona č. 296/2007 Sb.),   | |                             |    jde-li o majetek nabytý darem nebo děděním          | +-----------------------------+--------------------------------------------------------+ | Peněžní prostředky a ceniny | jmenovitou hodnotou                                    | +-----------------------------+--------------------------------------------------------+

Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje související s jeho pořízením, hrazené nájemcem (zejména doprava, montáž, clo, provize, poplatky - pokyn Ministerstva financí D-300).

Pořizovací cenou pozemku se rozumí cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je hmotným majetkem podle § 26 ZDP a odpisuje se.

Na konci roku je potřeba provést výpočet souhrnných částek příjmů a výdajů a stanovit základ daně z příjmů a daň z příjmů.

Před samotným uzavřením daňové evidence je nutné zkontrolovat:

Poplatník, který má příjmy a výdaje v cizí měně, musí pro přepočet cizí měny na českou použít ustanovení § 38 ZDP, má tři možnosti, jak přepočítat cizí měnu na českou:

Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Je také možné využít služeb znalců na devizovou problematiku.

Jedná se o zjištění skutečného stavu zásob, dlouhodobého majetku, pohledávek a závazků k 31. 12. a porovnání se stavem zobrazeným v daňové evidenci. O zjištěných skutečnostech je třeba provést zápis.

V situaci, kdy je skutečný stav zásob nižší než je stav na dokladech a v záznamech daňové evidence a chybějící zásoby přesahují vnitropodnikovou normu, je nutné řešit manko. Za manko nese odpovědnost zaměstnanec. Jedná se o odpovědnost za schodek (manko) na svěřených hodnotách.

Zaměstnanec převzal odpovědnost na základě dohody o odpovědnosti. Zaměstnanec nese odpovědnost také za ztrátu svěřených předmětů, které převzal na písemné potvrzení. Problematiku odpovědnosti za škody řeší zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 252-260).

Přirozené úbytky zásob vyplývají z vnitřních norem. Jedná se o technické a technologické úbytky, které vyplývají z přirozených vlastností zásob jako je např. sesychání, rozprášení sypkého materiálu. K úbytku dochází při výrobě, zásobování i odbytu. Přirozené úbytky zásob můžeme označit také za manko do normy. V maloobchodním prodeji může dojít k tzv. ztratnému. Ztratné je obdobou manka do normy materiálu. Ztratné vykazují podniky, které evidují zboží. Norma odpovídá ekonomicky zdůvodněným úbytkům.

Manko do normy se považuje za výdaj (spotřebu), který ovlivňuje základ daně. Zaviněné manko (manko nad normu) ovlivňuje základ daně jenom do výše náhrady, která je předepsána odpovědné osobě a uhrazena. Částka manka přesahující náhradu je nedaňový výdaj. Pokud manko není předepsáno k úhradě odpovědnému pracovníkovi, nesnižuje základ daně. U škod na majetku se postupuje obdobně jako v případě inventarizačních rozdílů. Výjimku tvoří škody, které vznikly při živelních pohromách nebo při krádeži, která byla potvrzena policií.

Poškození nebo zničení majetku ve vlastnictví podniku je škodou. Škodou není poškození, které lze opravit. Oprava poškozeného majetku je zahrnována do nákladů snižujících základ daně jako „Opravy a udržování“. Škodou není také škoda na cizím majetku, protože zákon stanoví, že škodou je poškození nebo zničení majetku ve vlastnictví podnikatele.

Daňový základ snižují vždy v plné výši škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a škody vzniklé v důsledku živelních pohrom.

Živelní pohromou je podle ZDP:

Pokud dojde ke škodě způsobené živelní pohromou nebo škodu způsobí neznámý pachatel, pak tyto výdaje snižují základ daně.

V deníku příjmů a výdajů vypočítáme úhrnnou částku příjmů a výdajů. Důležitá je především hodnota příjmů zahrnovaných do základu daně a výdajů odčitatelných od základu daně. Dále je třeba zjistit rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji v rámci sdružení, rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji rozdělovaných na spolupracující osoby, zjistit dílčí základ daně druhého z manželů při využití společného zdanění, zjistit příjem ze zahraničí z kapitálového majetku zahrnovaného do samostatného základu daně.

Dále je třeba připravit podklady pro odpočty snižující základ daně a daň - sumarizovat nezdanitelné částky poplatníka (dary, úroky z úvěrů na bydlení, penzijní připojištění, životní pojištění), vyčíslit uplatnitelnou daňovou ztrátu vyměřenou v předešlých zdaňovacích obdobích, vyčíslit odčitatelnou položku z titulu realizace projektu výzkumu a vývoje, vyčíslit možné slevy na dani z důvodu zaměstnávání zdravotně postižených osob, vyčíslit slevy na dani za poplatníka, za vyživovanou manželku (manžela) a daňové zvýhodnění z titulu vyživovaných dětí.

Veškeré sestavy, knihy a přehledy daňové evidence jsou čistě v kompetenci poplatníka, ale rozhodně nejsou zbytečné. Lze takto získat ucelený přehled o stavu základních tokových veličin, jakými jsou příjmy a výdaje a také o struktuře a hodnotě majetku a závazků. Poplatník se může lépe rozhodovat, které výnosově perspektivní činnosti posílí a naopak ty méně efektivní omezí.