Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální zabezpečení v roce 2012

Tento zákon byl přijat v důsledku nálezu Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 80/2011 Sb., kterým byl zrušen zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon č. 347/2010 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011 a nálezem Ústavního soudu byl (z procesních důvodů, kdy podle Ústavního soudu nebyla dodržena pravidla pro přijímání zákonů v režimu tzv. legislativní nouze) zrušen „uplynutím dne 31. prosince 2011“; Ústavní soud přitom ve svém nálezu uvedl, že pokud nebude do okamžiku nabytí účinnosti derogačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., zrušeného tímto nálezem, tj. právní úprava účinná ke dni 31. prosince 2010. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 byl schválen zákon č. 364/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012 a že tento zákon obsahuje ta samá opatření, jako obsahoval zákon č. 347/2010 Sb., .

V oblasti se jedná zejména o:

V oblasti se jedná zejména o:

V roce 2011 platil maximální vyměřovací základ zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ve výši 72násobku průměrné mzdy. Toto opatření vázané na rok 2011 (a před tím i na rok 2010) však nebylo prodlouženo, takže (což konkrétně znamená částku 1 206 576 Kč).

Změny provedené zákonem č. 365/2011 Sb. se týkají . Dosud zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob, a z odměny vyplácené zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce se neodvádělo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ani pojistné na zdravotní pojištění, a to bez ohledu na výši této odměny.

Od roku 2012 jsou na základě změn, které přinesl zákon č. 365/2011 Sb., do okruhu nemocensky i důchodově pojištěných osob zařazeni i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce. Pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění však neplatí podmínky uvedené v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění, nýbrž nemocenské pojištění těchto zaměstnanců je upraveno .

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže splňují podmínku výkonu práce na území České republiky (případně za stanovených podmínek též v cizině) podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a byl jim zúčtován započitatelný příjem z této dohody v částce . Účast na nemocenském pojištění je jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody o provedení práce, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč; započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení dohody se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila.

Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé začal po uzavření dohody o provedení práce konat sjednanou práci (tento den je důležitý též pro plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatele podle § 94 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, neboť podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce do zaměstnání do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce vznikla účast na nemocenském pojištění) a dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o provedení práce sjednána. Pro účast zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění není rozhodující doba trvání této dohody (může se jednat o několik dnů nebo jen o jeden den), nýbrž rozhodující je výše zúčtovaného příjmu.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten nemocenského pojištění též v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonával v kalendářním měsíci o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč; zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v tomto kalendářním měsíci nejvýše po dobu trvání těchto dohod. Za téhož zaměstnavatele se považuje i právní nástupce zaměstnavatele.

Pro nemocenské pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí některé :

V souvislosti s novou úpravou nemocenského pojištění byly provedeny též některé úpravy v . Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá; také v případě dohody o provedení práce poskytuje zaměstnavatel náhradu odměny podle § 192 až 194 zákoníku práce v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a zaměstnavatel je povinen pro účely poskytování této náhrady rozvrhnout týdenní pracovní dobu do směn, a to předem.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce byli rovněž doplněni do okruhu poplatníků pojistného podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, což též znamená, že zaměstnává-li zaměstnavatel zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění, stává se tento zaměstnavatel rovněž poplatníkem tohoto pojistného.

Konečně je třeba uvést, že zákonem č. 356/2011 Sb. byl novelizován též zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a to tak, že za zaměstnance se pro účely vymezení plátců pojistného na zdravotní pojištění nepovažuje fyzická osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.

Zákon č. 470/2011 Sb. představuje rozsáhlou novelu zákona o nemocenském pojištění a přinesl řadu změn věcné i formálněprávní (legislativně-technické nebo formulační) povahy; v dalším bude pojednáno o nejvýznamnějších věcných změnách.

Mezi nejdůležitější změny, které přinesl zákon č. 470/2011 Sb., patří rozšíření okruhu nemocensky pojištěných osob o další skupiny pojištěnců; přitom se jedná jednak o osoby, které byly dosud účastny jen důchodového pojištění, jednak o osoby, které dosud nebyly účastny důchodového ani nemocenského pojištění. Důsledkem tohoto rozšíření je nejen účast na nemocenském pojištění, ale zároveň i účast na důchodovém pojištění; okruh osob účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění je nyní shodný. Dalším důsledkem je rozšíření okruhu poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb. a dále rozšíření okruhu osob, vůči nimž se plní povinnosti zaměstnavatele. Toto rozšíření se týká:

jsou nově účastni nemocenského pojištění, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou společností odměňováni. Dosud tyto osoby byly účastny jen důchodového pojištění, a to při splnění specifické podmínky dosažení příjmu aspoň ve stanovené výši v kalendářním měsíci (v roce 2011 se jednalo o částku příjmu ve výši 6 200 Kč za kalendářní měsíc). Od roku 2012 jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění i důchodového pojištění, a to při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. To znamená, že tyto osoby jsou účastny nemocenského a důchodového pojištění, pokud jejich sjednaný příjem dosahuje aspoň částky rozhodného příjmu, tj. aspoň částky 2 500 Kč (od 1. ledna 2012 došlo na základě nařízení vlády č. 410/2011 Sb. ke zvýšení rozhodného příjmu z 2 000 Kč na 2 500 Kč); došlo tedy u podmínek účasti na důchodovém pojištění ke snížení částky příjmu, která zakládá tuto účast. Také na společníky, jednatele a komanditisty se vztahuje ustanovení § 7 zákona o nemocenském pojištění o účasti na nemocenském pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém začali konat práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení této práce. Je-li společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je nemocensky (a též důchodově) pojištěn z těchto činností jen jednou; to též znamená, že pro účely zjištění dosaženého nebo sjednaného příjmu se v tomto případě příjmy z činnosti společníka a jednatele sčítají.

Před rokem 2012 účastni nemocenského ani důchodového pojištění nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob zařazeni ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Podle § 9a zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ředitele jmenuje a odvolává správní rada a ředitel vykonává svou funkci ve smluvním poměru; ředitel obecně prospěšné společnosti je účasten z titulu své funkce nemocenského a důchodového pojištění, pokud funkci vykonává mimo pracovněprávní vztah. Podmínky účasti ředitele na nemocenském pojištění jsou stejné jako u ostatních osob v kategorii zaměstnanců, tj. i na ředitele se vztahují ustanovení § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast ředitele na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém začal konat práci pro obecně prospěšnou společnost, a zaniká dnem ukončení této práce.

Dosud nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. Udělení prokury upravuje § 14 obchodního zákoníku; udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Prokuristé jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast prokuristy na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém fyzická osoba ustanovená prokuristou začala s výkonem činnosti prokuristy, a zaniká dnem, kterým ukončila činnost prokuristy, za kterou je odměňována.

Také dosud nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. Kolektivním orgánem je orgán řídící činnost právnické osoby nebo ji zastupující, ale i orgán s kontrolní, dozorovou nebo jinak stanovenou kompetencí; za kolektivní orgán se považuje nejen orgán vyplývající ze zákonných ustanovení, ale i orgán ustavený např. vnitřním předpisem (stanovami apod.). Členové kolektivních orgánů právnické osoby jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast člena kolektivního orgánu právnické osoby na nemocenském pojištění vzniká dnem zahájení činnosti člena kolektivního orgánu právnické osoby a zaniká dnem ukončení této činnosti.

Dosud ani nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů [srov. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů]. Ke jmenování likvidátora srov. zejména § 70 a 71 obchodního zákoníku (likvidátor může být jmenován též soudem; v tomto případě plní soud i úkoly zaměstnavatele v pojištění, neboť tyto úkoly plní ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora). Likvidátoři jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast likvidátora na nemocenském pojištění vzniká dnem, kdy fyzická osoba jmenovaná likvidátorem začala s výkonem činnosti likvidátora, a zaniká dnem ukončení výkonu funkce likvidátora.

dosud nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i vedoucí organizačních složek zahraniční právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. Za zahraniční právnickou osobu se ve smyslu § 167c zákona o nemocenském pojištění (ve znění zákona č. 470/2011 Sb.) považuje právnická osoba, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je organizační složka této právnické osoby zapsána v obchodním rejstříku v České republice (tato organizační složka také plní úkoly zaměstnavatele ve vztahu k uvedeným vedoucím zaměstnancům). Vedoucí organizačních složek zahraniční právnické osoby jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast těchto vedoucích organizačních složek na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém nastoupili do práce, a zaniká dnem ukončení práce nebo dnem odvolání z pracovního místa vedoucího organizační složky.

U se jako podmínka účasti na nemocenském pojištění zrušuje podmínka, že se musí jednat o družstva, kde podmínkou členství je pracovní vztah k družstvu. Nemocenského pojištění budou tedy účastni členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; za stejné podmínky budou tito členové družstva účastni i důchodového pojištění. V důchodovém pojištění se dosud (do konce roku 2011) rozlišovaly dvě kategorie členů družstev s rozdílnými podmínkami účasti na důchodovém pojištění; jednalo se o členy družstva v družstvech, kde podmínkou členství byl jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávali pro družstvo práci, za kterou jím byli odměňováni (tito členové družstva byli zároveň účastni nemocenského pojištění), a dále o členy družstva, kteří vykonávali činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše byla předem určena, pokud výkon této činnosti nebyl podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo (tito členové družstva byli účastni jen důchodového pojištění, a to při splnění specifické podmínky, tj. že v kalendářním měsíci jim byl zúčtován příjem aspoň ve stanovené výši; v roce 2011 se jednalo o částku příjmu ve výši 6 200 Kč za kalendářní měsíc). Pro účast uvedených členů družstva na nemocenském pojištění platí plně podmínky účasti uvedené v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění.

Důsledkem rozšíření okruhu nemocensky pojištěných osob o osoby, které byly dosud účastny jen důchodového pojištění, tj. o společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti a členy družstva, kteří vykonávali činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti nebyl podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo, je též to, že se v pojistném na sociální zabezpečení zaměstnavatelé již nerozdělují do dvou skupin podle toho, zda zaměstnávají zaměstnance účastné nemocenského i důchodového pojištění a zaměstnance účastné jen důchodového pojištění. Praktický důsledek je ten, že vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, a nikoliv (jako dosud) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění a částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění; rovněž sazba pojistného u zaměstnavatele činí nyní jen 25 % (případně 26 %, pokud si tuto sazbu sám zvolil zaměstnavatel s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26) a nikoliv též 21,5 %, což byla sazba, která platila jen ve vztahu k pojistnému, které zaměstnavatel odváděl vzhledem k zaměstnancům účastným jen důchodového pojištění.

Jednou z podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu. Od roku 2009, tj. od nabytí účinnosti zákona o nemocenském pojištění, činí rozhodný příjem částku 2 000 Kč (srov. § 6 odst. 1 písm. c) zákona o nemocenském pojištění). V § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění jsou stanovena pravidla pro zvýšení částky rozhodného příjmu s tím, že částku rozhodného příjmu měla zvýšit vláda nařízením. Protože podmínky byly od 1. ledna 2012 splněny, došlo od tohoto data ke zvýšení částky rozhodného příjmu, a to na . Vláda tuto novou výši částky rozhodného příjmu stanovila nařízením vlády č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Zákonem č. 470/2011 Sb. však došlo k té změně, že propříště bude nová částka rozhodného příjmu vyhlašována nikoliv nařízením vlády, nýbrž ve Sbírce zákonů (nová výše rozhodného příjmu je totiž pevně dána pravidly obsaženými v § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění bez možnosti uvážení při stanovení částky rozhodného příjmu, takže není třeba tuto novou výši stanovovat nařízením vlády).

Jednou ze základních podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů [srov. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění]. V případech, kdy tato podmínka splněna není, neboť zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů - jedná se o tzv. , však přesto za podmínek uvedených v § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění účast zaměstnanců na nemocenském pojištění vzniká (jedná se o opakované zaměstnání u téhož zaměstnavatele do šesti měsíců od skončení předchozího zaměstnání). Od 1. ledna 2012 došlo k - tato nová právní úprava je obsažena v novém znění § 6 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu (tj. částky aspoň 2 500 Kč); zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje i právní nástupce zaměstnavatele. Zakládá-li krátkodobé zaměstnání účast na nemocenském pojištění, odvádí se z příjmu dosaženého na základě tohoto krátkodobého zaměstnání též pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

V případě, že sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku nemocenského pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce (srov. § 18 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění). Tato úprava byla doplněna tak, že v případě, že zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, .

Dosud podle § 18 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění platilo, že nemá-li zaměstnanec v rozhodném období, kterým je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, vyměřovací základ nebo jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ; první předchozí rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Toto ustanovení bylo změněno tak, že místo úpravy, že v rozhodném období jsou jen vyloučené dny, platí nově úprava, že .

Okruh vyloučených dnů je uveden v § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění. Podle dosavadní úpravy mezi vyloučené dny nepatřily kalendářní dny pracovního (služebního) volna bez náhrady příjmu, na které nemá zaměstnanec nárok. Od roku 2012 došlo k té změně, že nově patří též . Tato nová úprava se bude vztahovat i na případy, kdy sociální událost nastala po roce 2011, avšak rozhodné období zasahuje do období před rokem 2012 a dny neplaceného pracovního (služebního) volna spadají rovněž do období před rok 2012.

Další dílčí změna se týká stanovení tzv. , který se zjišťuje v případech uvedených v § 18 odst. 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Dosud platilo, že v těchto případech se za denní vyměřovací základ považuje započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Nově od roku 2012 platí, že za denní vyměřovací základ se považuje započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Pro případ, že orgán nemocenského pojištění nemůže zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období (jde zejména o případy, kdy zaměstnavatel neplní své povinnosti, zejména nepředloží podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění předepsaný tiskopis se stanovenými údaji o vyměřovacích základech zaměstnance), se doplňuje úprava (nový odstavec 13 v § 19), podle níž se považuje za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc platná v kalendářním měsíci (v roce 2012 minimální mzda činí nadále 8 000 Kč měsíčně). Tento postup však neplatí v případě výkonu zaměstnání malého rozsahu.

Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce je upraven v § 56 zákona o nemocenském pojištění a zahrnuje mimo jiné i , tj. v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem. Dosud však chyběla podrobnější úprava stanovení těchto vycházek, a proto se pravidla pro stanovení vycházek doplnila do zákona o nemocenském pojištění; jedná se o nové ustanovení odstavce 6 v § 56. Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit v celkovém rozsahu . Ošetřující lékař přitom vymezí konkrétní časový úsek těchto vycházek, přičemž může určit i více časových úseků (v celkovém rozsahu 6 hodin denně), například od 9 hodin do 12 hodin a od 15 hodin 18 hodin. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav , povolit, aby si tento pojištěnec podle svého aktuálního zdravotního stavu (v tomto případě tedy neplatí uvedené limity). V praxi se bude jednat například o onkologická nebo duševní onemocnění. Takto však může ošetřující lékař postupovat na základě žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění, přičemž o tento souhlas žádá ošetřující lékař; ošetřující lékař může tento individuální režim určování vycházek povolit nejvýše na dobu 3 měsíců s tím, že takto lze vycházky povolit i opakovaně. Důsledkem tohoto individuálního režimu stanovení vycházek dočasně práce neschopným pojištěncem však bude i to, že v praxi tento individuální režim vycházek nebude být moci orgánem nemocenského pojištění ani zaměstnavatelem kontrolován.

Mezi povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce se doplňuje povinnost , kterou provádí orgán nemocenského pojištění a v období prvních 14 kalendářních dnů (do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést. Od roku 2012 se ruší možnost uložit dočasně práce neschopnému pojištěnci pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč za nesplnění povinnosti umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a místo toho se zavádí možnost pojištěnci, který nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Přitom dochází k prodloužení lhůty ke krácení nebo odnětí nemocenského, neboť oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské zaniká uplynutím 1 roku (dosud uplynutím 3 měsíců) ode dne, kdy k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce nebo k nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce došlo.

Okresní správy sociálního zabezpečení vystavují na žádost zaměstnavatele poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné (toto potvrzení vystavují okresní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu).

Zákon č. 470/2011 Sb. přinesl i novou úpravu formy, v níž lze učinit podání nebo jiný úkon, je-li zákonem předepsán tiskopis. Podání nebo jiný úkon lze učinit pouze do určené elektronické podatelny orgánu nemocenského pojištění nebo orgánu sociálního zabezpečení (změna platí i pro oblast provádění sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) nebo do určené datové schránky těchto orgánů (toto podání nebo jiný úkon lze učinit v elektronické podobě pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem) nebo na předepsaném tiskopisu anebo , který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu.

však bude pro podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis, přípustná , jde-li o zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné, ošetřující lékaře a zdravotnická zařízení. Příslušný orgán však může určit jako dočasnou výjimku, že některá podání nebo jiné úkony lze učinit též písemně nebo na produktu výpočetní techniky.