Mléčná kvóta

Na úvod je nutné konstatovat, že vzhledem ke změnám, ke kterým došlo od roku 2005 do současnosti u tohoto majetku a vzhledem k tomu, že z daňového hlediska došlo k některým chybným postupům, jedná se o poměrně složitou otázku s nejednoznačným řešením.

Nejdříve je nutné se vrátit do roku pořízení tohoto majetku, tedy do roku 2005. V souladu se zněním § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), platného ke konci roku 2005, se za nehmotný majetek považovaly zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený účetními předpisy. Vymezení DNM potom z hlediska účetnictví obsahuje § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, který ve znění platném ke konci roku 2005 jako DNM zahrnoval také preferenční limity, zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění. Znamená to tedy, že tato kvóta byla v roce 2005 správně zařazena do DNM z pohledu účetnictví a do nehmotného majetku z pohledu daně z příjmů a měla být účetně i daňově odpisována. Je ale nutné doplnit, že účetně jsou odpisovány pouze preferenční limity, které lze odepisovat podle času nebo výkonu, pokud tento postup není možný, účetní odpisy se u tohoto majetku neprovádí. Je ale také nutné doplnit, že zákonem č. 545/2005 Sb., kterým byl novelizován ZDP bylo do § 32a odst. 2 ZDP doplněno, že za nehmotný majetek se pro daňové účely nepovažuje také preferenční limit, kterým je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóta a individuální limit prémiových práv. Protože zákon č. 545/2005 Sb. neobsahoval žádné speciální přechodné ustanovení, mělo by podle mého názoru být postupováno tak, že kvóty zařazené do konce roku 2005 jako nehmotný majetek by měly být daňově odepsány podle zahájeného způsobu odpisování.

Dále je otázkou, zda je možný postup, že takovýto nehmotný majetek nebyl vůbec daňově odpisován, resp. že jeho odpisování nebylo zahájeno. Podle současného znění § 32a odst. 4 ZDP se odpisy nehmotného majetku stanoví s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování; přitom poplatník, který má právo užívání nehmotného majetku sjednané smlouvou na dobu určitou, má možnost stanovit odpisy s přesností na dny. Při zahájení (ukončení) odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na použitém stanovení přesnosti odpisů. V roce 2005 ale ZDP tuto úpravu neobsahoval, ovšem i ze znění § 32a odst. 4 ZDP platného na konci roku 2005 lze podle mého názoru dovodit, že odpisování bylo nutné ihned zahájit a nebylo možné je přerušit.

Z výše uvedeného je tak, podle mého názoru, nutné dovodit, že k tomuto majetku je nutné přistupovat tak, jako by byl odpisován. Znamená to tedy, že jediným možným postupem je podat dodatečná daňová přiznání za zdaňovací období, za která to je ještě vzhledem k prekluzi možné, na nižší daňovou povinnost a tím uplatnit dodatečně daňové odpisy, které v příslušném zdaňovacím období chybně uplatněny nebyly. Jak vyplývá ze znění ZDP platného v roce 2005, tento majetek měl být odpisován po dobu 72 měsíců. Současně je nutné dopočítat daňovou zůstatkovou cenu tak, jako by odpisy byly uplatněny, což v konečném důsledku znamená, že část hodnoty tohoto nehmotného majetku, která měla být uplatněna za zdaňovací období, která jsou již prekludována, již nemůže být daňově nijak uplatněna.

Zbývá zodpovědět poslední otázku, a to jak posoudit daňově případnou zůstatkovou cenu po uplatnění odpisů, tato daňová zůstatková cena bude zjištěna tak, jako by odpisy uplatněny byly. Myslím si ale, že tato daňová zůstatková cena stejně nebude splňovat podmínky daňové uznatelnosti, jak jsou vymezeny v § 24 odst. 2 písm. b), případně písm. c) ZDP. Nejedná se o prodaný ani o zlikvidovaný nehmotný majetek, proto zůstatkovou cenu bude nutné považovat za nedaňový náklad. Situaci je tak možné prezentovat i tak, že zemědělské družstvo mléčnou kvótu nestihlo celou využít k dosažení zdanitelných příjmů.

Jak jsem již uvedl, jedná se o poměrně složitý a komplikovaný případ, proto bych asi v tomto případě doporučil postup konzultovat s věcně a místně příslušným správcem daně.