Zaměstnaná žena a "státní" kategorie ve zdravotním pojištění - změna od 1. 4. 2012

Vydáno: 6 minut čtení

Pokud je žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, případně je příjemcem rodičovského příspěvku, pak je za tuto osobu plátcem pojistného po celé toto období stát. Jakmile však žena ukončí rodičovskou dovolenou, případně pobírání rodičovského příspěvku, a nemá nárok a pokračování v některé ze „státních“ kategorií, musí sama řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. V tomto případě je důležité, zda je žena z pohledu zdravotního pojištění zaměstnána (respektive trvá pracovněprávní vztah), či nikoliv.

Zaměstnaná žena a „státní“ kategorie ve zdravotním pojištění – změna od 1. 4. 2012
Ing.
Antonín
Daněk
 
Podmínky stanovené zákoníkem práce
Další významnou právní normou je však v dané souvislosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), který v ustanovení § 196 hovoří o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 ZP čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.
 
Změna od 1. 4. 2012
Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje časové období, po které je tento příspěvek čerpán. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát. Do konce března 2012 byla tato situace odlišně posuzována u mužů, neboť podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), byl stát plátcem pojistného mimo jiné za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Ovšem ani muži nemuseli mít obavu, že by museli platit zdravotní pojištění. Na ně se totiž v případě jejich rodičovské dovolené pohlíželo jako na osoby, kterým je poskytováno pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (obdobně jako například nemoc).
Tato patrná zákonná disproporce byla právně vyřešena zákonem č. 369/2011 Sb., kdy je stát s účinností 1. 4. 2012 plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené. Tímto zrovnoprávněním postavení mužů i žen je tedy stát plátcem pojistného i za muže na rodičovské dovolené, což znamená, že i v tomto případě používají zaměstnavatelé pro oznámení dané skutečnosti zdravotní pojišťovně kódy „M“, respektive „U“.
V následujícím textu se zaměřím na řešení případu, kdy ženě končí rodičovská dovolená, a to jak z pohledu ženy - zaměstnankyně, tak v situaci, kdy zaměstnána není.
 
Zaměstnání
U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.
Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce) má žena svůj pojistný vztah vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ust. § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a z poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel pojistné odvádět nebude, což vychází z ust. § 3 odst. 5 písm. b) stejné právní normy. Za této situace zaměstnavatel neřeší odvod pojistného z neplaceného volna ve vazbě na minimální vyměřovací základ, neboť u těchto osob se pojistné z neplaceného volna neplatí. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (v podstatě ke dni bezprostředně následujícímu po dni ukončení rodičovské dovolené nebo eventuálně ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. V měsíci, ve kterém žena začne po ukončení neplaceného volna pracovat, musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle příkladu: Neplacené volno skončí dnem 17. 5. 2012 (a tím i „státní“ kategorie osoby celodenně osobně a řádně pečující o dítě respektive o děti), do práce žena nastoupí 18. 5. Bez ohledu na rozsah pracovního úvazku musí být za měsíc květen odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 3 612,90 Kč [(14:31) x 8 000], tj. nejméně v částce 488 Kč za podmínky, že žena není vyjmenována v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
 
Žena není zaměstnána
Jestliže by žena nebyla zaměstnána, musela by tuto skutečnost (tedy splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče) oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě sama, aby tato nepřicházela o pravidelnou platbu pojistného od státu, což je v roce 2012 částka 723 Kč měsíčně.
Kdyby žena nevyužila tuto možnost respektive kdyby nesplňovala zákonem stanovené podmínky celodenní osobní a řádné péče, neměla by nárok na žádnou jinou „státní“ kategorii, a nebyla by ani osobou samostatně výdělečně činnou, musela by se sama přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů (v této kategorii musí být po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce) a platit měsíční pojistné v částce 1 080 Kč.